Zde se nacházíte: 25fps » Aktuality » Ji.hlava uvede retrospektivu Marguerite Duras a díla Naomi Kawase a Claire Simon

Ji.hlava uvede retrospektivu Marguerite Duras a díla Naomi Kawase a Claire Simon

Ji.hlava uvede retrospektivu Marguerite Duras a díla Naomi Kawase a Claire Simon
Program letošního ročníku ji.hlavského festivalu představí výrazné režisérky i podstatná témata současnosti. Výjimečným filmovým zážitkem bude retrospektiva Marguerite Duras. Publikum se může dále těšit na rozšířenou sekci virtuální reality se speciálním fokusem na americkou VR nebo nejnovější český dokument: boj za klima, portrét umělce Jána Mančušky nebo osudy chátrajících olympijských staveb. Nebude chybět ani úplně první retrospektiva dokumentaristy Pavla Kouteckého. Na Inspiračním fóru se pak rozeběhnou diskuse o vodě, vesmíru, umělé inteligenci a komunitách. 

Za pět týdnů začíná 27. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava (24.–29. října). Festivalový program tradičně nabídne nové dokumenty z Česka i ze zahraničí, autorské retrospektivy, to nejlepší z filmového experimentu i řadu nesoutěžních programových sekcí.

„Vždy pro nás bylo důležité, aby Ji.hlava byla živým místem setkávání. Proto mě velmi těší, že retrospektivu Marguerite Duras doprovodí několik vzácných hostů, včetně francouzské režisérky Claire Simon – nebo že se do Ji.hlavy po osmnácti letech vrátí ikona japonského filmu Naomi Kawase. Čeští autoři a autorky představí své nejnovější filmy, včetně úvahy Haruny Honcoop o smyslu novodobých olympijských her, boje za klima nebo portrétu předčasně zemřelého výtvarníka Jána Mančušky. Retrospektivu věnujeme také kronikáři Československa Pavlu Kouteckému, jehož pozoruhodné filmové dílo podává svědectví o proměně české společnosti,“ říká k letošnímu programu ředitel festivalu Marek Hovorka.

Ženy, ženy, a zase ženy!

Sedmadvacátá Ji.hlava patří hlavně ženám. „Ji.hlava dává dlouhodobě velký prostor ženským filmařkám, v rámci retrospektiv například Susan Sontag, Shirley Clark, Alice Guy, nebo v dřívějších edicích Agnes Varda, Drahomíra Vihanová či Naomi Kawase. Je pro nás důležité zpřístupňovat jejich díla, která byla dobově často upozaďována, a umožnit divákům*čkám číst je dnešníma očima,“ říká Hovorka.

Témata, jako ženská tělesnost a sexualita, stárnutí, přátelství, porod nebo vyrovnávání se s mateřstvím, sexuální násilí, ale také snaha vymanit se z genderových rolí, procházejí celým programem. Sekce Souhvězdí, která představuje výběr výjimečných snímků z jiných filmových festivalů, uvede takových snímků hned několik. Například Naše tělo, kde se režisérka Claire Simon vypořádává s ženstvím a přelomovými fázemi života, od porodu přes diagnózu zhoubné nemoci až třeba po změnu pohlaví. Simon, která se s kamerou vydala na gynekologické oddělení pařížské kliniky Tenon, přijede film představit do Ji.hlavy osobně. „Nejtěžší je zachytit bolest,“ říká režisérka.

„Cennou ženu z vás udělá teprve to, že zaujmete muže,“ zazní pak ve filmu Sestry z kouřové sauny estonské režisérky Anny Hints. Snímek se odehrává v kouřové sauně, kde se hrdinky vyrovnávají s životními strachy, traumaty i vztahy. „V ochranném přítmí kouřové sauny mohou vyjít najevo všechny emoce, a žádný zážitek není příliš drsný nebo trapný,“ říká režisérka, jejíž debut uvedl letos prestižní festival Sundance a od té doby patří k festivalovým hitům. Po uvedení v Ji.hlavě vstoupí film také do české distribuce.

Téma stárnutí otevírá snímek Vika! oceňované polské režisérky a investigativní novinářky Agniezsky Zwiefky. Pětaosmdesátiletá polská DJka Vika dokáže roztančit davy, aktivně vystupuje proti stereotypům spojeným se stářím a snaží se žít naplno, navzdory společenským normám. Zároveň se však vyrovnává s tím, že uvnitř svého bytu není víc než osamělou vdovou.

Snímek Sedm zim v Teheránu německé režisérky Steffi Niederzoll sleduje případ Íránky Reyhaneh Jabbari, která byla v devatenácti letech odsouzena k trestu smrti za zabití muže, jenž se ji pokusil znásilnit. Když pak měla možnost vyhnout se popravě, pokud odvolá obvinění vůči násilníkovi – neudělala to. Snímek si odvezl ocenění například z festivalu v Berlíně nebo dánského CPH:DOX.

Naomi Kawase se vrací do Ji.hlavy

Po osmnácti letech se do Ji.hlavy vrací japonská režisérka Naomi Kawase, která podle Marka Hovorky „patří přes tři dekády k nejvýraznějším asijským filmařkám. Její dokumentární i hrané filmy se vyznačují osobitou poetikou a citem pro filmový tvar a rytmus. Její tvorba vyniká empatickým zobrazením ženských hrdinek a témat, která v sobě nesou.“ Ceněná filmařka získala v roce 2005 v Jihlavě Cenu za přínos kinematografii. Velkou cenu poroty a zlatou kameru si odvezla také z festivalu v Cannes, za svůj první hraný film Suzaku. Tamtéž také dvakrát zasedla v porotě, třeba po boku Stevena Spielberga.

„Představíme její dokumentární i hranou tvorbu. Filmové zpracování olympijských her – Oficiální film olympijských her v Tokiu 2020 – je vtahující podívanou, vycházející z tradic japonské kultury,“ popisuje Hovorka. „Pro mě nejsou postavami jen lidé, ale i prostředí. Když se kamera zastaví a postavy zmizí, v záběru zůstanou cesta, les, fouká tam vítr. Nejen v postavách je existence, ale také ve veškerém okolí. Scény jsou rovněž postavami mých filmů,“ říká Kawase o své tvůrčí metodě, kterou ji.hlavskému publiku představí v rámci Masterclass. Další film, tentokrát hraný, Utiš vodu (2014), pojednává o dospívání a smrti – a podle Kawase patří mezi její tři nejlepší filmy. „Odehrává se na japonském ostrově, kde sledujeme dvojici teenagerů, kteří prostřednictvím mystického nálezu utonulého těla dospívají. Život, smrt a láska jsou zde podmanivě propojené,“ říká Marek Hovorka.

Neznámá Marguerite Duras

Výjimečné filmové zážitky slibuje přehlídka francouzského filmu, kterou Ji.hlava letos nabídne, a to hned v několika sekcích. Jednou z nejvýraznějších bude retrospektiva slavné francouzské spisovatelky, scenáristky a filmařky Marguerite Duras. „Patří mezi nejpozoruhodnější umělkyně 20. století. Svým přístupem k filmové režii je v mnoha směrech radikálnější a originálnější než Jean-Luc Godard,“ říká dramaturg retrospektivy David Čeněk. Duras, jejímž tématem byla ženská emancipace, žena opuštěná a opouštějící, posilující svou pozici hlavně skrz bolest, brala látku v první řadě z vlastního života, jak o tom svědčí mimo jiné její nejslavnější román Milenec.

Ji.hlava představí výběr jejích méně známých snímků, včetně televizních reportáží pro feministický magazín Dim Dam Dom. „Chce-li kdokoli z nás pochopit možnosti filmového umění, nelze obejít její dílo, její filmy bez dramatické zápletky, její výzvu vnímat film-obraz a film-zvuk jako dvě části jedné entity. Marguerite Duras byla schopná postavit svou úvahu o podařeném filmu na oblíbeném kulinářském receptu a na správném dávkování ingrediencí,“ vysvětluje Čeněk.

Festival dál uvede její snímek Loď jménem Noc (1979), který zachycuje hovory anonymních milenců – a rovněž hraný film Chci si promluvit o Marguerite Duras (2021), realizovaný zmíněnou Claire Simon; její snímek zachycuje vztah slavné umělkyně a jejího o třicet osm let mladšího partnera Yanna Andréa.

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 949

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

http://25fps.cz/2020/corded-handheld-vacuum-cleaner-eraclean-stick-handheld-vacuum/
/25fps.cz
Zpět nahoru