Out of the past
Je snímek Out of the Past právem považován za noirovou klasiku? Jaké prvky tohoto stylu film akcentuje a do jaké míry zastupuje osobní a originální přístup režiséra Jacquese Tourneura?
Režisér francouzského původu Jacques Tourneur se prosadil v Hollywoodu ve čtyřicátých letech 20. století díky spolupráci s producentem Valem Lewtonem. Lewton. Byl pověřen vedením nové sekce společnosti RKO, která se měla věnovat natáčení béčkových hororů. Tourneur se zasloužil o režii prvních a zároveň nejslavnějších snímků této sekce – Cat People (1942), I Walked with a Zombie (1943) a The Leopard Man (1943). Tourneurův režijní styl ve spojení s Lewtonovým estetickým názorem a scénáristickými dovednostmi vytyčily způsob práce, v němž pokračovali i další režiséři sekce Mark Robson a Robert Wise. Tourneur ho pak rozvíjel celý svůj tvůrčí život – bez ohledu na Lewtona. Typické prvky stylu, který vzešel z jejich spolupráce, tak můžeme nalézt i v dalším slavném Tourneurově snímku, noirové klasice Out of the Past (1947).
Hlavní hrdina snímku Jeff Bailey (Robert Mitchum 1) vlastní benzinovou stanici v malém městečku Bridgeportu v Californii. Jeho zdánlivě bezstarostný život je ale narušen příjezdem mladého muže, o němž se divák brzy dozví, že je neodmyslitelně spjat s Jeffovou minulostí. Po jeho příjezdu se Jeff rozhodne svěřit své přítelkyni Ann (Virginia Hustonová), že v minulosti pracoval jako soukromé očko pro bohatého a mocného gamblera Whita Sterlinga (Kirk Douglas). V retrospektivách se divák dostává do Jeffovy minulosti a je svědkem jeho pátrání po zmizelé Whitově milence Kathie Moffatové (Jane Greerová). Po vzájemném potkávání se Jeff do Kathie zamiluje. Divák i Jeff věří, že je cit vzájemný, brzy ale dojde k odhalení Kathie jako velké manipulátorky, zlodějky Whithových peněz i srdcí obou mužů. Po skončení retrospektivy a ujištění Jane, že láska ke Kathie už dávno pominula, Jeff následuje mladého muže až k Whitovi, kde se po letech opět setkává s Kathie, ale i novým úkolem. Jeffovi nezbývá než splnit Whitovo přání, přičemž se stává terčem jeho pomsty za dřívější aférku s Kathie. Jeff musí jednat na vlastní pěst – proti Whitovi a jeho bandě posluhovačů, policii, ale hlavně svůdné a zákeřné Kathie.
Při analýze hrdiny dospějeme k prvnímu ze zásadních prvků Tourneurovy režie. Jeho „hrdinové“ jsou obyčejní lidé, kteří jednají, protože musí. Nejsou to hrdinové v pravém slova smyslu – nemají abnormální sílu, nadpřirozené schopnosti, neoplývají zvláštním talentem nebo nadprůměrnou inteligencí. Do těžkých situací se dostávají proti své vůli. Navíc jsou determinováni nezařazeností do prostředí, v němž žijí. Patří někam jinam, přišli z neznáma a v novém prostředí se necítí dobře. Okolí je nepřijímá, i když o nich nic neví. To samé platí pro Jeffa. Divák od začátku dostává indicie o odsouzení Jeffa jeho sousedy. I přesto, že vede klidný život majitele čerpací stanice, nikdo mu nevěří. Pokud se v městečku něco stane, hned se ukazuje na Jeffa. Jediným spojencem mu je Ann, ale i ta čelí neustálému nátlaku nedůvěry v Jeffa ze strany svých rodičů. Až do příjezdu neznámého mladého muže nezná ani ona žádnou část z Jeffovy minulosti – je zahalen tajemstvím, stejně jako další postavy Tourneurových filmů.
Tourneurova hrdinu vždy provází něco nevyjasněného a nedořešeného z minulosti, co nevyhnutelně ovlivňuje jeho konání v přítomnosti. Osudovost typická pro filmy noir tvoří nepostradatelnou součást všech Tourneurových filmů. K fatalismu odkazuje již samotný název snímku Out of the Past. Minulost pronásleduje Jeffa do přítomnosti a směřuje do budoucnosti, k jeho nezvratnému osudu – nevyhnutelné smrti po boku krásné bestie Kathie.
Scénář vychází z románu Build My Gallows High 2 Daniela Mainwarringa 3. Kromě Tourneura se na něm podíleli i autoři detektivek Frank Fenton a James M. Cain, jeden ze zásadních tvůrců předloh filmů noir. Snímek se měl jmenovat stejně jako předloha – slova „build my gallows high“ navíc věnuje Jeff těsně před smrtí Kathie. Sarkasmus, původně obsažený i v názvu, ale zmizel po zásahu producentů, kteří prosadili již zmiňované Out of the Past.
