Lidská práva v kyberprostoru i ve vzdálených částech světa. Jeden svět letos uvede 128 filmů a přiveze 120 mezinárodních hostů

Porota složená ze zástupců mezinárodních festivalů bude již podruhé rozhodovat o nejlepším dokumentu v kategorii Česká soutěž. O domácí ocenění se utká deset filmů, které vznikly v české produkci. Ve světové premiéře budou uvedeny filmy Bohu žel režiséra Saši Dlouhého o životě migrantů v České republice, Budovatelé říše Andrana Ambramjana, kteří naopak představují inscenovanou show lokálních extremistických bojovníků proti islámu a snímek AsexuaLOVE, který jako první proniká do subkultury asexuálů u nás. V české premiéře se představí hned tři snímky: Nic jako dřív režisérského dua Lukáše Kokeše a Kláry Tasovské, který vypráví o dospívání v současném českém pohraničním maloměstě, Až přijde válka (r. Jan Gebert) o kontroverzní polovojenské skupině Slovenští branci a dokument Petra HorkéhoŠvéd v žigulíku zachycující osud ruské automobilky AvtoVAZ a legendárních vozů Lada.

Další dvě soutěžní kategorie jsou Mezinárodní soutěž a Máte právo vědět. První kategorie představí dokumenty, které vynikají jedinečným autorským rukopisem a budou tak usilovat o cenu za nejlepší film. Jeden svět uvede dokument Vím, že tam jsi (r. Thom Vander Beken), jenž sleduje příběh Quentina, který se po autonehodě probudil ve stavu minimálního vědomí, a jeho rodiny, která se o něj již deset let dennodenně stará. Válečnou tematikou se zabývá snímek O otcích a synech úspěšného autora Talala Derkiho, který zachycuje islámskou radikalizaci dětí, podporovanou jejich nejbližší rodinou.

V kategorii Máte právo vědět se o cenu Poroty Václava Havla uchází dvanáct filmů, které odkrývají závažná porušování lidských práv nebo představují silné příběhy lidí, kteří za lidská práva aktivně bojují. Film režiséra Barbeta Schroedera Ctihodný W. představí aktuální téma diskriminace a utlačování etnické menšiny Rohingů, ke kterému dlouhodobě dochází v převážně buddhistické Barmě a osobnost buddhistického mnicha Wirathu, který navzdory principům svého náboženství násilí podporuje. Pozvání do Prahy přijala také režisérka filmu Ženy venezuelského chaosu Margarita Cadenas, které se skrze příběhy pěti žen různých generací povedlo zachytit unikátní svědectví o jedné z nejhorších krizí v dějinách Venezuely. Dokument maďarské režisérky Bernadett Tuza-Ritter V zajetí prostřednictvím protagonistky Mariš odhaluje případ otroctví, které je v současné východní Evropě stále přítomné.

První letošní tematickou novinkou je kategorie Americana, která nabízí pohled na aktuální společenskou situaci v USA. Uplynul rok od zvolení Donalda Trumpa – jeho cestu prezidentskými volbami zachycuje snímek Trumpoty trojice režisérů (Ted Bourne, Mary Robertson a Banks Tarver). Palčivým tématem stále zůstává postavení Afroameričanů na které upozorňují snímky Čí jsou ulice? (r. Sabaah Folayan) a Pro Akheema (r. Jeremy S. Levine). Minulostí není ani problematická politika vůči původním indiánským obyvatelům, jak potvrzuje snímek Jeremyho Williamse Na ostří s Tupými noži.

Kategorie Eurodrom zachycuje zkoušky, kterými si Evropa v posledních letech prochází, ať už se jedná o masovou migraci, rostoucí populismus nebo ekonomickou krizi. Se sílícím nacionalismem se potýká Řecko, kde extremistická strana Zlatý úsvit získala ve volbách třetí místo. Film Ženy zlatého úsvitu (r. Håvard Bustnes) představuje dcery, matky a manželky, které se snaží udržet toto hnutí při životě, zatímco lídři sedí už čtyři roky ve vazbě. Otřeseni teroristickými útoky nejsou jen rodilí Evropané, ale také ti, kdo do Evropy přišli hledat bezpečné útočiště. Jednou z nich je i novinářka Zineb El Rhazoui, hlavní protagonistka snímku Nic se neodpouští, která se musí vyrovnat s následky atentátu na její kolegy ze satirického časopisu Charlie Hebdo. Jak samotná Zineb, tak režisér filmu Vincent Coen, přijedou do Prahy.

