Grace de Monaco

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 25. prosince 2008 Rubrika: Světový film | Komentář : 0

RECENZE – KNIHA: Grace Kellyová: Milovaná i nemilovaná – JAROSLAV STUCHLÝ –

Panenská kvakerka z westernu V pravé poledne, inteligentní modelka z thrilleru Okno do dvora, žena rozpolcená mezi dvěma muži z Country Girl, to jsou jen tři různé podoby herečky Grace Kellyové, která nakonec zakotvila v životní roli monacké kněžny. Nejen o tom, zda ji tento „pohádkový“ sňatek skutečně naplnil štěstím a spokojeností, je biografie Wendy Leighové, vydaná BB/artem.

Skoro se zdá, že nakladatelství BB/art skládá herecké biografie promyšleně jako kamínky do mozaiky. Po Ingrid Bergmanové a Carym Grantovi přichází s překladem knihy novinářky Wendy Leighové o životě Grace Kellyové (1929–1982) pod názvem Grace Kellyová: Milovaná i nemilovaná.

Životopis je rozdělen na dvě části, které přesně odpovídají dvěma zcela odlišným obdobím života Grace Kellyové: první část se zabývá historií filadelfského klanu Kellyů, Graceiným dětstvím (trpěla přehlížením ze strany otce, které se následně promítlo do jejích vztahů s výrazně staršími muži, v nichž hledala otcovskou figuru), divadelními začátky na Broadwayi, účinkováním v televizních seriálech a především sice krátkou, ale velmi úspěšnou kariérou herečky v celovečerních filmech. Ačkoli účinkovala jen v jedenácti snímcích, minimálně spoluprácí s Fredem Zinnemannem (V pravé poledne) a Alfredem Hitchcockem (Vražda na objednávku, Okno do dvora, Chyťte zloděje) se nesmazatelně zapsala do kinematografických dějin, a dokonce stačila získat i Oscara (za film Country Girl, nejsem si jist, zda v knize uváděný český název Venkovské děvče je „oficiální“). V okamžiku, kdy se octla na vrcholu popularity a Hollywood jí ležel u nohou, rozhodla se razantně přehodit výhybku.

Druhá část pochopitelně začíná oním památným dubnovým dnem v roce 1956, kdy se z herečky Grace Kellyové stala sňatkem s monackým knížetem Rainierem kněžna, a končí autonehodou, která svého času zmrazila svět podobně jako předtím atentát na prezidenta Kennedyho.

Přestože se Leighová pustila do životopisu osobnosti, která se před ní stala objektem zájmu více než desítky jiných autorů, podařilo se jí během tří let příprav nashromáždit nová svědectví úctyhodného počtu zdrojů (zajímavý je také výčet lidí, kteří z nejrůznějších důvodů rozhovor odmítli), impozantně působí i vybraná (téměř dvacetistránková!) bibliografie. Grace Kellyová je líčena jako dcera z bohaté rodiny, talentovaná filmová herečka, monacká kněžna, která špatně snášela odstřižení od své minulosti a práce, manželka a matka tří dětí, především však jako velmi přitažlivá, inteligentní a elegantní žena, do níž se muži (podobně jako do Ingrid Bergmanové) na první pohled zamilovávali. A ona jim jejich lásku oplácela.

Zájem filmového fanouška se pochopitelně bude soustředit na kapitoly věnované hollywoodskému období. Zde se autorka nepouští do filmové analýzy, zato podrobně mapuje milostné vztahy, které vznikaly (skandálem hrozil zejména ten se ženatým Rayem Millandem) a zanikaly během natáčení. Pokud už jde o samotné snímky, věnuje se Leighová zásadně tomu, v jakých kostýmech vystupuje Kellyová v klíčových scénách a jakým dojmem to působí na diváky. Kupodivu je tento ženský přístup originální a osvěžující.

Zařazení dodatků (naštěstí krátkých), jimiž jsou astrologické schéma a rozbor rukopisu, ospravedlňuje pouze fakt, že oběma oborům věnovala svou pozornost sama Grace Kellyová. Takové materiály osobně považuji za zbytečné jednak pro jejich obskurnost (v případě astrologie, ať si mě její vyznavači třeba utopí ve „velkém vodním trigonu Slunce a Marsu s Lunou a Plutem“ ), jednak proto, že jejich zařazení v závěru knihy může ovlivnit konečný čtenářský úsudek o portrétované osobě víc než suma předchozího textu. Nedostatkem je chybějící filmografie.

Překlad a redaktorská práce byly odvedeny na velmi slušné úrovni, jednou jsou zaměněni manželé Grantovi za Cooperovy a v Grace Kellyové pravděpodobně nebylo „něco trošku většího než život“ (larger/bigger than life), nýbrž prostě nadživotního (obvyklá překladatelská nepřesnost).

A když jsem v úvodu psal o skládání kamínků do mozaiky, hádejte, čí kvalitní životopis bych si v této dobře rozjeté BB/artovské řadě rád přečetl jako další…