Fuck tha police and fight the power!
RECENZE: Straight Outta Compton (režie: F. Gary Gray, 2015) – JANA BÉBAROVÁ –
Psal se rok 1995, když na sebe F. Gary Gray strhl pozornost debutem Pátek (Friday), dnes již kultovní černošskou komedií o dvou zhulených flákačích z předměstí, v níž jednu z hlavních rolí ztvárnil slavný rapper Ice Cube. Dnes, dvacet let poté, Gray o něm a jeho gagsta buddies z N.W.A. natočil biografický snímek Straight Outta Compton, který se okamžitě stal komerčně nejúspěšnějším režijním počinem jeho dosavadní kariéry. Hudební film studia Universal, který mj. sám Ice Cube zaštítil v roli producenta, utržil v Americe již během premiérového víkendu dvojnásobek původního osmadvacetimilionového rozpočtu (aktuálně se jeho domácí výdělky pohybují u čísla 161 milionu dolarů + dalších 37 činí zahraniční tržby).
Dvouapůlhodinový – nebojím se říct epický – snímek pokrývá časové období deseti let a zachycuje vzestup a pád jednoho z nejvýznamnějších hiphopových uskupení, losangeleských Niggaz Wit Attitudes, kteří stáli za popularizací tzv. gangsta rapu. Sleduje formování skupiny v polovině osmdesátých let, vydání slavné desky Straight Outta Compton (podle které film dostal název), následující vnitřní rozepře mezi členy kapely ústící na počátku 90. let k jejich postupnému rozpadu a směřování k sólovým projektům. Vyprávění o hudební legendě z Comptonu se uzavírá předčasnou smrtí jednoho z lídrů skupiny, Erica Easyho-E Wrighta, který v roce 1995 ve svých jednatřiceti letech podlehl AIDS.
Divák zrovna nepotřebuje být fanouškem skupiny či znalcem daného hudebního žánru, aby Straight Outta Compton (d)ocenil. Biografická linka je totiž jen jednou z vrstev snímku, který dost dobře funguje i jako výpověď o dané době (nepokoje v černošských ghettech v LA) či drama o univerzálních mezilidských konfliktech. Lidský faktor je klíčovým článkem kostry filmu, jehož ambicí je ukázat vůdčí trio N.W.A. – Ice Cubea, Easyho-E a Dr. Dre – skrze jejich osobnosti (postoje a motivace) a jejich vzájemné střetávání se (zbylí členové MC Ren a DJ Yella stojí v pozadí). A pro úspěšné naplnění tohoto záměru byl F. Gary Gray ideálním kandidátem.
New Black Cinema a chlapci ze sousedství
„You can’t just google „N.W.A.“ and get these details. You can’t experience the brotherhood that you experience in the movie by going on to Wikipedia.“ F. Gary Gray1
Režisér totiž v dětství na vlastní kůži poznal život v jižní části LA, jeho nechvalně proslulém, gangy ovládaném Comptonu, který N.W.A. „dali na mapu“. Gray vyrůstal ve stejném prostředí jako jemu generačně spřízněný Ice Cube (oba jsou ročník 1969), s nímž se poprvé setkal v době, kdy se rapper vydal na sólovou dráhu. Na klipech, které pro něj točil, se prý původně kameraman-samouk na volné noze naučil filmovému řemeslu. Videa k It Was a Good Day, True To the Game či Natural Born Killas, na kterém Cube hostoval u Dr. Dre (pro něj Gray později točil i video k songu Keep Their Heads Ringin, jenž je součástí soundtracku k Pátku), vykazují zřetelné filmové kvality, zejména na úrovni vložených dialogů a akčních sekvencí, ze kterých si Gray udělal trademark.
