„Nikdy nepiji…víno“

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 21. dubna 2020 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

RECENZE – KOMIKS: Drákula (Mike Mignola, Roy Thomas) – JAROSLAV STUCHLÝ

Také se vám stýská po časech, kdy Mike Mignola dával svým scénářům vlastní (nezaměnitelnou) výtvarnou podobu? Kdy se nespokojil s pouhou kresbou obálek nebo s vizuálními návrhy? Po časech, kdy jste prostě vzali do ruky komiksovou knihu a tam stálo: vymyslel, zápletku, kresbu příběhu a obálku vytvořil Mike Mignola?

A taky považujete Draculu (1992) režírovaného F.F. Coppolou za mimořádný snímek, jehož přiznaná ateliérovost, odkazy na předchozí ztvárnění daného tématu i přímé kinematografické reference (konkrétní filmařské postupy, biograf jako místo setkání hraběte s Mínou) tvoří spolu s Kilarovou hudbou opojnou směs a zároveň co do příběhu nejvěrnější adaptaci Stokerovy románové předlohy?

Pokud odpovídáte ano, pak především pro vás připravilo na podzim loňského roku Comics Centrum opravdovou lahůdku – komiks, který vznikal souběžně s natáčením filmu. Původní scénář Jamese V. Harta upravil Roy Thomas (a převzal do něj téměř doslovně všechny dialogy) a nakreslil jej Mike Mignola, kterého jednak drákulovské téma vždycky lákalo, jednak byl jedním z výtvarníků najatých přímo pro Coppolův snímek.

Samozřejmě, že vizuální stránka přesně kopíruje práci filmových architektů, výtvarníků a maskérů, v mignolovsky načrtnutých rysech jednotlivých postav lze také bez problému objevit jejich herecké předobrazy, což mne zvlášť pobavilo u šíleného Renfielda (Tom Waits). Přitom ale komiks obstojí coby svébytné umělecké dílo i bez znalosti filmu, prostě jako adaptace vpravdě nesmrtelného gotického románu s výraznými hororovým prvky. Před komiksovým čtenářem tak znovu ožívá příběh nešťastného Jonathana Harkera, vyslaného právnickou kanceláří do Transylvánie, aby zde s podivným hrabětem sepsal smlouvy o nákupu londýnských pozemků, jeho snoubenky Míny a profesora Van Helsinga, jenž je posléze povolán k úkolu nákazu vampyrismu zastavit. Mimo Stokerovu předlohu přebírá komiks i filmový motiv zvláštního milostného trojúhelníku, neboť hrabě Dracula považuje Mínu za inkarnaci své zesnulé manželky a ona k němu zahoří skutečnou láskou. Na rozdíl od Míniny přítelkyně Lucy, s jejíž postavou je spojeno především erotické dusno a jeden dost odpudivý sexuální výjev (ve filmu i v komiksu).

Struktura komiksového scénáře vychází z nejrůznějších deníkových záznamů, ať již psaných (Harker, Mína), či fonografických (doktor Seward) a několika dopisů, což odpovídá předloze, jež bývá označována za epistolární román. Je zřejmé, že v komiksovém médiu se děj nevyhne jisté zkratkovitosti, ale ta mu v ničem neubírá na srozumitelnosti.

Jako bonus nabízí kniha 11 stránek skenů Mignolových hrubých kreseb předtím, než je John Nyberg vytáhl tuší, a tuší vytažené kresby obálek naskenované přímo z Mignolových originálů. V ediční poznámce je vysvětleno, proč byl Mignolův Drákula na čtvrt století nedostupný a jaké problémy provázely jeho restaurování.

Podtrženo, sečteno, jde o komiksový klenot, který je zároveň poslední velkou Mignolovou prací před zrozením Hellboye. Ale to už je úplně jiná historie.

P.S. Koho by zajímalo, jak Mike Mignola zpracoval vampýrské téma bez toho, aby jej svazovala jakákoli předloha, nechť sáhne po sérii Baltimore. Tam však kresbu přenechal jiným výtvarníkům (Ben Stenbeck, Peter Bergting).