SUNDANCE 2024: Soutěž světových hraných filmů
2. ZPRÁVA O PROGRAMU SUNDANCE 2024 – JANA BÉBAROVÁ
V soutěžním výběru světových hraných filmů se představí producentský počin rakouského provokatéra Ulricha Seidla s názvem Veni Vidi Vici. Tuto společenskou satiru o nedotknutelnosti světa bohatých režírovala dvojice Daniel Hoesl a Julia Niemann, která se ve své společné tvorbě opakovaně zabývá tématy bohatství, moci a oprávnění.
Tvůrčí dvojice z Mexika, Astrid Rondero a Fernanda Valadez, na Sundance představí druhý společný snímek s názvem Sujo, kterým otevírají téma vlivu násilí mexických kartelů. Do centra příběhu staví postavu chlapce jménem Sujo, který jako čtyřletý přichází o otce, jenž je zabit, přičemž stín násilí jej doprovází v každé etapě života na mexickém venkově. Jak Sujo dospívá v muže, zjišťuje, že naplnění otcova osudu může být nevyhnutelné.
Na „emotivní výlet“ do Limy roku 1992 diváky zavede peruánský snímek Reinas, který režírovala Klaudia Reynicke. Obklopeny společenským a politickým chaosem, plánují tři hrdinky – matka a její dvě dcery – odejít a hledat příležitosti ve Spojených státech. Jejich loučení zahrnuje opětovné setkání s jejich odcizeným otcem Carlosem, což přidává k lítosti, nadějím a obavám z odjezdu ještě další turbulence.
Bouřlivé, místy až toxické vztahy mezi třemi generacemi prostořekých žen, vykresluje brazilský debut Malu režiséra Pedra Freiry. Ten publiku představuje chudinskou čtvrt Ria de Janeira, kde v provizorním domě žije se svou konzervativní matkou titulní hrdinka, prchlivá nezaměstnaná herečka, jež se snaží vypořádat s napjatým vztahem s vlastní dospělou dcerou a zároveň přežívat díky vzpomínkám na svou slavnou uměleckou minulost.
Norský snímek Handling the Undead si pohrává s premisou, co by člověk dělal a jak by se cítili, kdyby se vrátil někdo, koho miloval. Protože v příběhu z horkého letního Osla se probouzejí nedávno zemřelí… Na poli celovečerního hraného filmu debutující Thea Hvistendahl snímek natočila na motivy stejnojmenné knihy Johna Ajvide Lindqvista, která vyšla i v českém překladu.
Na osudy středostavovské rodiny se v Číně po zavedení politiky jednoho dítěte nahlíží debut Brief History of a Family, který natočil Jianjie Lin, absolvent newyorské Tisch School of the Arts. Vypráví příběh, v němž se těsně pod povrchem rodinných večeří, slušného chování a každodenních školních i mimoškolních aktivit skrývají nevyřčená tajemství, nenaplněná očekávání a nevyléčené emoce.
V New Yorku žijící indická filmařka Shuchi Talati, která se ve své tvorbě vypořádává s dominantními narativy o genderu, sexualitě a jihoasijské identitě, má ve výběru režijní prvotinu Girls Will Be Girls. Ta se odehrává v přísné internátní škole v Himálajích, kde šestnáctiletá protagonistka prochází sexuálním probuzením, které naruší její matka, jež sama nikdy nedospěla.
(c) Sundance Institute
(c) Sundance Institute
Celovečerním debutem je i In the Land of Brothers, pod kterým je podepsaná íránská filmařská dvojice Raha Amirfazli a Alireza Ghasemi. Ve svém společném počinu zaměřují pozornost na situaci afgánských uprchlíků, kterých v Íránu žije téměř 5 milionů a kteří mají často tak nejistý právní status, že jakákoli neočekávaná událost může vést k nucené deportaci, rozdělení rodiny nebo ještě něčemu horšímu. Filmové příběhy tří členů rozvětvené afghánské rodiny, které začínají v roce 2001, podle dramaturgů „elegantně a dojemně zachycují těžký úděl lidí, kteří žijí své životy s nadějí a radostí, ale jsou uvězněni pod vládou, která neustále hrozí policejní brutalitou, administrativním násilím a ozbrojenými konflikty“.
Finsko-britský scenárista a režisér Mikko Mäkelä na Sundance přivezl svůj druhý celovečerní film s názvem Sebastian, v němž „zkoumá transgresivní sílu queer sexuality a transformační dopad, který může mít přijetí nové identity“. Protagonistou filmu je dvacátník Max, který jako začínající spisovatel žijící v Londýně začne kvůli výzkumu pro svou románovou prvotinu žít dvojí život jako sexuální pracovník Sebastian.
Soutěžní výběr uzavírá britský snímek Layla v režii Amroua Al-Kadhiho, který na příběhu arabské drag queen rozehrává téma sebepřijetí. Podle festivalových dramaturgů je film „hrdým queer milostným příběhem se všemi komplikacemi, které s tím souvisejí“.