Telefilové plesejte aneb Evoluční příručka českou radiovizí

RECENZE – KNIHA:  1. 5. 1953 – zahájení televizního vysílání. Zrození televizního národa (Havran, 2011) – MARIE MEIXNEROVÁ –

Kdy byl zrozen český televizní národ? To je otázka, na kterou ve své publikaci hledá odpověď Martin Štoll. Není ani tak důležité, jestli ji nakonec našel, neboť během jejího hledání poskytl odpověď na stovky dalších. Vítejte na dobrodružné pouti historií české televize.

Každá minuta je drahá, národ od tebe žádá televisi! 

Na trhu se na přelomu roku objevila publikace souhrnně mapující počátky televizního vysílání v Československu. Málokoho z moderních televizních diváků by přitom napadlo, o jak vzrušující období vlastně jde. Na televizi se dnes díváme skoro všichni, ale o její historii víme pramálo, ačkoli její barvitost by mnohé možná překvapila. Proto je skvělé, že se konečně i v českém prostředí objevila publikace, která by zodpovědným, odbornému i laickému čtenáři přístupným způsobem toto období přiblížila. Publikace, na kterou čeští „telefilové“, na rozdíl od těch zahraničních, čekali nekonečně dlouho.

O tom, že zrod média, které podstatným způsobem ovlivnilo tvář moderní lidské společnosti, je fascinující skoro všude na světě, se zájemci o historii televize mohli dočíst v hojné zahraniční literatuře. Nejde přitom jen o technologii a její složitý vývoj plný patentových válek či mocenských tahanic, ale i o nejisté ohledávání formálních prostředků i programové náplně nového média, o jeho reflexi v dobovém tisku a první pro-televizně orientovaná periodika, o těžký úděl prvních televizních profesí, o televizní diváky, o výrobce a prodejce televizních přijímačů, o financování, o politiku a mocenské boje. S tolika proměnnými a s mnohdy markantně odlišnými lokálními specifiky není divu, že vývoj probíhal všude trochu jinak.

Na otázku, jakým způsobem se tomu dělo právě u nás, dává odpověď svou knihou 1. 5. 1953 – zahájení televizního vysílání. Zrození televizního národa osoba více než fundovaná, teoretik filmu a médií (a také třeba režisér, scenárista, kameraman, dramaturg, autor řady publikací, pedagog, nakladatel a v současnosti rektor Literární akademie Josefa Škvoreckého) Doc. MgA. Martin Štoll Ph.D.

Nedejte se však vylekat; v žádném případě nejde o hutný akademický text, který by nebyl přístupný i zvídavějšímu čtenáři. Nebo naopak: Štollův text má sice poněkud popularizační charakter, je však z „více než poloviny postaven na nových, resp. dosud nepublikovaných informacích a pramenech“ (s. 193).1

Výsledky svého bádání pak Štoll zpřístupnil velmi čtivou formou, historická i technická data zasazuje do širších kontextů, stav televize u nás neustále usouvztažňuje s vývojem v zahraničí a zařazuje dokonce i odlehčující subjektivní vsuvky, spekulace a „historky z natáčení“, které by v odborné publikaci akademičtějšího rázu nenašly své místo, jenž však v daných okamžicích textu působí zcela relevantně, nenásilným způsobem jej okořeňují a dodávají zase trochu toho kontextu tam, kde prokazatelná fakta chybí, nebo jsou příliš suchá. Ostatně Štoll si od nich udržuje odstup, místo zabředávání do zbytečných detailů jen rychle osvěží a už se zase soustředí na hlavní text, proto snad nikoho nepohorší.

Zde je záhodno upozornit na konstruktivní článek Milana Šmída, který na www.louc.cz Štollovi vytýká zjednodušené interpretace historických dat, které laikovi snadno uniknou, a nabízí další doplnění a historická upřesnění Štollova textu.2

Ze stránek knihy nicméně místy dýchá až telefilní nadšení, srovnatelné snad jen s dychtivostí televizních průkopníků. Ostatně tento niterný vztah autora k předmětu jeho bádání vyniká již ve Štollově přístupu k televizi jako k dítěti.

Štoll jako stěžejní motiv prolínající se knihou volí analogii televize jako rodícího se dítěte, čemuž odpovídají volené příměry (např. „technická maminka rozhlas“ a „programový tatínek film“ ad.) i názvy jednotlivých oddílů (Před početím, Doba těhotná „televisí“, V porodních bolestech, Zrození televize, Od kojence k batoleti, Zrození televizního národa). Dílčím cílem je mu pak hledání bodu, kdy byl „zrozen televizní národ“, okamžik, který není vůbec snadné podchytit. (Nabízí se ovšem otázka, nakolik je podobné hledání marné a hlavně v knize, jejíž náplní je podání historie televizního média, a to ještě vzhledem k fázím jejího vývoje do 60. let především po technické stránce, a kde tedy diváctvo či divácká recepce zaujímá naprosto minoritní podíl, vůbec podstatné.) Štoll jej pak, snad poněkud násilně, umisťuje do roku 1961 kdy, jak uvažuje, byla zrozena nejenom televize, ale s miliontým koncesionářem také televizní národ (jakkoli se můžeme vůči jeho argumentaci, že milion je již dostatečným množstvím, aby se dalo hovořit o něčem jako o národu, vymezovat).

Zásadnější pro volbu roku 1961 pro ukončení knihy se zdá být motiv, který uvedl v rozhovoru pro pořad Mozaika na stanici Vltava Českého rozhlasu: „…ten začátek je doveden až do roku 1961, a to proto, že považuji rok ´61 za zlomový jak v historii televize, tak vůbec i v tom, že se televizi podařilo se osamostatnit, zbavit se určité ochranné střechy rozhlasu, vydala se na svoji vlastní dráhu jako samostatná organizace.“

Vzhledem k časovému ukotvení knihy je nasnadě, že se publikace z větší části věnuje technickému nežli obsahovému aspektu televize (a že se i my můžeme pochlubit řádkou prvenství a vzrušujícím vývojem plným zvratů), tvůrcům „televise“ a lidem v pozadí, nežli přímo spojeným s náplní televizního vysílání a jeho konzumentů. Štoll se kriticky staví a na pravou míru uvádí mýtus zahájení televizního vysílání u nás dne 1. 5. 1953 (a vzápětí jej v podstatě rezignovaně přijímá a dokonce potvrzuje, když jej umisťuje do samotného názvu knihy). Celá kniha však začíná mnohem dříve (ostatně jako řada srovnatelných zahraničních publikací, zcela logicky, v počátcích rádia a rozhlasového vysílání) a končí, jak jsme již zmínili, o něco později.

Po jejím přečtení v paměti utkví perličky televizní historie jako kilometr dlouhý koaxiální kabel vedoucí na petřínský vysílač (r. 1948 a první přímý přenos), dobrodružné úniky a záchrany technologie, fakt, že první časopis o televizi u nás začal vycházet již v roce 1934, nebo že při hledání vhodného českého názvu padaly tak zvučné nápady jako jasnomet, rádiovidec, hlasobraz, rozvid, vidimvas či okovid. To jsou však již jen bulvární lákadla na závěr, který bychom měli mnohem raději věnovat úvahám nad tím, zda se Štollův počin dočká brzy nějakého mladšího sourozence, zda je možné, aby u nás vznikla rodina knih, která by zaplnila prázdné místo v žaludku lačných telefilů informacemi, jež jsou na zdejším trhu s duševní potravou v nějaké ucelenější (nebo „vůbec nějaké“) podobě nedostatkovým zbožím.

Logicky by měla následovat publikace věnovaná programové skladbě a dalším dekádám ve vývoji televize. Přijde bratříček?

Martin Štoll:
1. 5. 1953 – zahájení televizního vysílání. Zrození televizního národa.
Havran 2011
Počet stran: 212 stran
Vazba: pevná vazba
Rozměr: 120×170 mm
Jazyk: český jazyk
ISBN: 9788087341063
Rok vydání: 2011
Doporučená cena: 198 Kč

Odkazy:

Martin Štoll o své knize v Mozaice ČRo 3 – Vltava, 29. února 2012. http://www.rozhlas.cz/mozaika/literatura/_zprava/kniha-o-pocatcich-televizniho-vysilani–1025606

audio odkaz http://media.rozhlas.cz/_audio/02568671.mp3

Martin Štoll: Zahájení televizního vysílání (Havran) a Petr Bilík: Ladislav Helge – Cesta za občanským filmem (Host) v pořadu ČT2 Knižní svět ze dne 4. 3. 2012. Dostupné on-line: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1183270092-knizni-svet/21254215109/obsah/193056-tema-tydne-dejiny-v-obrazech/

ŠMÍD, Milan. „Když televize byla v plenkách – Několik poznámek k zajímavému čtení.“ Louč – komentuje svět žurnalistiky a médií. www.louc.cz. 8. 2. 2012. Dostupné z: http://www.louc.cz/12/2410208.html