Ji.hlava: zakončení

V sobotu večer oficiálně skončil jihlavský festival, nicméně program pokračuje ještě celou neděli až do večerních hodin projekcemi a workshopy. Slavnostní zakončení, které jste měli možnost vidět prostřednictvím České televize v přímém přenosu, odkormidlovali opět Jiří Havelka a Ondřej Cihlář. Kormidlo se zmenšilo, ale loď zůstala celá. Tedy pokud přehlédneme, že se často někde něco zaseklo, dokonce i přetrhlo, na některých palubách bylo přelidněno, případně špinavo (a to i ve vyšších třídách!) a jedna z palub dokonce lehla popelem… Ale dost bylo pokusů o metafory – zhodnocení letošního ročníku festivalu přenechám jiným.

Večer se nesl v duchu celého festivalu, byl trochu chaotický, neobešel se bez zaškobrtnutí, ale zároveň byl vtipný a inteligentní. Trojitým vítězem se stal Martin Mareček se svým filmem Pod sluncem tma, cenu si odnesl také Karel Vachek za svého Tmáře a skupina RAFANI za 31 konců/31 začátků. Cenu pro nejlepší světový dokumentární film 2011 získal film Ztracená země (Territoire perdu, Belgie, 2011) režiséra Pierre-Yves Vandeweerda. V zastoupení obdržel ocenění za přínos světovému filmu legendární italský dokumentarista Vittorio de Seta. Na kompletní seznam oceněných se můžete podívat zde. Po skončení ceremoniálu následovala projekce ne-filmu Džafara Panahího a Mojtaba Mirtahmasba Není to film (In film nist, 2010), kde odsouzený íránský tvůrce dokazuje, že napětí lze vměstnat i do zcela obyčejných situací a zejména v samotném závěru (jízda výtahem s mladíkem – studentem, který vynáší odpadky v jednotlivých bytech, „přičichnutí“ k bouřlivé situaci na ulici, kam Panahí nemůže) je nejsilnější.  

Diváci mohli sobotu zakončit projekcí skvělého dokumentu Errola Morrise Tabloid (2010), který ani na chvíli neztrácí strhující tempo a přináší postupně nová a nová fakta (nebo spíš dohady a protichůdná tvrzení jednotlivých aktérů) do absurdní mozaiky o únosu mormona bývalou královnou krásy, naklonování milovaného psa a dalších věcech vymykajících se rozumu… Skvělá tečka pro ty, kteří nemohli zůstat na bohatý nedělní program.

V následujících dnech a týdnech vám přineseme rozhovory s porotci, reportáž z výstavy festivalových plakátů, rozsáhlou fotogalerii a také tradiční rozsáhlý článek Miloše Kameníka věnovaný České radosti.

 

Foto: Barbora Slezáková