Setkání s Ice Cubem bylo pro Graye vskutku určující – právě on měl totiž lví podíl na úspěchu Pátku, na kterém v New Line Cinema velmi slušně vydělali (3,5 milionu dolarů z rozpočtu proměnil na osmadvacetimilionový zisk). Známý rapper v té době začal úspěšně rozšiřovat své umělecké portfolio ve filmovém průmyslu, kam herecky pronikl v roce 1991 díky veleúspěšnému snímku Johna Singletona Chlapci ze sousedství (původní název Boyz n the hood odkazoval ke stejnojmenné slavné písni, kterou Cube napsal pro Easyho-E). Ještě předtím však ambiciózní Cube, který si ve svých textech nikdy nebral servítky a s agresí sobě vlastní otevřeně kritizoval společnost a vyvolával kontroverze radikálními výroky, dal jasně najevo, že rozhodně nechce být submisivní figurkou v hollywoodské mašinerii. Opoziční postoje vůči Hollywoodu prezentoval s Public Enemy v písni „Burn Hollywood Burn“, protestsongu vůči stereotypnímu vyobrazení afroameričanů napříč dějinami americké kinematografie, který byl součástí jejich slavného alba z roku 1990 Fear of a Black Planet. Ve videoklipu k „Burn Hollywood Burn“ členové Public Enemy společně s Cubem a Big Daddy Kanem sedí v kině a znechuceně sledují staré filmy, v nichž jsou příslušníci jejich rasy exploatováni jako směšní klauni, pasivní sluhové a necivilizovaní otroci. Rappeři se procházejí po svých hvězdách na hollywoodském chodníku slávy a vyzývají ostatní černochy k tomu, aby začali točit filmy „tak, jako je dělá Spike Lee“. Těsně předtím, než zazní závěrečné „Fuck Hollywood, man“ Ice Cube symbolicky škrtne sirkou, aby revolučně zapálil kino a z jeho popela vstal nový černošský hrdina. „How do you feel about playing a controversial negro? – Yeah, I’m wid it,“ rapují Public Enemy. Mimochodem jejich hymna „Fight the Power“ z téže desky byla těžištěm filmu Jednej správně (Do the Right Thing, 1989) zmiňovaného Spikea Lee, kmotra nastupující generace New Black Cinema, po které rappeři volali a která s tematickými filmy o černošské komunitě a s černošskými herci postupně infiltrovala mainstreamovou produkci. Ať už to byl John Singleton, první afroameričan nominovaný na Oscara za režii (Chlapci ze sousedství), bratři Hughesové či později F. Gary Gray – všichni byli napojeni na rapperské hvězdy (Hughesové například točili videoklipy pro Tupaca Shakura, kterého Singleton obsadil do svého dalšího filmu Poetic Justice), na jejichž všeobecné popularitě se chtěl svézt nejeden filmový producent.
Shades of (Gary) Gray
Gray tedy filmovou kariéru odstartoval Pátkem, na němž si Ice Cube poprvé vyzkoušel i roli scenáristy (napsal jej ve spolupráci s DJ Pooh, který později režíroval Dr. Dre a Snoop Doga v Myčce /The Wash, 2001/) a výkonného producenta, a který rovněž v jejich prvních rolích představil budoucí černošské herecké hvězdy jako Chrise Tuckera či již zesnulé Michaela Clarkea Duncana a Bernieho Maca. Přes Vabank (Set it Off, 1996), neotřelý příběh čtveřice černošských žen na útěku před zákonem, se Gray začal probíjet do mainstreamových vod policejním thrillerem z Chicaga Vyjednavač (The Negotiator, 1998), jemuž reklamu dělala jména Kevina Spaceyho a Samuela L. Jacksona. Z režisérovi blízkému kriminálního prostředí vycházel i Osamělý mstitel (A Men apart, 2003) s Vinem Dieselem, a ve stejné době uvedená, komerčně úspěšná Loupež italsku (The Italian Job, 2003) s Markem Wahlbergem a Charlize Theron. Věrnost žánru prokázal i u následující krimi komedie podle Elmora Leonarda Buď v klidu (Be Cool, 2005), která byla sequelem Chyťte ho (Get Shorty, 1995), vezoucí se na stále živém odkazu Pulp Fiction a chemii mezi Johnem Travoltou a Umou Thurman, a následně u kriminálního dramatu Ctihodný občan (Law Abiding Citizen, 2009) s Jamiem Foxxem. A konečně z kořenů daného žánru vychází i jeho momentální opus magnum – Straight Outta Compton.
