Studenti studentům: Report z 27. ročníku festivalu Zlatý Voči

REPORTÁŽ: Zlatý voči (9.–10. 9, kino Kavalírka) – JAKUB KŮS

Mezinárodní filmový festival studentů a studentek teorie audiovize Zlatý Voči nabídl i letos (už po dvacáté sedmé) zajímavý a svým způsobem svérázný program. Kromě přehlídky filmů přinesl festival pořádaný 9.–10. září v kině Kavalírka podnětné debaty o současných filmových trendech, hudební doprovod v podobě kapel a DJ setů, ale i ukázku videoherní konzole nebo krátký film našeho kolegy.

Festival uvedl hned několik soutěžních bloků zaměřujících se jak na české, tak zahraniční tvůrce a tvůrkyně. Zaujaly mě zejména dva. První z nich byl SUPERNOVA. Blok snímků zabývajících se otázkou tělesnosti, sexuality a genderu. Film Torches of Freedom poodhaluje Edwarda Bernayse, autora stejnojmenného sloganu pro Lucky Strike a přezdívaného otce PR, který na konci 20. let udělal z cigaret symbol emancipace. Vtipnou pointou překvapil i snímek A Meeting after Sunset o muži, co se (ne)připravuje na rande.

Druhý blok, který mě nejvíce překvapil, byl HOMIES věnovaný českým studujícím autorům, ze kterého se mi do paměti vryly hned tři filmy. Ve vítězném Pohovoru Kateřina Boušková velmi obrazně a zábavně vyjadřuje rozkol mezi jejími já. Vážněji laděný je film Stanislava Pecháče (ano, to je ten náš kolega) Na souši, ve kterém během náhodného setkání bývalých spolužaček vypluje na povrch olomouckého bazénu dosud skrytá pravda. Srdce zúčastněných si ale asi nejvíce získal snímek Co děláme v zimě. Albert Pechmann natočil film z prostředí lyžařského kurzu z pohledu svého mladšího bratra a jeho kamarádů. Klukovské dobrodružství se však zejména díky skvěle uchopenému asociativnímu střihu střetává s krutou realitou.

Za zmínku jistě stojí i jediný nesoutěžní blok festivalu FAR OUT, díky němuž diváci a divačky mohli nabýt dojmu, že se do kina Kavalírka na chvíli přesunul Festival otrlého diváka.

Jak v pátek, tak v sobotu byla na programu debata o současném filmu. V první Adam Sedlák, Martin Douba a Sandra Baborovská promlouvali o vlivu pandemie na svou tvorbu a na kulturu obecně. Sedlák například popisoval pandemii a to, že vliv VOD služeb se stylisticky podepsal třeba už na samotném filmu BANGER. Sandra Baborovská naopak hovořila o současných trendech uměleckých galerií.

Následující den Šárka Gmiterková, Elizaveta Nagibina, Iveta Jakubčíková a Jana Jedličková mluvily o svých diváckých, ale i tvůrčích zkušenostech s Reality TV, kdy Elizaveta Nagibina mj. nabídla pohled do zákulisí pořadu Like House, na kterém se podílela jako scenáristka.

Offprogram kromě DJ setů a hudebních kapel nabídl skvělou přednášku Herního archivu o vývoji VR a videoherní konzoli Virtual Boy od společnosti Nintendo, kterou si mohli návštěvníci a návštěvnice sami zkusit! Taky jsem si zahrál a i přes varování návodu jsem neoslepl. Snad jsem nebyl jediný…

Jak je z fotek poznat, letošní téma Viráž dramaturgové a dramaturgyně festivalu velmi dobře uchopili. Můžeme tak bez nadsázky říct, že se letos Zlatým Vočím povedlo na dva dny vybarvit celé kino. Moc děkuji celému festivalovému týmu za sympatický “komorní” zážitek, který by vám, kteří jste na akci nebyli, příští rok určitě neměl uniknout.