Zde se nacházíte: 25fps » Rozhledy » Roboti, vládci vesmíru

Roboti, vládci vesmíru

SERIÁL – REMAKE: Battlestar Galactica – JANA JEDLIČKOVÁ -

Battlestar Galactica (dále BSG) je vesmírnou variací na Homérovu Odyseu. Od seriálů a sérií typu Star Trek se ale výrazně liší. Nutno ovšem dodat, že tomu tak nebylo od samého počátku. Téma destrukce světa 12 kolonií uměle vytvořenou rasou Cylonů[1] je s ohledem na společenskou a politickou situaci v jednom stejnojmenném remaku a jednom sequelu zpracováno s různou mírou společenské kritiky. Remake seriálu z roku 2004 (potažmo 2003 u úvodní minisérie Battlestar Galactica) je zřejmě zatím nejkritičtější a nejironičtější verzí boje lidstva za budoucnost a existenci.

Battlestar Galactica 1978-1980

Podklady pro vznik seriálu byly připravené už od 60. let 20. století, kdy si výkonný producent původního sci-fi Glen A. Larson[2] myslel na příběh pracovně pojmenovaný Adam´s Ark (Adamova archa). Nicméně filmová technologie a pozice sci-fi na televizním trhu neumožňovaly uskutečnit některé Larsonovy vize. Průlom nastal až po uvedení Lucasových Hvězdných válek do amerických kin. Studio 20th Century Fox dokonce žalovalo Universal Studio, které stálo za vznikem pilotu k Battlestar Galactica, za porušení autorských práv u celkem 34 různých nápadů z Hvězdných válek použitých následně v BSG.

Premiéra proběhla na americké celostátní televizi ABC[3] 17. září 1978. Původně měl být odvysílán tříhodinový pilotní film a dvě dvouhodinová pokračování.  BSG ale sklidila nevídaný pozitivní ohlas a tak se studio rozhodlo pro televizní seriál. Ten byl ale pro nízkou sledovanost o rok později zrušen, aniž by došlo k jakémukoli uzavření příběhu. Rychlý konec BSG vyvolal nečekanou diváckou odezvu. Reakcí na ni byl sequel BSG z roku 1980.

BSG byla ve své době celkem originálním počinem. Cenily se jak technické inovace v žánru science fiction (speciální efekty), tak některé odkazy směrem k tehdejší společnosti. Zejména to však byly narážky náboženského a mytologického charakteru.

Příběh hvězdné lodi Galactica a 50 000 přeživších lidí začíná v momentě, kdy se prezident 12 kolonií Adar (Lew Ayres) chystá podepsat mírovou smlouvu  se Cylony. Je ale zrazen jedním z členů Rady dvanácti, Baltarem (John Colicos)[4], a Cylony, kteří za pomoci jaderných zbraní zaútočí na kolonie a téměř vyhladí lidstvo. Utéct se podaří pouze necelým 50 000 lidem, kteří jsou rozděleni na zbývajících 220 vesmírných lodí v čele s Galacticou pod vedením komandéra Adamy a unikají Cylonům do neznámého vesmíru. Jejich cílem je zničení Cylonů a bájná planeta Terra (Země), na které by mohli postavit novou civilizaci.

Jakkoli působila BSG jako svěží vítr v žánru sci-fi, objevily se i kritické hlasy, které tvůrcům vyčítaly přílišnou plošnost seriálu a nepropracovanost pozadí a historie lidu z Dvanácti kolonií a Cylonů. Jediné informace o historickém rámci příběhu a motivaci Cylonů při útoku na Capricu (centrální planetu Kolonií) se divák dozvídá z titulkové sekvence seriálu. Lidé z planety Kobol kdysi válčili se Cylony a prohráli. O miliony let později se lidé uprchlí z Kobolu usídlili na 12 planetách a vytvořili prosperující civilizaci sestávající z 12 světů – kolonií. Cyloni se ale vrátili a znovu vypukla válka, která trvala téměř 40 let. A na konci této války začal příběh BSG.

