Píše se
PÍŠE SE – LUCIE KLEVAROVÁ –
Filmmaker Magazine
(Americký čtvrtletník založený roku 1992 pokrývá svět nezávislých filmů, vydává jej IFP 1.Časopis čtenářům autenticky zprostředkovává pohled do zákulisí vniku filmů, na problematiku technické a obchodní stránky, které musí takto zaměřené filmy čelit.)
Ze sekce rozhovorů s režiséry zaujme ten s Mariannou Palka, nejmladší režisérkou letošního festivalu Sundance. Palka má polskou krev, leč národnost skotskou. Vyrostla v Maryhill, zbídačené dělnické čtvrti Glasgow. Jako náctiletá začala tvořit, co sama nazývá „video art“, tj. projekty, které zachycují svět okolo ní. Takovými jsou například By My very Self (portrét Marianiny sestry Niny a jejich otce, který trpí Huntingtonovou chorobou2) či For My American Friends (zde zachycuje život v Maryhillu). V sedmnácti se přestěhovala do New Yorku, kde vystudovala herectví. „Tak nějak jsem věděla, že nechci studovat divadlo v Británii,“ říká. „Milovala jsem Jamese Deana a Beat Generation a Group Theatre a všechny tyhle kraviny – tak jsem chtěla jet do New Yorku, být na mizině a dělat nějaké divadelní hry. To byl veškerý můj plán.“
Palka se nedávno usadila v Los Angeles, kde s přítelem Jasonem Ritterem založila produkční společnost Morning Knight. Jejím celovečerním debutem jako scenáristky, režisérky a producentky je Good Dick, neobyčejný a překvapující film, kde hraje spolu se svým partnerem Ritterem. Pár hraje osamělé bezejmenné protagonisty filmu, dobrosrdečného nešťastného zaměstnance videopůjčovny a komplikovanou samotářskou mladou dívku, která si od něj každé odpoledne půjčuje pornografické filmy ze sedmdesátých let. Beznadějně zamilován, vnutí se do jejího života rozhodnut zbořit zdi, které si kolem sebe vytvořila a přesvědčit ji, aby se do něj zamilovala. Tento dosti nekonvenční vztah mezi dvěma polámanými individui je ještě okořeněn břitkým humorem, což z Good Dicka dělá neotřelou romantickou komedii. Tak například hrdinkaPalka slibuje hrdinoviRitterovi, že o ni může usilovat, pokud je ovšem jeho penis delší než osm a půl palců3 (odkaz na Felliniho), což je přesně tolik, kolik měl hlavní protagonista její poslední výpůjčky. V dalším záběru jí hrdinaRitter umývá vlasy. V rozhovoru Palka dále hovoří o svých pocitech coby scenáristky, režisérky, producentky a herečky v jedné osobě, vysvětluje bezejmennost svých postav i proč má její debut tak provokativní název.
Dostupné na WWW: http://www.filmmakermagazine.com/directorinterviews/
Pozn.:
-
Independent Feature Project
-
Dědičné neurogenetivní onemocnění mozku projevující se obvykle záškuby a kroutivými pohyby, abnormálním způsobem chůze a poruchou řeči.
-
1 palec (inch) = 2,54cm
Eye For Film
(Britská internetová stránka zaměřená výhradně na filmové recenze, věnuje se jak blockbusterům, tak i světové kinematografii, nezávislým filmům a DVD recenzím.)
The Duchess (Vévodkyně) je nový přepychový film z dob anglického romantismu s úřadující královnou kostýmních dramat v hlavní roli, Keirou Knightley (recenzi napsala Maria Realf).
