Elementary: Watson v sukni a návykový Sherlock

TV – NĚKOLIK TVÁŘÍ SHERLOCKA HOLMESE: Elementary (2012–?) – IVETA JANSOVÁ –

Postava Sherlocka Holmese je většině diváků notoricky známá, v současnosti známe již mnoho různých filmových, televizních a dalších zpracování původní literární postavy, kterou na stránkách svých románů a povídek přivedl k životu Sir Arthur Conan Doyle. K nejrůznějším podobám sherlockovského tématu se v roce 2012 přidala poněkud zvláštní interpretace v podobě televizního seriálu americké stanice CBS – Elementary. Zmíněná specifičnost nového zpracování je očividná především v obsazení dvou hlavních rolí, Sherlocka Holmese tentokrát ztvárnil (Johnny Lee Miller), doktora Watsona originálně nahrazuje doktorka Joan Watson zpodobněná herečkou Lucy Liu. Seriál odběhl svou první řadu a v současnosti je vysílána řada druhá.

Nový Holmes a Nová Watson

Samotný slogan seriálu – „New Holmes. New Watson. New York.“ – ustavuje narativ v konkrétním prostoru, kterým překvapivě není Británie, ale Amerika. Sherlock Holmes se tedy ze svého tradičně domovského Londýna přesouvá do ulic New Yorku. Jeho londýnský původ je ovšem tematizován a v náznacích jsou postupně odhalovány i motivy pro jeho geografický přesun. Seriál explicitně potvrzuje Sherlockovu předešlou spolupráci s britskými policejními složkami Scotland Yard. New York se Sherlockovi totiž stává novým domovem až v důsledku léčby z drogové závislosti, díky té je představena rovněž doktorka Joan Watson. Ta byla Holmesovým otcem najata jako tzv. sober companion (v primitivním překladu společnice střízlivosti), tedy jako odborná asistentka v jeho snahách zbavit se drogové závislosti. Díky velice pečivé kontrole Sherlockova každého pohybu a průběhu jeho života se Joan spolu s ním stává konzultantkou policejních jednotek New Yorku, z počátku pouze jako jeho asistentka při drogové abstinenci, posléze i jako jeho partnerka v řešení zapeklitých případů, jež jsou Sherlockovou specialitou. V rámci spolupráce s policí oba hrdinové doprovázejí při pracovních povinnostech kapitána Tobiase Gregsona (Aidan Quinn) a detektiva Marcuse Bella (Jon Michael Hill).  Své místo nepozbyly ani zásadní postavy pro Sherlocky různého zpracování, kterými jsou mystická žena Irene a Sherlockův úhlavní nepřítel Moriarty, v kontextu představovaného seriálu se opět jedná o originální uchopení, neboť tyto dvě postavy se zdají být jednou a tou samou, o její/jejich ztvárnění se postarala herečka Natalie Dormer.

(Ne)sherlockiánství

Odpoutáme-li se od vědomí toho, že se zde jedná o novodobou adaptaci Sherlocka Holmese a nahlédneme pod tuto poněkud striktně determinující „nálepku“, nalezneme dva vzorně propracované charaktery, jež patří v současné kriminální seriálové tvorbě ke kvalitnějším a komplexnějším. Samotný Sherlock jistě nese řadu charakteristik, které jej s původní předlohou pojí, jsou jimi například posedlost záhadami, neobyčejný důvtip a v neposlední řadě naprosto nezbytný výjimečný pozorovací talent. Předešlá drogová závislost zde byla umocněna samotným hercem, obsesivní sklony Sherlocka, ať už k řešení případů nebo k halucinogenním látkám, jsou totiž neustále přítomny v každém jeho projevu. Vzhledem k jakési přepjaté rigidnosti Sherlockova postoje, jeho těkavým pohybům a zvýšenému temperamentu působí tato postava velice intenzivně a manicky. Sherlock je neochvějně přesvědčen o své neomylnosti a o nadřazenosti svého názoru, tento upjatý egocentrismus je však alespoň částečně vyvažován snahou předat svůj detektivní talent Joan Watson a postupně jí vyučit v detektivní mistryni. Především druhá řada seriálu se soustředí na Sherlockovo mentorství Joan a její učednictví. Přestože Sherlock sám se často vyjadřuje na adresu jejich partnerství, které dle svých slov považuje za rovnocenné, i nadále je u něj patrná touha po finálním slovu a potřebě jakéhosi vyššího/nadřazenějšího náhledu. Jeho pýcha a domnělá neomylnost někdy ovšem zraňují jeho a především jeho okolí.