Sequel BSG se odehrává 30 let po původním seriálu. Uprchlíci z Dvanácti kolonií objeví bájnou Zemi, která je ovšem Zemí ze současnosti seriálu, tedy z 80. let 20. století. Usídlí se, ale jsou objeveni Cylony a musí opět hájit svou domovinu.

Seriál u tehdejšího publika naprosto propadl. Kritici upozorňují nejen na příliš jednoduchý a vyumělkovaný narativ, ale také na razantní obměnu hereckého štábu, ze kterého zůstal pouze komandér Adama (Lorne Green), plukovník Boomer (Herb Jefferson Jr.), kapitán Troy (Kent McCord) a v posledním díle poručík Starbuck (Dirk Benedict). Dalším hřebíčkem do rakve bylo cílové publikum. Stanice ABC se zaměřila na dětské diváky a tím odradila zbývající oddané fanoušky pořadu.

Přestože první tři díly byly poměrně populární, následující epizody snížily sledovanost na minimum a studio se rozhodlo BSG ukončit. Poslední díl s názvem Návrat Starbucka (The Return of Starbuck) se vysílal 4. května 1980.

Battlestar Galactica 2004

Snahy obnovit příběh hvězdné lodi Galactica se objevily už v 90. letech. Remake ale odstartoval dvoudílnou minisérií BSG v prosinci 2003 a okamžitě na sebe strhl pozornost. Varování typu jakákoli podoba s realitou je pouze náhodná u Battlestar Galactica z roku 2004 v žádném případě neobstojí. Koneckonců i tvůrce seriálu Ronald D. Moore[5] přiznává, že bylo cílem štábu přiblížit sci-fi seriál více k realitě 21. století. Mottem se stala již památná věta: „Už jednou se to stalo. A stane se to znovu.“

Realita praští diváka do očí nejen na úrovni kamery, která je jak objektivní, tak subjektivní, a především dokumentární, plná třesu a náhodných švenků, ale také osvětlením scény a používáním nejrůznějších filtrů. Postavy jsou z masa a krve, reálné, chybující s občasnými heroickými záchvěvy, které jsou ale vždy usměrněny dalšími a dalšími osobními selháními. Princip deus ex machina, často používaný např. ve Star Treku, u BSG nefunguje, často se divákovi dokonce nedostává žádného vysvětlení. Vize vesmíru Ronalda D. Moora je temnější než černé díry.

Narativní struktura a charakter seriálu do jisté míry narušují samotný žánr sci-fi. Na rozdíl od původní verze BSG je totiž mezigalaktické putování situováno před samotný vznik lidské civilizace (ve své podstatě tedy do historie). Lidé a Cyloni jsou, jak ukáže závěrečný dvoudíl poslední série, společnými předky lidí z „naší“ planety Země. Závěrečný epilog BSG působí jako varování před lidskou arogancí a pýchou. Ačkoli ono varování nepůsobí nijak vyumělkovaně a mravokárně. Spíše nepříjemně mrazí…

Odkazy na soudobou společnost nejsou pouze v epilogu, který se odehrává v současném New Yorku. Od prvního dílu si nelze nevšimnout narážek, jak vizuálních, tak narativních, na 11. září 2001, válku v Iráku, vládu George W. Bushe,  teroristické organizace, náboženské systémy nebo mučení vězňů při výsleších na základně v Guantánamu a Abú Ghrajb. Ve vesmíru Battlestar Galacticy se odehrává válka. Mučení vězňů je pro některé postavy obhajitelné důležitostí získaných informací a bezpečností zbytku lidstva. Obětování životů tisíců lidí je snesitelné v porovnání se záchranou desítek a stovek tisíc dalších přeživších. Kriminalizace potratů je nutná k záchraně lidské rasy. Víra v jednoho boha je vírou rouhačů a pohanů, kteří se snaží svrhnout fungující a osvědčenou vládu mocných a bohatých. BSG tak nastavuje zrcadlo dnešní společnosti a upozorňuje na umělou konstrukci a pragmatickou účelnost některých konceptů, které považujeme za zcela „přirozené“ a „normální“. Nutno dodat, že rétorika BSG nenutí diváka k preferování dobra před zlem. Dobro je totiž zpochybněno stejně, jako je zpochybněno zlo. Nikdy není zcela jasné, která strana, pokud vůbec nějaká, je ve službách „dobra“.

