Příběh služebnice: alegorie současné společenské hrozby

Příběh služebnice (The Handmaid’s Tale) vyšel jakožto kniha autorky Margaret Atwood již v roce 1985, přesto děj velmi připomíná tendence současné trumpovské Ameriky. Tento dystopický příběh ukazuje společnost, ve které došlo k převratu pro ochranu tzv. tradičních hodnot. Porodnost ve světě nezadržitelně klesá a určitá skupina vyšších státních představitelů se proto rozhodne ochránit svou zemi. Hlavní ideologií se stává biblická konzervativní myšlenka a skupina vlivných mužů si začne říkat synové Jákobovi.

Není třeba znát Knihu knih do písmene, v seriálu je tento příběh objasněn. Jákobova žena nemohla mít dítě, a proto jej požádala, aby namísto ní oplodnil její sestru, která jim dítě porodí. A právě tady vzniká fundamentální myšlenka nové společnosti. Ženy jsou opětovně razantně vrhnuty do područí mužů. Nesmějí pracovat, jejich pozice je především po boku jejich choťů. Takové ženy, které nejsou konformní (neplodné či lesby – tzv. ne-ženy), jsou buď posílány do Kolonií – které v celém seriálu všichni zmiňují se strachem v hlase – či umisťovány do nelegálních nevěstinců. Ženy, které naopak plodné jsou, procházejí převýchovou pro svou novou pozici. Mají z nich být pokorné služebnice v rodinách vysokých představitelů a těmto párům porodit děti.

Služebnicí je i hlavní hrdinka Offred[1] (původním jménem June). Prostřednictvím jejího pohledu diváctvo sleduje, čím vším již hrdinka prošla, její každodenní boj se sebou sama a také sebedisciplínu, díky níž se přetvařuje a dokáže plnit rozkazy svých pánů. Jednou měsíčně, v době svých „plodných dnů“, potom musí vykonat rituál, který má přinést domu potomky. Spočívá v tom, že si lehne mezi nohy manželky velitele, zatímco velitel se má postarat o její oplodnění.

Prostřednictvím četných voiceoverů June vypráví svou situaci, svoje pocity, své vzpomínky. Většina příběhu je zprostředkována právě jejím pohledem, avšak prostor získávají i některé z vedlejších postav soustředěných kolem June (Elisabeth Moss). Publiku je nabídnuta narativní linie manželů Waterfordových (Joseph Fiennes a Yvonne Strahovski), do jejichž domácnosti má June přivést potomka, dále osud Junina manžela Luka (O. T. Fagbenle) či její nejlepší kamarádky Moiry (Samira Wiley). Z dalších služebnic jsou pro příběh důležité zejména Ofglen (Alexis Bledel), která chce June přibrat do tajného odboje Mayday, a také Ofwarren (Madeline Brewer), jež zosobňuje příklad toho, co se může služebnicím stát, když projdou těhotenstvím a musí své dítě odevzdat. Důležitou postavou je také Nick (Max Minghella), řidič Waterfordových, jehož charakter není dostatečně zřetelně polarizován a diváctvo tak zůstává na pochybách, jak jeho postavu vnímat.

Seriálové paralely se skutečným světem

Seriál byl odvysílán pouze několik měsíců poté, co v USA nastoupil do úřadu prezidenta Donald Trump. Ten svou kampaň zakotvil v propagování tzv. tradičních amerických hodnot, přestože význam těchto slov nikdy nebyl vysvětlen. Slogan „Make America great again“ by snadno mohli používat i představitelé totalitárního systému zvaného Gilead v Příběhu služebnice. Podobně Trumpovy zákony ohledně regulace potratů výrazně připomínají kontrolu nad tím kdy, kde a komu služebnice porodí, až jsou ženy postupně omezovány ve svých ostatních základních právech. V současné době se může toto srovnání zdát možná nadsazené, ovšem seriálový Gilead zobrazuje, jak snadno se jedna zdánlivě nemyslitelná idea může zvrhnout. Ostatně přesně to už se v historii přeci několikrát stalo.

Tvůrci, ať už záměrně nebo ne, v seriálu využili i další události, které svět zažil v posledních měsících. Demonstrace, která měla upozornit na bezpráví, při němž ženy přišly o práci i soukromé vlastnictví, velmi připomínala i demonstraci Women’s March z ledna 2017. Tzv. fake news jsou v seriálu na denním pořádku. Strach z teroristických útoků je využíván k podpoře nové vlády a vzbuzování strachu v obyvatelích. Zmiňovány jsou války i jednání s okolními státy o obchodu. Kanada v příběhu vystupuje jako země, která přijímá uprchlíky, jimž se podařilo z Gileadu přede všemi hlídkami a zákazy uniknout.

Feminismus a LGBTQ+ hnutí jsou prezentovány jako emblémy rozpadu starého systému. Zastánci feminismu jsou explicitně označeni za „nové čarodějnice“ a kdokoli queer je pronásledován jakožto „gender-zrádce“. Muži mají privilegované postavení, jejich posláním je zachránit celý národ. Pokud se nedaří zplodit potomka, automaticky je chyba spatřována v ženě – mužská neplodnost je v podstatě nepřípustný termín.

Seriál se všemi těmito tématy velmi zdařile útočí na základní lidské instinkty. Místy je těžké příběh vůbec sledovat s klidnou tváří. Tvůrci hojně využívali zpomalené záběry i v akčních scénách, čímž celému průběhu dodali ještě dramatičtější nádech. Podobně často používali také detailní záběry na tváře herců a k vyjádření emocí. Tyto záběry ve zpomalení ještě více prodlužovaly a prohlubovaly soucit diváka s hrdiny a hrdinkami příběhu.

Zároveň byla patrná výrazná práce s barevnými kontrasty. Vše je zašedlé, pochmurné. Muži jsou oblékáni do černé, ženy vysokých představitelů do zelené. Služebnice – plodné ženy – chodí odívané v křiklavě šarlatových šatech s bílými čepkami. Svým vzezřením (i podřízením) připomínají ženy v komunitách Amišů. Zároveň tato barva v kontrastu zašedlého prostředí působí skoro až posměšně a výrazně evokuje menstruaci.

Budoucnost služebnic

Seriál vznikl na objednávku streamovací služby Hulu během roku 2016 a byl odvysílán v dubnu 2017. Brzy získal natolik pozitivní ohlasy, že byla ohlášena i příprava druhé série, která by měla být uvedena v roce 2018. Recenzenti se povětšinou shodují na tom, že se od příběhu nelze odtrhnout, divákovi vstávají vlasy v zátylku a musí zadržovat dech nad jeho hloubkou a nad tím, jaké hrozby se mohou objevit v současné společnosti.[2]

Zároveň se ale kritici nemohou shodnout na tom, zda příběh skutečně připomíná Trumpovu Ameriku. Ačkoli někteří vidí zcela jasně paralely, které jsem uvedla výše[3], někteří naopak apelují na to, že je nelze takto jednoznačně hodnotit a paralely lze vysledovat i k jiným režimům minulosti[4]. Samozřejmě, knižní předloha vznikla v osmdesátých letech a tehdy autorka nemohla tušit, co nastane v roce 2017. Některé motivy mohou být snadno vztaženy k nacistickému  Německu, ale i k válkám na Blízkém východě. Je tedy čistě na publiku, co v seriálu skutečně uvidí. Důležité je, že celková atmosféra příběhu je stejně děsivá jako jakýkoli skutečný konflikt v posledních stech letech.

Příběh služebnice v seriálové podobě má 10 epizod a končí v bodě, kdy není jistá Junina budoucnost – stejně jako je tomu v knize. Tvůrci tedy vyčerpali děj předlohy a v druhé sérii budou muset pracovat s vlastním rozvíjením narativu. Je potvrzeno, že budou spolupracovat i s Margaret Atwood na tom, jak by se mohl vyvinout Junin osud. Ale nejde pouze o její narativní linii, zároveň bylo v seriálu naznačeno mnoho dalších aspektů, se kterými produkce může pracovat: kolonie, Jezebel (nevěstinec), úsilí uprchlíků zachránit své rodiny. Prozatím zůstává faktem, že Příběh služebnice je televizním počinem, který jistě zanechal hlubokou stopu v srdci kritiků i diváků. Uvidíme, co nás čeká v seriálové i žité budoucnosti.

The Handmaid’s Tale

Tvůrci: Bruce Miller, Margaret Atwood
Herci/herečky: Elisabeth Moss, Samira Wiley, Joseph Fiennes, Yvonne Strahovski, Max Minghella, Ann Dowd, Madeline Brewer, Alexis Bledel, O.T. Fagbenie a další.

USA, Hulu (2017 – ?), 1 řada, 10 epizod/47 – 60 min

[1] Služebnice dostávají jméno podle mužů, do jejichž domácnosti jsou dosazeny, pouze s dosazením předpony Of-. Výraznými postavami seriálu jsou také služebnice Ofglen či Ofwarren.

[2] Např. The Handmaid’s Tale: TV Review (dostupné na: http://www.hollywoodreporter.com/review/handmaids-tale-review-991871) nebo Hulu’s The Handmaid’s Tale is your must-watch show this spring (dostupné na: http://www.vulture.com/2017/04/the-handmaids-tale-hulu-review.html)

[3] Např. A cunning adaptation od The Handmaid’s Tale (dostupné na: http://www.newyorker.com/magazine/2017/05/22/a-cunning-adaptation-of-the-handmaids-tale)

[4] Např. Sorry: Handmaid’s Tale tells us nothing about Trump’s America (dostupné na: https://nypost.com/2017/04/28/sorry-handmaids-tale-tells-us-nothing-about-trumps-america/) nebo The Handmaid’s Tale is just like Trump’s America? Not so fast (dostupné na: https://www.theguardian.com/commentisfree/2017/may/02/handmaids-tale-donald-trump-america)