Encyklopedie akčního filmu: Just guys being dudes
RECENZE – KNIHA: Encyklopedie akčního filmu (Nakladatelství XYZ, 2019) – BARBORA KAPLÁNKOVÁ –
Tento přehled toho nejlepšího, co akční film nabízí, je stejný jako žánr samotný – svižný, zábavný a také poněkud sexistický. Evidentně zrozena z těch nejlepších úmyslů, kniha pánů Cífky, Rybáře a Svobody rozhodně přináší detailní a erudovaný pohled na tyto „pokleslé“ produkty filmového průmyslu, ale zároveň je jejich textu potřeba dost odpouštět, podobně jako některým z filmů, o kterých píšou. Pojďme ale začít těmi pozitivními stránkami věci.
Dnes už kulturní status některých žánrů není zdaleka tolik diskutovaným tématem, jako býval v minulém století (díkybohu), nicméně stále lze poměrně snadno narazit na jedince s bytostným odporem k „těm fantasy nesmyslům“ a „přiblblým střílečkám“. I proto jsou knihy jako tato cennými příspěvky do filmové literatury, zvláště zabývají-li se třeba těmi přiblblými střílečkami. Ideálně každý žánr, který kdy nesl nálepku kulturně nižšího, by měl mít takto koncipovanou a napsanou encyklopedii. Autoři si napříč textem udržují sloh, z něhož je sice patrné jejich vzdělání v oboru, zájem o problematiku a detailní obeznámenost s předmětem celkově, ale který nikdy nesklouzne k učebnicové nudě. Jednotlivé medailonky, psané až hovorovou češtinou, jsou protkané slovními obraty hodnými hlášek akčních hrdinů, a přestože autoři pracují s odbornými kategoriemi filmové vědy, snad nikdy nenastane moment, kdy by se jejich čtenář mohl cítit vlivem neporozumění nedovzdělaný. Kniha zná své publikum – dominantně mužské a nejspíš už také ve středním či pokročilém věku, jehož mládí bylo tvarováno mimo jiné také akčními počiny x-átých let.
Navzdory nebo možná právě díky tomu je výběr filmů v této knize značně diverzifikovaný. Kromě těch, na jejichž přínosu žánru se shodnou i absolutní laici, autoři zahrnuli také méně známé a hůře dostupné příklady z jiné než americké produkce. Chvályhodná pozornost je věnována Japonsku, Číně a Koreji, bez nichž by mnohé subžánry akčního filmu ani neexistovaly, a opomenut není ani evropský přínos. Z toho plyne i značný edukativní potenciál knihy – nejenže nabízí přehled toho nejznámějšího a nejdůležitějšího, upozorňuje také na filmy a osobnosti zapomenuté nebo opomíjené, a umožňuje tak svým čtenářům objevit něco nového i v zavedeném žánru z velké části založeném na opakujících se schématech.
Knize to mimo jiné umožňuje zachovat si čtivost. Při mapování akčního žánru by bylo velmi snadné sklouznout k repetitivnosti, nicméně autoři zvolili strukturu, která v kombinaci s onou pestrostí zabraňuje jakékoliv jednotvárnosti. Filmy, herci, režiséři i konkrétní aspekty akčních filmů (jako auta, zbraně, klišé, atd.) jsou pojaty jako abecedně řazená hesla, takže film je střídán hercem, herec je střídán režisérem a režisér je střídán seznamem nejlepších automobilových honiček všech dob. Neustálé střídání témat nepochybně udrží čtenářovu pozornost spíš než otrocký výčet následovaný jiným otrockým výčtem.
V mnoha ohledech jde tedy o velmi zdařilou publikaci, která zná své čtenáře a nabízí jim možnost nostalgickým a přitom obohacujícím způsobem přemýšlet o jejich oblíbených filmech a tvůrcích. Nicméně některé aspekty knihy jsou přinejmenším polarizující a jiné lze označit rovnou za nedostatky. Do první skupiny patří především rozhodnutí autorů zařadit do směsi akčních filmů také pár westernových příkladů. Spojení mezi těmito dvěma žánry je očividné, ale zejména u výběru filmů tu nezbytně vyvstává otázka, jakým způsobem bylo vybíráno, co z westernu do knihy patří a co nikoliv. Proč se autoři rozhodli vynechat Přepadení? Proč do knihy zařadit Sedm statečných, ale ne jejich původní inspiraci, Sedm samurajů? Vztah mezi westernem a akčním filmem zde není ukázán celistvě, je pouze naznačen skrz omezený počet westernových vstupů, které ale ve výsledku působí, jako by zabíraly místo jiným akčním filmům nebo tvůrcům, které by čtenář v knize očekával spíše.