BSG zručně staví na mytologii z původního seriálu a z jeho ne příliš povedeného sequelu, ačkoli nepřejímá všechny koncepty. Věnuje se více motivům Cylonů, kteří nejsou (obzvláště v následujících sezónách) vykresleni jako prostoduší zločinci a mechaničtí vrahové, nýbrž jsou jakýmsi zrcadlem člověka, druhou stranou stejné mince. V mnoha okamžicích se dokonce stávají lidštějšími a pozitivnějšími hrdiny než lidé.[6] Téměř výlučně hlavní mužské obsazení je v nové verzi BSG doplněno ženami na vůdčích pozicích. Prezidenta Adara nahradila prezidentka Laura Roslin (Marry McDonnell)[7], z poručíka Starbucka se stala poručík Kara „Starbuck“ Thrace (Katee Sackhoff), pilotka a velitelka letky viperů a anděl Spásy pro celé zbývající lidstvo, z plukovníka Boomera se stala poručík Sharon „Boomer“ Valerii (Grace Park). Ve webepizodách The Face of Enemy (Tvář nepřítele) a celovečerním filmu Razor (Břitva) se dokonce objevila gay a lesbická narativní linie.[8] Za zmínku stojí také četné náznaky homoerotického chování některých Cylonů. Na narativní úrovni je děj také několikrát obměněn a značně zkomplikován nejrůznějšími narativními odbočkami, dílčími příběhy a na první pohled nepodstatnými epizodami. Ke cti tvůrců ale nutno dodat, že jakékoli odbočky, byť rádoby nepodstatné a příběhu neprospívající, se nakonec ukážou pro příběh klíčovými. Snad s výjimkou gay linie ve webepizodách z cyklu The Face of Enemy, které z konceptu BSG záhadným způsobem vypadávají a tvůrci se k nim nikterak nevracejí, ani je nepředznamenávají (na rozdíl od linie lesbické ve filmu Razor, ke které se sice tvůrci také nijak nevrací a explicitně nepředznamenávají, ale s ohledem na předcházející děj může vysvětlit některé motivy a reakce postav). Excelentně zvládnutá je zřejmě nejdiskutovanější postava BSG, doktor Gaius Baltar v brilantním podání britského herce Jamese Callise[9]. Z prostého zrádce lidstva se stala naprosto nepředvídatelná postava geniálního vědce a zároveň lidského ubožáka, u kterého nikdy s jistotou nevíte, zda je tak abnormálně nadaný, nebo tak šílený, a který je pod tíhou okolností nucen kolaborovat s nepřítelem, kterému dopomohl k vítězství. Baltara ale nikdy nelitujete dlouho…

Caprica a spol.

Remake Battlestar Galactica sklidil nebývalé ovace jak na úrovni odborné filmové kritiky, tak u fanoušků.[10] V dubnu 2009 vyšel na DVD dvouhodinový pilot k prequelu BSG nazvaném Caprica. Ten bude vysílat od roku 2010 spolu s plánovaným stejnojmenným seriálem americká stanice Sci-fi Channel. Děj předchází o 53 let události Battlestar Galactica (2004) a sleduje rodinu soudce Adamy (Esai Morales), otce budoucího admirála Adamy (Edward James Olmos)[11] a rodinu vědce Daniela Greystona (Eric Stolz)[12], kteří při teroristickém útoku skupiny vyznávající jediného Boha (Vojáci Jediného/Soldiers of The One) přijdou o své dcery a manželku. Doktor Greystone ve snaze oživit svou dceru vyvine prvního robota typu Cylon.

K remaku Battlestar Galactica je připojen ještě celovečerní TV film The Plan (Plán), který má být odvysílán na podzim 2009. Děj je situován mezi druhou a třetí sezónu seriálu a má poodhalit plány Cylonů na ovládnutí lidstva. Ronald D. Moore ale upozornil, že k projektu nebyl přizván, a že studio kontaktovalo původního výkonného producenta a tvůrce Glena A. Larsona, který hodlá pojmout BSG v jiném stylu než Moore. Nezbývá tak než si počkat na podzim.


