Ve stínu Rachel

RECENZE – KNIHA: Jennifer (Sean Smith) – JAROSLAV STUCHLÝ –

Dokáže napřesrok čtyřicetiletá Jennifer Anistonová překonat svůj divácký úspěch v seriálu Přátelé? Je opravdová herečka, nebo jen usměvavá tvář z obálek časopisů? Kde hledat kořeny její vnitřní nejistoty? A jak to bylo s nejostřeji monitorovaným hereckým manželstvím v Hollywoodu? Na to se pokouší odpovědět biografie s prostým názvem Jennifer. 

Sean Smith je britský publicista, autor (patrně neautorizovaných) životopisů slavných lidí, spisovatelky J. K. Rowlingové, zpěvaček K. Minogueové a B. Spearsové či jedné z nejsledovanějších manželek světa, V. Beckhamové. Už výběr je sám o sobě dosti výmluvný.

Jennifer Anistonová (1969) je americká herečka, bývalá hvězda jednoho velmi populárního televizního seriálu, držitelka diváckých cen a žena, o jejíž sblížení, manželství a rozvod s Bradem Pittem se svého času zajímala ta část zeměkoule, na které lidé zrovna každodenně nezápasí o holé přežití. Ti dva se museli „potkat“.

Ve skutečnosti se ovšem nikdy nepotkali, protože kniha Jennifer, kterou vydal BB/art, nese v originále podtitul The Unauthorized Biography a Smith při jejím psaní vycházel zřejmě především z pamětí Nancy Anistonové (modelky, neúspěšné herečky a poněkud odcizené matky), knihy Davida Wilda o seriálu Přátelé, mnoha rozhovorů, kteréAnistonová poskytla lifestylovým magazínům, a osobních setkání, přičemž spousta zdrojů si přála zůstat v anonymitě.

Aby naplnil požadovaný počet stránek, je publikace prošpikována masivními odbočkami, které místy připomínají bedekr (autorovy toulky po New Yorku a Los Angeles), místy skripta z pedagogické fakulty (pasáž o waldorfském školství a jejím zakladateli Rudolfu Steinerovi), jinde zase příručku Kdo je kdo v Hollywoodu. Ne, že by se z toho osobnost a profesní vzestupy a pády samotné Jennifer Anistonové úplně vytratily, v knize je obdivně líčena jako milá, sympatická, nesmírně populární herečka (s podlomeným sebevědomím a mindráky z dětství), což je všechno hezké, ale z hlediska filmového fanouška, kterému je nejspíš biografie adresována, je nejzajímavější prostřední pasáž týkající se výroby amerických seriálů (úvodní hovoří o Jennifeřině dětství a dospívání v New Yorku, závěrečná je převážně o vztahu s Pittem). JenniferAnistonové se (podobně jako jejím hereckým kolegům z Přátel) přechod z obrazovky na filmové plátno příliš nevyvedl a nevypadá to, že by ji na prahu středního věku čekal nějaký zásadní průlom. Paradoxně umělecky nejzdařilejším dílem s účastí představitelky Rachel Greenové je animovaný film Železný obr režiséra Brada Birda, v němž Anistonová namluvila matku dětského hrdiny Hogharta. Uznání kritiků sklidila za ztvárnění role manželstvím a stereotypní prací ubité prodavačky v nezávislém dílku Hodná holka, většinu její filmografie však tvoří zatím víceméně zapomenutelné (romantické) komedie.

Jedno by však zapadnout nemělo – byla to právě Jennifer Anistonová, která jako jediná z oslovených hvězd přišla povzbudit do vězení Roberta Downeyho Jr. v době, kdy od něj ostatní dali ruce pryč a on se octl zcela na dně. Když už ne za její filmy, za toto gesto by jí filmoví fandové měli být vděční.

Kniha Jennifer je čtivá (což je ovšem základní předpoklad), sem tam se Smith blýskne i vtipnou poznámkou či komentářem, poněkud samoúčelně působí neustálé srovnávání amerických a britských reálií. Překlad je celkem v pořádku, sice se ani jednou nepodaří trefit přesně příjmení vůdčí osobnosti slavného Actors Studia (Strasberg), párkrát to zaskřípe u příjmení herce Vince Vaughna (Rozchod!) či režiséra PerfektníhozáskokuCarona, herečka Robin WrightPennová je žena a někdo by měl konečně nahlas říct, že žena je i Harper Leeová, autorka vynikajícího románu Jako zabít ptáčka. V Poděkování se sice dočteme o některých zdrojích, ale zpracovaná bibliografie chybí, stejně jako hereččina filmografie, což je neodpustitelné. Rejstřík je podivně zkombinován ze jmen, názvů děl a obecných názvů, jako např. auta, eurytmie nebo problémy s váhou.

Za naprostou bizarnost pak považuji sedmistránkový (!) horoskopický rozbor Madeleine Mooreové z července 2007, v němž čtenář najde velmi „podnětné“ myšlenky, např. že „mezi únorem 2005 a listopadem 2006 Jennifer zaznamená důsledky tranzitujícího Pluta, planety smrti a obnovy, která tvoří komplikovaný aspekt k jejímu natálnímu postavení Pluta.“

K tomu lze dodat snad jedině tolik, že Jennifer Anistonová může být milá, sympatická osoba s krásným úsměvem, nic to však nemění na tom, že spíš než předčasnou biografii by si zasloužila více zajímavějších rolí, které by jí umožnily vystoupit ze stínu Přátel či nálepky „té, která byla vdaná za Brada Pitta“.

Sean Smith: Jennifer

Nakladatelství BB/art, Praha 2008

340 stran (+ 8 stran jako fotografická příloha)

299 Kč

objednat lze zde (http://www.bbart.cz/katalog.asp?id=1950)