Kterak George Lucas k hvězdnému impériu přišel

Přestože jsem nikdy nepatřila do táboru skalních fanoušků a fanynek Star Wars a vlastně mě celý život úplně míjely, takže při zkoušce z jejich mytologie bych propadla na plné čáře, od životopisu George Lucase z pera Briana Jay Jonese jsem se nemohla odtrhnout. Pravdou je, že uctívám jeho rané Americké Graffiti (soundtrack k filmu mám dokonce na vinylu, byť ho nemám na čem přehrát) a vždy jsem chovala úctu k jeho věčné touze po nezávislosti, s níž vybudoval své hvězdné impérium, a sympatizovala jsem s jeho rebelsky odmítavým postojem vůči autoritářství všepohlcujícího hollywoodského systému. Přečíst si tak čtyři sta padesát stran Lucasovy osobní historie, která se v překladu Michala Prokopa a Jana Kalandry v polovině listopadu dostala na pulty českých knihkupectví, pro mě představovalo obohacující chvíle příjemného potěšení.

Přestože životopis filmového vizionáře není Lucasem autorizovaný, 1517 bibliografických citací na 75 stranách poznámkového aparátu je jasným důkazem autorova poctivého tříletého výzkumu života a díla muže, ke kterému vzhlíží celá řada filmových fanoušků a fanynek a tvůrců a tvůrkyň. Muže, jehož příběh je natolik inspirativní a motivující, že (s lehkým přeháněním) věřím, že i kdyby Jones popsal stran tisíc, pořád by to bylo čtivé i pro obyčejné, fenoménem Star Wars netknuté smrtelníky.

Kromě prologu ilustrujícího stresující situace při natáčení prvního dílu Hvězdných válek je kniha rozdělená do tří částí, jejichž názvy nesou jména podtitulů filmů z původní trilogie Star Wars – Naděje, Impérium, Návrat – které příhodně vystihují jednotlivé etapy Lucasova života.

„Naděje“ orámovaná lety 1944–1973 pojednává o jeho dětství a dospívání v kalifornském Modestu (dnes dvousettisícovém městě ležícím východně od San Franciska) v rodině obchodníka s kancelářskými potřebami a o studiích na prestižní filmové škole na USC v Los Angeles, kde se v polovině 60. let sešla silná generace tvůrčích osobností Lucasem přezdívaná jako „mafie z USC“ (patřili mezi ni mj. scenáristé John Milius a Willard Huyck či zvukař Walter Murch) a kde objevil svůj filmařský entuziasmus a vize. Kdo by řekl, že člověk, který si kariéru postavil na mainstreamovém pohádkovém spektáklu, chtěl vlastně celý život dělat malé avantgardní filmy a krátké symfonické básně? Přemýšlení muže, který už na škole dokazoval, že pravidla jsou od toho, aby se porušovala, nebylo příliš slučitelné s tradičním hollywoodským modelem vyprávění té doby a není divu, že v začátcích kariéry, kdy s filmovými magnáty spolupracoval, několikrát tvrdě narazil.

Po exkurzu do školních let a tvorby na USC se Jones detailně věnuje určujícímu seznámení Lucase s jeho celoživotním přítelem a mentorem Francisem Fordem Coppolou, který ho donutil začít „krvácet na papír“ (jak Lucas pojmenovával proces psaní scénářů, který bytostně nesnášel) a dovedl k realizaci prvních dvou celovečerních filmů: THX 1138 a Amerického Graffiti. Prvně jmenovaný, který mu Coppola pomohl financovat skrze studio Warner Bros., byl rozpracováním jeho vychvalovaného studentského filmu THX 1138 4EB, zatímco Americké Graffiti bylo ryze osobním filmem, generační výpovědí o době, kdy v autech se spolužáky ze střední školy po nocích brázdili ulice rodného Modesta. Už tady se čtenář podrobně seznamuje s Lucasovými prvními tvůrčími konfrontacemi s hollywoodskou mašinérií, která prohloubila jeho averzi a dohnala ho k touze po nezávislosti a založení vlastní společnosti Lucasfilm v roce 1971.

