Super-percepce: Minority ve filmových adaptacích komiksů

SVĚTOVÝ FILM – Michael Lipiner: Super-Perception: Minorities Depicted In Comic Book Filmic Adaptations – PŘEKLAD: MONIKA KUBEŠOVÁ –

V posledních 15 letech se filmové adaptace superhrdinských komiksů zaměřovaly s větší realističností na zobrazení menšin a znevýhodněných postav, které byly dříve ztvárněny buď v rámci stereotypu, nebo vynechány úplně. Tyto filmy jsou mocným médiem, které velkému množství diváků předkládá širokou škálu podnětů a důležitých sociálně-politických otázek od rasismu, sexismu, ageismu, antisemitismu a korupce po zdravotně postižené. Filmové série zahrnují mezi jinými X-Men, Batman, The Avengers, Iron Man, Hulk a Blade. Tyto snímky zvyšují povědomí o různých rasách, etnikách, subkulturách a kulturách. Obecně lze říci, že superhrdinové komiksových knih získávají sympatie jako nepochopení vyvrhelové. Jsou líčeni jako impozantní (a často altruističtí) siláci, kteří nezištně a nebojácně bojují se zlem, aby zachránili lidstvo.
„Komiksy jsou otevřenější k rasově rozmanitým postavám než některé jiné formy umění.“1 V průběhu posledních 15 let se filmové adaptace superhrdinských komiksů zaměřovaly intenzivněji a realističtěji na zobrazení menšin.2 Tradičně bývá většina komiksových hrdinů bílé pleti. Nicméně v posledních letech se více pozornosti věnuje některým menšinovým3  skupinám, které byly dříve buď zobrazovány stereotypně, nebo nebyly zobrazovány vůbec. Přestože menšiny nejsou stále v uzavřeném světě komiksu včetně jeho filmových adaptací zastoupeny dostatečně, získávají stále více pozornosti a uznání, které si zaslouží.

Před druhou světovou válkou a v jejím průběhu slavily úspěch jednoduché superhrdinské komiksy, ve kterých byla hrozba Osy zla konfrontována s vlasteneckými superhrdiny, kteří přinášeli „fantazie o nadlidské síle“.4 V následujících desetiletích komiksy „představily hrdiny, jejichž superschopnosti je předurčily k tomu být vyvrženci, a kteří museli svou loajalitu a užitečnost pro společnost teprve prokázat“.5 Mnoho komiksových postav tak bylo buď nuceno asimilovat se do americké kultury, nebo se proti většinové společnosti vymezit vytvořením druhé identity se zvláštními schopnostmi. Nicméně před koncem 20. století filmové adaptace dostatečně nezdůrazňovaly to, co sdělovaly komiksy.

Na začátku nového tisíciletí přinesla filmová série X-Men realističtější (a symbolické) vyobrazení menšin. Škola pro nadanou mládež Profesora Xaviera je zobrazena jako stabilní domov pro různorodou společnost mutantů, skládající se z různých ras, etnik a národností. Snaží se získat respekt a přijetí non-mutantů (klasičtí homo sapiens), protože paradoxně jsou to mutanti, kdo chrání lidstvo před zlem. Mimoto, X-Meni odpovídají mentalitě „ghetta“, „izolace mutantů a jejich odcizení od ‚normální‘ společnosti může být chápána jako podobenství o odcizení jakéhokoliv menšiny“6. Tím filmy „bez skrupulí evokují další pronásledované menšiny“,7 což v převážně bílé patriarchální společnosti představuje nepohodlné sociopolitické téma.

Pro začátek „X-Men (2000) odráží asimilační cíle, etnické úzkosti a liberální idealismus první generace židovských Američanů, kteří vytvořili původní superhrdiny ztvárněné v komisech ze studia Marvel“.8 Jak X–Men (2000), tak X–Men: První třída (2011) začínají v koncentračním táboře v Osvětimi oddělením malého židovského chlapce Magneta od rodičů nacisty. Režisér Brian Singer dokonce „explicitně označuje mladého Magneta žlutou hvězdou po dlouhých letech, kdy se komiks neodvažoval vyslovit, zda byl Žid, nebo cikán“.9 Mutantí chlapec je nucen použít své schopnosti, aby se vypořádal se svou oprávněnou újmou a hněvem. „X-Meni sledují mutanta, který obhajuje akulturaci10 a směruje své nadlidské schopnosti k tomu, aby zachránil lidstvo. Bryan Singer, židovský režisér filmu, uchoval ve svých filmech setkání s holocaustem a boj proti fanatismu jako klíčové téma“.11

