Zde se nacházíte: 25fps » Experimentální film » Being online as a default condition – Sborník, na který jsme čekali?

Being online as a default condition – Sborník, na který jsme čekali?

EXPERIMENTÁLNÍ FILM – RECENZE – KNIHA: Mass Effect: Art And The Internet In The Twenty-First Century (Lauren Cornell, Ed Halter (ed.), Cambridge, Massachusetts / London, England: The MIT Press, 2015) – MARIE MEIXNEROVÁ –

To nejlepší internetové umění není ani tak o digitálních objektech jako o digitálním prostředí samém – spíš než o barevných pixelech je o přivádění naší pozornosti k obrazovkám a rozhraním, skrze která vnímáme a spravujeme naše životy. První anotovaná sbírka internetového umění, vnášející do těchto prací jasno – vhodná pro studenty, praktiky, i nás ostatní. Konečně se tato oblast dočkala sbírky, kterou si zasluhuje.1

Svým zaměřením sborník Mass Effect: Art And The Internet In The Twenty-First Century navazuje na „Documentary Sources in Contemporary Art“ (Dokumentární zdroje k současnému umění), slavnou sérii šesti kritických antologií věnovaných současnému umění, které mezi lety 1984 a 2004 vydávalo New Museum ve spolupráci s MIT Press. Mnohé z těchto publikací, které ve své době pomáhaly budovat kritický diskurz o současném umění, například hned ta první – Art After Modernism: Rethinking Representation z roku 1984 – i po více než třiceti letech od svého vydání stále rezonují.

Někdejší úspěšná spolupráce mezi New Museem a MIT Press byla v roce 2015 znovu vzkříšena a osvěžena novou sérií „Critical Anthologis in Art and Culture“ (Kritické antologie o umění a kultuře), jež se má zaměřovat na témata, kolem kterých se dosud neustanovila kritická diskurzivní shoda. Řada se pokouší o identifikování a důsledné prozkoumání otázek „tak nových a současných, že jsou často dosud nepojmenovány, a jejich obrysy se teprve utváří.“2 Pro představu z dosud vydaných titulů jsou to například aktuální otázky umění versus krize obecného blaha (Public Servants: Art and the Crisis of the Common Good) či transkulturní produkce a politika patrnosti (Trap Door: Trans Cultural Production and the Politics of Visibility).3 Přitom zmiňme, že spíše než v úplné demokratické ohledání zmiňovaných témat série otevřeně doufá v předložení argumentů a v nabídnutí kontrastních, ba dokonce protichůdných pohledů na danou problematiku.4

První antologie, která v rámci této kritické série v roce 2015 vyšla, byla právě Mass Effect (Masový efekt: Umění a internet v jednadvacátém století). Publikaci, která sestává z téměř čtyřicítky příspěvků (zahrnujících původní eseje i reprinty, obrazová portfolia, přepisy diskuzních panelů a přednášek) umělců, kurátorů, kunsthistoriků i bloggerů, editorsky zaštítil Ed Halter a Lauren Cornell. Jde o významné osobnosti současného uměleckého teoretického a kritického diskurzu: Cornell je kurátorkou newyorského New Musea, jediného newyorského muzea, které se orientuje výlučně na současné umění a jeho nejprogresivnější formy, dřívější výkonnou ředitelkou Rhizome (platformy pro digitální umění, fungujícího od roku 2003 pod záštitou New Musea) a ředitelkou brooklynského mikrokina Ocularis. Ed Halter je zakladatelem a ředitelem Light Industry, prostoru pro film a elektronické umění, rovněž v Brooklynu. Vyučuje na Film and Electronic Art Department na Bard College. Jeho kurátorská zkušenost sahá k takovým institucím jako MoMA, P.S.1, Tate Modern či 2012 Whitney Biennial.

