Případ pro majora Výrovou

Česká seriálová produkce rok co rok kvantitativně vzkvétá. V posledních pěti letech můžeme zaznamenat i značný nárůst původních kriminálních a detektivních seriálů, jednoho z nejoblíbenějších1 žánrů vůbec. Mezi „krimi nováčky“ letošního roku patří i triptych Jana Hřebejka a Petra Jarchovského Případ pro exorcistu. Minisérie vyvolala řadu diskusí, jak z hlediska žánrového zpracování, tak z pohledu řemeslného. Podobné aspekty však nechme stranou a zaměřme se na to, jak si pořad a jeho tvůrci poradili s inteligentní a soběstačnou hrdinkou, majorem Marií Výrovou, ztvárněnou Klárou Melíškovou.

Tam za moři a horami

Ženské hrdinky tvoří v zahraničních (zejména amerických a britských) kriminálních2 seriálech dnes již nezbytnou součást vyšetřovacích týmů, je tomu tak například v dnes již klasických seriálech: Kriminálka Las Vegas (2000–?), Beze stopy (2002–2009) či Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti (1999–?) představujících větší a rozmanité vyšetřovací jednotky. Stejně tak je dnes možné vídat ženy v hlavních rolích kriminálních, ale i akčních seriálů, což v minulosti (zhruba do přelomu devadesátých let a nového milénia) nebylo běžné, ba naopak (viz např. Snaufer, 2006). Mezi takové pořady patří Odložené případy (2000–2010) v čele s Lilly Rush (Kathryn Morris), Alias (2001–2006) s všestrannou a zdá se nesmrtelnou Sidney Bristow (Jennifer Garner), Drzá Jordan (2001–2007) se soudní lékařkou Jordan Cavanaugh (Jill Hennessy) či Rizzoli & Isles: Vraždy na pitevně (2010–?) dokonce se dvěma hlavními hrdinkami. Příkladem z Británie pak může být Happy Valley (2014–?), představující naprosto netypickou (vzhledem a věkem) hlavní hrdinku, odvážnou mladou babičku Catherine Cawood (Sarah Lancashire). Nenechme se mýlit, není zde cílem uskutečnit výčet existujících krimihrdinek, a proto není třeba vyjmenovávat dále, rozmanitost a jasná přítomnost ženských hrdinek v tomto původně dominantně mužském žánru je již z předchozích řádků patrná.

Hrdinku aby pohledal

Situace českých kriminálních seriálů je na první pohled odlišná. To, že muži početně zásadně převažují nad ženami, je dodnes běžný trend i v zahraničních seriálech, vyjma zmíněného příkladu Rizzoli & Isles: Vraždy na pitevně a několika málo dalších. V českém prostředí se však setkáváme s tendencí představování hrdinek jako spíše kulisních hráček, jakéhosi doprovodu mužských hrdinů vyvolávajícího myšlenku potřeby naplnit povinné kvóty. V seriálu Kriminálka Anděl (2008–?) se po dobu běhu seriálu jako stálice jeví pouze policejní psycholožka Jana Chládková (Helena Dvořáková), která ovšem do děje zásadněji nezasahuje. Další ženy jsou spíše epizodními záležitostmi či nověji představenými postavami, jako vedoucí kriminálky Věra Beránková (Zlata Adamovská) či nadporučík Lída Rysová (Jana Pidrmanová), jež shodně stojí spíše na okraji či v pozadí, ačkoli paradoxně na vedoucí pozici. Zdánlivě hlavní hrdinku – Terezu Hodačovou (Hana Vagnerová) – uvedl seriál Expozitura (2011), ve výsledku však Tereza opět sehrála spíše vedlejší roli, ač umně a kamuflovaně.
V roce 2008 vznikl v produkci TV Nova pilotní film kriminálního seriálu Policie Modrava. Přestože se televize rozhodla v natáčení nepokračovat, v letošním roce (přesněji 28. 2. 2015) bude nakonec seriál na stanici premiérovat a bude odvysíláno 16 dílů. Soudě z pilotního dílu jsou však nasnadě obavy a ne nadšené očekávání silné ženské hrdinky. Policie Modrava sice potenciál představit komplexní příběh lítého emancipačního boje inteligentní a schopné vyšetřovatelky s šovinismem pramenícím v maskulinní policejní stanici ve středu šumavských hor. Tvůrci ale zvolili konformnější cestu červené knihovny, když pilotní díl strukturovali jako do nekonečna se opakující schéma příběhů od Rosamunde Pilcher či Danielle Steel v reáliích krásné přírody a patriarchální pohádky o panu pravém. Vyloženě doplňkově pak působí „ženská okrasa“ seriálů Policajti z centra (2013–?) či Případy 1. oddělení (2014–?).
Nejnovější seriály tohoto roku shodně představily zvláštní trend mladých a neurvalých policistek. Vraždy v kruhu (2015 –?) tak učinily v podobě poručice Pavlíny Fibichové (Adéla Petřeková) a minisérie Případ pro exorcistu (2015–?) prostřednictvím třeštivé Kristýny Horové (Tereza Voříšková). Obě hrdinky jsou v důsledku inteligentní a dobré vyšetřovatelky, jejich vystupování však od těchto skutečností strhává pohled pouze k vnějškovému dojmu, vyvolávajícímu pocit naparáděné plytkosti.

