Solaris

RECENZE: Solaris (režie: Andrej Tarovskij, 1972) – LUKÁŠ GREGOR –

Poznámky jako náčrt díla

Zdroj: www.epochtimes.cz

Tarkovského setkání se žánrem sci-fi svého času doprovázely výrobní strasti, stejně jako (opět) nepochopení ze strany těch, co určovali, zda výsledná podoba se bude shodovat s tvůrcovou představou. Ožehavé byla však i samotné Tarkovského uchopení, neboť Solaris byl adaptací stejnojmenného a slavného románu Stanislawa Lema a sám spisovatel příliš neskrýval nespokojenost s filmem. A jakoby toho nebylo málo, za kontroverzní by se dalo považovat i nakládání s atributy žánru. Andrej Tarkovský, na rozdíl od čtyři roky starší 2001: Vesmírné odysei, nezdůrazňoval futurističnost speciálními efekty. Interiér vesmírné lodi byl svojí strohostí ke Kubrickovu dílu v přímém protikladu, maximálně využíval realističnosti a samotný snímek se v podstatě velkou částí odehrával na Zemi. Pro mnohé filmu Solaris chybí „akčnost“, druhý tábor však rozhodně odmítá jak tento verdikt, tak i Tarkovského pochybnosti a názor, že jde o jeho nejslabší film.

Stejně jako literární předlohu, tak i její filmovou adaptaci lze opatřit poněkud nedostačujícím označením „filozofická sci-fi“. Filozofická mnohotematičnost se rozprostírá kolem prosté dějové linie: Psycholog Kris Kelvin se vydává na kosmickou stanici, umístněnou na oběžné dráze nad planetou Solaris, která představuje doposud nepoznanou a neprobádanou formu vědomí. Planeta má formu jakéhosi „oceánu“, který má schopnost zhmotňovat lidské myšlenky, což se také odráží na psychice tří astronautů, přičemž jeden z nich si vezme život. Kelvinovi se zjevuje jeho partnerka, kterou Kris kdysi opustil, načež spáchala sebevraždu. Vlivem „oceánu“ se hlavní postavy konfrontují se sebou samými, se svým „já“. Střetnutí s neznámou silou vyvolává nejednu otázku, především o smyslu lidské existence, jejího vztahu k přírodě, Zemi a vesmíru.

Závěrečná scéna filmu; zdroj: Nostalghia.cz

Z výše uvedeného jde vyčíst, že dějová linie je opravdu pouhou tenkou nití, na kterou jsou věšeny nové a nové otázky, témata a motivy, jež mnohdy nebývají přímo zmíněny. Zvláště pak v Tarkovského uchopení předlohy dochází k rozšíření mnohovýznamovosti o duchovní aspekt. Oceánem tak neřeší jen problematiku toho, kam až člověk může s vědeckým poznáním dojít (lze Zemi rozšířit až do vesmíru?), ale oceán lze chápat jako transcendentální sílu, božskou, která se v jeho filmu stává zprostředkovatelem otázek o lidských možnostech, o jeho soupeřením s vírou, s tím, co sám nedokázal vytvořit, ale dělá si na to nárok.

…a její předobraz v Rambrandtově díle Návrat marnotratného syna; zdroj: Nostalghia.cz

Freud v pozdních pracích hovořil o tzv. oceánickém pocitu, instinktivní touze rozplynout se v oceánu, sdílet svět s ostatními kapkami vody i za cenu omezení vlastní individuality. Jung je oceán obecně symbolem nevědomí, místem beztvarým, z něhož se však všechny viditelné tvary rodí. Vezme lidské myšlenky, rozpustí je v sobě, přetaví a vyvrhne v nové podobě. Není jen koncem a hrobem věcí, ale zároveň i zdrojem a pramenem. [1] Velmi podobně můžeme chápat i oceán ve filmu Solaris. To, co se zdálo být zpočátku jako vně realitu, nakonec realitu zcela ovlivňuje a snad jí i je. Je Krisova přítelkyně Hari přeludem? Ale jak to že si začne najednou uvědomovat svoji „zvláštní“ existenci a zbaví se nesmrtelnosti, aby vysvobodila ze svého „područí“ Kelvina? A je Země a domov skutečným místem, nebo dochází k projekci někde uvnitř v našem nevědomí?

Solaris obrazně řečeno je jednou velkou otázkou, je filozoficko-duchovním hledáním a v Tarkovského filmografii patrně „nejexplicitnějším“. Ve srovnání s původní předlohou se Tarkovský obrací blíže k člověku a k jeho duši. A v jeho díle hraje velkou roli téma o návratu marnotratného syna, které dokáže mnohonásobně silněji rezonovat, nežli závažné řešení vztahu věda a víra.

Na interpretace bohatý je text Galiny Kopaněvové Oceán jako zrcadlo sebepoznání (dostupný zde: http://nostalghia.cz/webs/andrej/clanky/kopaneva_ocean_jako_zrcadlo.php), který doporučuji k přečtení.

Sledování Solaris se může stát zajímavým i tím, budeme-li srovnávat nejen původní literární předlohu s Tarkovského filmem, ale připojíme-li ke komparaci i o třicet let mladší verzi Stevena Soderbergha. Ten se nezalekl srovnávání s ruským kolegou a důstojně se s látkou poměřil. Poměrně dost vychází z Tarkovského verze, ale v příběhu zdůrazňuje milostný motiv (Kris Kelvin a Hari) a ve stylu zase futuričnost. Tematicky je především spjatý s lidským nitrem (on a ani Lem v románu však nezobrazují Zemi a přírodu na ní) a postrádá duchovní problematiku, která dle mého názoru ze Solaris činí mimořádné dílo.

Vydání filmu na DVD 

Zdroj: zona.bloudil.cz

Čtrnáct měsíců po prvním počinu edice Netuctové filmy (Zóna a Aerofilms) přišel 31. května 2007 na řadu dvojdisk s filmem Solaris, který je až na mírné úpravy shodný s vydáním rusko-belgické společnosti RUSCICO. Důležitou změnou od původního vydání je bezpochyby možnost sledovat film s originální mono zvukovou stopou, ne tedy jen s digitálně upraveným zvukem do DD 5.1. Zdálo by se to jako drobnost, nicméně pro ty (mezi něž se také počítám), kterým tyto „modernizace“ klasických děl přijdou spíše jako hříšné, než prospěšné, je to zpráva radostná. Vězte, že české vydání (spolu ještě se španělským) je s mono zvukem premiérovým. Stejně jako Andrej Rublev, tak i Solaris je natočen ve dvou dílech, z čehož vyplývá, že rozdělení filmu na dva disky nejde proti Tarkovského úmyslu.[2] Formát obrazu je jen zlehka oříznut (z původního 2.35:1 na 2.20:1) a kvalitou, stejně jako i ostatní tituly z této edice, je nadprůměrný.

Film je opatřen třemi jazykovými mutacemi titulků (české, anglické, ruské), přičemž pod překladem do češtiny je podepsán Michal Petříček. Otitulkovány jsou i bonusové materiály a v češtině jsou i veškeré biografie a filmografie (o toto vše se postaral Petr Gajdošík, který napsal také text na zadní stranu přebalu. Výtvarné řešení DVD menu není příliš nápadité (zatím stále vede Strom na dřeváky a Walkabout) a osobně se přiznám, že trošku složité mi přijde dohledávání některých z bonusů, které jsou ukryty třeba ve filmografiích a biografiích tvůrců. Podobně „detektivní“ bylo z počátku hledání bonusů i u Ivana Rubleva, je to dáno zvykem (zlozvykem?) většiny vydavatelství dávat bonusový materiál všechen bez ladu a skladu k sobě do jednoho „šuplíku“. Má výtka tedy není vlastně výtkou v pravém slova smyslu, nýbrž poukázáním na pečlivější dramaturgii rozložení bonusů na DVD, i když to patrně člověk ocení až po hlubším zkoumání.

Zdroj: Nostalghia.cz

Bonusy jsou tvořeny jak trailery a ukázkami (Andrej Rublev, Zrcadlo, Svůj mezi cizími, Zkouška pilota Pirxe), vzpomínkami (Tarkovského sestra Marina krátce hovoří o bratrovi, Natalya Bondarčuková zajímavě vypráví o natáčení dramatických scén filmu), tak i desetiminutovým portrétem o litevském herci Donatasu Banionisovi (Kris Kelvin). Podrobně jsou vypracovány (a oproti ruské verzi DVD i rozšířeny) filmografie a biografie. Na discích nechybí ani fotogalerie.

DVD s filmem Solaris, stejně jako ostatní tituly vydané Zónou a Aerofilms, se neobjevilo a neobjeví ve videopůjčovnách a zakoupit jej lze jen skrze vybrané prodejce. Nejjednodušší cesta je zde (http://zona.bloudil.cz/solaris/). Cena se taktéž drží nastavené linie – a to 650 Kč, což sice může mnohým zvednout tázavě obočí (bude-li se brát v potaz artová „levnoknihová“ distribuce), druhým naopak přijít jako cena přiměřená kvalitě a důležitosti DVD, resp. Tarkovského filmu.

Solaris
Režie: Andrej Tarkovskij
Scénář: Fridrikh Gorenshtein, Andrej Tarkovský
Kamera: Vadim Jusov
Hudba: Eduard Artemyev, Vyacheslav Ovchinnikov
Hrají: Natalya Bondarchuk, Donatas Banionis, Nikolaj Grinko, Anatolij Solonicyn
DVD vydala Zóna a Aerofilms 31. května 2007
počet disků: 2
obrazový formát: 2,20:1 (anamorfní přepis)
zvuk: ruský DD 1.0, ruský DD 5.1
titulky: české, ruské, anglické
bonusové materiály (s českými titulky): fotografie, filmografie tvůrců, rozhovor s herečkou Natalijí Bondarčukovou, krátká vzpomínka režisérovy sestry Mariny Tarkovské, dokument o herci Donatasu Banionisovi, ukázka z filmu Zkouška Pilota Pirxe, trailery aj.
prodej zde (http://zona.bloudil.cz/solaris/)

Odkazy:

GAZDÍK, R.: Solaris: Dva pohledy na jeden oceán (Lemových) vzpomínek. Dostupné na Nostalghia.cz (http://nostalghia.cz/webs/andrej/clanky/2003/030423.php).

KOPANĚVOVÁ, G.: Oceán jako zrcadlo sebepoznání. Dostupné na Nostalghia.cz (http://nostalghia.cz/webs/andrej/clanky/kopaneva_ocean_jako_zrcadlo.php)

KOPANĚOVÁ, G.: Čemu nás učí Oceán. Dostupné na Nostalghia.cz (http://nostalghia.cz/webs/andrej/clanky/020914.php)

KUROSAWA, A.: O Andreji Tarkovském a Solaris. Dostupné na Nostalghia.cz (http://nostalghia.cz/webs/andrej/txt/kurosawa_solaris.php)

BENDOVÁ, H.: Solaris / A smrt nebude mít žádnou moc. Cinepur č. 27, květen 2003. Dostupné < http://www.cinepur.cz/article.php?article=9 >