The Duchess je snímek natočen podle nejlépe prodávané biografie anglické aristokratky osmnáctého století, Georgiany Cavendish, Vévodkyně z Devonshiru, jejíž autorkou je Amanda Foremanová. Poprvé se setkáváme s Georgianou jako šestnáctiletou v roce 1774, když flirtuje se skupinou mladíků. Brzy je matkou provdána za vévodu z Devonshiru (Ralph Fiennes). Zprvu je Georgiana sňatkem nadšena, později se ale vévoda stává chladným a odměřeným, jelikož Georgiana nenaplní jeho touhy po mužském potomkovi. Jak destruktivním se může ženě stát takové „selhání“ známe již z praktik Jindřicha VIII. Frustrovaná omezeními spojenými s jejím pohlavím a třídní příslušností, nalezne útěchu v blízkém přátelství s Lady Elizabeth Foster (Halley Atwell), které je ovšem zničeno, když Georgiana přistihne Bess in flagranti se svým manželem. Nejenže vévoda pokračuje ve své neetické aférce, navrch si ještě Bess i s jejími potomky nastěhuje do rodinného sídla. Nakonec vévoda dostane svého vytouženého mužského dědice, poté co ve vzteku Georgiannu znásilní. Nelze si nepovšimnout podobnosti osudů vévodkyně Georgianny a jejího pra pra pra…potomka, princezny Diany. Obě se vdaly mladé a byly náhle vystaveny očím veřejnosti, staly se módními ikonami a získaly si srdce národa, ačkoliv jejich soukromý život nebyl nijak radostný. Diana se jednou vyjádřila: „V tom manželství jsme byli tři,“ v Georgianině případě tomu tak bylo doslova. Snímek je vizuálně ohromující, trpí ovšem stejným problémem jako manželství, které popisuje: nedostatkem vášně. Nedá se ovšem říci, že tento téměř dvouhodinový film je ztrátou času, jen se nestane opěvovanou klasikou.
Dostupné na WWW: http://www.eyeforfilm.com/
Sight and Sound
(Prestižní britský filmový magazín vydávaný Britským filmovým institutem již od roku 1932. Do roku 1991 vycházel čtvrtletně, spojil se však s měsíčníkem Monthly Film Bulletin a nyní vychází každý měsíc.)
Celé listopadové číslo je věnováno padesátému druhému ročníku Londýnského filmového festivalu, který proběhne ve dnech od 15. do 30. října 2008. Z přehršle článků alespoň ochutnávka z rozhovoru s režisérem Laurentem Cantetem (napsal Ginette Vincendeau) o jeho snímku The Class (Mezi zdmi). Film byl natočen podle autobiografického románu Francoise Bégaudeaua, středoškolského učitele, který působí v drsném prostředí jedné z multikulturních pařížských škol a v Mezi zdmi si zahrál sám sebe. Cantet vytvořil mimořádně živý příběh o tom, co se děje „mezi zdmi“ průměrné třídy během školního roku. Pohybuje se mezi komedií, násilnickými střety a vášnivými debatami, zobrazuje film konflikty mezi učitelem a žáky, ale také mezi žáky a učiteli navzájem. Natáčelo se třemi kamerami, aby režisér nemusel přerušovat žáky v „akci“, když potřeboval jiný úhel záběru(tři kamery umožnily zachytit i dlouhé scény). Déle než rok měl režisér s „herci“ (ve filmu si zahráli skuteční učitelé a Bégeaudeautovi žáci) pravidelně každou středu tříhodinové workshopy. Tak se dokonale poznali, naučili se text a věděli, jak vhodně improvizovat. Při samotném natáčení pak Bégeaudeau jednoduše začal s výukou. „Snímek zobrazuje spíše klady multikulturního prostředí než jeho slabosti, takový typ školy je jedním z posledních míst, kde je ve Francii sociální mix,“ říká Cantet. „Chtěl jsem dát hlas těm vyloučeným ze systému. Film je utopický co se týče možností získat šanci, ale pesimistický co se týče sytému školství obecně.“ Gala premiéra Mezi zdmi proběhla na Londýnském festivalu 18. 10. 2008.
Dostupné na WWW: http://www.bfi.org.uk/sightandsound/feature/49489
Close-Up Film
(Britská internetová nepříliš specializovaná filmová stránka. Naleznete zde recenze na nejžhavější filmové novinky, studie, rozhovory, retrospektivy, pozvánky na filmové festivaly a zprávy o filmovém dění ve všech britských regionech.)
Filmovým nadšencům, kterým nestačí pouze pasivně sledovat pohyblivé obrázky na plátně kin a kteří dlouho tajně sní o natočení vlastního počinu, může dodat patřičné rady sekce Filmmaking internetových stránek Close-Up Film. Projekt nabízí hned několik podsekcí věnujících se všem podstatným fázím tvorby filmu: psaní scénáře, stříhání, zvuk. Naleznete i nemálo praktických rad ohledně tvorby festivalů a jak na ně získat granty, jelikož se ovšem jedná o britské stránky, autoři odkazují na konkrétní ostrovní společnosti.Možnost využít jejich služeb je, obávám se, pro obyčejné české smrtelníky nereálná. Dále sekce nabízí online deníky z natáčení různých snímků či rady jak natočit kvalitní dokumentární film. Všechny články jsou navíc doplněny odkazy na tematicky odpovídající stránky pro uspokojení zvídavějších čtenářů.
Dostupné na WWW: http://www.close-upfilm.com/features/Filmmaking/index.htm
Autor