Například ženám. Pojetí ženského podílu na akčním žánru je jednoznačně největší slabinou této knihy, což ovšem vzhledem k povaze žánru vlastně není nijak překvapivé. Kniha ale vyšla v roce 2019, tedy v určitém sociopolitickém klimatu, které by bylo vhodné v práci reflektovat. Nejde zde však o disproporčnost prostoru, který je zde ženám věnován, spíše o způsob, jakým je tento prostor využitý. Stejně jako u westernu tu nejspíš vznikne nejistota na straně čtenářů ohledně rozhodnutí, která byla při výběru hereček do knihy učiněna. To, že jde pouze o herečky, se sluší zdůraznit – ostatní tvůrkyně v knize téměř zcela absentují, výrazněji není zmíněna ani Kathryn Bigelow, přední režisérka akčních filmů, která stojí například za filmem Bod zlomu, jemuž je přitom věnován samostatný medailonek. I to omezené množství hereček, které lze v knize nalézt, je představeno disproporčně a poněkud nelogicky. Sigourney Weaver, Linda Hamilton nebo Milla Jovovich za sebou každá mají úspěšnou franšízu, která akční žánr nejen ovlivnila, ale rovnou formovala (Vetřelec, Terminátor, Resident Evil). Přesto je jejich prostor omezen na jediný odstaveček v seznamu ostatních, méně vlivných kolegyň, zatímco například Angelině Jolie je věnován samostatný medailonek, jehož značnou část tvoří nezastíraná objektivizace a kousavé poznámky na adresu jejího mateřství a humanitární práce.
Autoři rozhodně neopomíjí (nejen) mezi řádky upozorňovat čtenáře, že v akčním žánru platí, co řekne chlap. Uvedou dva příklady hereček, kterým k působení v akčních filmech pomohl manžel, a následně konstatují, že za každou úspěšnou akční ženou evidentně stojí muž. Nijak nezastírají ani kriticky nenahlížejí skutečnost, že ženy fungují v akčních filmech jako dekorace, a Milla Jovovich má za sebou sice šestidílnou akční adaptaci počítačové hry, ale „nic opravdu zásadního nikdy nepředvedla“ (s. 254). Na jednu stranu je tento přístup i jazyk na základě samotné povahy žánru (bohužel) očekávatelný, na druhou stranu text kvůli tomu místy působí, že měl vzniknout přinejmenším před deseti lety. K tomu mimo jiné přispívá i diskutabilní rozhodnutí autorů uvést sestry Wachovské pod jejich rodnými jmény. Matrix sice vznikl ještě před jejich změnou pohlaví, ale ignorování jejich genderové identity, zejména v kombinaci s postojem, jaký kniha i žánr zaujímají vůči ženám celkově, je poněkud problematické.
Trochu zamrzí také množství filmů, které autoři něžně označují jako hloupoučké, případně (méně něžně) rovnou jako blbé. Tato označení jsou ale často následována nějakým „ale“, které má legitimizovat přítomnost onoho hloupoučkého filmu v jejich knize. Je zde patrná potřeba zachování si jakési intelektuální nadřazenosti nad touto „pokleslou“ zábavou. To samozřejmě ani zdaleka není pouze neřestí této knihy – celý koncept guilty pleasure stojí na tom, že se recipienti stydí za konzumaci údajně kulturně méně hodnotných textů a proto je nonšalantně označují degradujícími přídomky, aby si sami zachovali tvář. Nicméně je zde třeba vzít v potaz, že ti postarší pánové, kteří budou tuto knihu číst, mnoho z takových „hloupých“ filmů považují za skutečně zábavné a mají je upřímně rádi, a autory použitý jazyk se tak obrací nejen proti diskutovaným filmům, ale i proti jejich čtenářům.
Jak bylo řečeno v úvodu této recenze, Encyklopedii akčního filmu je třeba dost odpustit. Navzdory tomu je z ní však patrná láska všech tří autorů k filmům i tvůrcům (nebo alespoň jejich většině), o nichž píšou. Text je zcela zbaven jakékoliv pseudoakademické ztuhlosti a rozhodně nehrozí, že by se jeho cílové publikum nudilo. Kniha je svěží kombinací lehce bulvárních drbů a skutečně poučných informací, a nabízí neobyčejně diverzifikovaný pohled na žánr, o němž si mnozí nepochybně myslí, že jen stále opakuje tytéž formulky (což je do jisté míry pravda, jde však o to, jak je opakuje). Jazykový projev autorů je místy téměř stejně neomalený jako jazykový projev těch nejpopulárnějších akčních hrdinů, způsob strukturování textu činí knihu stejně svižnou jako ty nejoblíbenější akční bijáky, a ženy tu stojí tak nějak bokem, podobně jako donedávna stály v celém žánru. Pánové Cífka, Rybář a Svoboda vytvořili akční knihu o akčním filmu. Možná se trochu minula dekádou, ale její přínos zejména laickým divákům a čtenářům je nepopiratelný.
Encyklopedie akčního filmu
Václav Rybář, Matěj Svoboda, Petr Cífka
Praha, NAKLADATELSTVÍ XYZ, 2019
1. vydání, 263 stran
libor
Ženy, hlavně ty ženy tam přeci chybí, taková chyba pánové.