Kriminalita, rasové nepokoje a střety s nekorektně jednající LAPD v Comptonu Grayovi posloužily jako výchozí bod pro formování příběhu. Ústřední trio – Easy-E, Dr. Dre a Ice Cube – je postupně představeno prostřednictvím jejich (absurdních) konfliktů se zákonem, skrze něž je budováno napětí, a které muže motivuje, aby spojili síly a prostřednictvím hudby se vymezili vůči společenskému útlaku a rasové diskriminaci. Deska Straight Outta Compton se stejnojmenným singlem uvozeným prohlášením „You are now about to witness the strength of street knowledge“ byla jejich zprávou o atmosféře panující v černošských ghettech. Osobní zkušenosti s policejní brutalitou N.W.A. promítli do svého pravděpodobně nejznámějšího hitu „Fuck tha Police“, který v dané komunitě obrazně řečeno zlidověl během masových pouličních bouří vyvolaných aférou kolem brutálního napadení Rodneyho Kinga losangeleskými policisty. Mediálně propíraný případ prostupuje druhou částí filmu, v níž se konflikty přesunují z vnější vrstvy směrem dovnitř, mezi jednotlivé členy kapely.
V této rovině nese funkci katalyzátoru manažer N.W.A. Jerry Heller (ztvárněný tradičně úlisným Paulem Giamattim), kolem něhož v druhé půli veškeré napětí eskaluje. Právě jeho postava prochází zřejmě nejzajímavějším vývojem. V první části postavené na vnějším konfliktu N.W.A. se společností jej vnímáme veskrze pozitivně jako muže, který nad svými svěřenci drží ochranou ruku. V druhé, která přechází do osobnější roviny, kdy „negři s postoji“ završují proces dospívání a hledání se, pozorujeme měnící se akcent na Hellerův majetnický kalkul a vnímáme ho spíše jako manipulátora, který rappery rozeštval netransparentními smluvními závazky.
Přestože je z filmu cítit respekt, který tvůrce k legendám hip hopu má, nelze říct, že by je primárně adoroval. Pro jejich odvahu vykřičet do světa svoje radikální, nonkonformní postoje je sice do jisté míry prezentuje jako hrdiny, zároveň nám však umožňuje poznat, jací lidé za těmi údernými texty vlastně stáli. A činí to s naprostou přirozeností, aniž by se divákům jakkoliv podbízel. Jednotlivé životní a profesní fáze přehnaně nedramatizuje a divák je spíše vytuší – pozici Cubea (jehož mimochodem ztvárnil rapperův syn O’Shea Jackson Jr.) po odchodu z N.W.A. například naznačuje vystavenými platinovými deskami v jeho pracovně, podobně úspěchy Dr. Dre s deskou The Chronic skrze bilboardy a propad Easyho-E na snižující se honosnosti jeho bydlení. Vážnou, nihilismem prostoupenou náladu film rovněž pravidelně odlehčuje nenucenými vtípky, které ústřední postavy polidšťují – ať už nahrávání „Boyz n the hood“ či rapové battly mezi Cubem a zbytkem jeho bývalé skupiny na épéčku N.W.A. 100 Miles and Runnin‘ a albu Niggaz4Life a Cubeově druhé sólové desce Death Certificate. V těchto a dalších hudebních vystoupeních je ale na škodu, že texty písní, které jsou coby hnací motor jedním z klíčových prvků celého filmu, nejsou v titulcích přeloženy a divákům tak řada souvislostí jednoduše unikne. Tak jak tak jej však strhnou a celých 150 minut jej bez jediného hluchého místa nenechají vydechnout. Zkrátka jeden z filmových zážitků roku.
Straight Outta Compton
režie: F. Gary Gray
scénář: Andrea Berloff, Jonathan Herman
kamera: Matthew Libatique
Hudba: Joseph Trapanese
střih: Billy Fox, Michael Tronick
v hlavních rolích: Jason Mitchell, Corey Hawkins, O’Shea Jackson Jr., Aldis Hodge, Neil Brown Jr., Paul Giamatti
česká premiéra: 17. 9. 2015 (CinemArt)