Pamela Gay: Některé sci-fi pro zápletku ničí skutečnost

ROZHOVOR s astronomkou a popularizátorkou Pamelou Gay – KLÁRA FEIKUSOVÁ –

Pamela Gay přijela do Olomouce jako host filmového festivalu AFO. Je úspěšnou vědkyní ve svém oboru a zároveň se mnoho let intenzivně věnuje propagaci vědy prostřednictvím nových médií. Klára Feikusová si s ní povídala o tom, jaké to je popularizovat vědu, jak se ve vědě cítí jako žena a jak je to s fyzikou ve sci-fi nebo komiksech.

Proč si myslíte, že je popularizace vědy důležitá? A proč je důležitá ve vašem oboru?
Věda obecně je něco, co nám umožňuje měnit naši budoucnost. Bez vědy nejsme schopni použít oheň k ničemu jinému než pečení masa, ale s vědou můžeme oheň proměnit v parní stroje, které započaly průmyslovou revoluci, jenž nám daly vlnu a látky a tištěné knihy, které nám umožňují ještě větší změny. A mnohé vědy jsou poněkud nudné a suchopárné, když se je začínáte učit. Začátky v chemii nejsou zajímavé, pokud se vám nepodaří něco omylem zapálit. Ale astronomie je jedna z těch věd, které milujeme už jako děti. Všichni jsme milovali astronomii a dinosaury a byl to asteroid, který zabil dinosaury, takže jsme zvítězili. A pokud jako dospělý člověk můžu ostatním lidem vyprávět o vesmíru, můžu jim připomenout jejich dětské vášně, můžu je zaujmout a můžu je přimět, aby se chtěli o astronomii dozvědět víc. Můžu to použít jako základ k tomu, aby se naučili něco víc, protože astronomie je jedna z věd, jež spojuje chemii a fyziku a dnes, když začínáme chápat, kde by mohl být v galaxii život, k tomu můžeme přidat také biologii. Je to vstupní brána, jak zaujmout lidi a přimět je, aby se chtěli dozvědět víc.

Popularizujete vědu skrze nová média. Jaký potenciál v nich vidíte, především v internetu?
Internet je skvělý nástroj, který lidem dovoluje najít to, co je nejvíc zajímá a dělá jim společnost, i když nakupují nebo skládají prádlo. Spousta věcí nás odvádí od televize a klávesnic a často nás zanechávají opuštěné a znuděné. Ale s novými médii už nemusíme být nikdy znudění. Můžete být v dopravní zácpě, uvězněni v autobuse vedle nějakého páchnoucího člověka a můžete být přeneseni do jiného světa díky podcastu a já doufám, že naše mobily a jiné elektronické přístroje nás chrání před nudou a pomáhají nám učit se. Není důvod, proč bychom se nemohli učit novým věcem každý den, I když jsme v dopravní zácpě.

Jaké vlastnosti musí mít populizátor(ka) vědy, aby zaujal(a) lidi?
Když mluvíte o vědě, musíme ze všeho nejdřív myslet na to, že ačkoli něco milujete a studovali jste to něco celý svůj život, jiní lidé o tom nemuseli nikdy slyšet. Takže musíte začít od nuly a vysvětlovat věci slovy, která neznají jen absolventi univerzit. Ale musíte také pamatovat na to, že každý má schopnost se učit novým věcem. Existuje spousta lidí, kteří když mluví o vědě, chovají se, jakoby mluvili s desetiletým dítětem, ačkoli mluví s dospělým profesionálem, který má vlastní děti. Musíme myslet na to, abychom používali slova, která zná každý, ale popisovali jimi složité věci, protože teprve u nich to začíná být zajímavé. Nesdílejte začátečnické kousky, které jsou jednoduché, kterým rozumí i děti, sdílejte ty šťavnaté kousky, ale slovy, kterým každý rozumí.

Jak se cítíte coby vědkyně, coby astronomka? Liší se to nějak ve vašem oboru?
Co mě vždy zaráželo, je fakt, že ve výuce vědy je víc žen než ve vědě samotné. Ale co se komunikace vědy týče, najdeme v ní téměř jenom muže. Vím, že to má mnoho sociologických důvodů. Lidé přirozeně tíhnou k tomu vidět v mužích autoritativní figury, takže pokud uvidíme cizí osobu mluvit, sociologický výzkum říká, že jí spíš budete věřit, pokud to bude vysoký muž s hlubokým hlasem. Ale co miluji na konferencích, jsou ženy, které se ozývají a říkají: “Hej, já mám taky mozek, poslouchejte mě, mám toho spoustu co říct.” A pokud necháme obě pohlaví mluvit, znamená to více hlasů zvyšujících vědeckou gramotnost. Větší rozdílnost podnítí děti, aby studovaly vědu. Pokud opravdu chceme lepší zítřky, musíme vychovávat děti, i ty, co budou tanečníci a umělci, aby rozuměli vědě a technologii. Potřebujeme obojí, abychom učinili kritické rozhodnutí, kde koupit dům, koho volit, jaký je nejlepší ekonomický plán. Každý potřebuje rozumět vědě a technologii, protože tolik ovlivňují naše životy. A to znamená, že děti, které tvrdí: “Nebudu vědec, nejsem bilý, nejsem kluk,” musí vzhlédnout a vidět černého Neila deGrasse Tysona, Inda Kevina Govendera a bílou Pamelu Gay. Všechny naše odlišné barvy, všechna naše odlišná pohlaví, všechna naše odlišná zázemí dokazují, že když se opravdu snažíme, každý může být vědec.