Společným tématem dokumentů v kategorii Za horizontem je vzdálenost – ať už mezi kontinenty, lidmi či k sobě samému. Filmy se věnují destinacím za naším fyzickým, ale často i myšlenkovým obzorem. O rozmanitosti spojování vzdálených břehů svědčí i tři příběhy dospívání z Dálného východu – Stát se tím, kým jsem byl (r. Moon Chang-yong, Jeon Jin) ze severu Indie, Příští strážce (r. Arun Bhattarai, Dorottya Zurbó) z Bhútanu a Nebe na dohled (r. Carol Salter), netradiční a citlivý portrét dívky pracující v čínském pohřebním ústavu.

Protagonistky a protagonisté kategorie Umění mění prostřednictvím hudby, filmu nebo poezie usilují o změnu ať už v osobní nebo společenské rovině. Švédka Silvana, hrdinka stejnojmenného dokumentu (r. Olivia Kastebring, Mika Gustafson, Christina Tsiobanelis) se syrsko-litevskými kořeny se ve svých rapových skladbách vyjadřuje k rasismu a xenofobii a silně v nich podporuje LGBT komunitu a ženská práva. Dokument Když se bůh nedívá (r. Till Schauder) zachycuje íránského hudebníka Shahina Najafiho, který kritizuje náboženský fanatismus a cenzuru ve své zemi, za což na něj byla uvalena fatwa. Cesta k rovnoprávnosti žen je v Saúdské Arábii teprve na začátku, Hisse Halal se však podařilo toto tabu prolomit a stala se první ženou, která se dostala do finále populární televizní soutěže Million’s Poet. Její cestu dokumentuje snímek Básnířka. Všichni zmínění protagonisté přijali naše pozvání a zúčastní se festivalu.

Dokumenty v kategorii Cesty ke svobodě se věnují zemím, v nichž aktivně působí společnost Člověk v tísni nebo na ně dlouhodobě směřuje svou pozornost. Film režiséra Ferase Fayyada Poslední v Aleppu, který je nominovaný na letošní Oscary za nejlepší dokument, zachycuje dopady války v Sýrii. Snímek Kambodžské jaro (r. Christopher Kelly) šest let sleduje několikaleté protesty proti nezákonným záborům půdy, na níž stojí domy mnoha obyvatel.

Internet, sociální sítě a další kybersvěty se staly novou realitou, v níž uživatelé proměňují, nebo naopak ukotvují svoje identity. Kategorie Jedna nula se zaměřuje na příběhy lidí, kteří v digitálních sítích uvízli. Oscarová režisérka Laura Poitras poté, co natočila portrét Edwarda Snowdena, zavádí diváky ve svém snímku Risk do úkrytu zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Film PreKrim (r. Matthias Heeder, Monika Hilscher) ukáže, jak se využívají velká data k predikování možných budoucích zločinů.

Hrdinové kategorie Ať žije život boří zažité stereotypy a ukazují, že se i v dnešní stresující zrychlené době lze vydat vlastní cestou a užít si život po svém. Většinové zábavě se rozhodně vymyká jízda na dřevěných koních na tyči, která je velmi populární mezi teenagery ve skandinávských zemích. Této netradiční zábavě se věnuje film Revoluční koníček režisérky Selmy Vilhunen. Na hranice svých možností si sáhnou aktéři snímku Ultra, který dokumentuje přípravy běžců na Spartathlon – závod dlouhý 246 kilometrů. Zúčastnil se ho také samotný režisér Balázs Simonyi.

