Broken, broken, broken

Dříve než začnete číst, pusťte si soundtrack:

Zploď dceru, založ bluegrassovou kapelu, postav dům a doufej, že ti tvé idylické představy o budoucnosti nezažene hejno ptáků. I takto by se dal shrnout emocionálně exponovaný film Felixe Van Groeningena točící se ve zlomeném kruhu – Broken Circle Breakdown (2012).

Vše začalo láskou na první pohled. Ona měla své vlastní tetovací studio, on banjo a kapelu. On miloval Ameriku a ona se americkému snu smála. Milovali se a zplodili dceru1, a přestože to nebylo úplně v plánu, poprali se s tím statečně. Když přišly těžké chvíle, snažili se z nich dostat zpěvem. A hudba je provázela až do posledního nádechu.

Broken Circle Breakdown je belgickým melodramatem natočeným podle stejnojmenné hry Miekea Dobbelse a Johana Heldenberga, který ve filmu ztvárnil jednu z hlavních rolí – Didiera. Ženou v dobrém i zlém mu byla po filmovém boku krásná Veerle Beatens alias Elise.

Snímek využívá nestandardních prostupů vyprávění a diváka neustále nutí houpat se na houpačce pocitů, od smíchu k pláči. (A že brečí i muži!) Střípkovité vyprávění odhaluje jednotlivé negativní zvraty postupně, bez časové posloupnosti. Zároveň je prokládáno pozitivními prožitky dvojice, trojice, dvojice, kapely, dvojice… no víte, jak to v životě chodí. Krátký nádech plný úsměvů a už se to zase láme.

Klasický kontrast mužského a ženského počínání je posílen racionálním přístupem Didiera a duchovním, či spíše intuitivním ze strany Elise. Obě tyto roviny ovlivňují jak vypořádávání se s životními těžkostmi, tak partnerský přístup k sobě navzájem. Zároveň nastolují pro příběh velmi důležitý spor o existenci či neexistenci posmrtného života. A nebyly by kontrasty dost přitažlivé a osudová láska láskou, kdyby to občas zásadně neskřípalo.

Vše je pečlivě promícháno a doplněno výrazným bluegrassovým podtónem. Tento silný soundtrack nazpívali samotní herci a posléze s ním také vystupovali (a stále vystupují) jako The Broken Circle Breakdown Bluegrass Band. Ústřední píseň dala název celému filmu – Can the Circle Be Unbroken je country předělávkou křesťanského chvalozpěvu Will the Circle Be Unbroken? a ve svém textu se věnuje šedivé tématice smrti a truchlení. Stejně jako tato píseň, i ty ostatní svými slovy a atmosférou doplňují rovinu příběhu a jsou jeho nedílnou součástí. Významnou vizuální, ale také sémiotickou složkou filmu je pak již zmiňované Elisino tetování. Využívá ho jako projev sebevyjádření. Miluje ho, miluje skrze něj a jako rockabilly Alabama Monroe díky němu zpívá bez přestání dál a dál:

Can the circle be unbroken
Bye and bye, Lord, bye and bye
There’s a better home a-waiting
In the sky, Lord, in the sky

Snímek byl uveden na přehlídce CineBenelux.