Věda není vždy populární, zvláště ve školách. Jak myslíte, že by měla být prezentována?
Jedním z problémů s výukou na školách, a to kdekoli na světě, je, že nemáme dost dobrých učitelů. Je to práce, která neplatí tak dobře jako jiné, učitelé mnohdy nejsou bráni s respektem. A pokud máte učitele, který je úžasný angličtinář, ale najednou nemáte nikoho, kdo by učil vědu, a tenhle učitel teď musí učit angličtinu i vědu, asi nebude tak skvělý učitel vědy. Pokud se bojíte vědy a snažíte se ji učit, pokud jí nerozumíte a snažíte se ji učit, děti ji nebudou mít rády, protože vy ji nemáte rádi. Ze všeho nejdřív musíme zajistit, aby učitelé vědy měli vystudovanou vědu, aby angličtináři měli vystudovanou angličtinu. Když budeme mít nadšené učitele, vzdělané ve svém předmětu, děti ho budou mít taky rády. A tak můžeme děti naučit milovat vědu, tím že zajistíme, že jejich učitelé ji milují taky, že učí ve svém oboru a nakládá se s nimi s náležitým respektem.

Jak se díváte na science-fiction?
Když se dívám na sci-fi, mám dvě možnosti. Můžu si ji naprosto užít a smířit se s tím, že používají smyšlenou  fyziku, a to mi jde dobře, pokud jsou konzistentní. Nic mě nedonutí film nesnášet tolik, jako když jsou úplně nezásadoví a používají jak skutečnou fyziku, tak smyšlenou fyziku a obě si odporují. To zraňuje moji duši. A ono je naprosto v pořádku ve sci-fi používat neexistující vědu. Co není v pořádku, je to, co udělali ve filmu Armagedon, a vzít skutečnou fyziku a ignorovat ji a místo toho si vymyslet svoji fyziku. Známe skutečnou vědu a v mnohých případech skutečná věda je mnohem zajímavější než cokoli, co člověk může vymyslet. Realita je bláznivá a úžasná. Takže nechápu, proč některé sci-fi musí zničit skutečnost ve prospěch zápletky, když můžou použít něco zajímavějšího, co je skutečné.

Co si myslíte o sci-fi napsaném před čtyřiceti padesáti lety? Některé měly dobré předpovědi, některé ne.
Ráda se vracím zpět ke knihám napsaným před rokem 1962. V roce 1962 vesmírná sonda Mariner 2 přeletěla Venuši. Do té doby jsme nevěděli, že Venuše je tak horká, že na ni nemůže přistát žádná sonda, protože by se roztavila. V roce 1962 jsme to zjistili a všichni sci-fi autoři, kteří popisovali Venuši jako tropický ráj, kde pořád prší, si uvědomili, že se zmýlili. Opravdu tam prší, ale jde o hydrochlorický déšť, který je smrtící. A když se vrátím a čtu si tyto knihy, jako například Marťanskou kroniku Raye Bradburyho a mnoho dalších, vidím, jaký úžasný pohled měli na Mars, kde bují život, a Venuši, kde vzkvétá civilizace, a to je nádherné. A miluji, jak se snažili používat vědu, i když neměli dostatek informací. A je krásné sledovat vývoj sci-fi, jak se měnila spolu s vědou.

A co věda v komiksech?
Sci-fi má mnoho různých podob… Máme komiksy, filmy, knihy, televizní seriály… A já je miluju všechny. Někdy se mi líbí i věci, které nejsou moc dobře napsány, protože je zajimavé sledovat, co inspirovalo různé lidi. Jedna z věcí, která mě opravdu baví, je najít autory a umělce a říct: “Hej, máme tady tenhle nový objev, pojďme spolupracovat, protože bych chtěla využít tyto naše objevy ve vaší práci a uvidíme, co dokážeme vytvořit.” A to je něco, co se mi podařilo s komiksovou antologií Free Wifi on Mars, můžete to najít na stránkách freewifionmars.org. Pracovala jsem společně s dalším vědcem, Billem Keelem, a našli jsme čtyři úžasné autory a kreslíře, a mluvili jsme s nimi o tom, jak světlo může odrážet mraky hmoty mezi galaxiemi a toto světlo vytváří podivné, strašidelné tvary, které odráží. A je to velmi krásné a děsivé zároveň. A chtěli jsme vidět, co s tím tito autoři dokáží udělat. Pokud se chcete dozvědět víc, běžte na tu stránku.

Musím se zeptat – jaký je váš oblíbený sci-fi seriál?
Ach, to je něco, co se neustále mění. Můj oblíbený sci-fi seriál, i když ne pro svou vědu, je asi Firefly spolu s Babylonem 5 v těsném závěsu. Co se týče skutečně dobrého použití vědy, tak Battlestar Galactica, nová verze, té se vážně povedlo udržet vědu v realistické podobě a stejně tak Farscape. Farcape sice některé věci nezobrazil správně, ale také dobře pracuje s animatronickými loutkami.