Environmentálním tématům se věnuje kategorie Zemětaje. Zhoršování stavu životního prostředí se stále nedaří zastavit ani zpomalit. Dokument Strážci Země (r. Filip Antoni Malinovski) se vrací do roku 2015 a zachycuje atmosféru a chování politiků na pařížské klimatické konferenci, která patřila k nejdůležitějším v historii. Film Poslední svého druhu válečné fotoreportérky Kate Brooks se věnuje problematice pytláctví, které každoročně zabije tisíce slonů a nosorožců. Brooks během své cesty zavítala také do ZOO ve Dvoře Králové.

Tradiční kategorie Panorama představí dokumenty, které sklidily úspěch na významných zahraničních festivalech. Snímek Lepším člověkem (r. Attiya Khan, Lawrence Jackman) se věnuje tematice domácího násilí a sleduje setkání Attiye a Steva, kteří se po dvaceti letech rozhodli před kamerou mluvit o důvodech rozchodu. Ve filmu Neslyšící syn zachycuje režisér Alex de Ronde dětství a dospívání svého Neslyšícího syna Tobiase a jeho boj za respekt k Neslyšícím.

Novinky a zajímavosti jubilejního 20. ročníku

Mluvící kino
V kinech se nebudou pouze promítat filmy. Letošní novinka Mluvící kino přinese šest velkých debat k vybraným filmům na aktuální témata, která rezonují napříč společností. Diskutovat se bude o tématech jako prediktivní kriminalistika, politická situace v současných USA, populismus v Evropě nebo vliv dezinformací. Pozvání přijali například novinář a autor knihy „Válka ve 140 znacích“ David Patrikarakos nebo polská aktivistka a zakladatelka hnutí Cziarny Protest Marta Lempart. K filmu Ctihodný W. pak dorazí mezinárodně uznávaná rohingská aktivistka Wai Wai Nu, které bude věnována samostatná řeč.

Spoluorganizátorem programu Mluvící kino je Goethe-Institut Praha.

Projekty virtuální reality
Jeden svět interaktivně své diváky již potřetí pozve do virtuálního prostředí, do nějž jsou zasazeny dokumenty o skutečných osobách a událostech. Poprvé bude možné filmy zhlédnout ve stejný čas a na stejném místě spolu s dalšími diváky a divačkami ve speciálním VR kině. Letošní ročník představí tři tematické kategorie: snímky z oblasti ekologie (Cesta do Arktidy, Planeta, Pod Baldachýnem) se věnují mizejícímu Amazonskému pralesu nebo pomalu tajícím ledovcům Arktidy, v dokumentech týkajících se migrační krize (Modlitba k moři, Limbo, Život v době uprchlické) diváci pocítí na vlastní kůži, jaké to je být jedním z těch kdo opouštějí svou zemi. Filmy Bez života (Korea), Francis (Ghana) a Střety (Austrálie) přenesou diváky do vzdálených míst naší planety.

Partnerem sekce je společnost Alza.

Retrospektiva: Kim Longinotto
„Někdy nemusíte vůbec rozumět tomu, co vaši hrdinové říkají. Stačí, když je budete opravdu poslouchat,“ říká britská režisérka Kim Longinotto, která často natáčí sama v zemích, kde angličtina k domluvě nestačí. Ve svých observačních dokumentech se zaměřuje téměř výhradně na příběhy silných žen, které si nenechají diktovat, co mají dělat. Její filmy se na festivalu Jeden svět objevují už od jeho založení, u příležitosti 20. výročí si připomeneme tři z nich – Lapač snů, Růžová sárí a Soudné sestry.

Filmy, které mění svět
Některé dokumenty mají vyšší cíl než jen potlesk zaplněného sálu. V letošním roce festival nabídne 23 snímků, jejichž cílem je dosáhnout reálné společenské změny. K vybraným filmům autoři připravili vlastní kampaně, do kterých je možné se zapojit, k jiným organizátoři Jednoho světa připravili doprovodné akce. Zdá se, že problémy s oceány se obyvatel České republiky moc netýkají. Film Azurová ukazuje, jaký dopad mají oceány plné plastů a odpadků na podmořský život a jak ekosystém ovlivňuje globální oteplování. Ke změně může přispět každý z nás – konkrétní rady spolu s inspirativními příběhy komunity strážců oceánu jsou na webu filmu.

