Apropriace (přivlastnění)

25fps přináší sérii překladových textů z remixthebook.com slavného internetového a digitálního umělce a pedagoga Marka Ameriky. remixthebook je více než učebnice, více než akademická publikace. remixthebook je multimediální opus vyzývající k remixu.

1/ remixthebook: o projektu

2/ Pla(y)giátorství

Jeff Koons: Seated Ballerina1

Apropriace (přivlastnění)

Něco si přivlastnit znamená odebrat věc druhému s cílem použít ji pro svůj vlastní účel. Přivlastnit si znamená sebrat. Ukrást. Uchvátit. Vyvlastnit. Přemístit. Přerozdělit. Odejmout.

Umělec aktem „přivlastnění si“ signalizuje světu, že si ho podmanil. Nebo taky ne.

Následující úryvek z Manifestu přivlastnění (Statements on Appropriation, 2009) Michalise Pichlera odkazuje na metodologické souvislosti formující postoj umělce hlásícího se k technice přivlastnění: „[umění přivlastnění si spočívá v] re-vizi, přehodnocení, obměně, interpretaci, imitaci, odhadu, náhražce, rozšíření, improvizaci, prequelu… pastiši, parafrázi, parodii, padělku, poctě, mimikrách, travestii, shanzhaii, ozvěně, aluzi, intertextualitě a v karaoke“.

Umělecký postup přivlastnění (obvykle) využívá dobře známý objekt, text nebo obraz a umístí ho do jiného kontextu. V novém kontextu jsou asociace, které si s přivlastněným objektem čtenář/divák běžně spojuje, podkopané a čtenář/divák je nucen přehodnotit svůj vztah k němu. Proto je přivlastněné umění často politické, satirické a/nebo ironické.

Mnozí považují Marcela Duchampa za konceptuálního kmotra přivlastněného umění. Například jeho readymade objekty rekontextualizují předměty každodenní potřeby. Fontána a Kolo bicyklu jsou jeho nejznámějšími příklady přenesení „všedního“ do posvátného prostoru umění. Jeho L.H.O.O.Q. je přidrzlým přivlastněním si známého da Vinciho díla.

V pozdních 50. a 60. letech 19. století začalo Británii a Spojené státy ovládat hnutí pop artu. Pop art si přivlastňoval tradici vizuální kultury způsobem, který zpochybňoval zavedené pojetí umělecké role, především ve vztahu k reklamě, komerci a kultuře masové produkce. Plechovky od Campbellovy polévky Andy Warhola jsou dokonalým příkladem uměleckého přivlastnění si kulturně ikonického obrazu a proměny jeho přítomnosti v oblasti distribuce.

V dnešní době používá přivlastnění jako svůj tvůrčí postup řada umělců, mezi jinými Sherrie Levine, Cindy Sherman, Damian Hirst, Jeff Koons, Deborah Kass a Christian Marclay. Nejnovějším trendem je přivlastnění si vizuální stránky videoher a internetu digitálními umělci, se kterým pracuje Cory Arcangel.

Také spisovatelé si přivlastňují již existující texty a ve své tvorbě je umisťují do nového kontextu. Známá je Kathy Acker, která otevřeně doznala, že „opsala“ celé části svých knih, včetně bestselleru Krev a vnitřnosti na střední škole (Blood and Guts in High School). Také řada současných autorů si přivlastňuje již existující texty a ukazuje je v novém světle, nebo zpochybňuje naše dosavadní způsoby chápání četby a literární tvorby. Mezi básníky, kteří proklamují „nepůvodní tvorbu“ patří Kenneth Goldsmith a Vannesa Place.

Cvičení v přivlastnění:

Najděte na internetu digitální verzi známého uměleckého díla. Přivlastněte si ho (v tomto případě tak, že si ho stáhnete a uložíte do počítače). Vložte obrázek na vaše nové webové stránky a nově ho pojmenujte, tak abyste ho „originálním způsobem“ začlenili do nového kontextu. Zopakujte to s dalšími reprodukcemi známých uměleckých děl stažených z internetu. Jakmile budete mít sadu deseti přivlastněných a nově pojmenovaných obrazů, udělejte z nich on-line výstavu. Dejte své výstavě promyšlený název, který přivlastněným obrazům dodá ještě další, nový rozměr v rámci vámi sestavené on-line expozice.

Následně se pusťte do prohledávání internetu s cílem najít jakékoli příspěvky k umění přivlastnění – eseje, citáty, slogany. Všímejte si toho, jak kritici a historici umění nakládají s jazykem ve snaze zasadit svůj (libovolný) argument do toho „správného“ kontextu. I oni aktivně remixují, ačkoli si to sami nemusejí nutně uvědomovat. Pro nás jejich náhled není rozhodující. Naším cílem je přivlastnit si jejich styl psaní (tj. jejich profesionální umělecký jazykový styl) a vytvořit krátkou břitkou esej pojednávající o vaší nové výstavě přivlastněného umění. Autorství výsledného textu připište smyšlené osobě, například „Jasna Ostrá, profesorka na Katedře dějin umění na Nezávislé škole uměleckých studií a autorka knihy Pouze nejlepší umělci kradou: Souhrnná historie uměleckého kánonu jako uměle vytvořeného objektu akademického zkoumání“.

Poté, co jste zvládli oba výše uvedené kroky, tedy popsali jste internetovou výstavu přivlastněného umění v remixované eseji, sepište tiskovou zprávu s využitím jazyka galerijního nebo muzejního PR. V tomto ohledu existuje celá řada vzorových textů, jimiž se můžete inspirovat nebo si z nich „vypůjčit“. Nezapomeňte citovat vaši smyšlenou autorku eseje (Jasnu Ostrou), neboť citace je v PR materiálech vždy působivá. Zašlete tuto zkompilovanou a vymyšlenou tiskovou zprávu nejrůznějším online uměleckým novinám a časopisům.

Otázky k diskuzi:

1. Jak se cítíte, když někomu ukradnete jeho dílo? Vnímáte jako správné přivlastnit si práci někoho jiného? Jak byste se cítili vy sami, pokud by si někdo cizí přivlastnil vaši tvorbu?
2. Mark Amerika se v remixthebook zamýšlí nad dílem Kathy Acker. Amerika tvrdí, že Acker se zabývala termíny přivlastnění a kreativita a že se domnívala, že tyto koncepty jsou úzce spojeny s patriarchálním výkladem „tvorby“. Jaký je vztah mezi tvorbou, přivlastněním, kreativitou a genderem? Existuje nějaký feministický styl nebo metodologie, které mohou být vztaženy k procesu „tvorby“? Jaká by pak mohla být feministická varianta přivlastnění nebo kreativity? Vysvětlete.
3. Přivlastnění si díla chráněného autorským zákonem (copyrightem) je trestným činem. Přesto každý (nebo téměř každý) nakládá s daty na internetu, aniž by se tímto omezením nějak zabýval. Věděli jste, že váš počítač automaticky ukládá do mezipaměti na vašem pevném disku internetový obsah, zatímco vy surfujete na netu? Pokud navštívíte internetové stránky s obrazovým materiálem, který je chráněn copyrightem, tyto obrazy budou uloženy ve vašem počítači. Jedná se tedy i v případě neúmyslného jednání o krádež?
4. Odpovězte na následující otázky a mějte přitom na paměti téma autorských práv.

a) Jaké jsou výhody idey „otevřených zdrojů“ (open source) a „otevřených obsahů“ (open content) pro specifickou subkulturu remixového umění na jedné straně; a pro dnešní konzumní kulturu na straně druhé? Opravdu potřebujeme „svobodnou kulturu“, nebo je v našem zájmu ochrana autorských práv? Zamyslete se nad mezinárodním studentským hnutím za svobodnou kulturu, viz www.freeculture.org.

b) Stala se myšlenka autorského práva a intelektuálního vlastnictví v době digitální/internetové kultury zastaralou? Nebo je třeba vést v kyberprostoru stejně urputný boj za ochranu intelektuálního vlastnictví jako v jiných (materiálnějších) oblastech umění? Jaká jsou pro a proti?

c) Jak pohlížíte na práci umělce? Kde lze hledat rovnováhu mezi ochranou osobní „původní“ tvorby a veřejně přístupnou kolektivní tvorbou, kterou si její zastánci představují jako volně přístupný zdroj materiálu, s nímž mohou libovolně nakládat?

d) Uveďte příklad vizuálního nebo mediálního uměleckého projektu, kterého si vy osobně ceníte a v němž jeho tvůrce/tvůrci otevřeně využívají nepůvodní materiál pocházející z jiných zdrojů. Napomohlo výsledné dílo ke zkvalitnění kultury jako celku? Za jakou cenu a s jakým rizikem?

e) Uveďte příklad vlastního nedávného samplování a remixu cizí umělecké tvorby, o nichž se domníváte, že vedly ke vzniku originálního díla (jiná než výsledky předchozích zadání vytvořených v rámci našeho projektu remixthebook).

Mark Amerika

S laskavým svolením Marka Ameriky z anglického originálu přeložila Pavlína Binková.

Překlady jednotlivých textů z remixthebook budou postupně publikovány na stránkách 25fps v rubrice Experimentální film.

1/ remixthebook: o projektu.

2/ Pla(y)giátorství

AMERIKA, Mark. ”Appropriation” [online]. remixthebook, http://www.remixthebook.com/. [čerpáno 4. 7. 2017] Dostupné z WWW: <http://www.remixthebook.com/the-course/appropriation>.

Objednejte si remixtebook

LINKY (v AJ):

• AfterSherryLevine.com Appropriating the appropriator
• Statements on Appropriation The 2009 literary manifesto by Michalis Pichler
• The Real Kenny G PDFs from the Guru of UbuWeb.com
• Tom Phillips A Humument A classic, beautiful erasure of a Victorian novel
• Doogle.com Artist Cory Arcangel’s Doogie Howser search engine
• Piracy as Artistic License Appropriation in the work of Kathy Acker
• Craig Baldwin – filmmaker Examples of Baldwin’s appropriated films.