Legenda o Čakanovi

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 15. června 2017 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

RECENZE – KOMIKS: Myší hlídka: Černá sekera (David Petersen) – JAROSLAV STUCHLÝ –

Zatímco první dva díly komiksové série Myší hlídka se zabývaly událostmi podzimu a zimy roku 1152 a soustředily se zejména na tři hrdiny, Justýna, Straše a Borise, díl třetí je masivním flashbackem. Po prologu z jara 1153 myšího letopočtu se totiž vrací k příběhu Čakana, držitele Černé sekery a Borisova mentora. Děj je situován do roku 1115, kdy zmíněného myšího hlídkaře vyhledá jeho poslední žijící příbuzná Ema a spolu se v doprovodu lodníka Konráda vydávají za moře nalézt Černou sekeru. Jejím výrobcem byl Okuj, legendární kovotepec a Čakanův i Emin předek.

David Petersen tímto prequelem rozšiřuje svět svého myšího eposu, který vybavil středověkými atributy, a dělá to naprosto suverénním způsobem. Čakanova cesta tam (rozuměj: na ostrov Erš, kde vládnou fretky) a zase zpátky je nejen příslušně napínavá a akční, ale také nabitá nečekanými emocemi. Těžko tento komiks dostatečně vychválit, a přitom neprozradit zásadní dějové zvraty. Atmosférickým vrcholem je scéna v ranní mlze, tím akčním následující boj s liškou, během něhož neváhá autor jednu z postav docela brutálně zmrzačit. Když se v příběhu objeví poprvé fretky, působí násilnicky a odpudivě, na Erši ovšem musí čtenář svůj vztah k tomuto zvířecímu druhu přehodnotit. Co se týká motivu zakázané lásky, Petersen jej netlačí do popředí, přesto se mu daří psychologicky věrohodně motivovat jednání hrdiny, který musel kvůli Černé sekeře tolik obětovat.

Na posledních stránkách dějový tok vplyne do chronologického řečiště léta 1153 a ozřejmí se, proč je v Čakanově story více voiceoveru než dialogů. Boris ji totiž předčítá ze zápisků svého mistra Justýnovi a Strašovi. On sám se stal dědicem jeho odkazu a dalším nositelem legendární zbraně.

Je radost pozorovat, kterak scenárista vyzrává i jako výtvarník. Oblíbil si zejména záběry z nadhledu, doslova se vyžívá v představování nových prostředí, jako je Přístav Škumpa, krčma U Mariňákova zvonu, řemeslnické domy či interiéry archivu ve městě Pobřežní Kámen. Kdo by snad tyto záležitosti přehlédl při sledování dramatického děje, tomu dopřeje Petersen zastavení a prohlídku s příslušným komentářem v dodatcích. V nich najdeme také Galerii ilustrací, která obsahuje skvělý akční výjev Duncana Fegreda a Čakanův portrét od Mikea Mignoly (hádejte, kdo ho vybarvil).

Umělecky stoprocentní jízda Myší hlídky nebyla Černou sekerou nijak narušena, tato komiksová série je prostě skvělá a její hrdiny si každý vnímavý čtenář musí zamilovat.
Děti nad devět let (věkové doporučení) si tak napříště nemusejí hrát na létající marvelovské superhrdiny, ale na členy Myší hlídky. S přicházejícím létem by tyto komiksy mohly poskytnout inspiraci i provozovatelům dětských táborů při přípravě zážitkových programů. Jen mi pořád není jasné tvrzení na obálce, že tato kniha obsahuje násilí srovnatelné s běžnými pohádkami, respektive co je míněno tou běžnou pohádkou. Něco od Erbena, Němcové, bratří Grimmů nebo snad rovnou od Járy Cimrmana?