Píše se

PÍŠE SE – LUCIE KLEVAROVÁ – 

Cineaste

(Nezávislý americký filmový čtvrtletník založený roku 1967 se soustředí na recenze, hloubkové analýzy a rozhovory.)

Třicátého listopadu 1999 proběhla jedna z prvních velkých mobilizací antiglobalizačního hnutí, kdy na padesát tisíc demonstrantů blokovalo vstup delegátů na zasedání Světové obchodní rady WTO (World Trade Organization) v Seattlu ve státě Washington. Proti aktivistům byla nasazena i národní garda a během pětidenní civilní války byl vyhlášen výjimečný stav. Události N30 (November 30, vžitá zkratka tohoto historického okamžiku) zachycuje režisérský debut irského herce Stuarta TownsendaBattle in Seattle.¹ Herecky Townsend poprvé zaujal roku 2000 ve snímku Vše o Adamovi; přijal nabídku Petera Jacksona na roli Aragorna, po čtyřech natáčecích dnech od ní ale odstoupil. V roce 2002 si zahrál se svou budoucí partnerkou, Charlize Theronovou ve filmu Hra o dítě, v témže roce také upíra Lestata v hororu Královna prokletých. Holywood nedobyl ani jako Dorian Gray v Lize výjimečných z roku 2003, vrátil se tedy k méně bombastickým snímkům, například Hlava v oblacích (2004) a Chaos Theory (2007).

V rozhovoru se Cineastem popisuje Stuart Townsend právě svůj první režisérský počin, Battle in Seattle. Není to film o politice globálního obchodu, alespoň ne přímo. Townsend nám krátce představí historii WTO úvodní sekvencí v dokumentárním stylu, poté se již věnuje divokým sporům v ulicích Seattlu roku 1999. Průběh protestu je nám zprostředkován z pohledu ne méně než dvanácti postav. Snímek zapůsobí zajímavým střihem a propracovaným prolínáním se různorodých dějových linií hlavních postav. Townsendovým hlavním cílem prý bylo natočit film, který snad zaujme i mainstreamové publikum a vzbudí tak zájem veřejnosti o toto téma.

V interview Stuart Townsend dále hovoří o povaze studovaných materiálů věnujících se dané tematice, které použil pro vytvoření scénáře, o svých zkušenostech se spolufinancováním snímku, o podílu skutečných aktivistů na tvorbě tohoto dokudramatu a také šířeji o stále aktuální problematice globalizace vůbec.

Dostupné na WWW: http://www.cineaste.com/articles/an-interview-with-stuart-townsend.htm

Sight and Sound

(Prestižní britský filmový magazín vydávaný Britským filmovým institutem již od roku 1932. Do roku 1991 vycházel čtvrtletně, spojil se však s měsíčníkem Monthly Film Bulletin a nyní vychází každý měsíc.)

Prosincové číslo Sight and Sound v jednom článku také věnuje pozornost dokudramatu, německému filmu Der Baader Meinhof Komplex² (napsala Andrea Dittgen). Je to nejvýznamnější německý film roku, jedinečná kombinace thrilleru a dokudramatu, která zachycuje nejprominentnější roky existence brutální a ikonické teroristické skupiny. Nejenže je německým kandidátem na Oscara za nejlepší cizojazyčný film, ale také pohnul domácí publikum a vyvolal v zemi žhavé debaty. Od roku 1968 do devadesátých let bylo Západní Německo nespočetněkrát terčem násilných útoků skupiny Baader-Meinhof (později známé jako RAF³). Její vražedné vypalování, bombardování, únosy a vylupování bank ohrožovalo stabilitu stále křehké poválečné republiky. Druhého dubna roku 1968 jako protest proti válce ve Vietnamu spáchali Andreas Baader, jeho přítelkyně Gudrun Ensslinová, Thorwald Proll a Horst Söhnlein dva bombové útoky na obchodní domy ve Frankfurtu nad Mohanem. Jediný Baader byl roku 1970 dopaden. Právník Horst Mahler, novinářka Ulrike Meinhofová a Gudrun Ensslinová úspěšně zorganizovali jeho útěk. Téhož roku založili teroristickou skupinu Baader-Meinhofová. Několik měsíců trénovali v Jordánsku u palestinské organizace Fatah a pak letech 1970−1972 provedli sérii přepadení bank a bombových útoků. Byli zatčeni v roce 1972, Meinhofová se oběsila 9. května 1976, ostatní pak spáchali sebevraždu v září 1977.

