Quick View: Filip Kopecký | Finalisté Jiné vize CZ 2020

QUICK VIEW (Quick Interview with Visual Artists) – Finalisté Jiné vize CZ 2020: Filip Kopecký – MARIE MEIXNEROVÁ

Filip Kopecký

Jak jste se dostal k umělecké tvorbě?

Moment, kdy mě začalo zajímat umění, konkrétně fotografie, nastal asi kolem mých jedenácti až dvanácti let. Poprvé jsem fotografii měl možnost nahlédnout, i když v úplné tmě, pod rukama mé starší sestry, která vyvolávala film v naší malé umakartové koupelně. Nezapomenu na to, když jsem se celý znuděný, že nic nevidím, opřel o stěnu a omylem zády zmáčkl vypínač od stropního svítidla. Sestra musela klauzury přefotit, a následně už mě do koupelny nikdy nepozvala. Fascinovala mě pomíjivost celého toho procesu, od té doby jsem si k fotce a novým médiím hledal vlastní cestu.

Co považujete za své nejvýznamnější dílo?

Nejvíce si vážím skupinové výstavy v Pragovce, na které jsem se podílel společně s Matějem Kosem, Katarínou Hudačinovou a kurátorem Michalem Jalůvkou.1 Myslím, že se nám povedlo vytvořit přátelskou i tvůrčí symbiózu a byl bych rád, kdybych se s projekty v podobném formátu setkal i v budoucnu. Tam jsem také poprvé vystavoval video Snake Sadness (2020), které je součástí výběru Jiné vize na PAFu 2020.

Jaká vaše práce je z vašeho osobního hlediska pro vaši kariéru klíčová?

Z tohohle hlediska se pro mě důležitým stalo video Harlequin Residence (2019), kde jsem se v kostýmu převtělil do korýšovitého organizmu, takové krevety, která bojuje s přežitím v novém prostředí a snaží se přizpůsobit zemskému povrchu. Především to byla moje první zkušenost s performativním vystoupením ve videu, zároveň jsem tím taky odstartoval sérii videobajek.

Jaký umělec (nebo dílo) je pro vás osobně / pro vaši tvorbu stěžejní?

Neřekl bych stěžejní, ale autor, kterého mám rád, je určitě Bjørn Melhus. Většinu videí má teď přístupnou online, takže doporučuji zhlédnout.

Co je ve vaší tvorbě nejčastěji dezinterpretováno a vadí vám to?

Nevím.

Na čem právě pracujete?

Pracuji na svém bakalářském filmu, který by měl být finální epizodou zmíněných bajek. Vždy se inspiruji skutečným příběhem zvířete v zajetí antropocénního světa, který pak nějakým způsobem interpretuji a rozvádím do dalších rovin, včetně té vizuální.

Můžete na závěr divákům udělit kulturní tip?

Minulý víkend jsem byl v halách bývalé železárny Poldi Kladno a mohu doporučit se tam podívat, dokud je tam volný přístup a ještě to stojí.