Další zásadní prvek filmů noir – femme fatale, je ve snímku zastoupen postavou Kathie, jednou z nejcitovanějších osudových žen v dějinách americké kinematografie. Nádherná, zákeřná, manipulující osobnost, kolem níž se vše točí. Každá situace je prodchnuta její přítomností anebo alespoň jemným dotykem Kathiiny vynalézavosti a schopnosti podmanit si všechny kolem sebe. Neustále se proměňuje, lže a i přes odhalení jejích nečestných hrátek jí muži podléhají a jdou za ní až do konce. Jak říká jedna z mužských filmových postav: „Je to neznámá kráska, která stojí za 40 000 $ i smrt.“ Ani Kathie ovšem neunikne svému osudu. Nakonec musí zemřít, ale až poté, co za sebou nechala mrtvoly všech zásadních mužů svého života – včetně Jeffa.
Zejména pozdější filmy noir z konce 40. let a počátku 50. let si nelze představit bez stylizované práce se světlem a stínem v duchu německého expresionismu. Tourneur je nejlepším představitelem těchto tendencí, expresionistické svícení je navíc hlavní jednotící a rozpoznávající složkou jeho režijního stylu. U Tourneura převládají noční scény. Emocionalita a napětí vycházejí vždy z temnoty. Režisér nechá celý záběr pohltit do tmy a světelně vypíchne jen určitý bod, část tváře, konkrétní věc atd. Důležitou roli hrají stíny předmětů a siluety postav. Stíny většinou zakrývají celou postavu, přičemž zasahují i do oblasti tváře. Často také rámují obraz a vytváří rám v rámu. Vznikají tak četné bariéry, které postavy musejí překonávat. Tourneur kladl důraz na umísťování světelných zdrojů do záběru. Divák tak může vidět bezpočet pouličních lamp, pokojových lampiček, svítilen, baterek, svíček nebo světel aut.
Kromě znaků shodných i s jinými filmy noir přináší snímek Out of the Past i několik originálních nadstaveb vycházejících z Tourneurovy jedinečné osobnosti, jeho poetického ducha a smyslu pro rovnoprávnost. Jedná se zejména o jemnost, s níž vykresluje lyrickou náladu při procházkách Jeffa a Kathie na pobřeží či chvíle odpočinku uprostřed Bridgeportských lesů. Exotické prostředí, moře, písek nebo mraky doprovázené pouze šuměním větru nebo přesně rytmizující hudbou Roye Webba, dlouholetého spolupracovníka Jacquese Tourneura 4, sice film vzdalují postupům filmů noir, odkazují však k Tourneurově jedinečnosti a připomínají jeho nejoblíbenější vlastní snímek I Walked with a Zombie.
Ve svých filmech nechával Tourneur neobyčejně velký prostor černošským hercům. Odmítal jejich obsazování v malých rolích, které sloužily pouze k zesměšnění. V jeho filmech postavy ztvárněné černošskými herci často posouvají děj a stávají se rovnocennými partnery pro své bílé kolegy. V Out of the Past se Jeff ocitá na zábavě v černošském klubu, kde se objevuje i známý zpěvák Sir Lancelot, kterého ve větší roli (zpěvák calypsa) obsadil Tourneur i ve filmu I Walked with a Zombie. Největší prostor pak dostal jako majordomus ve snímku Roberta Wise The Curse of the Cat People (1944).
Film Out of The Past nebyl v době svého uvedení přijímán tak, jako dnes. Zájem kritické i divácké obce se dostavil až na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století, tedy v době znovuobjevení filmů noir a vzniku zásadních článků věnujících se tomuto stylu. Dodnes se vedou mezi filmovými vědci spory o to, zda lze Out of the Past označit na film noir, když všechny prvky pro něj typické se objevují a prostupují celou Tourneurovou tvorbou. Každý odborník razí jiný názor, osobně se přikláním k teorii, že nejdůležitějším faktorem určujícím snímek Out of the Past jako noir, je přítomnost a síla postavy Kathie. Syntézu teorií nejlépe vystihuje filmový vědec Michael Walker, který říká: „V Out of The Past se propojuje Hamettovsko-Chandlerovský model soukromého očka s modelem „femme-fatale“ Jamese M. Caineho a „paranoiou“ Cornella Woolriche.“ 5
Out of the Past
Režie: Jacques Tourner
Scénár: Daniel Mainwaring
Kamera: Nicholas Musuraca
Střih: Samuel E. Beetley
Hudba: Roy Webb
Hrají: Robert Mitchum, Jane Greer, Kirk Douglas, Dickie Moore
USA, 1947, 97min
Premiéra: 13. 12. 1947
Literatura
FUJIWARA, Chris. The Cinema of Nightfall: Jacques Tourneur. The Johns Hopkins University Press, Baltimore 1998.
Pozn.:
- Jeffa měl původně hrát Dick Powell. O roli ale jevil velký zájem i Humprey Bogart. Ten ovšem nedostal povolení od Warners, takže si Tourneur nakonec sám vybral Mitchuma, který se díky němu proslavil.[zpět]
- V překladu Postav mou šibenici vysoko.[zpět]
- Román vydal pod pseudonymem Goeffrey Homes.[zpět]
- Mimo jiné složil hudbu i ke zmiňovaným snímkům Cat People, I Walked with a Zombie a The Leopard Man.[zpět]
- Fujiwara, Chris. The Cinema of Nightfall: Jacques Tourneur. The Johns Hopkins University Press, Baltimore 1998.[zpět]