Der Baader Meinhof Komplex je založen na stejnojmenném bestselleru Stefana Austa z roku 1985. Dějově pokrývá kompletní historii RAF až po sebevraždy jejích vůdců ve Stammheimské věznici. První film s tematikou RAF byl Germany in Autumn (1978) – jedenáct příběhů jedenácti režisérů (mezi nimi např. Rainer Werner Fassbinder, Alexander Kluge, Volker Schlöndorff a Edgar Reitz). Dále pak The German Sisters (1981) Margarethe von Trotty, drama Stammheim – Die Baader-Meinhof-Gruppe vor Gericht (1986) Reinharda Hauffa, The State I’m In (2000) Christiana Petzolda, Baader (2002) Christophera Rotha či dokument Starbuck Holger Meins (2002) režiséra Gerda Conradta.

Der Baader Meinhof Komplex je precizní rekonstrukcí ikonických symbolů doby, ztvárněných jedněmi z nejtalentovanějších německých herců současnosti jako Moritz Bleibtreu (Baader), Martina Gedecková (Ulrike Meinhofová) a Johanna Wokaleková (Gudrun Ensslinová). Snímek úspěšně navozuje paranoiu sedmdesátých let v Západním Německu.

Dostupné na WWW: http://www.bfi.org.uk/sightandsound/feature/49495

Close-Up Film

(Britská internetová, nepříliš specializovaná filmová stránka. Naleznete zde recenze na nejžhavější filmové novinky, studie, rozhovory, retrospektivy, pozvánky na filmové festivaly a zprávy o filmovém dění ve všech britských regionech.)

Když už jsou zde tentokrát samá politická témata, vybírám i recenzi Carol Allenové z Close-Up-Filmu o biografickém snímku bývalého amerického prezidenta, W. Stoneův počin měl premiéru v týdnu, kdy Georg W. Bush opustil světové jeviště a předal svůj post Baracku Obamovi. Film je strukturován kolem invaze do Iráku v roce 2002, s retrospektivami odkrývajícími příběh George W. (Josh Brolin) − divoké mládí v šedesátých a sedmdesátých letech, lásku k baseballu, svadbu s ryze americkou dívkou Laurou (Elizabeth Banks) a přeměnu v rozvážného křesťana po jedné vskutku strašné kocovině z oslavy narozenin. Pak sledujeme jeho vstup do politiky (pomáhal svému otci s prezidentskou kampaňí), nevydařený pokus o vstup do Kongresu, jeho zvolení texaským guvernérem a v přesvědčení, že ho volá Pánbůh, úspěšnou kandidaturu na prezidenta. Je to velmi laskavý portrét W., který selhává v odpovědi na otázku, jak se mohl někdo, kdo, řečeno decentně, svým intelektem zrovna neohromuje, stát prezidentem nejmocnější země světa. Sem tam si Stone neodpustí menší Georgovo zesměšňění typu: „Irán není Irák, pane prezidente.“ „To vím,“ odpovídá Bush. „Jste si jistý, pane prezidente?“ Nenajdeme zde žádné Bushovy „boty“ ve veřejných projevech, kterými se youtube jen hemží. Na snímku je pozoruhodný Brolinův herecký výkon, navíc představuje fyzicky brilantní napodobeninou W. Celkově je film W. bohužel zklamáním a působí spíše komicky.

Dostupné na WWW: www.close-upfilm.com/reviews/w/w.html

Images

(Nekomerční webová stránka, která se soustřeďuje na hloubkové analýzy filmů, detailní profily režisérů a herců a na filmové žánry. Velice zajímavá a inspirativní.)

Milovníky westernů zajisté potěší přehled třiceti nejvýznamnějších filmů tohoto žánru, který vytvořil žurnál Images. Výběr začíná snímkem The Covered WagonJamese Cruze z roku 1923 a končí NesmiřitelnýmiClinta Eastwooda z roku 1992. Mezi vybranými se samozřejmě objeví i Červená řeka (1948) Howarda Hawkse, V pravé poledne (1952) Freda Zinnemanna, Sedm statečných (1960) Johna Sturgese či Tenkrát na západě (1968) Sergia Leoneho. O každém snímku je připraven krátký, ale obohacující článek. Navíc je připojeno pár odkazů na související studie webu Image, například o němém a spaghetti westernu.

Dostupné na WWW: http://www.imagesjournal.com/issue10/infocus/default.htm

Poznámky:

1. Battle in Seattle (r. Stuart Townsend, USA, Kanada, Německo, 2007, 100min) bude mít v České republice premiéru 19. března 2009.

2. Der Baader Meinhof Komplex (r. Uli Edel, Německo, 2008, 150min) bude mít v České republice premiéru 15. ledna 2009.

3. RAF=Red Army Fraction (Frakce Rudé armády).

4. W. (r. Oliver Stone, USA, 2008, 129min) bude mít v České republice premiéru 16. dubna 2009.