Bosenská válka podle Angeliny Jolie

Příběh filmu V zemi krve a medu (In the Land of Blood and Honey), režijního a scenáristického debutu hollywoodské herečky Angeliny Jolie, se odehrává mezi lety 1992 a 1995 v Sarajevu, které je v té době ohniskem Bosenské války za nezávislost. Na pozadí brutálních vražd a znásilňování sledujeme vztah malířky Ajly (Zana Marjanović) a vojáka Danijela (Goran Kostić), kteří nápadně připomínají shakespearovské Romea a Julii. On je bosenský Srb, ona bosenská Muslimka neboli Bosňačka – stojí tedy na opačných stranách složitého etnického konfliktu a jejich rozdílný původ klade překážku mezi jejich city, jež jsou stejně komplikované jako politická situace v zemi.

Angelina Jolie se začala o problematiku války v Bosně a Hercegovině zajímat po roce 2001, kdy jako velvyslankyně dobré vůle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky navštívila postižená území a hrůzy poměrně nedávných bojů na ni hluboce zapůsobily. Na základě této zkušenosti se rozhodla skrze své dílo znovu přitáhnout pozornost k jedné z válek na Balkáně, jež je součástí moderních dějin Evropy. Snímek americké produkce vznikl ve dvou jazykových verzích: anglické a srbochorvatské, respektive bosenské (jazyková otázka je v prostoru bývalé Jugoslávie sama o sobě dost spletitá).

Film V zemi krve a medu, uvedený na konci loňského roku, už během natáčení vyvolával rozporuplné reakce a otvíral bývalým Jugoslávcům staré rány. Zatímco odezva z bosenské strany byla víceméně kladná, Srbsko včetně srbského prostředí v Bosně bylo pohoršeno. Důvodem bylo jednoznačné vyobrazení Srbů jako těch zlých, kteří páchají zločiny na nevinných obětech. Výrazným tématem filmu se stalo znásilňování bezbranných bosňáckých žen srbskými vojáky. Skutečně to bylo tak černobílé?

V prvních minutách filmu, jenž stojí na pomezí válečné romance a dramatu, se dostáváme do sarajevského nočního klubu, kde se setkávají dva mladí lidé, Ajla a Danijel. Zábavu v mžiku přeruší bomba odpálená Srby, čímž je rozpoutána krvavá občanská válka. Ačkoliv je možné, že tak režisérka učinila záměrně vzhledem k tomu, že ústřední dvojice a její příběh je smyšlený, již v této chvíli se Jolie dostala do rozporu s realitou. Ve skutečnosti začala válka poté, co muslimští teroristé – tedy zástupci opačné strany konfliktu – během referenda o osamostatnění Bosny a Hercegoviny brutálně napadli srbskou svatbu v pravoslavném kostele. To, co se odehrávalo na území tehdejší Jugoslávie, bylo zřejmě daleko komplikovanější, než si režisérka dokáže domyslet. Je tedy třeba brát tento film s rezervou: není to dokument rekonstruující historické události, ale pouze příběh, který byl těmito událostmi inspirován. Jen kdyby Jolie v závěru raději neuváděla nepravdivá čísla…

Nechme nyní stranou historické nepřesnosti a polopravdy, kterých se Angelina Jolie dopustila, a pokročme k samotnému zpracování námětu. Ačkoliv měla režisérka v úmyslu natáčet v Sarajevu, nebylo jí to umožněno. Musela tedy svou produkci přesunout do Maďarska, což bohužel ubírá prostředí na věrohodnosti. Obsazení tvoří herci hned z několika bývalých jugoslávských zemí – Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Srbska – a mnozí z nich zažili válku na vlastní kůži. Již zmínění představitelé hlavních rolí Zana Marjanović a Goran Kostić se narodili přímo v Sarajevu. V dalších rolích hrají Rade Šerbedžia (Danijelův otec Nebojsa), Vanessa Glodjo (Ajlina sestra Lejla) či Nikola Đuričko (Bosňák Darko).

Film útočí na emoce diváka ze všech stran, je plný vypjatých situací (jak to koneckonců u válek bývá), scén z koncentračních táborů, brutálních vražd a znásilnění. Ukazuje ženy jako bezprávné loutky ovládané muži. Současně je však hlavní hrdina (nebo spíš antihrdina?) Danijel vylíčen jako oběť svého původu – jelikož pochází ze srbské četnické rodiny, je mu souzeno jít ve šlépějích otce, ačkoliv je mu válka proti srsti. Nedbá na naléhání svého otce, bezcitného důstojníka Nebojsy, a dál ukrývá svou milenku Ajlu, kterou by venku čekala jistá smrt. Jak otec předvídal (a divák společně s Danijelem popíral), Ajla Danijela zradila…

Protože se Angelina Jolie snažila vměstnat do dvou hodin celé čtyři roky války, děj ubíhá velmi rychle, možná až příliš rychle, a poněkud neobratně. Divák, který se neorientuje v etnicko-náboženské a politické problematice Bosny a vůbec celé někdejší Jugoslávie, se v příběhu snadno ztratí. Matoucí může být nejen otázka „kdo proti komu?“ , také neprůhledný vztah mezi Ajlou a Danijelem není až do tragického konce zcela vyjasněn. Erotické scény zobrazující Danijela a Ajlu navíc působí jako vystřižené z jiného filmu. Práce kamery je kvalitativně nevyvážená, některé scény příliš ořezává. Například když Danijel dává Ajle do ruky hrušku, ovoce téměř není vidět.

Snímek U zemlji krvi i meda, jak zní jeho název v bosenštině, byl nominován na Zlatý glóbus v kategorii Nejlepší cizojazyčný film, nicméně toto ocenění nezískal. Premiéra filmu se odehrála 22. prosince 2011 v Bosně a Hercegovině a 23. prosince v USA, další země následovaly po Novém roce. U nás však tento snímek nebyl do kin nedistribuován. K českému publiku se tedy dostal až letos v červenci, kdy jej na DVD vydal MagicBox. Nové DVD nabízí původní bosenské znění, český dabing a české titulky. Film bohužel není doplněn žádnými bonusovými materiály. Na obalu disku je chybně uveden formát filmu 16:9 (tedy 1,77:1), ve skutečnosti je to však o dost širší formát 2,35:1.

Letos v dubnu uplynulo dvacet let od chvíle, kdy pravoslavní Srbové v Bosně povstali proti muslimským Bosňákům a současně katolickým Chorvatům. Válka za nezávislost Bosny a Hercegoviny byla nejkrvavějším bojem na území Jugoslávie a současně nejkrutějším ozbrojeným konfliktem v Evropě od druhé světové války. Sarajevo bylo nejdéle obléhaným hlavním městem v moderních dějinách. Budiž takové filmy lidstvu alespoň výstrahou.

In the Land of Blood and Honey

Režie a scénář: Angelina Jolie
Kamera: Dean Semler
Střih: Patricia Rommel
Hudba: Gabriel Yared
Hrají: Zana Marjanović (Ajla), Goran Kostić (Danijel), Vanessa Glodjo (Lejla), Rade Šerbedžia (Nebojsa), Nikola Đuričko (Darko), Branko Đurič (Aleksandar) a další
USA, 2011, 127 min.
Česká premiéra na DVD: 11. 7. 2011 (MagicBox)
Zvuková verze/formát: česky DD 5.1, bosensky DD 5.1
Obrazový formát: 16:9
Titulky: české