Olomoucká epopej

Patrně odlišnou hrdinkou se v kontextu zmíněných žen zdá být major Marie Výrová. Tuto postavu poznáváme spolu s dalšími jejími kolegy, nadřízeným vrchním komisařem Vitoušem (Miroslav Krobot) a kolegou inspektorem Mrázem (Stanislav Majer), když postupně přijíždí na místo činu okultně vyhlížející vraždy neznámé ženy v obci nedaleko Olomouce. Už způsob jejího přístupu k místu činu je odlišný, na rozdíl od svých kolegů nechrlí unáhlené domněnky, smyšlenky a stereotypní závěry, ale opatrně a věcně zkoumá okolí a vyptává se místních. Při prvním výslechu kněze Karase (Jan Budař) pak poznáváme, že Marie opravdu není lecjaká policistka. Na urážlivá a vykonstruovaná obvinění, stereotypně lze říci klasického chlapáckého vyšetřovacího nátlaku, svého nadřízeného reaguje demonstrativním odchodem s následkem ukončení ponižujícího výslechu. Ve chvíli, kdy se zdá, že bude za svou subordinaci potrestána, ovšem dochází k překvapivé situaci. Marie odkáže vrchního komisaře Vitouše do patřičných mezí, když jej v silně emancipujícím monologu označí za zkamenělého patriarchu, xenofobního homofoba a šovinistu nejvyšších výložek. Zároveň mu oznámí, že přebírá velení nad případem, kterýžto návrh/rozkaz Vitouš téměř beze slov, nicméně trucovitě přijímá.
Prvotní obavy diváků, že budou svědky novodobého honu na čarodějnice, i když v obrácené podobě honu na církev, jsou lehce zažehnány a vyšetřování se odvíjí poměrně logickými a dokonce vědeckými cestami dál. Major Výrová usměrňuje vyšetřování a pomocí kolegů pomalu odkrývá stopy a pravdy vedoucí k vyřešení případu. Známé přísloví – každý skutek je po zásluze potrestán, zdá se, platí i v seriálovém prostředí, aneb každá úspěšná (krimi)hrdinka je po zásluze stižena trestem. Ano, i Marie Výrová je za své nepopiratelné schopnosti „potrestána“ a uvržena na nemocniční lůžko po prodělání infarktu. Tendence představovat úspěšné hrdinky nejrůznějších žánrů s jistou dávkou neúspěchu alespoň v osobním životě se dnes již jeví běžnou. Ženy na vedoucích pozicích mohou vykupovat svůj úspěch například posměchem podřízených či ztrátou osobního života. Dobré vyšetřovatelky mívají kdesi hluboko v minulosti „temný spouštěč“ (viz nevyšetřená smrt matky v seriálu Castle na zabití, 2009–?) neboli příčinu, proč se vydaly všanc tak maskulinizované pracovní pozici. Stane-li se žena kupříkladu prezidentkou, je nutné zaplatit životem syna i nevěrou manžela (viz State of Affairs, 2014–?). Vidíme, že osud majora Výrové není v žánrovém kontextu nijak výjimečný. Podobně jako jiné ženy „ztrestané“ za své zdary se však Marie nenechá odsunout na druhou kolej, z nemocničního lůžka pomocí skypu dál úkoluje své podřízené a pomáhá s úspěšným uzavřením případu.

Sama proti všem

Jak patrno, česká krimi produkce nebyla prozatím k ženským hrdinkám příliš vstřícná. Marie Výrová je jistě jednou z nejkomplexněji a nejkvalitněji zpracovaných ženských postav v české krimi, stává se však hrdinkou bez soupeře a soupeřky, obdobně jako je tomu v dlouho očekávaném seriálovém zpracování příběhu agentky Peggy Carter (Agent Carter, 2015–?). Obě ženy jsou soběstačné, brilantní a shodně nemají rovnocenného protivníka. Bohužel však stojí samy i ve svých schopnostech, sem tam se jim rovná nějaký ten mužský protivník či kolega, ale žádná žena, ať už zločinná či pomocnice dobra/zákona jim nemůže konkurovat. Získáváme tak dojem, že pouze výjimečné případy žen mohou úspěšně pronikat do tohoto stále převážně mužského prostředí, a to za nemalou daň. Můžeme jen doufat, že novější seriály přivedou jednotlivé hrdinky i celé vyšetřovací týmy žen podobných Marii či Peggy. Prozatím jsme nuceni čekat a tiše oběma (a jiným) fandit, aby přežily i další šovinismem zšedlé dny.

Případ pro exorcistu

Předloha: Michal Sýkora (knižní)
Režie: Jan Hřebejk
Scénář: Petr Jarchovský, Michal Sýkora
Kamera: Martin Žiaran
Hudba: Aleš Březina
Hrají: Klára Melíšková (major Marie Výrová), Stanislav Majer (inspektor Mráz), Miroslav Krobot (vrchní komisař Vitouš), Tereza Voříšková (Kristýna Horová), Jan Budař (kněz Karas), Marek Taclík (Jiří Pánek), Kateřina Winterová (Soňa Pánková), Kryštof Hádek (Jan Pánek), Jan Vlasák (kněz Stárek) a další

Česko, Česká televize (2015), 3×64 min.

Použitá literatura

KORDA, Jakub. České televizní krimi série po roce 1989 a jejich žánrové souvislosti. Olomouc, 2011. 206 s. Disertační práce (Ph.D.). Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta.
SNAUFFER, David. Crime Television. 1. vyd. Westport: Praeger, 2006. ISBN 0-27598-807-4.