Jejich editorská záštita, stejně jako hlavička snad celosvětově nejzásadnějšího současného ambasadora internetového umění New Musea v New Yorku a prestižního MIT Press, jsou předzárukou kvalitního, up-to-date výběru, a jeho důstojného zpracování.

Mass Effect: Rozpuštěné internetové umění

Tak předně: Mass Effect není o internetovém umění. Tedy není jen o internetovém umění, ale přesně jak slibuje jeho podtitul, pokrývá problematiku umění a internetu v našem století v širším spektru, a to i včetně nových konvencí, které vstoupily do audiovizuálních žánrů v souvislosti s válkou v Iráku či arabským jarem a amatérskými dokumentárními záběry očitých svědků distribuovanými prostřednictvím internetu, které posunuly hranice toho, co jsme schopni akceptovat (a média odvysílat) jako dokumentační záznam. Publikace se dotýká stejnou měrou umění, jako kultury a lidského společenství obecně, pojícím článkem jednotlivých příspěvků je efekt a dopad masového využití internetu. Vpravdě, od začátku milénia se internet vyvinul z nového ve skutečné masové médium, a umožnil vznik určitých kulturních fenoménů nebo je zásadně podpořil poskytnutím nástrojů ať již softwarových, ekonomických, politických či sociálních (vzpomeňme vše prostupující estetiku a politiku surveillance, kdy je každý vždy a všude „z bezpečnostních důvodů“ pod dohledem a kdy se hranice soukromí a lidské autonomie výrazně posouvají).

Jednotlivé příspěvky tak (namátkou) nastiňují postupné slévání umělecké produkce a konsumpce a přináší zajímavé postřehy ke kreativnímu procesu a jeho proměnám v době internetu, k proměnám vnímání genderu a nakládání s tělesností a identitou, popisují sémantickou transformaci slova hacker od 80. let do současnosti, pojímají proměny přístupu k entitě uživatele s ohledem na jeho participaci v digitální kultuře, nebo líčí vývoj internetu od bodu 0 do současnosti. Jsme konfrontováni s fascinujícími svědectvími první generace významných tvůrců,5 kteří popisují svůj „odchod“ z internetu – celkové znavení (již ne déle novým) médiem a vzrůstající distanci k němu. Dotýkáme se projektů v alternativních realitách a virtuálních světech typu Second Life, sociálních sítí, webových kamer, problematiky korporátního nebo politického dohledu a monopolizace. Na primárních textech antologie ukazuje, jak se post internet zvedal z popela neobratných vyjádření, až se stal donedávna opěvovanou modlou, aby se posléze zcela rozpustil v současné umělecké produkci.

Jak podotýká ve své eseji Domenico Quaranta, internet je dnes [2014] nejen „mutantním genem DNA současného umění“, ale jednou z „nejrelevantnějších úrovní současné skutečnosti“. „Vztah mezi realitou a jejím online zrcadlem se [přitom] proměnil až do bodu, kdy skutečné a digitální splynulo v jednu jedinou položku.“6 Nástup těchto tendencí pojmenoval již v roce 2010 Gene McHugh v souvislosti s post internetem či „internetově-uvědomělým uměním“: „…způsob, jakým umělci přemýšlejí o své práci je ovlivňován přinejmenším stejně tím, jak bude působit JPEG díla v kontextu jejich webové stránky jako tím, jak bude vypadat ve fyzickém výstavním prostoru.“7 Také podle Borise Groyse internet ovlivnil tvůrčí proces umělců kladením o poznání většího důrazu na proces vzniku díla a jeho dokumentaci, než na prezentaci výsledného díla. Dochází tak k „re-synchronizace umělecké produkce a expozici umění skrze internet …. umělci již nemají potřebu vytvořit nějaký finální produkt, nějaké umělecké dílo. Samotná dokumentace procesu tvorby je již sama o sobě uměleckým dílem.“8

Podle editorů antologie lze tak v současnosti budoucnost internetového umění spatřovat v rozpuštění odkazu této kategorie v široké škále praktik přes open-source, galerijní instalace, live performance, kinoprojekce, přednášky a prezentace nebo publikace.9 Ukázkou je například přepis přednášky / umělecké performance britského umělce Marca Leckeyho „In the Long Tail“, v níž rozkrývá problematiku ekonomie internetem formovaného trhu a specifické úpravy nabídky a poptávky, která se mj., týká i umělecké produkce. V souvislosti s obsahem generovaným uživateli zde zavádí terminus minotaurizace jako takřka alchymistický proces. Sociologové Alix Rule a David Levine prostřednictvím lingvistických analýz objevují nový jazyk – International Art English (IAE), v němž sémantická rovina ustupuje ve prospěch zvukomalebnosti a poetické funkce, ve své exaltaci až srovnatelné s básní. Užití specifických syntaktických struktur a slovní zásoby poukazuje na konkrétní sociokulturní hodnoty, vhodně ustavuje ať již autora sdělení, umělce, dílo, galerii, které se sdělení týká apod., v intencích erudovanosti a profesionality, a deklaruje jeho oprávněnost pohybovat se v rámci současného uměleckého diskurzu.10 Skutečným obsahem textu o současném umění je tak široce pojatý nicneříkající nonsens, plný špatně užitých slov, nesrozumitelný širší veřejnosti. IAE se rozvinul právě díky internetu a jeho schopnosti distribuovat celosvětově informace týkající se současného umění, respektive globálně propojovat aktéry diskurzu: a to při zachování premisy dávající každému možnost začlenit se do současného uměleckého diskurzu, užije-li k tomu vhodné nástroje (jinými slovy staré dobré Fake it till you make it).

Může být chyba číst text pro jeho literární obsah; International Art English nádherně komunikuje i bez něj.

Takovéto kontroverzní dobové příspěvky11 jsou v antologii vždy doplněny současnými kritickými komentáři, umožňujícími nahlédnout texty s odstupem a v širším kontextu. Původních studií a komentářů je v antologii celkem jedenáct. S ohledem na uspořádání publikace (směs uměleckých portfolií, historických a původních textů) by však jistě bylo vhodnější a mnohem přehlednější, pokud by původ či vročení textu bylo zmíněno na jeho začátku, popř. v obsahu, neb je často pro správné pochopení textu klíčové. Zdánlivý detail, díky němu však čtení probíhalo poněkud nepřehledně a chaoticky, s neustálým přelistováváním na začátky a konce příspěvků při vzájemné konfrontaci textů (kritické čtení antologie z podstaty vyžadovala). Do publikace se také celkem citelně promítla americkocentrická perspektiva editorů při výběru esejů a autorů,12 která však není nikde komentována (nemohla jsem se zbavit dojmu, že jde v podstatě o nikde nevyargumentovanou selekci oblíbených, většinou newyorských autorů).

Ač jde tedy evidentně o nastavení poměrně úzkého úhlu pohledu na současnou kulturu/umění a internet, leckterý čtenář by jej mohl, podněcován rétorikou editorů13 zaměnit za objektivní globálně platný profil, respektive antologii přisuzovat větší výpovědní hodnotou, než ve skutečnosti má, tím spíše, že určitá témata a teze se napříč publikací opakují, a tím se vzájemně „potvrzují“ (místo aby bylo nastaveno ono slibované antagonistické zrcadlo protichůdných názorů). Připomeňme, že publikace v rámci série Critical Anthologies in Art and Culture neslibovala „úplné demokratické ohledání zmiňovaných témat“, v deklarovaném „předložení argumentů a nabídnutí kontrastních, ba dokonce protichůdných pohledů na danou problematiku“ však dle mého názoru první počin nové kritické ediční řady lehce selhal. Odstup tří let od vydání (respektive čtyř let od provedení selekce a napsání původních studií) pak ukazuje, že publikace již nyní může působit dojmem lehkého zastarání. Přesto jde o must-read publikaci, kterou rozhodně doporučuji k doplnění přehledu o současném umění – a kultuře.

Peter Rogiers is toiling through the matter
with synthetic resin and cast aluminium
attempting to generate an oblique and „different“ imagery
out of sing with what we recognize
in „our“ world.
Therein lies the core
and essence of real artistic production – the desire
to mould into plastic shape
undermining visual recognition
and shunt man onto the track
of imagination.
Peter Rogiers is and remains
one of those sculptors who averse from all
personal interests is stuck
with his art in brave stubbornness
to (certainly) not give into creating
any form of
languid art whatsoever.
His new drawing can further be considered
catching thought-moulds
where worlds tilt
and imagination
chases off grimy reality.

Příklad International Art English, podaný v poetickém metru. O tvorbě Petera Rogierse se nedozvíme zhola nic, přesto jsme zanecháni s touhou navštívit jeho vernisáž a blíže jej poznat.14

 

CORNELL, Lauren – HALTER, Ed (ed.). Mass Effect: Art And The Internet In The Twenty-First Century. Cambridge, Massachusetts / London, England: The MIT Press, 2015.

Mass Effect: Art And The Internet In The Twenty-First Century

Editoři: Lauren Cornell, Ed Halter
Autoři: Cory Arcangel, Karen Archey, Michael Bell-Smith, Claire Bishop, Dora Budor, Johanna Burton, Paul Chan, Ian Cheng, Michael Connor, Lauren Cornell, Petra Cortright, Jesse Darling, Anne de Vries, DIS, Aleksandra Domanović, Harm van den Dorpel, Dragan Espenschied, Rózsa Zita Farkas, Azin Feizabadi, Alexander R. Galloway, Boris Groys, Ed Halter, Alice Ming Wai Jim, Jogging, Caitlin Jones, David Joselit, Dina Kafafi, John Kelsey, Alex Kitnick, Tina Kukielski, Oliver Laric, Mark Leckey, David Levine, Olia Lialina, Guthrie Lonergan, Jordan Lord, Jens Maier-Rothe, Shawn Maximo, Jennifer McCoy, Kevin McCoy, Gene McHugh, Tom Moody, Ceci Moss, Katja Novitskova, Marisa Olson, Trevor Paglen, Seth Price, Alexander Provan, Morgan Quaintance, Domenico Quaranta, Raqs Media Collective, Alix Rule, Timur Si-Qin, Josephine Berry Slater, Paul Slocum, Rebecca Solnit, Wolfgang Staehle, Hito Steyerl, Martine Syms, Ben Vickers, Michael Wang, Tim Whidden, Anicka Yi, and Damon Zucconi
528 stran, hardcover nebo eBook
ilustrace 99 b/w, 32 barva
17.1 x 3.7 x 24.1 cm
Datum vydání: 20. listopad 2015
Jazyk: anglicky
ISBN hardcover: 9780262029261
ISBN eBook: 9780262330671

Mass Effect: Art And The Internet In The Twenty-First Century lze zakoupit přímo skrze webové stránky nakladatelství The MIT Press či Amazon.

 

Další recenze a rozhovory k publikaci:

http://www.idolmag.co.uk/arts/new-museum-nyc-presents-mass-effect/

https://mitpress.mit.edu/books/mass-effect

http://www.blouinartinfo.com/news/story/1302290/9-must-read-art-related-books-from-2015

http://we-make-money-not-art.com/book-review-mass-effect-art-and-the-internet-in-the-twenty-first-century/

http://moussemagazine.it/articolo.mm?id=1054

http://www.broadwayworld.com/article/New-Museum-and-MIT-Press-Launch-New-Anthology-Series-with-MASS-EFFECT-20150630

https://www.arlisna.org/publications/reviews/860-mass-effect-art-and-the-internet-in-the-twenty-first-century

http://www.fast-hit.com/isbn-find-book-title/Mass-Effect-Art-and-the-Internet-in-the-Twenty-First-Century-Critical-Anthologies-in-Art-and-Culture_9780262029261

CHIAVERINA, John. „A Print Publication About Art And The Internet: Lauren Cornell And Ed Halter On ‚Mass Effect‘.“ [on-line] 7. 6. 2015. Art News, www.artnews.com. Dostupné z www: <http://www.artnews.com/2015/07/06/a-print-publication-about-net-art-lauren-cornell-and-ed-halter-on-art-and-the-internet-in-the-twenty-first-century/>, čerpáno 13. 5. 2016.

Náhledový obrázek: přebal publikace (Cory Arcangel, Drei Klavierstücke op. 11, 2009 (still). Single-channel video, sound ,color; 15:58 min. Courtesy the artist and Team Gallery, New York. (c) Cory Arcangel)

Print Friendly, PDF & Email
  1.  Douglas Rushkoff, autor Present Shock: When Everything Happens Now a Program or Be Programmed: Ten Commands for a Digital Age []
  2. BURTON, Johanna. „Series Preface“, s. ix. []
  3. BURTON, Johanna – JACKSON, Shannon WILLSDON, Dominic. Public Servants: Art and the Crisis of the Common Good. Cambridge, Massachusetts / London, England: The MIT Press, 2016.

    GOSSETT, Reina – STANLEY, Eric A. – BURTON, Johanna (eds.) Trap Door: Trans Cultural Production and the Politics of Visibility. Cambridge, Massachusetts / London, England: The MIT Press, 2017. []

  4. „The series aims less to offer democratic surveys of themes under consideration and rather hopes to stage arguments and offer conflicting, even contrasting, viewpoints around them.“ (Johanna Burton, editorka série v Předmluvě k sérii. In.: Mass Effect, s. ix.) []
  5. Myslí se zde umělci pracující s internetem jako s novým médiem, přicházející z řady prostředí: filmového, performativního, konceptuálního, aktivistického atd. (Alexandra Domanović and Oliver Laric in conversation with Caitlin Jones, s. 115) []
  6. Domenico Quaranta, s. 436, 431 a 425. []
  7. Gene McHugh, s. 193 []
  8. Boris Groys, s. 361 []
  9. Ed Halter, Lauren Cornell- „Hard Reboot: An Introduction to Mass Effect.“ s. xix. []
  10. „…One could use this specific language to signal the assimilation of a powerful kind of critical sensibility, one that was rigorous, politically conscious, and probably university trained. (…) this language had a job to do: consecrate certain artworks as significant, critical, and (…) contemporary.“ Alix Rule, David Levine, „International Art English“, s. 311. []
  11. konkrétně tato studie pochází z roku 2012 []
  12. při prvním pohledu na krátké biografie přispěvatelů zařazené v závěru publikace zjistíme, že drtivá většina z nich reziduje v New Yorku []
  13. Jak píší editoři v předmluvě, mapují zrychlující prostředí od roku 2002 – o geografickém omezení zde zmínka není –, a „tento svazek přináší některé z nejzásadnějších esejí, umělecké tvorby a debat poslední dekády, spolu s novými texty, zpětně reflektujícími toto období.“ Ed Halter, Lauren Cornell – „Hard Reboot: An Introduction to Mass Effect.“ s. xv []
  14. Rule a Levine, s. 316. []

Autor

oo̍̍̍o̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍o̍oo̗̗o̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗o̗̗o digital graffity by Glitchr, multiplied̊ ̊̊ ̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊ ̊̊ ̊̊ ̊̊ ̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊ ̊̊ ̊̊ ̊̊ ̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊ ̊̊ ̊ oo̍̍̍o̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍o̍oo̗̗o̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗o̗̗o ▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀ digital graffity by Glitchr, multiplied ▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀ digital graffity by Glitchr, mash-up ▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀ guerilla curating by (c) merry ▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀ it took me two and half fucking hours to curate Glitchr onto wordpress on my computer

Počet článků : 138

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru