The Fountain

RECENZE: Fontána (režie: Darren Aronofsky, 2006) – LUKÁŠ MASNER –

Lze dosáhnout nesmrtelnosti? Stojí za ní bojovat? Dokáže láska překlenout i smrt? Režisér Darren Aronofsky převedl na plátno své úvahy o životě a smrti. Vizuální poema o umírání, o ztrátě a o lásce, která bude žit navždy.

Příběh začíná v 16. století ve Španělsku. Na pověření královny Isabely putuje conquistador Tomas do Nového světa, kde má nalézt bájný strom života. Ten je zdrojem nesmrtelnosti a jeho objevení má Tomasovi zaručit i přízeň samotné královny. V současnosti se doktor Tommy Creo snaží objevit lék na rakovinu a zachránit tak svou manželku Izzi, umírající na zákeřnou nemoc. Třetí linií je příběh osamělého astronauta Toma, jehož psychedelická cesta vesmírem by mohla být – nebo nemusela? – odpovědí na řadu nastíněných otázek a zároveň i spojnicí všech paralel.

Režisér Darren Aronofsky se ve svém třetím celovečerním filmu zaměřil na klíčové filozofické téma, kterým je smrt – v případě Fontány i na hledání nesmrtelnosti. Aronofsky se však nesoustředil na „pouhé“ otázky týkající se podstaty existence a film doplnil o myšlenku lásky jako vykoupení, lásky, která překračuje do věčnosti. Postavy ztvárňované Hughem Jackmanem jsou pro ztrátu blízké osoby ochotny obětovat prakticky cokoliv. V jejich zarputilém jednání je cosi sobeckého. Strach ze smrti a samoty jej přitom od milované paradoxně ještě více vzdaluje. Fontána má téměř půdorys monodramatu. V centru stojí trojjediná postava. Tom, Tomas i Tommy jsou inkarnací jednoho člověka, který není ochoten smířit se s nevyhnutelným a hnán zaslepující posedlostí vzdoruje životní realitě. Je překvapivé, s jakou škálou výrazových prostředků se Hugh Jackman role zhostil. Ostatní postavy jsou pouhými sekundanty. Zatímco v druhé linii ještě dochází ke kontrastu mezi konzervativním, pragmaticky smýšlejícím Tomem a volnomyšlenkářskou, se smrtí smířenou Izzi, třetí dějství je postaveno de facto pouze na Jackmanově sugestivním herectví.

Fontána je, podobně jako předchozí Aronofského filmy, vyprávěna spíše obrazem a  hudbou než slovy. Režisér chce strhnout proudem emotivních a fascinujících obrazů, slovy nevyřčené myšlenky transformuje do vizuální podoby, což místy klade značné nároky na divákovu pozornost. Do jisté míry se dá hovořit o analogii s Kubrickovou Vesmírnou odyseou – podobná je třetí rovina vyprávění odehrávající se ve vzdálené budoucnosti a abstraktní, mnohovýznamový závěr filmu. Režisér záměrně zvolil tři dobové paralely, na kterých se snaží dokázat lakonický fakt, že smrt je přirozenou součástí našich životů a není proto třeba proti ní zarputile bojovat, usilovat o nesmrtelnost. Tento myšlenkový rámec přesahuje i do vizuální stránky. V kompozicích často dominují motivy kruhu, postavy procházejí pod světly, které vytvářejí přesvícené kruhové plochy. Takto znázorněná cykličnost života je bezesporu značně popisná, místy až polopatická. Aronofsky však těmito prvky propojil všechny časové roviny a vytvořil tak ideově jednotné dílo, které se vzpírá jednoznačnému žánrovému ukotvení – žánr není cílem, nýbrž prostředkem. Všechny tři časové roviny tvoří poměrně kompaktní celek – výrazně mu při tom pomáhají nenápadné, ale svěží střihové přechody. Aronofskemu se podařilo i vylhat z jisté patetičnosti a divadelní deklamace první linie tím, že je pojata jako příběh, který píše umírající Izzy pro svého manžela.

Názory na Fontánu se pochopitelně různí. Zatímco jedni ji označují za povrchní film, tvářící se jako hlubokomyslná filozofická esej, druzí jí oslavují jako sofistikovanou meditaci o životě a smrti. Někteří diváci pro změnu chápou film jako velký milostný příběh a potenciál existenciálních otázek jednoduše ignorují. Pro mě osobně Fontána znamená nepřetržitý tok intenzivních obrazů, které – stejně jako díla impresionistických umělců – vyvolávají pestrou škálu smyslových dojmů. Takový divácký dojem mi pak nedokázalo pokazit ani vědomí jisté prvoplánovitosti a povrchnosti, s níž se film celou dobu potýká.

Fontána – The Fountain

Režie: Darren Aronofsky

Scénář: Darren Aronofsky

Kamera: Matthew Libatique

Hudba: Clint Mansell

Střih: Jay Rabinowitz

Hrají: Hugh Jackaman, Rachel Weisz, Ellen Burstyn, Mark Margolis, Stephen McHatbalby, Fernando Hernandez, Sean Patrick Thomas atd.

96 minut, USA 2006