Národní filmový archiv otevřel depozitář pro 100 milionů metrů filmu

Národní filmový archiv dnes slavnostně otevřel technicky vyspělý depozitář v obci Hradištko ve Středočeském kraji. Zajistí stabilní prostředí pro cenný filmový materiál, ale i nefilmové sbírky.

Za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana, hejtmanky středočeského kraje Jaroslavy Pokorné Jermanové a zástupců obce Hradištko, byl dnes slavnostně otevřen nový depozitář Národního filmového archivu (NFA).

Technicky vyspělá budova na 1 820 m² zastavěné plochy a 21 500 m³ obestavěného prostoru, je situovaná v obci Hradištko v okrese Praha-západ na parcele stávajících depozitářů archivu ze 70. a 90. let, mimo záplavové oblasti a letecké koridory a pojme až 100 miliónů metrů filmu.

„Filmový materiál je prokazatelně nejspolehlivějším nosičem pro pohyblivé obrazy, a proto NFA mnoho let usiloval o vybudování depozitáře, který zajistí dlouhodobé uchování našeho filmového dědictví. Nový depozitář splňuje nejpřísnější standardy péče a my se díky němu dostáváme na úroveň nejúspěšnějších filmových archivů v Evropě,“ říká generální ředitel NFA Michal Bregant.

Filmový materiál je nutné chránit před vlivy prostředí, čemuž odpovídá i řešení nové budovy. Relativní vzdušná vlhkost 35 % zamezí vysychání a smršťování filmu a konstantní teplota –5 °C zastaví chemické procesy, které zkracují životnost materiálu. Před stěhováním do novostavby projde každý film aklimatizační komorou, ve které stráví 24 hodin. Aklimatizací projde 10 000 negativů hraných a 21 000 negativů nehraných filmů, 4 000 duppozitivů hraných a 10 000 duppozitivů nehraných filmů a 15 000 kopií.

„Vzhledem k aklimatizačnímu procesu potrvá stěhování zhruba deset let. Negativy a duppozitivy jsou nejcennější a nejkvalitnější materiály, které sloužily k výrobě kopií pro promítání. V rámci přípravy na výstavbu nového depozitáře odborníci z NFA již řadu let všechny dotčené materiály kontrolují, čistí a připravují na přesun,“ doplňuje Bregant.

Svými sbírkami se Národní filmový archiv řadí k nejstarším a nejdůležitějším filmovým archivům na světě. V novém depozitáři bude především uložena veškerá barevná produkce československé a české kinematografie na nehořlavém barevném materiálu, tedy od padesátých let do současnosti, ale také zabezpečovací materiály ke starším filmům, které NFA překopíroval z nitrátních na nehořlavé materiály. Mezi ty patří například filmy Hermíny Týrlové, Jiřího Trnky nebo Karla Zemana. Do nového depozitáře se však přestěhují i některé cenné černobílé filmy, jako třeba kolekce děl Jana Kříženeckého, průkopníka české kinematografie z přelomu 19. a 20. století, první vědecké filmy, sbírky české avantgardy (např. filmy Alexandra Hackenschmieda) a dokumentů a reklam firmy Baťa nebo kolekce filmů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Uložena zde bude i archivní kulturní památka, záznam procesu s Miladou Horákovou.

Součástí nové budovy budou i depozitáře pro uložení archivních sbírek soudobé dokumentace, které obsahují klíčové dokumenty pro poznání dějin propagace tuzemské kinematografie, mimo jiné 1 500 cenných exemplářů velkoplošných filmových plakátů. Speciálního uložení se zde dočkají i skleněné fotografické negativy, které zachycují portréty filmových osobností, záběry z natáčení nebo reklamy na filmy promítané dříve v kinech před začátkem představení.

V depozitáři se bude nacházet i moderní digitální laboratoř, zajišťující kontrolu a archivaci nativně digitálních audiovizuálních děl (tedy především současné kinematografie). Digitální laboratoř bude zodpovídat i za migraci ze starších páskových a optických digitálních médií do standardizované souborové podoby, vhodnější pro zpřístupňování kulturního dědictví v současné době. Depozitář poskytne i nová moderní pracoviště řady odborných zaměstnanců archivu. Depozitář za 155 milionů korun podle návrhu ing. arch. Martina Kotíka a projektu společnosti Arch.Design realizovala stavební společnost HOCHTIEF CZ. Financován byl v rámci programu Ministerstva kultury ČR „Péče o národní kulturní poklad“.