Scény zachycující v obou filmech osud židovského národa se v následné filmové sérii objevují ve formě pronásledování a útrap dalších menšin. Účinně symbolizují po-rasově rozdělenou společnost 21. století, která se stále snaží vyrovnat s tolerancí a sociální spravedlností. Jako utlačovaná sociální skupina jsou mnozí X-Men mutanti sirotci nebo děti vyloučené ze společnosti. Izolují se, což „zesiluje motiv tajné identity a také odráží existencialistickou formu individualismu“.12 Tito mutanti vyrůstající bez rodičů chtějí patřit do skupiny, která stvrdí jejich hodnotu jako členů, a která je přitahuje jako „rodina šílenců“ se zvláštními schopnostmi.13 „Budoucí padouch Magneto, který [v Osvětimi] osiřel, když byl oddělen od svých rodičů, zasvětí svůj poválečný život tomu, aby zabránil lidstvu znovu stigmatizovat mutanty jako je on“.14 Díky tomu „má představa velmi zvláštních jedinců, kteří jsou osudem donuceni žít společně, zvláštní rezonanci“.15

A co víc, některé historické společensko-politické podtexty vycházejí ze skutečnosti. „Profesor Xavier a jeho X-Meni, kteří hledali ‚společnou řeč‘ s homo sapiens, připomínají v umírněné formě prvky hnutí za občanská práva z 60. let, jak dokládá příklad Martina Luthera Kinga, Jr.“16 Proti nim stojí militantní mutanti, „Magneto a jeho Bratrstvo Zlých mutantů, jejichž pohrdání spoluprácí s homo sapiens se svými radikálnějšími prvky přibližuje Malcolmovi X, černému nacionalismu a národu islámu“.17 V průběhu filmové série Profesor X i Magneto, stejně jako jejich historické protějšky, vzájemně respektují své odlišné ideologie a zapojují se do filozofických diskuzí o lidské rase, zatímco si zároveň pomáhají, i spolu navzájem bojují. „Přes konflikt mezi oběma hrdiny se Singerův film stává prosbou o kulturní a politickou toleranci“.18

Celkově „přijali X- Meni liberální politický postoj zdůrazňující spolupráci mezi jednotlivci a menšinami před konfliktem, umírněnost v politice před extremismem, stejně jako právo každého amerického občana na společenské uznání a ekonomické příležitosti.“ Například když mutantům hrozí vyhlazení hrozivým Strykerem v X2:X-Men United (2004), Profesor X a Magneto spojí síly – stejně jako to dělají v prequelu X-Men: První třída, když jsou vyzváni, aby zachránili mutanty (a následně též homo sapiens) před naprostým vyhlazením. Nicméně, jejich společensko-politické rozdíly se často střetávají, což vede k násilným konfrontacím: v X-Men (2000) americká vláda navrhuje radikální nařízení registrace mutantů, které ohrožuje jejich společenská práva; v X-Men: Poslední vzdor (2007) je mutantům důrazně doporučeno, aby využili možností nové léčby a fyzicky se přeměnili na „normální“ homo sapiens; a v X-Men: První třída ( 2011) stojí mutanti před volbou buď zachránit či vyhladit lidskou rasu během kubánské raketové krize.

Filmové série X-Menů navíc představují superhrdiny, kteří jsou „mezinárodní, multikulturní, samostatnější a zralejší“.19 Americké publikum má problémy se s nimi identifikovat a docenit je: Wolverine pochází z Kanady, Magneto je německý židovský sirotek (jak bylo uvedeno) a Profesor X a Mystique jsou Britové. V X2:X-Men United (2004) je Nightcrawler vylíčen jako inteligentní a nábožensky založený (byť vyvrhel) německý mutant, který hraje významnou roli při záchraně jak lidstva, tak mutantů. A konečně Storm je silná, nebojácná a nesobecká Afroameričanka, která se po Profesoru X ujme vedení, když je zabit v X-Men: Poslední vzdor (2007).

Další komiksové postavy Marvelu zobrazovaly teenagery, jejichž „stálý úspěch jako dobrodinců společnosti nepřináší stabilitu a spokojenost, po níž prahnou v soukromém životě“, jako například v případě Petera Parkera (Spider-Man). Když Peter objeví své nové schopnosti, je rozrušený a oboří se na své pěstouny a spolužáky. Má dokonce násilnou potyčku se školním tyranem a využívá svých schopností, aby vydělal peníze v zápase ve wrestlingu.

Tyto typické znaky dospívání, zobrazující skutečné obtíže problémových, opuštěných teenagerů, dostaly také dostatek prostoru ve filmové sérii X–Men: zejména v postavách Rogue, Pyra, Icemana, Lady Deathstrike a Shadowcat. „Tito dospívající superhrdinové, kteří byli často společností vnímáni jako hrozba, cítí následně vůči společnosti a svému místu v ní rozpolcenost.“20

Podobně v Zeleném sršni (2011), stojí čínský parťák Kato v ústraní, ale přesto vyžaduje stejné zacházení a stejnou spoluodpovědnost jako hlavní hrdina titulu. „Kato je ten silnější jak mentálně, tak tělesně… je schopnější ve strategii i využití technologií, což Zelený sršeň postrádá.“21 Kato se ukáže jako vynalézavější superhrdina než Green Hornet, který „během bitvy nechá Kata dosáhnout zdánlivě nadpřirozených činů. Jeho inteligence – zejména v chemickém, mechanickém a elektrotechnickém inženýrství – z něj dělá působivý doplněk k vítěznému šarmu a přirozeným vůdčím schopnostem bílého amerického muže.“22

Obdobně v trilogii Christophera Nolana Batman je Lucius Fox Afroameričan, který pro Batmana zajišťuje jeho sofistikovaný oblek, vychytaná zařízení, zbroj i vozidla. Lucius Bruci Waynovi prakticky zachrání život ve filmu Temný rytíř povstal (2012), když se už starší a slábnoucí Batman střetne s hrozivým Banem. Bane pochází z „živoucího pekla“, vězení na Dálném východě, které „vytváří armádu sirotků … a mistrně připravuje zánik města“.23 Tím Bane, imigrant, který ve snaze potrestat korupci žádá stanné právo, získává na své pouti sympatie. Je „Robespierrem společenské třídy, [který] chrlí zapálené projevy a deklaruje ‚revoluci lidí‘, osvobozuje ‚utlačované‘ z vězení a organizuje trestní soudy, které odsuzují třídní nepřátele k ‚exilu nebo smrti‘“.24 Banova kritika neduhů západní civilizace nastavuje odvážné zrcadlo struktuře americké společnosti.

Také v Iron–Manovi 2 (2010) je ruský super padouch Ivan Vanko přezdívaný Whiplash zocelený svým pobytem ve vězení a touží po pomstě hlavnímu hrdinovi za to, že strpěl velkou nespravedlnost spáchanou jeho otcem. „Whiplash je impozantní protivník … dokonce i ve vězení je jasné, že Vanko má navrch. Stark nemá ponětí, odkud má Vanko technologie pro svůj vlastní elektrifikovaný superoblek“.25 Nicméně Tonyho afroamerický přítel z vojny, podplukovník James „Rhodey“ Rhodes, zachrání Tonyho nejen před jeho sebezničující ješitností, ale také před zdecimováním Whiplashem.

Podobným způsobem trilogie Blade zachycuje na obrazovce prvního černého superhrdinu, který neohroženě bojuje se zlými upíry (většinou bílými muži, včetně zkorumpovaných politiků). „Zlo je bílé a nachází potěšení v chamtivosti a nadměrné spotřebě … mezitím černí akční hrdinové opakovaně vyzývají k vymýcení těchto nemrtvých. Bílí již nejsou ti ‚kámoši‘ z 80. nebo začátku 90. let. Teď jsou hrdiny černí muži; připraveni se mstít, plní života, sympatičtí a naprosto fantastičtí, se svou vlastní osobní historií i motivací“26. Tato myšlenka je v souladu s X-Men i filmovou sérií Iron Man, kde „korporátně organizovaní“ běloši (většinou politici) usilují o získání moudrosti a moci skrze své snahy vyšlechtit rasu vylepšenou pomocí posílení genetického materiálu.27

