Cesty svobody budou mottem Jednoho světa

Před dvěma lety otřásla planetou i Jedním světem pandemie. Ve stínu této nečekané aktuálnosti zůstávají věci, které otřásají světem lidských práv a které festival nemůže ignorovat. Stále trvající autoritářský režim v Bělorusku, znovunastolená vojenská diktatura v Barmě, tlak a kriminalizace ruské opozice, ale i ohrožení nezávislého soudnictví v Polsku. Jeden svět nemůže tuto stále se zhoršující situaci lidských práv ve světě přehlížet a nepřitáhnout k ní znovu pozornost. Zvláště ne v roce, kdy Člověka v tísni čeká 30. výročí od založení. Dvacátý čtvrtý ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět proběhne fyzicky ve 25 městech po celém Česku od 21. března do 3. dubna. V Praze se mohou diváci a divačky těšit na festival od 23. do 31. března. Vybrané filmy budou po skončení festivalu dostupné ke zhlédnutí na platformě Jeden svět online.

„Snaha prosazovat lidská práva a pomáhat tam, kde je to třeba, všemi možnými (i nemožnými) prostředky je vždy náročná a nepřináší výsledky přes noc. Právě naopak. Zatímco před dvaceti lety se situace jevila tak, že roztříštěný svět sice pomalu, ale přesto jistě kráčí blíž k jednomu, lepšímu světu, dnešek má k optimistickým vyhlídkám daleko. Přesto napříč programem letošního festivalu najdete příběhy lidí, kteří za svobodu a demokracii neúnavně bojují a dokazují, že aktivní odpor vůči bezpráví má smysl a nikdy nezmizí, ať se děje cokoliv,“ popisuje téma festivalu ředitel Ondřej Kamenický. Dodává, že podobné téma měl festival už v roce 2008, kdy burcoval diváky a divačky se sloganem UMLČME TU PÍSNIČKU, ta však bohužel hraje dál stejně hlasitě. „I když se situace v oblasti lidských práv nevyvíjí tak, jak jsme si přáli, máme jednu útěchu. Prohrajeme jedině tehdy, když se vzdáme. Nechceme propadnout sebelítosti, ale víme, že kdybychom burcovali jako tehdy, nebudeme přesvědčiví. Pro veřejnost, ale hlavně sami před sebou. Je potřeba se ptát, jak je možné, že se situace točí v kruhu. Kdo za to nese zodpovědnost?“ říká Kamenický.

Na tradici festival naváže i termínem, který bude opět v březnu. „I přesto, že tomu současná situace nenasvědčuje, věříme, že situace kolem covidu-19 bude za dva měsíce klidnější a vyplní se epidemiologické predikce, že varianta omikron proběhne rychleji a mírněji. Samozřejmě plánujeme dodržovat veškerá aktuální vládní nařízení a připravit bezpečný festival pro všechny,“ zdůrazňuje Kamenický.

Festivalovou kampaň připravilo už popáté Studio Matyáše Trnky. Skandování, zmatek, vřava, střelba, křik a prchající bosé nohy před ozbrojenými kanadami. To jsou nejčastější scény, které se v letošním vizuálu festivalu objevují. „Ročníková kampaň představuje různé situace, ve kterých se z cest svobody mohou stávat cesty nesvobody. Na tyto situace říkáme jasné ne, které se pak v grafikách často objevuje. Červená barva podtrhuje důležitost neodvracet zrak od podobných situací a neignorovat potlačování lidských práv kdekoliv ve světě. V onlinové části kampaně jsme v animacích reflektovali nejen negativní situace, ale i jejich opaky. Ty přinášejí naději, že bosých ,dobrých‘ nohou je stále víc než kanad utlačovatelů,“ vysvětluje autor kampaně Matyáš Trnka.

Letošní festival a jeho hlavní téma „Cesty svobody“ podpořil také jako generální partner nadační fond Abakus. Nadační fond zakladatelů firmy Avast Pavla Baudiše a Eduarda Kučery se zaměřuje na nástroje pro řešení významných a často podceňovaných společenských témat v Česku.

Kategorie Cesty svobody ukáže zápas o svobodu v Bělorusku i Hongkongu

Téma letošního festivalu Jeden svět „Cesty svobody“ reflektuje i letošní hlavní tematická kategorie s týmž názvem. Ta představí dokumenty ze zemí s nedemokratickými režimy z oblastí, kde jsou potlačována práva menšin. Snímky reflektují důležité společenské otřesy, k nimž v těchto zemích v současnosti dochází, a nechávají promlouvat lidi, kteří jsou nuceni se s nimi vyrovnávat. Jedním z takových filmů je snímek ruské režisérky a producentky Very Krichevskayi Zk*rvená práce. Ta zavede diváky a divačky do zákulisí jediné nezávislé televizní stanice v Rusku TV Dožď a skrze její zakladatelku a hlavní hrdinku filmu Natalyu Sindeyevu ukazuje dopady Putinovy vlády na ruská média. Jak se může převrátit život člověku vzhůru nohama poté, co se připojí k protivládním protestům v Bělorusku, zachycuje snímek Hlas režisérky Nadzeyi Zaistavy. Osobní zpověď mladé ženy, která si prošla výslechy, zadržením a nakonec i zpočátku nepředstavitelným útěkem ze země, ukazuje aktuální události v Lukašenkově Bělorusku v intimním světle. Protivládní protesty zachycuje i dokument kolektivu hongkongských režisérů Když město povstane. Prostřednictvím příběhů pětice mladých lidí film zaznamenává dramatický průběh studentských protestů na univerzitě během masových demonstrací za svobodu a demokracii v Hongkongu v roce 2019 a 2020. Režiséři Phil Grabsky a Shoaib Sharifi začali po teroristických útocích 11. září sledovat sedmiletého Mira, který žije se svou rodinou v jeskyni v centrálním Afghánistánu. Prostřednictvím unikátního osobního příběhu se jim ve filmu Mé dětství, má země – 20 let v Afghánistánu podařilo zachytit důležité momenty a vývoj této fascinující země mezi lety 2001 a 2021.

Kromě kategorie Cesty svobody festival obsáhne i každoroční tři soutěžní kategorie (Česká soutěž, Mezinárodní soutěž a Máte právo vědět) a dalších sedm tematických kategorií, včetně virtuální reality. K většině z nich organizátoři plánují pofilmové debaty s festivalovými hosty a hostkami a doufají, že alespoň části z nich se podaří přijet do Prahy osobně. Na Jeden svět se také popáté vrátí program rozšířených debat nazvaný Mluvící kino. Ten přiveze do Prahy osobnosti a odborníky z různých oblastí, jejichž vystoupení doprovodí projekce vybraných filmů. O práci investigativních novinářů v největším německém deníku Süddeutsche Zeitung, kteří vůbec poprvé nechali kameru nahlédnout do zákulisí své práce, promluví novinář a jeden z protagonistů filmu Zákulisí novinařiny Frederik Obermaier. O tzv. gig ekonomice, která začíná proměňovat trh práce, přístupu k zaměstnancům, a o problémech a kauzách s tímto fenoménem spojených promluví americká antropoložka zabývající se novými technologiemi Mary L. Gray.

Jeden svět ve festivalových městech po celé republice

Nedílnou součástí festivalu Jeden svět jsou jeho regionální části, díky kterým mohou diváci festival navštívit nejen v Praze, ale i v dalších českých, moravských a slezských městech. Festival odstartuje projekcemi pro veřejnost 21. března v Hradci Králové, Opavě a Ústí nad Labem. K těm se postupně přidá dvacet jedna dalších měst včetně Prahy.

Jeden svět online s filmy o působení Člověka v tísni 

Během loňského ročníku představil festival vlastní VOD platformu Jeden svět online, na které v průběhu roku běží ty nejlepší dokumenty z uplynulých ročníků festivalu. Od začátku února tam diváci a divačky najdou výběr filmů souvisejících s historií činnosti organizace Člověk v tísni, která v roce 2022 slaví třicet let od svého vzniku.

Po skončení festivalu v kinech budou na www.jedensvetonline.cz od 3. do 17. dubna vybrané ročníkové filmy ke zhlédnutí. Festival se díky platformě dostává i k návštěvníkům a návštěvnicím, kteří nemají možnost přijít na projekci do jednoho z festivalových měst a kteří se tak mohou na vybrané snímky podívat z pohodlí svého domova – nebo kdekoliv jinde v České republice.

Program festivalu a jeho mezinárodní a české hosty a hostky bude představen ve středu 2. března 2022.