AFO 2014: Světlem poznání proti temnotě

TV – AFO 2014 – MONIKA BARTOŠOVÁ –

Hrdina je ten, kdo se dopouští činu přijímaného jako hrdinský. Někdy ale stačí pořádně udělaná propagace. Televizní série Britští géniové hledá hrdiny tam, kde bychom je obvykle nehledali, a nachází je mezi vědci různých oborů. AFO 2014 uvede čtvrtou epizodu série pod názvem Z temnoty v rámci programového bloku věnovaného Alanu Turingovi. Jak vypadá hrdina, který místo meče používá zkumavku nebo matematické výpočty, se můžete na festivalu podívat v pátek 18. dubna ve 14 hodin.

Už název série tak trochu zavání britským patriotismem. Ale proč ostatně ne, v tomto případě jde o hrdost v nejlepším slova smyslu, co si budeme povídat, Británie patřila po staletí na špičku kulturního i vědeckého vývoje. Kdyby se do podobně laděného dokumentu pustila Česká televize, možná by si našinec přestal plést Mendela s Mendělejevem, ba co hůř s Mengelem, a konečně by bylo jasno, jak moc ulehčil lidem na celém světě Wichterle.

Díl série Geniové Británie s názvem Z temnoty je provázán leitmotivem objevů, které ovlivnily 2. světovou válku. Vedle kryptologa a zakladatele informatiky Alana Turinga, kterého protežuje AFO, se divák dozví o tom, jak Watson Watt místo paprsku smrti sestrojil první radar. Jak si Frank Whittle nechal už v roce 1930 patentovat tryskový motor a kdyby ho někdo poslouchal, mohla mít Británie trysková letadla už v roce 1940. O tom, jak Paul Dirac pomohl k dnešnímu pochopení vesmíru tím, že do výpočtů zahrnul antihmotu. A zopakuje se i známá náhoda, díky které Alexander Fleming objevil penicilin.

Dokument doslova útočí na divákovy emoce a přesvědčení. Nejvíce se o tom dozvíme pohledem na strukturu a rétoriku, s jakou jsou nám nabízeny informace. O každém z velkých vědců mluví jiný jeho kolega ze současnosti. Přístup mluvčích k jednotlivým osobnostem je velmi blízký a obdivný. Myslitelé jsou uváděni slovy jako „můj osobní hrdina Watson Watt“, „neobyčejný příběh excentrického génia Alana Turinga“, „Paul Dirac přinesl klíč k porozumění“ nebo „jen Frank Whittle byl dostatečně nadaný a inteligentní, aby si to uvědomil“. Vypravěči se staví do role žáků či následovníků svých velkých předchůdců slovy jako „Jsem biolog a jsem fascinován prací Alexandera Fleminga“. Vyprávění dílčích komentátorů je navíc rámováno úvody a shrnutími pronášenými futuristicky působícím Stephenem Hawkingem, který symbolizuje konečnou autoritu rozhodující o tom, jak moc jsou zmiňovaní muži důležití.

Časově snímek postupuje jednotlivými fázemi 2. světové války, které se pojí k různým objevům. Čas na začátku války či před ní je představován jako věk temna, nevědomosti a nejistoty. Británie před válkou je chápána jako zranitelná a křehká. Proti tomuto stavu necivilizovanosti se ovšem staví jednotliví hrdinové, kteří pomáhají Británii poznat svět a postavit se nepříteli, pomáhají léčit raněné a všeobecně přispívají ke zlepšení situace. Tato výsostně pozitivistická představa lidského vývoje od tmy ke světlu je jen zřídka narušena pohledem na stinnou stránku vědeckých objevů – například zmínkami o atomových bombách.

Vedle boje proti démonizované Třetí říši se ovšem objevuje také mytický boj výjimečných proti průměrným. Jednotlivé osobnosti jsou představovány jako archetypální vyobrazení nepochopených géniů. Alan Turing je excentrický génius. Franka Whittlea a jeho geniální nápady nikdo neposlouchá a pro vývoj svých myšlenek musí odejít do Spojených států. Alexander Fleming je vlastně tak trochu bordelář, k jehož geniálnímu objevu přispěje fakt, že je líný umývat Petriho misky, když odjíždí na dovolenou. Paul Dirac byl možná autista, což mu přineslo jeho speciální pohled na krásu matematiky.

Vědci nejsou představováni pouze jako géniové, ale také jako lidé. Alan Turing po osobní tragédii upíná svou mysl k možnosti uchovat lidskou mysl po smrti těla. Paul Dirac nesnáší publicitu a podvolí se převzít Nobelovu cenu až na naléhání svého okolí. Jejich lidská stránka a slabosti vytváří kontrapunkt k velikosti jejich myslí a myšlenek, což je velice klasický způsob, jak zobrazit hrdinu. Člověka, který musí bojovat sám se sebou, proti světu, proti průměrnosti a démonu Třetí říše.

Rozluštění tohoto vzorce vytváření vědeckých hrdinů ovšem neubírá filmu na působivosti. Montáže dobových i současných záběrů, fotografií a grafik se sice ocitají na hranici kýče, jde ovšem o pozici uvědomělou, která slouží svému cíli. Používá prostředky vlastní fikčnímu filmu, jako je emotivní hudební podkres nebo vizuálně působivá práce s obrazem a dramatický slovní komentář. Dokument představuje výjimečné muže vědy a jejich výjimečný přínos současnému stavu vědění i kvalitám života. Snaží se ukázat, jak inovátorské nápady ve své době hraničící se science fiction ovlivňují naše každodenní životy a proměňují svět, ve kterém žijeme. Je osvěžující obrátit svou pozornost k hrdinům, kteří možná postrádají fyzické parametry bájných reků, ovšem v jejichž myslích se skrývaly úžasné nové světy. Festival, který chce popularizovat vědu, je pro takový film pravým místem.

Britští géniové: Z temnoty (Genius of Britain: Out of the Darkness)

režie: Christopher Sykes
scénář: Jonathan Rudd
kamera: Lawrence Gardner, Andy Jackson, Matt Smith
střih: Toby Farrel, Duncan Harris
hudba: Dru Masters

Velká Británie, 2010, Channel 4, 48 minut