Více než pěkná tvář v sukni

Pokud se nyní naopak na chvíli pozastavíme u faktu, že se jedná o adaptaci Sherlocka Holmese, instalace ženského elementu do role Sherlockova pomocníka Watsona, zde pomocnice Joan Watson, může být odpovědí producentů na letité subversivní snahy slash (homoerotické párování dvou mužských postav) fanoušků této dvojice. Takové vývody jsou ovšem pouhou spekulací, i když mohou zavdat ideu k zamyšlení.

Co se samotné Joan Watson týče, objevuje se na scéně, jak už bylo řečeno, jakožto společnice střízlivosti neboli střízlivý dohled. O Joanině minulosti se dozvídáme stejně pozvolna a stejně kuse jako o té Sherlockově. Její původní profese chirurga je ovšem prozrazena velice brzy, důvody opuštění její slibné kariéry jsou odhalovány postupně. Joan je povahově Sherlockovi vzdálená, přestože je to postava viditelně zádumčivá a přemýšlivá, postrádá Holmesovu upjatost a manickost, naopak s elegantním klidem postupně a s rozvahou činí závěry a následující kroky vedoucí k odhalení podstaty konkrétních zločinů. Právě tato rozvaha a ledový klid mohou být pozůstatky původní lékařské profese, alespoň se tak jeví. Joanina stále silnější inklinace k řešení jednotlivých případů je Sherlockem značně podporována a vrcholí v explicitní nabídce mentorství, kterou Joan přijímá. V rámci zdokonalování své dedukce a pozorovacího talentu se Joan emancipuje a vyvíjí jako charakter. Přestože byla její postava již od počátku představena jako vysoce vzdělaná a uvědomělá žena, její pronikání do zločineckých myslí a vůbec možných procesů uvažování ostatních bytostí přispělo k její ještě větší autonomii a svébytnosti. Joan je prakticky nemožné upozadit, vedle pozornosti uzurpujícího Sherlocka má stále své místo a nenechá se zastiňovat ani nijak manipulovat. Velice lichotivě se jeví i její zásadně střízlivý pohled na partnerský život, přestože si udržuje zdravou dávku osobního života, netrápí se nenalezením hollywoodského konstruktu „toho pravého“, ani neztrácí drahocenný čas jeho nelítostným honem. Je si vědoma své krásy, na druhou stranu nepodléhá pozlátku zobrazovanému na stránkách módních časopisů a sama předvádí mnohdy zajímavé a kontroverzní módní kreace. Na její sympatičnosti a lidskosti však nejvíce přidávají záběry, kdy je Sherlockem buzena pro nějakou další neodkladnou záležitost (a že je to buzení originální, například plazící se želvou), rozespalá, se slepenými očními víčky a postelovým rozcuchem mžourá na kameru i na v tu chvíli soucítící a ztotožňující se publikum.

Příště už bez Holmese

Vztah Sherlocka a Joan, respektive jejich partnerství, přináší i pozoruhodné kulturní střety v rámci anglofonních tradic. Britsko-americké kulturní tření je zdrojem mnohého zajímavého poznání i komických momentů. Mezi oběma postavami je budováno zvláštní pouto, kdy se tyto osobnosti velice opatrné na své soukromí značně sbližují a spoléhají se jeden na druhého v pracovních i osobních záležitostech. Prozatím je jejich vztah čistě přátelský, což zvyšuje jeho cenu i z hlediska obdobných seriálových projektů zásadně těžících z romantického pouta dvou hlavních postav. Jak už bylo zmíněno, jedná se o originální seriálový počin, jehož největší chybou je právě zastřešení jménem Sherlock Holmes. V jiných ohledech kvalitní kriminální drama ztrácí svou hodnotu mnohdy slepým následováním atributů z původní předlohy, ať už jakkoli moderně interpretovanými. Nezatíženo sherlockovskou kotvou se totiž Elementary řadí vedle projektů, jako jsou oblíbené pořady The Mentalist či Castle, a při bližším pohledu zjistíme, že se dokonce mnohdy řadí nad ně, a to svou komplexitou a charakterovou propracovaností.

Elementary

Tvůrce: Robert Doherty
Režie: John Polson, Andrew Bernstein a další
Scénář: Robert Doherty a spol.
Hudba: Sean Callery, Zoe Keating
Hrají: Johny Lee Miller (Sherlock Holmes); Lucy Liu (Dr. Joan Watson); Aidan Quinn (Cpt. Thomas Gregson); Jon Michael Hill (Det. Marcus Bell); Natalie Dormer (Jamie Miriarty); Ato Essandoh (Alfredo Llamosa); Rhys Ifans (Mycroft Holmes); a další
USA, CBS, 2012, 40 dílů / 43 minut