Battlestar Galactica

Tvůrce: Ronald D. Moore

Hudba: Bear McCreary

Hrají: Edward James Olmos (Admiral William Adama), Mary McDonnell (President Laura Roslin), Katee Sackhoff (Kara „Starbuck“ Thrace), Jamie Bamber (Lee „Apollo“ Adama), James Callis (Dr. Gaius Baltar), Tricia Helfer (Číslo Šest/Caprica/Shelley Godfrey/Gina Inviere/Natalie/Lida/Sonja), Grace Park (Číslo Osm/Sharon „Boomer“ Valerii/Sharon „Athena“ Agathon), Michael Hogan (Saul Tigh), Aaron Douglas (Galen Tyrol), Tahmot Penikett (Karl „Helo“ Agathon), Alessandro Juliani (Felix Gaeta), Michael Trucco (Samuel T. Anders), Paul Campbell (Billy Keikeya), Nicki Clyne (Cally Henderson Tyrol), Kandyse McClure (Anastacia „Dee“ Dualla), Richard Hatch (Tom Zarek), Lucy Lawless (Číslo Tři/D´Anna Biers), Callum Keith Rennie (Číslo Dvě/Leoben Conoy), Dean Stockwell (Číslo Jedna/John/bratr Cavil) a další

Sci-fi, Sky 1

18. října 2004 – 24. března 2009

4 sezóny/75 epizod + 27 webepizod (The Resistance, Razor Flashbacks, The Face of Enemy), 42 minut/webepizody 3 minuty, barevný

Minisérie Battlestar Galactica: 8. – 9. prosince 2003

celovečerní TV film Břitva (Razor): 24. listopadu 2007

celovečerní TV film Plán (The Plan): podzim 2009

ZDROJE:

JENSEN, Michael. To Battlestar Galactica from the gays: Thanks for nothing! Dostupné z WWW: http://www.afterelton.com/TV/2009/2/battlestargalacticathanksnothanks

TV Guide. Battlestar Galactica‚s Ron Moore Answers Our Burning Questions. Dostupné z WWW: http://www.tvguide.com/News/Battlestar-Galacticas-Ron-1004256.aspx

Wikipedia, The Free Encyklopedia. Battlestar Galactica. Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Battlestar_Galactica

Wikipedia, The Free Encyklopedia. Cylon (Battlestar Galactica). Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Cylon_(Battlestar_Galactica)

Wikipedia, The Free Encyklopedia. Caprica (TV Series). Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Caprica_(TV_series)#Pilot

About Battlestar Galactica 1978. Dostupné z WWW: http://www.scifi.com/battlestar/about/index.php?sub=1978

Battlestar Galactica. BSG 1978. Dostupné z WWW: http://www.bsg.cz/o-serialu/bsg1978

Battlestar Galactica. BSG 1980. Dostupné z WWW: http://www.bsg.cz/o-serialu/bsg1980

Battlestar Galactica. BSG 2004. Dostupné z WWW: http://www.bsg.cz/o-serialu/bsg2004

Battlestar Galactica. Caprica. Dostupné z WWW: http://www.bsg.cz/o-serialu/caprica

Battlestar Galactica. DeSanto/Singer. Dostupné z WWW: http://www.bsg.cz/o-serialu/desanto-singer

Battlestar Galactica. Battlestar Atlantis. Dostupné z WWW: http://www.bsg.cz/o-serialu/battlestar-atlantis

Battlestar Galactica. The Second Coming. Dostupné z WWW: http://www.bsg.cz/o-serialu/the-second-coming

The Internet Movie Database. Battlestar Galactica (2003). Dostupné z WWW: http://www.imdb.com/title/tt0314979/

The Internet Movie Database. Battlestar Galactica (2004). Dostupné z WWW: http://www.imdb.com/title/tt0407362/

The Internet Movie Database. Battlestar Galactica (1978). Dostupné z WWW: http://www.imdb.com/title/tt0076984/

The Internet Movie Database. Battlestar Galactica (1980). Dostupné z WWW: http://www.imdb.com/title/tt0080221/