Druhá, nejrozsáhlejší část knihy s názvem „Impérium“ pokrývá nejkratší časový úsek, léta 1973–1983 mapující zrod ságy Star Wars (jen necelých padesát stran Jones věnuje psaní scénáře k Nové naději a její preprodukci). Touha po tvůrčí integritě spojená s nekonečným strategickým vyjednáváním s hollywoodskými studii o právech ke Star Wars a značce s nimi spojené se jako červená nit táhne celou knihou. Ať už čtenář je či není příznivec hvězdné ságy, v jeho očích se Lucas nutně stává hrdinou, který si zaslouží obdiv za svou vytrvalost a pro mnoho z nás může být vzorem a motivátorem.

Život stvořitele Star Wars přitom ukazuje jeden velký úsměvný paradox: že muž, který celý život ostře vystupoval proti studiovým mašineriím, sám stvořil jednu velkou korporaci. Kniha čtenáři poskytuje náhled do struktury Lucasfilmu pojímajícího společnosti na výrobu vizuálních efektů (slavná Industrial Light & Magic), zvukového systému THX, divize zaměřující se na merchandising, animační studia a v neposlední řadě je prostor věnovaný i Pixaru, který Lucas v roce 1986 prodal Stevu Jobsovi.

Pětatřicetiletou etapu života a tvorby pokrývající třetí část „Návrat“ (1983–2017) pak oproti prostřední, zevrubnější části, působí znatelně telegrafičtějším dojmem (vracím se k úvodnímu tvrzení, že by Jones klidně mohl popsat i tisíc stran). Nová trilogie z let 1999–2005 rozhodně není pod takovým drobnohledem jako ta původní a prostor se dále tříští na představení Lucasovy rozmanité producentské práce (vedle spolupráce se Spielbergem na sérii o Indianu Jonesovi kontinuálně podporoval i své další staré kolegy z branže a stejně tak i mladé tvůrce) a věnuje se mj. i jeho zasloužilé práci na vývoji interaktivních multimediálních výukových programů. Kromě toho velkou část vyprávění zaujímá Lucasovo budovatelství: vedle věhlasného ranče Skywalker popisuje i výstavbu komplexu Lettermanova centra digitálních umění v Presidiu v San Francisku, kam se Lucasfilm přestěhoval v roce 2005, sedm let před tím, než filmař celou společnost za čtyři miliardy dolarů slavnostně prodal jednomu z největších hollywoodských hráčů, studiu Disney.

Podle Jonese je George Lucas entuziastický, umíněný vizionář a věčný inovátor – na jeho potřebě neustále vylepšovat a předělávat staré díly Star Wars, ale zároveň i při reflexi nových pokračování autor líčí celou řadu nesouhlasných postojů fanoušků ságy a jejich ostrých protestů a afér, až má člověk místy pocit, že vlna negativních reakcí převyšuje ten obrovský popkulturní fenomén, jakými Star Wars bezesporu jsou a který neustále generuje nové a nové generace příznivců. Více než averze vůči změnám je totiž jistě spojuje Lucasova prvotní myšlenka a „touha točit něco pozitivního“, kterou odráží jeho citát:

„Uvědomil jsem si, že existuje něco ještě důležitějšího – sny a fantazie, snaha vštěpit dětem víru, že se život netočí jenom kolem odpadků a vražd a kradení krytů kol, že pořád můžete snít o exotických zemích a neznámých tvorech. (…) Jakmile jsem se pustil do Star Wars, zarazilo mě, že jsme tohle všechno ztratili – celá generace vyrostla bez pohádek. Prostě už je nedostanete, přitom je to ta nejlepší věc na světě – dobrodružství v dalekých zemích. Je to zábava.“

George Lucas. Život stvořitele Star Wars

Autor: Brian Jay Jones
Překlad: Michal Prokop a Jan Kalandra
Datum vydání: 16. 11. 2017 (Paseka)
Formát: 160×230
Počet stran: 540
ISBN: 978-80-7432-843-5
Knihu lze objednat zde