Terminator Salvation

Soudný den nastal! SkyNet si uvědomil sám sebe a jím ovládané stroje téměř vyhladily lidstvo. Hrstka přeživších se snaží vzepřít osudu a postavit se nepřátelům. Součástí odboje je také muž, který zná svou budoucnost… John Connor.

V hlavní roli Arnold aneb trilogie plná návratůⁱ

Letos je tomu přesně 25 let, kdy měl v amerických kinech premiéru film Terminátor (The Terminator; James Cameron, 1984). Tehdy ještě nepříliš úspěšný režisér James Cameron ukázal divákům, jak v jeho vizích vypadá budoucnost. Stroje válčí s lidmi a snaží se zabít své protivníky ještě v plenkách za pomoci cestování časem. V hlavní roli představil rakouského kulturistu Arnolda Schwarzeneggera, který je jako vraždící stroj T-800 poslán z budoucnosti do minulosti, aby zabil Sarah Connorovou, budoucí matku vůdce odporu Johna Connora. Dějová linka byla jednoducháⁱⁱ (místy až moc), ale to divákům ani kritikům nikterak nevadilo. Film příjemně překvapil a při nízkých nákladech (6,4 miliónů dolarů) vydělal úctyhodných 80 miliónů dolarůⁱⁱⁱ.

Na pokračování se čekalo sedm let, výsledek byl perfektní. Nastala menší změna v povaze postav. Jelikož se Arnold stal již velmi populárním hercem akčních filmů jako Predátor (Predator; John McTiernan, 1987) a Total Recall (Paul Verhoeven, 1990), ve kterých hrával kladné role, je T-800 nyní na té správné straně. Protivníkem mu je ovšem vylepšený T-1000. Rozpočet byl oproti prvnímu dílu více než desetinásobně navýšen a Terminátor 2: Den zúčtování (Terminator 2: Judgment Day; James Cameron, 1991) se stal ve své době jedním z největších kasovních trháků s výdělkem okolo 510 miliónů dolarů.

Psal se rok 1997. Fanoušci obou dílů se v jeho průběhu obávali příchodu Soudného dne a Arnold Schwarzenegger začal pohřbívat svou filmovou kariéru v projektech tipu Rolničky, kam se podíváš (Jingle All the Way; Briant Levant, 1996), Batman a Robin (Batman & Robin; Joel Schumacher, 1997) a Konec světa (End of Days; Peter Hyams, 1999). Jediné, co ho mohlo zachránit, byla jeho nejslavnější postava. A tak po dalších šesti letech přichází třetí Terminátor s podtitulem Vzpoura strojů (Terminator 3: Rise of the Machines; Jonathan Mostow, 2003). Tentokráte to již tak velký úspěch nebyl. James Cameron z projektu vycouval a na jeho režisérské místo usedl Jonathan Mostow, který za pomoci obvyklé, ale jemně pozměněné dějové linky, zvýšeného rozpočtu a závěrečného bombového finále přivedl sérii k očekávanému a hlavně přijatelnému závěru.

Letošní příspěvek Terminator Salvation se musel obejít bez Arnolda, který stále zastává funkci kalifornského guvernéra, zato má nového režiséra, herecké představitele a startuje zcela novou fázi. Fázi, která sleduje osudy lidí v post-apokalyptické budoucnosti. Budoucnosti po nastalém Soudném dni, kdy lidé bojují proti strojům o holé přežití.

Nástup nové trilogie?

Původně mělo být čtvrté pokračování natočeno neprodleně po svém předchůdci.^iv Terminátor 3: Vzpoura strojů ovšem po odečtení nákladů, peněz na reklamu a 50% ze zisku pro kina nevydělal skoro žádné peníze a producenti byli rádi, že se alespoň zaplatil. Pokračování bylo odloženo na neurčito. V roce 2005 koupila nová filmová společnost Halcyon práva na pokračování. Scénář byl napsán již v průběhu natáčení třetího dílu a podepsali se pod něj John Brancato a Michael Ferrit. Nové vedení chtělo k filmu přilákat mnoho fanoušků, a proto roli Johna Connora nabídla herci s velkou reputací, jakou má po úspěchu nového Batmana Christian Bale. Ovšem po přečtení onoho scénáře svou přítomnost na projektu podmínil jeho přepsáním. Ke slovu (nebo spíše ke klávesnici) se dostal Paul Haggis. Byl již třetím mužem, který do scénáře vložil své nápady. Výčet spoluscenáristů nekončí. Těsně před natáčením a pak i v jeho průběhu (!!!) byl scénář několikrát přepisován, a jelikož došlo k prozrazení finále, byl napsán zcela nový závěr. Celkově se tedy na scénáři podílelo šest lidí^v a musím konstatovat, že je to bohužel velmi znát.

A o čem že film nakonec je? Ocitáme se v roce 2018. Jak již bylo řečeno, Soudný den nastal, na Zemi je v důsledku bombových útoků převážně poušť a lidé se snaží v malých skupinkách vzdorovat strojům, které si postupně podmaňují celou planetu. SkyNet vynalézá nové terminátory T-800, kteří mají nahradit již zastaralé T-600. John Connor není (prozatím) vůdcem odporu, ale jen jeho členem a vydává se zachránit civilistu – Kyla Reese, který byl zajat SkyNetem a uvězněn na jeho centrále. Více prozrazovat nehodlám, jen je ještě dobré si uvědomit, že děj se odehrává před posláním Kyla Reese do minulosti, kde má chránit Sarah Connorovou.

Již původní filmy byly dějově velmi jednoduché s velkým počtem nelogičností, které vyplývají z důsledku cestování časem, ale takové množství přehmatů, kterými překypuje čtvrtý díl, je zarážející. Sled scén svou logiku ještě má (ačkoliv střih pokulhává), ovšem chování postav jakožto i jejich dialogy už ne. V první řadě se celou dobu snaží hnutí odporu zničit centrálu SkyNetu, když se jim to nakonec povede, nic se nestane, SkyNet běží dál. Důvod? Protože má svou globální síť. Alespoň tak je to divákovi prezentováno. Terminátoři jsou stroje bez rozumu, které si nevšimnou otevřených vrat, ze kterých vede podezřelý kabel (ale dokáží si spočítat, na kolik mají přibrzdit, aby se vyhnuli srážce s vybuchlým autem). