S velkou mocí přichází velká odpovědnost…

RECENZE – KOMIKS: Plášť (Joe Hill, Jason Ciaramella, Nelson Daniel, Zach Howard) – JAROSLAV STUCHLÝ –

Povídku Plášť napsal N. V. Gogol a pamatuji se, že jako student gymnázia jsem byl nucen číst tento příběh šikanovaného úředníčka v originále. To byla moje první asociace, když jsem se dozvěděl, že Comics Centrum vydává stejnojmenný komiks. Jenže autorem literární předlohy není v tomto případě ruský klasik, nýbrž Joe Hill, spisovatel, který se potatil v tom nejlepším slova smyslu. Jeho pětisvazkový komiksový mysteriózní thriller s pořádnou hororovou příchutí Zámek a klíč může mít tuzemský čtenář od letoška kompletně v knihovně. A jak je to s tím Pláštěm?

Na počátku bylo slovo, a sice krátká Hillova povídka v jeho sbírce Bobby Conroy vstává z mrtvých a jiné strašidelné příběhy (česky vyšla před třemi lety). Příběhu vyprávěnému v první osobě mladíkem, který díky svému dětskému pláštíku nabyl schopnost létat, se zmocnil scenárista Jason Ciaramella a použil jej jako základ hodně temného a brutálního vyprávění. Sluší se podotknout, že Hillova předloha tvoří pouhou první kapitolu pětidílného komiksu, takže pokud povídku čtenář zná, bude překvapen stejně jako ten, který o její existenci dosud neměl potuchy. Navíc Ciaramella vyšel z nenápadné poznámky v předloze, která praví, že pláštík, který Erikovi spíchla matka ze staré deky, byl ozdoben mimo jiné jednou z otcových mariňáckých nášivek, přičemž samotný otec se nevrátil z vietnamského nasazení. Tak vznikl komiksový prolog, samostatný příběh odehrávající se v roce 1969 ve Vietnamu, jenž objasňuje původ čarovné moci, která se přenesla na Erikův plášť. Plášť Edice deluxe tedy nabízí tři v jednom: vietnamskou část, jejímž hrdinou je Erikův otec, komiksovou (prodlouženou) verzi Hillovy povídky a nakonec samotnou povídku s několika Ciaramellovými poznámkami.

Vietnamský prolog má excelentní atmosféru a nebýt toho mysteriózního motivu létání, klidně by se mohl tvářit jako další díl Ennisových válečných povídek (Bitevní pole). Je v něm něco z Lovce jelenů, něco z Ramba (zejména z dvojky a čtyřky) a něco ze Staré pušky. Každá ze čtyř kapitol je uvozena stejným způsobem: manželka kapitána Gordona Chase sedí se svými dvěma syny Nickem a Erikem na divanu a čte nové zprávy o svém muži pohřešovaném ve Vietnamu. Hrůzný příběh, který zůstane rodině navždy utajen, je vyprávěním o tom, čeho všeho je člověk schopen, aby se mohl vrátit ke svým nejbližším, i o tom, že každá pomsta nakonec svého strůjce nenávratně poznamená, pokud jej ovšem nestráví úplně. Šílenství války i zajatecké peklo vizuálně zprostředkoval chilský výtvarník Nelson Daniel a dokázal, že si jihoameričtí kreslíři s temnými látkami dokonale rozumějí (kreslíř zmíněného Zámku a klíče Gabriel Rodriguez je mimochodem také Chilan). Zároveň byl sám sobě koloristou a o barvy se postaral i v následujícím Plášti, který nakreslil Zach Howard.

Ten se zdá být variací na superhrdinské příběhy. Erik objeví, že jeho podomácku vyrobený pláštík, v němž si jako dítě hrál na Rudého bleska, mu umožňuje létat. Očekávání čtenáře je jasné – mladík využije tohoto „daru“ k vykonání nějakého hrdinského skutku, nejlépe k záchraně města nebo celého světa. Jenže Joe Hill ve své povídce (s otevřeným koncem) a Ciaramella ve svém scénáři tento klasický koncept dokonale podvracejí. Stephen King (Hillův otec) ve své knize O psaní radí budoucím spisovatelům, jak získat dobrý námět (silnou situaci), a prozrazuje svůj vlastní recept: položení si otázky Co by se stalo, kdyby…Celý Plášť je o tom, co by se stalo, kdyby se nadpřirozenou schopností nadaný mladík rozhodl k pomstě. Křivdy se ovšem odehrávají především v jeho vlastní mysli a hlavními viníky jsou jeho nejbližší.

Plášť 1969 a Plášť mohou docela dobře fungovat samostatně, ale společně tvoří pod Ciaramellovou taktovkou a Hillovou supervizí komplexní dílo. Dokonce tak, že je do první části vsazená snová sekvence, která anticipuje děj té následující, příběhy na sebe odkazují i po výtvarné stránce (podobné nebo rovnou totožné ztvárnění dvou stejných situací na velkých dvojstránkových panelech). Není to veselé ani povznášející čtení, spíše provokuje otázky ohledně toho, čeho všeho bychom byli schopni a zda jsou sklony ke zlému skutečně zakódovány v každém člověku. A komu to jako doporučení nestačí, vězte, že se v Plášti dočkáte i jednoho opravdu WTF momentu. Způsob, jakým se Erik vypořádá s dvojicí policistů, je natolik mimo mantinely, až vyvolává podezření, zda to při vymýšlení Ciaramella nepřehnal s nějakou halucinogenní látkou. Troufám si poznamenat, že pokud má Comics Centrum v zásobě další podobné komiksy, přivodí nejspíš čtenářům středně těžké deprese. To však jejich uměleckou kvalitu nikterak nesnižuje.

Joe Hill, Jason Ciaramella, Nelson Daniel, Zach Howard

Plášť

Comics Centrum, Praha 2016
288 barevných stran
699 Kč (vázaná, v e-shopu vydavatele 489, 30 Kč)