Nová šichta: z uhelného dolu do digitálního prostoru

Z uhelného dolu do digitálního prostoru. I tak by se dala popsat cesta Tomáše Hisema, jednoho z třinácti set horníků propuštěných po uzavření dolu Paskov na Ostravsku v roce 2017. Fanoušek Baníku Ostrava stříhá své dlouhé vlasy, přijímá možnost absolvovat rekvalifikační kurz na vysoké škole a ve svých pětačtyřiceti letech se vydává vstříc štěstí v úplně novém oboru. Snímek Nová šichta můžete do 6. 6. zhlédnout online na Jednom světě.

V ceněném dokumentu Nová šichta sleduje režisér Jindřich Andrš zásadní životní kapitolu bývalého horníka Tomáše Hisema. Ten přijímá nabídku zúčastnit se rekvalifikačního kurzu a s odvahou se vydává vstříc profesi, která nemůže být původní specializaci vzdálenější. Z pětačtyřicitiletého horníka se tak stává programátor. Nejtěžší překážka však na vysloužilého havíře teprve čeká. Uplatnění na trhu práce, který v mnoha případech dává přednost mladším lidem s vyšším vzděláním.

Časosběrný portrét zachycuje Tomášovu cestu z dolu k počítači na osobnější úrovni než média, která se ve své době příběhu horníků z Paskova také věnovala. Oproti krátkým reportážím poskytuje devádesátiminutový dokument daleko více prostoru pro zachycení všech aspektů, které uzavření dolu provázely. Zahrnuje tak srážku s realitou v podobě hledání práce a Tomáše představuje i očima jeho okolí. Autentický ostravský přízvuk, fotbalové zápasy Baníku Ostrava, rozhovory s přáteli a hodiny před obrazovkou počítače dávají divákovi možnost udělat si o hlavním hrdinovi i jeho situaci ucelenější obrázek. To vše předkládá režisér Jindřich Andrš nenucenou formou, díky čemuž se divák snadno přistihne, jak drží Tomášovi palce a doufá v dobrý konec.

Nová šichta tak rozhodně není jen příběh o hledání nového zaměstnání. Tomášovo odhodlání a verva, se kterou se pouští do nové výzvy i přes nedůvěru okolí, dělá z dokumentu inspirativní ukázku toho, že je důležité jít si za svým. Snímek se nevyhýbá všudypřítomným stinným stránkám, ale prokládá je humorem, který diváka osloví a dokumentu dodá na autentičnosti. Snímek zároveň poukazuje na to, jak je v těžké životní situaci důležité, když se člověk může opřít o neměnné jistoty. Rodinu, přátelé anebo třeba zápasy milovaného fotbalového klubu. Na stadionu Baníku ostatně divák Tomáše poznává před začátkem jeho cesty a v závěru se s ním na stejném místě také loučí jako s navenek novým, ale uvnitř stále stejně odhodlaným člověkem.

Režisér Jindřich Andrš obdržel za svůj dokument Cenu české filmové kritiky v kategorii objev roku.