Boj za rovné příležitosti mužů a žen se v různých podobách prolíná mnoha filmy v letošním festivalovém programu. Film Teorie rovnosti představuje hned několik českých iniciativ za gendrovou rovnost. Jednou z nich je také organizace Genderman, která nabízí možnost porovnat životní zkušenosti právě z pohledu genderu. Po promítání filmu pro diváky zorganizovali zástupci této organizace stejný workshop, který lze vidět ve filmu a bude se mimo jiné věnovat kampani i #metoo v českém prostředí.

Jeden svět pro všechny
Druhým rokem pokračuje festival v programu Jeden svět pro všechny, jehož cílem je zpřístupnit projekce co největšímu počtu lidí, bez ohledu na věk, postižení či jiný mateřský jazyk. Uvedeme deset filmů s titulky pro neslyšící (Město duchů, Ženy zlatého úsvitu, V zajetí, Neslyšící syn, Cizinec v ráji, Čističi, Stát se tím, kým jsem byl, Nic jako dřív, Azurová, Hranice práce), čtyři filmy s audiokomentářem (Hranice práce, Nerodič, Mečiar a Teorie rovnosti). Letošní novinka, tzv. relaxované projekce je určena divákům s mentálním postižením, poruchami soustředění, ale také pro návštěvníky, kteří si u filmu chtějí prostě odpočinout. U těchto projekcí je ztlumen zvuk, sál je více osvětlen a filmy běží bez titulků a trailerů. V tomto režimu uvedeme pět dokumentů – Hranice práce, Teorie rovnosti a Rozárka a kuchařky bez domova, Hadí dívka, Lenno a jeho rybka (jako pásmo tří krátkých filmů).

East Doc Platform 2018: Kritická dokumentární tvorba se stává riskantním podnikem
Souběžně s festivalem Jeden svět proběhne také East Doc Platform (EDP), největší akce pro dokumentární tvůrce ve střední a východní Evropě. Během týdne se v Praze potká špička filmových profesionálů a pro širokou veřejnost je připravena řada zajímavých přednášek od předních světových odborníků. Téma sedmého ročníku EDP „Nový disent“ si všímá současné politické situace a snaze omezit svobodnou dokumentární tvorbu a kritické hlasy médií. Jaký vliv mají tyto tendence na život a práci dokumentaristů? Na tuto a další otázky se pokusí odpovědět diskuzní panel v úterý 6. března od 16:00 v Kině 35 Francouzského institutu. East Doc Platform dále nabízí pestrý výběr témat. Jedním z těch pro filmaře nejzásadnějších je financování a distribuce, jež v poslední době prochází dramatickými změnami. Na panel, který se právě touto problematikou bude zabývat, přijali pozvání zástupci prestižních amerických fondů Chicken & Egg Pictures nebo Filmového institutu Tribeca a společně s dalšími investory propojující film a soukromý sektor budou diskutovat o nových cestách financování. Mezi další atraktivní přednášky bude zajisté patřit vystoupení jednoho z nejúspěšnějších tvůrců filmových upoutávek Frasera Bensteda, který stojí za trailery divácky velmi oblíbených filmů Milionář z chatrče nebo Billy Elliot. Novinky ve světové interaktivní tvorby přijede prezentovat Liz Rosenthal, kurátorka první festivalové soutěže virtuální reality na světě, konající se v rámci Benátského bienále. Více o programu na dokweb.net. Akci pořádá Institut dokumentárního filmu.

Projekce pro školy
Již tradičně festival v dopoledních hodinách promítá pro publikum základních a středních škol z celé republiky. Pro děti ve věku od 8 do 14 let připravuje série krátkých filmů, pro starší studenty a studentky pak vybrané středometrážní snímky z programu Jednoho světa. Po filmech následují debaty, kde se mladí diváci dozví více o tématu filmu a mají možnost vyjádřit svůj názor. Ani v letošním roce nebudou chybět projekce pro rodiče s dětmi, kde promítneme 6 filmů jejichž prostřednictvím se malí diváci a divačky seznámí se svými vrstevníky z celého světa.