Po zlobivé kryse přichází rozzlobený jezevec
Nakladatelství ComicsCentrum vydává další dílo svého kmenového autora BryanaTalbota (25fps nedávno přinesl recenzi jeho Pohádky o zlobivé kryse). A přestože se zdá, že nic nemůže být odtrženějšího od reality než steampunková fantazie Grandville, opak je překvapivě pravda.
Samotný název jednak odkazuje k velkoměstu (v tomto případě Paříži), jednak k francouzskému výtvarníkovi J. J. Grandvilleovi (1803–1847), od něhož si Talbot „vypůjčil“ antropomorfní koncept zvířecích hrdinů s lidským tělem a chováním. Dalším inspiračním zdrojem se stal karikaturista a ilustrátor Albert Robida (1848–1926).
Hlavním hrdinou vyprávění zasazeného do již zmíněné Paříže dvě stě let poté, co Anglie prohrála v napoleonských válkách a stala se bezvýznamnou republikou, je inspektor Scotland Yardu LeBrock (jezevec), který se svým asistentem Krysmyšem pátrá po vrazích anglického diplomata Leigha (vydra). Napínavé pátrání, v němž není nouze o drsnou akci (Talbot uvádí inspiraci Quentinem Tarantinem), jej zavede až do nejvyšších kruhů na stopu neuvěřitelného spiknutí…
Steampunková stylizace1 (viktoriánská doba s futuristickými vynálezy poháněnými párou) je domyšlena a výtvarně rozpracována do nejmenších detailů a jde ruku v ruce se zvolenou antropomorfizací (dojde i na sex, naštěstí nikoli mezidruhový). Čtenář si zajisté všimne slavných obrazů (ať už portrétů císaře Napoleona nebo třeba Delacroixovy Svobody vedoucí svůj lid nabarikády) se zvířecími hlavami, podnik Folies-Bergere je vyzdoben muchovskými portréty Sarah Blatreauové (o koho asi jde?) a na té samé stránce jedno políčko záměrně kopíruje kompozici slavné malby Edourda Maneta Bar ve Folies-Bergere.
Zvířecí hrdinové (lidé se zde vyskytují také, ale je jich málo a mají podřadné postavení i zaměstnání) pak umožňují Talbotovi rozehrát velmi adresnou (a vůbec ne lichotivou) alegorii na nedávno vystřídanou americkou administrativu, včetně takových traumat, jako je 11. září nebo válka v Afghánistánu (Iráku). Pro fanoušky spikleneckých teorií a odpůrce bývalého prezidenta Bushe lahůdka, pro konzervativce sousto k nesežvýkání.
V obecnější rovině lze konstatovat, že se autor prostřednictvím komiksové fantazie vyjadřuje k takové formě vlády, která pod bohulibými záminkami (ve skutečnosti rozpoutáváním strachu z vnějšího nepřítele) směřuje k diktatuře.
Ať už se s autorovým viděním světa ztotožníte, či nikoli, Grandville je řemeslně perfektní záležitost se strhujícím dějovým tempem, spoustou výtvarných vychytávek (ty výše zmíněné jsou vybrány jen namátkově po prvním přečtení) a kvalitním překladem Jana Kantůrka (nesprávný, ale bohužel často užívaný tvar „dvěmi“ padá spíše na vrub redaktora). Ano, tento komiks jsem si opravdu užil.
Bryan Talbot: Grandville (Fantasie)
Comics Centrum, Praha 2009
104 celobarevné strany
299 Kč (paperback)
- Viz například alternativní světy v anime Steamboy (2004) nebo Zlatém kompasu (2007). [↩]