Potit krev s Michaelem Bayem

Bývaly doby, kdy uměl Michael Bay točit dobré filmy. Hloupé, ale v rámci žánru a zacílení na diváka dobré. Bayovy filmy měly styl, bývaly dlouhé, ale dokázaly bavit. Pak byly v mozku režiséra buňky nahrazeny kolečky a převody, vznikla trojice filmů Transformers – s výrazně sestupnou tendencí – a ještě než vznikne další film o „hračkách pro velké kluky“, odskočil si Bay k filmu, který podle všech zpráv měl být „malý“, bez výbuchů a tak dále.

Pokud by ale někdo čekal, že Michael Bay natočí konverzační komedii o třech postavách tlachajících v baru o smyslu života či komorní romantické drama, byl by na omylu. Je celkem naivní očekávat, že by Bay jako režisér nějak aktivně vzdával toho, co funguje (rozuměj – vydělává peníze). Ve srovnání s režisérovými předchozími filmy je to film skutečně malý. Neřeší se nebezpečný nervový plyn schopný vyhladit Spojené státy (Skála, 1996), asteroid ohrožující zemi (Armageddon, 1998), 2. světová válka (Pearl Harbor, 2001) nebo obří roboti – opět ohrožující zemi (Transformers 1-3, 2007, 2009, 2011).

Jenže možná je to právě Bayova megalomanie, která jeho předchozí snímky vydělovala z ostatní mainstreamové produkce. Michael Bay vždycky snadno rozpoznatelný, oslnivě drahý, epický a v jádru prázdný. Pain & Gain je vlastně jen lupičskou akční komedií spojenou s příběhem o tom, jak se jeden floutek – zde Tony Lugo (Mark Wahlberg), trenér fitness – rozhodne naplnit si svůj americký sen. Jak už lze v žánru očekávat, cosi se zvrtne a celý geniální plán půjde tak říkajíc „do kytek“. Ve filmu nic nevybuchuje, neřeší se globální problémy a kdysi prázdné jádro se – je třeba podotknout, že marně – snaží zaplnit právě „touha mladého muže uskutečnit svůj sen“.

Samotný příběh by zas takovým problémem nebyl – už jsme viděli spoustu filmů o zlodějích. S filmem mám úplně jinou potíž – morální. Jak se dozvídáme na začátku, jedná se o příběh podle skutečné události. Konečným rozuzlením je, že dvě s hlavních postav dostaly za své činy trest smrti. Co je špatně, možná namítnete – filmů o skutečných vrazích odsouzených na křeslo už tu bylo (napadá mě např. Zrůda)… Jenže u těchto filmů jsem měl vždy pocit, že se dívám na osud člověka, který, pomineme-li otázku adekvátnost trestu smrti, skončil tak, jak si zasloužil.

Z Pain & Gain mi takový pocit nemám. Mnohem silnější pocit je, že film se v podstatě vydal cestou adorace party neskutečných zmetků. A co víc: Jako nejhorší se v závěru filmu nejeví činy, které antagonisté spáchali, ale fakt, že jim zlá společnost de facto zabránila splnit si svůj americký sen – na který přece má každý nárok. Pokud by byl film prezentován jako úplně fikční (vzpomeňme na Tarantinovy pulpové braky – v těch bylo amorálních postav – a objektivně vzato ještě horších, než jsou ty Bayovy), nevadilo by mi to. Tady je reálnost celé událostí opakovaně připomínána.

Bayovy filmy byly vždycky silně maskulinní. Vzpomeňme na mnohokrát citované záběry na mužské mužné hrdiny vypravující se vstříc svému osudu. Ženské postavy se ve filmech vyskytovaly v menších rolích, přesto však měly poměrně důležitou funkci. V Armageddonu byla například Grace (Liv Tyler), dcera jednoho z hrdinů a milenka druhého, důležitým prvkem, který utvářel napětí mezi oběma hrdiny. A Pearl Harbor se celý točí kolem milostného trojúhelníku. Ve filmu Pot a krev je žena snížena na roli už ani ne estetického objektu, ale přímo na úroveň objektu sexuálního, často hysterického, neuvěřitelně hloupého a co je horší – ještě zrádného.

Celý film je postaven kolem – pro mě poněkud nepochopitelné – fitness kultury. Honba za ještě lepším tělem, vypracovanějšími bicepsy a tím spojený vzestup na velice povrchním společenském žebříčku – to je hlavní motivace, která pracuje v pozadí chování Daniela Luga. Snažil-li se Bay o nějakou sofistikovanou kritiku tohoto způsobu života, poněkud se minul účinkem. Jeho pohled není ani tak kritický jako obdivný. Vzhlíží k tomu pozlátku, k těm nablýskaným autům a světu, který postrádá všechny hodnoty – kromě těch sebestředných. A ještě do filmu vkládá svoji představu o „krásných“ lidech. Tento fakt vyznívá obzvláště ironicky na konci filmu, kdy jsou nám ve formě fotografií představeny skutečné tváře hrdinů. A jaké je to překvapení, když nikdo z nich nevypadá jako Mark Wahlberg nebo The Rock (Dwayne Johnson).

Michael Bay ztratil něco ze své megalomanie, která mu sluší přeci jen více, ale nutno mu přiznat jistou dávku stylovosti. Nevzdal se svých trademarků – barevně přepálených záběrů, odlesků západu slunce na nablýskaných kapotách drahých aut a „krásných mladých lidí“. Na Pot a krev se pořád kouká velmi dobře – stejně jako na ostatní Bayovy filmy. Jenže tady už se režisér dostal ve zdůrazňování svých stylotvorných prvků do bodu, který těsně hraničí s manýrou. Nutno však Bayovi přiznat několik celkem dobrých nápadů, zejména pokud jde o práci s kamerou, s jejím pohybem v prostoru a také s užíváním extrémně zpomalených záběrů.

Možná nejsem ideální cílová skupina pro filmy Michaela Baye. Považuji je za dobré, pro oko pohledné a pro mozek relaxující řemeslo. Skála a Armageddon, to jsou filmy, na které se podívám docela rád, Pearl Harbor má otravnou první polovinu, ale když se překonají Bayovy pokusy o romantiku, opět je to kus dobře odvedené zábavy. V Potu a krvi zůstal už jen styl a pokřivené vnímání světa. Měl jsem za to, že po třetích Transformers už nelze jít kvalitativně níže. Bohužel jde.

Český distributor zvolil skutečně příkladný název pro poslední Bayův film. Neodkazuje totiž ani tak na film samotný, jako pocit, který z něj divák bude mít. Bude totiž doslova „potit krev“ ve snaze film přežít.  Mnozí diváci tvrdí, že je to Bayův návrat zpět. Já tvrdím, že Pot a krev je výjimečně špatný film. Zbytečně dlouhý, na to jak chatrnou historku vypráví, a hlavně nechutným způsobem amorální.

Pain & Gain

Režie: Michael Bay
Scénář: Christopher Markus, Stephen McFeely
Kamera: Ben Seresin
Střih: Tom Muldoon, Joel Negron
Hudba: Steve Jablonsky
Hrají: Mark Wahlberg, Dwayne Johnson, Anthony Mackie, Tony Shalhoub, Ed Harris, Peter Stormare, Ken Jeong a další.
USA, 2013, 130 minut

Na DVD a Blu-ray v ČR od: 11. 12. 2013 (Magic Box)