Kromě toho uznávají novější adaptace komiksových knih hodnotu žen a dávají jim na obrazovce více prostoru. Kromě výše uvedených Storm a Rogue, je zde X-Men mutantka Dr. Jean Grey, zobrazená jako nejmocnější ze všech mutantů, když se transformuje do Phoenix. V X-Men 2 (2004) pak odvážně obětuje svůj život, aby zachránila své kolegy mutanty před smrtí. Ve filmové sérii Fantastická čtyřka krásná Sue Storm stává superhrdinkou, která se dokáže proměnit v neviditelnou. Invisible Girl se stává velmi schopnou ženou a její nadání dokonce donutí muže všímat si i jejího intelektu a nadání. Oba filmy „ohledávají jemné, neúmyslné vlivy něčeho, co by se dalo nazvat pre-feministickým probuzením … Sue se také stává karikaturou ženské dvojznačnosti. Ani profesionální hrdinka ani žena v domácnosti – silná a neviditelná postava Invisible Girl zachycuje zmatek, s nímž se potýkalo mnoho žen v prvních letech rostoucího feministického uvědomění.“28

Světoznámá feministka Gloria Steinemová nedávno prohlásila: „Včera v noci jsem viděla film Temný rytíř povstal. Mimo jiné je Catwoman feministická superhrdinka s vlastní příběhovou linií a svou vlastní proměnou – navíc má třídní uvědomělost a holčičí parťačku, rovnocenné schopnosti a technickou výbavu jako Batman, s vlastním bytem v Old Town. A ona toho chlapa dostane.“29 V posledním Nolanově Batmanovi jsou Catwoman i Miranda představeny jako silné, nezávislé, inteligentní ženy, které manipulují se superhrdiny a v mnoha ohledech tahají ve společnosti za nitky.

S tím koresponduje zobrazení titulní postavy v předchozí filmové verzi Catwoman (2004), kde kočičí žena využívá svůj sex-appeal k tomu, aby sjednala spravedlnost a potrestala zločince. Herečka Halle Berry řekla: „Své obsazení v hlavní roli… vnímám jako pomoc ženám uvědomit si své schopnosti, svou vlastní sexualitu a umět toho všeho využít pro své vlastní zdokonalení.“30

Také v Iron Manovi 2 (2010) a The Avengers (2012) Natasha Romanoff (ruská superhrdinka Černá vdova) vykazuje velmi podobné hrdinské chování, ale z altruističtějších příčin. „Ostentativně projevovaná zranitelnost Černé vdovy ilustruje, jak těžký úkol je být ženskou superhrdinou v komiksovém vesmíru – a mocnou ženou v reálném světě.“31 V jedné scéně sama porazí trojici gangsterů; předtím, než okouzlí jejich šéfa natolik, že jí odhalí důležitou a přísně tajnou informaci. „Černá vdova je v týmu něčím víc než jen symbolem ženy, která neustále potřebuje pomoc. Je to dominantní špeh-zabiják, který stejnou měrou využívá svých schopností i sex appealu k tomu, aby ovládal své protivníky jako loutky.“32 Později se, zatímco se schovává v trupu lodi, střetává s divokým Hulkem.

Ve filmové sérii Iron Man Pepper Potts zodpovědně přebírá kontrolu nad Stark Industries, zachrání Iron Manovi život před zlověstným Obadiahem Stanem a varuje ho před střetem s Natashou. Pepper Tonymu říká: „Ona je z právního, a pokud na ní nepřestaneš takhle zírat, obvinění ze sexuálního obtěžování tě bude stát draho.“ On odpoví: „Wow. Velmi, velmi působivá osoba. Mluví plynně francouzsky, italsky, rusky, latinsky. Kdo dnes mluví latinsky?“

Podobným způsobem film Watchmen (2009) popisuje dvě Silk Spectre superhrdinky jako silné, nezdolné ženy. „Jakožto neústupné ženy, které bojují se zločinem v ulicích New Yorku, využívají Sally i její dcera [Laurie] výhod liberálního feminismu. Sally je přitom svobodná matka, která se snaží uspět v tvrdém mužském světě.“33 Stejně jako její matka, i Laurie je svobodná žena, která bojuje proti zločinu venku na ulicích. Nicméně nesouhlasí s matčiným využíváním vlastní sexuality pro postup v kariéře. Obě nosí sporé kostýmy, i když Laurie se nakonec rozhodne pro více androgynní (dokonce mužský) vzhled (podobný jako její otec, superhrdina Komik) a začne nosit také zbraň. Později Laurie ukáže svou sílu, když na ulici složí gangstery, kteří jí vyhrožují znásilněním a zbitím.