Battlestar Wiki. Portal: Galactica 1980. Dostupné z WWW: http://en.battlestarwiki.org/wiki/Portal:Galactica_1980


[1] Cyloni jsou v rámci seriálové mytologie uměle vytvoření kybernetičtí dělníci a vojáci, kteří měli původně sloužit a pomáhat lidstvu tam, kde bylo zapotřebí větší síly a odolnosti. Jak už ale naznačil Karel Čapek, s roboty je potíž. Situaci nejlépe popisuje univerzální prolog každého dílu prvních dvou sérií nejnovější verze BSG (rok 2004). „Cyloni byli stvořeni lidmi. Vzbouřili se. Vyvinuli se. Vypadají a cítí jako lidé. Někteří jsou naprogramováni myslet si, že jsou lidé. Je mnoho kopií. A mají plán.“

 

[2] Glen A. Larson je zkušený herec, scénárista, skladatel a producent. Kromě produkce původní BSG napsal scénář např. k minisérii Battlestar Galactica z roku 2003, scénář k detektivnímu seriálu Magnum a Knight Rider (původnímu i remaku) a vyhrál cenu Edgara Allana Poea za nejlepší TV epizodu (seriál Magnum).

[3] ABC (American Broadcasting Company) je americká televizní síť vytvořená roku 1943 z původní NBC Blue radio network. Vlastníkem této TV sítě je Společnost Walta Disneye a je součástí Televizní skupiny Disney-ABC. Poprvé veřejně vysílala roku 1948.

[4] V původní BSG má Baltar zaprodat lidstvo Cylonům za vládu na jedné z dvanácti koloniálních planet.

[5] Ronald D. Moore je producent, herec, scénárista a režisér, který stojí kromě BSG např. za projekty Roswell, Star Trek: Nová Generace, Star Trek: Hluboký vesmír 9 nebo Mission Impossible II. V současné době pracuje na pokračování filmu Já, robot.

[6] Jedním z klíčových témat BSG je tolerance a nastolení odvěké otázky: Co dělá člověka člověkem? Co je člověk, pokud existuje někde bytost, která vypadá (včetně DNA struktury, která je od lidské téměř nerozeznatelná), myslí a cítí stejně jako člověk?

[7] Marry McDonnell byla dvakrát nominována na Oskara za filmy Tanec s vlky (1990) a Passion Fish (1992). Narodila se v americké Pensilvánii a věnuje se nejen filmovému a televiznímu herectví, ale také divadlu.

[8] Gay web AfterElton poukazuje na fakt, že postava Felixe Gaety (Alessandro Juliani) byla vyoutována v seriálu bez jakékoli návaznosti na předcházející, a následují děj BSG a navíc ve webepizodách The Face of Enemy, které většina diváků neshlédla.

[9] Londýnský rodák James Callis je v českých končinách známý rolí gay kamaráda Bridget Jones z filmu Deník Bridget Jonesové. Za roli doktora Baltara obdržel roku 2006 ocenění v soutěži americké Akademie science fiction, fantasy a hororových filmů. Následující rok byl na tutéž cenu znovu nominován.

[10] BSG např. vyhrála dvakrát cenu Emmy za speciální vizuální efekty, 14 krát vyhrála a 40 krát byla nominována v dalších filmových a seriálových soutěžích.

[11] Edward James Olmos byl nominován na Oskara za film Ukaž, co umíš (Stand and deliver, 1988).

[12] Eric Stolz je poměrně ostřílený americký herec. U nás vstoupil do širšího povědomí např. rolí v Pulp Fiction. Byl nominován na Zlatý Glób za film Maska (1985), v dalších dvou soutěžích vyhrál a 2krát byl nominován. Scénář k pilotnímu dílu Caprica obdržel při natáčení jiného filmu. Poté, co ho zanechal v nestřeženém hotelovém pokoji,  ho ukradl jeden z nadšených fanoušků BSG. Stolz si prý uvědomil, jak je onen scénář cenný a rozhodl se si scénář nejen přečíst, ale projektu se také zúčastnit.

Print Friendly

Autor

Počet článků : 75

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, o.s., Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru