Letní filmovou školu zahájí český sci-fi thriller Bod obnovy

Festival 49. Letní filmová škola Uherské Hradiště letos zahájí v distribuční předpremiéře sci-fi thriller Bod obnovy. Výroční cenu Asociace českých filmových klubů převezmou herec Ivan Trojan a režiséři Miloslav Luther a Rajko Grlić. Festival se koná od 28. července do 3. srpna.

Letní filmovou školu slavnostně zahájí v sobotu 29. července na české poměry nadstandardní žánrový snímek Bod obnovy. „Přesně po 60 letech od premiéry legendární Ikarie XB1 se česká kinematografie opět dočkala výpravné sci-fi s originálním a silným nápadem,“ láká diváky dramaturg Jaroslav Sedláček. Příběh filmu je zasazen do roku 2041, kdy lidstvo používá velmi vyspělé technologie a ústava všem občanům garantuje právo na „jeden celý život“. Po nepřirozené smrti, jako je například autonehoda nebo teroristický útok, tak může být člověk obnoven ze své digitální zálohy. „Zdá se to být skvělý systém, zdánlivě dokonalý, Bod obnovy si musí člověk jen pravidelně zálohovat. V rukou morálně nezodpovědných jednotlivců či korporací ale může způsobit nevratné kroky a mít fatální následky. A nejen o tom náš film je,“ vysvětluje spoluautor scénáře a režisér snímku Robert Hloz. Ve filmu hrají Andrea Mohylová, Jan Vlasák, Matěj Hádek či Václav Neužil. Do českých kin Bod obnovy dorazí 21. září.

V sekci Retrospektiva Letní filmová škola připomene tvorbu jedné z největších režisérských osobností klasické hollywoodské éry Howarda Hawkse. Během čtyř desítek let své kariéry natočil Hawks westerny (Červená řeka, Rio Bravo), ztřeštěné komedie (Jeho dívka Pátek, Leopardí žena), dobrodružné filmy (Hatari!), muzikály (Muži mají radši blondýnky), gangsterské filmy (Zjizvená tvář), filmy noir (Hluboký spánek) – a všechny patří k vrcholům toho či onoho žánru.

Filmová čítanka představí filmařské i teoretické hnutí italského neorealismu, které volalo po návratu ke kráse světa a k pravdě věcí. Představením tvorby režisérů Vittoria De Sicy a Roberta Rosselliniho poukáže sekce na různorodost neorealismu a proměnlivost jeho stylového i vypravěčského pojetí v čase.

Snímky české němé kinematografie z přechodového období let 1918 až 1924 tvůrců jako Václav Binovec, Vladimír Slavínský, Svatopluk Innemann či Karel Anton doprovodí virtuózní pianistka Maud Nelissen, berlínská cellistka a skladatelka Martina Bertoni, kytarista Black Tar Jesus, slovenská hudebnice Adela Mede i držitelé Českého lva Irena a Vojtěch Havlovi.

Filmy Jerzyho Kawalerowicze bojovaly o ceny na těch nejprestižnějších festivalech: světoznámá Matka Johana od Andělů byla oceněna v Cannes, velkofilm Faraon bojoval o Oscara a snímek Smrt prezidenta  získal Stříbrného medvěda na Berlinale. Ale ne všem se dostalo takové pozornosti, jakou si zaslouží. Proto Kawalerowiczovi věnuje Letní filmová škola sekci Neznámý vojín.

Sekce Příběh jednoho filmu uvede Dotek zenu, bez kterého by nikdy nevznikla třeba klasika Anga Leeho Tygr a drak. Od báchorek oplývajících magií a fantastičnem posunul režisér King Hu žánr filmů s bojovými uměními k polidštěným hrdinům, zaměřil se na ženské hrdinky a přišel s výsostně osobitým stylem soubojů postaveným na eliptickém střihu.

Po čtyřech letech se na festival vrací sekce Ikona. Po von Trierovi a Hanekem tentokrát festival zaostří na Pedra Almodóvara, jehož vášnivé, výbušné a žánrově fluidní filmy uhranuly generacím diváků. Osobnost a tvorbu excentrického filmaře představí odborník na jeho dílo José Arroyo a celá sekce vzniká ve spolupráci s Institutem Cervantes Praha.

Stopy letošní sekce Terra Festivalis povedou do Brazílie, která patří ke stálicím festivalového nebe a nepřestává udivovat žánrovou variabilitou a provokativností svých filmů. Paleta prezentovaných témat bude opět velmi bohatá: integrace původních obyvatel do současné brazilské společnosti, život v Brazílii za Bolsonarovy éry či trauma z koloniální minulosti. Ve výběru se také objeví hned dva filmy s tématikou LGBTQ+.

Šesté narozeniny Východních příslibů budou bouřlivé a revoluční. Klíčová část filmů sekce se totiž odehrává v historicky zlomové okamžiky. Svoboda se jako ústřední motiv vine většinou z patnácti snímků letošního výběru reprezentujícího kinematografii Estonska, Lotyšska, Rumunska, Polska či Čečenska.

Půlnoční delikatesy letos zaostří na italský brak a pod názvem Trash a la Italiana přinesou žánrově pestrou kolekci. Potkají se v ní postapokalyptické akčňáky i fantastické dobrodružky s hračičkovsky naivním plagiátem Star Wars i zoufaleckým hybridem Predátora a RoboCopa. Otrlí diváci si vychutnají také kostýmní podívané oplývající fyzickými atrakcemi sahajícími od slapstickových peckovaček po nezřízené sexuální orgie.

Letošní VR sekce na téma O těle a duši umožní intenzivní a různorodé transformační zážitky – diváci se setkají třeba s depresí, transgenderem, body positivity, těhotenstvím nebo autismem. Jedním z projektů propojujících práci s tělem a téma duševního zdraví bude i oceňovaný český snímek Tmání.

Ucho, Kočár do Vídně, Páni kluci, Už zase skáču přes kaluže. To je jen několik z dlouhého výčtu zásadních děl české kinematografie, pod jejichž scénáři je podepsaný Jan Procházka. Jednoho z nejlepších českých scenáristů s charismatem filmové hvězdy, energií buldozeru a přirozenou autoritou vůdce představí sekce Kdo, když ne…, jíž bude patřit i letní kino ve Smetanových sadech (např. Slasti otce vlasti, Noc nevěsty, Na kometě).

FAMU Films History přinese výběr nejzajímavějších studentských filmů období normalizace. Nejen v klasických programových blocích ale také v rámci kinolektorátů a besedy s hosty. Díky portálu FAMU Films mají diváci k některým filmům přístup již dnes, za zhlédnutí stojí například snímek Hospoda u Ježíška – bakalářský film režiséra Vladimíra Merty, který je prvním letošním potvrzeným hostem sekce.

Pozornost bude věnována i aktuálním studentským filmům, a to jak ze slovenských tak z českých škol. To nejlepší z české tvorby uvede Filmovka v letním kině na Masarykově náměstí ve spolupráci s generálním mediálním partnerem Českou televizí během Maratonu studentských filmů. 

Pořadatel festivalu Asociace českých filmových klubů své ceny letos udělí Ivanu Trojanovi, Miloslavu Lutherovi a Rajku Grlićovi.

“Ivan Trojan představuje výjimečný herecký talent, který sice na filmové plátno vstoupil relativně pozdě, zato ho v následujících dvou desetiletích ovládl nevídaným způsobem. Se sedmi Českými lvy, ale především s neuvěřitelně pestrou plejádou postav, které ztvárnil, je jednou z největších hereckých osobností, které máme, a jeho ocenění je tedy více než namístě. Cena AČFK bude udělena i slovenskému režisérovi a scenáristovi Miloslavu Lutherovi, který obohatil československou filmovou tvorbu o uznávané adaptace literárních děl, v nichž na pozadí rozmanitých historických reálií zkoumá věčný boj člověka s mocí,” vysvětluje programová ředitelka Iva Hejlíčková.

Programový ředitel Jan Jílek k tématu hostů doplňuje: „Od roku 2008 se nám podařilo na LFŠ přivézt plejádu inspirativních hostů z celého světa, s nimiž jsme absolvovali stovky diskuzí po filmech a desítky lekcí filmu. Jsem moc rád, že letos k nim přibyde další jméno. Konkrétně jde o chorvatského režiséra Rajka Grliće, který vystudoval pražskou FAMU a jehož filmy velmi dovedně analyzují specifika života v (ex)jugoslávském prostoru. Grlić pravidelně spolupracoval s hereckými hvězdami jugoslávského prostoru (Miki Manojlović) a jeho doménou se staly tragikomedie a dramata o hrdinech vláčených velkými dějinami.“

Hostem festivalu bude i chilský režisér Fernando Guzzoni, jehož všechny filmy byly premiérovány na velkých světových přehlídkách a jehož nesmlouvavá dramata mapují temná zákoutí lidské duše stejně jako čistě chilská témata související s vyrovnáváním se jeho rodné země s temnými kapitolami minulosti. 

Akreditace, mecenášské balíčky, balíčky vstupenek i vstupenky na doprovodný program jsou již v prodeji v akreditačním systému https://moje.lfs.cz/. Denní program bude zveřejněn v půli července.