A konečně další často přehlíženou minoritou ve filmových adaptacích komiksů jsou tělesně postižení. „Když zkusíte ‚vygooglit‘ stereotypy o tělesně postižených ve filmu, najdete jen asi 8000 výsledků, což nahrává myšlence, že lidé s tělesným postižením jsou v americké společnosti neviditelní… zobrazovaní jako osamělí a bojující proti neuvěřitelné přesile.“34 Daredevil (2003) představuje slepého superhrdinu jménem Matt Murdock. „Jeho zdravotní postižení není prezentováno jako omezující nebo psychologické zmrzačení; jeho problémem je rodinné zázemí, ne jeho smyslová odlišnost. Ve skutečnosti je omezený zrak hlavního hrdiny klíčem k super-posílení jeho ostatních smyslů.“ (Pedersen a Aspevig 2011) Podobně Profesor X z filmové série X–Men je sice vozíčkář, ale paradoxně může „pro dobrou věc“ přemisťovat jiné lidi pomocí telekineze.35

Naproti tomu Hulk je v několika filmech líčen jako mentálně postižený jedinec neschopný ovládat své emoce. „Hulk je varováním před hloupostí těch, kteří by si chtěli zahrávat s tajemstvím života. Jaká muka vám mohou způsobit schopnosti, které jste nehledali a o které nestojíte.“36 Ve skutečnosti mnoho scén líčí toto stvoření (které se nemůže ani srozumitelně vyjadřovat, ačkoliv jeho alter ego, Dr. Bruce Banner, je geniální vědec) jako vystrašené, nepochopené dítě, které se snaží utéct před americkou armádou, která se ho opakovaně snaží zabít.

Nakonec The Avengers (2012), kteří jsou vedeni vysoce inteligentním a nebojácným Nickem Furym, Afroameričanem, který byl v původním komiksu Kavkazanem. V roce 2014 bude v The Amazing Spider–Man 2 hrdinou Elektro, afroamerický elektrotechnický inženýr, který získá schopnost ovládat elektrickou energii poté, co je zasažen bleskem.

Kolem a kolem vzato, filmové adaptace komiksů jsou mocným médiem, které úspěšně zvyšuje povědomí o mnoha různých rasách, etnicích a kulturách; médiem, které líčí menšiny jako abnormální (a často i altruistické) síly ze společnosti vyloučených superhrdinů, snažících se nezištně a beze strachu bojovat se zlem. Žánr filmové adaptace komiksů zaslouží uznání za to, že mnoha divákům srozumitelně předkládá důležité socio-politické problémy, které by jinak namísto diskuse a reflexe mohly být odsunuty do pozadí.

---

Vybral Martin Kudláč, z angličtiny přeložila Monika Kubešová, editace Marie Meixnerová.

Použitá literatura a citované snímky

Amazing Spider-Man 2, The. Dir. Marc Webb. Columbia Pictures/Marvel Entertainment, 2014.

Avengers, The. Dir. Joss Whedon. Walt Disney Studios Motion Pictures, 2012.

Bakke, Gretchen. Anthropological Quarterly, r. 83, č. 2, s. 401–428. 2010: the Institute for Ethnographic Research (IFER) as part of the George Washington University.

Baron, Lawrence. X-Men as J Men: The Jewish Subtext of a Comic Book Movie. Shofar: An Interdisciplinary Journal of Jewish Studies. Fall 2003: r. 22, č. 1. <http://muse.jhu.edu/journals/shofar/summary/v022/22.1baron02.html>.

Batman Begins. Dir. Christopher Nolan. Warner Bros. Pictures, 2005.

Blade II. Dir. Guillermo del Toro. New Line Cinema, 2002.

Blade. Dir. Stephen Norrington. New Line Cinema, 1998.

Blade: Trinity. Dir. David S. Goyer. New Line Cinema, 2004.

Catwoman. Dir. Pitof Comar. Warner Bros. Pictures, 2004.

Collier, Aldore. HALLE BERRY: „Why I Will NEVER MARRY Again.“ Ebony: srpen 2004, r. 59, č. 10, ProQuest Research Library, s. 64.

Cooper, Andrew L. Green Hornet Makes America Bossy Bottom. Bright Lights Film Journal. Srpen 2011, č. 73. <http://brightlightsfilm.com/73/73greenhornet_cooper.php#.Uh8xZRtnSSp>

D’Amore, Laura M. Invisible Girl’s Quest for Visibility: Early Second Wave Feminism and the Comic Book Superheroine. Americana: The Journal of American Popular Culture (1900 present), podzim 2008, r. 7, č. 2. <http://www.americanpopularculture.com/journal/articles/fall_2008/d’amore.htm>

Daredevil. Dir. Mark Steven Johnson. 20th Century Fox, 2003.

Dark Knight Rises, The. Dir. Christopher Nolan. Warner Bros. Pictures, 2012.

Dark Knight, The. Dir. Christopher Nolan. Warner Bros. Pictures, 2008.

Ebert, Roger. „Hulk [2003]“. Ebert Digital LLC. <http://www.rogerebert.com/reviews/hulk-2003>

Fantastic Four, The: Rise Of The Silver Surfer. Dir. Tim Story. 20th Century Fox, 2007.

Fantastic Four, The. Dir. Tim Story. 20th Century Fox, 2005.

Green Hornet, The. Dir. Michel Gondry. Columbia Pictures, 2011.

Hollywood Superheroes Losing The Fight For Diversity. Morning Edition Washington, D.C.: National Public Radio (NPR). 9. srpna 2011. <http://search.proquest.com/docview/881800631?accountid=37917>

Hulk. Dir. Ang Lee. Universal Pictures, 2003.

Incredible Hulk, The . Dir. Louis Leterrier. Universal Pictures, 2008.

Iron-Man 2. Dir. Jon Favreau. Paramount Pictures, 2010.

Irwin, William a White, Mark D. Watchmen and Philosophy: A Rorschach Test (edited). Blackwell Philosophy And Pop Culture series. Wiley, January 2009, s. 240.

Lawrence, John S. Superman on the Couch: What Superheroes Really Tell Us about Ourselves and Our Society. The Journal of American Culture, prosinec 2005, r. 28, č. 4, s. 453.

Merriam-Webster Dictionary. 2013: Merriam-Webster, Incorporated. <http://www.merriamwebster.com/dictionary/minority>

Nettles, Reginald a Balter, Rochelle. Multiple minority identities : applications for practice, research, and training. New York: Springer, 2012.

Newman, Kim. Sight and Sound. Září 2000: s. 26–28. British Film Institute. <http://search.proquest.com/docview/237101974?accountid=37917>

Oxford Dictionary. 2013: Oxford University Press. <http://oxforddictionaries.com/definition/english/minority>

Pedersen, Isabel, Aspevig, Kristen. „My Eyes Ended Up At My Fingertips“: Antoine, Autobiographical Documentary, And The Cinematic Depiction Of A Blind Child Subject. University of Hawaii Press: Fall 2011. s. 639 –656, 913–914. <http://search.proquest.com/docview/1009902892?accountid=37917>

Silverstein, Melissa. Will Catwoman Be a Breakout Feminist Character? Indiewire: 18. července 2012.       <http://blogs.indiewire.com/womenandhollywood/willcatwomanbeabreakoutfeministcharacter#.UAz0yjGXTH4>

Snyder, Daniel D. Scarlett Johansson Has the Most Human Moment in ‚The Avengers.‚ The Atlantic: 7. května 2012. <http://www.theatlantic.com/entertainment/archive/2012/05/scarlett-johansson-has-themost-human-moment-in-the-avengers/256822>

Spider-Man. Dir. Sam Raimi. Columbia Pictures, 2002.

Tehelka. The return of the superhero. HT Media Ltd.: New Delhi. 23. července 2012. <http://search.proquest.com/docview/1027414791?accountid=37917>

Trushell, John M. American Dreams of Mutants: The X-Men-„Pulp“ Fiction, Science Fiction, and Superheroes. Journal of Popular Culture, srpen 2004, r. 38, č. 1, s. 149.

Watchmen. Dir. Zack Snyder. Warner Bros. Pictures, 2009.

X2: X-Men United. Dir. Bryan Singer. Twentieth Century Fox, 2004.

X-Men Origins: Wolverine. Dir. Gavin Hood. Twentieth Century Fox, 2009.

X-Men. Dir. Bryan Singer. Twentieth Century Fox, 2000.

X-Men: First Class. Dir. Matthew Vaughn. Twentieth Century Fox, 2011.

X-Men: The Last Stand. Dir. Brett Ratner. Twentieth Century Fox, 2006.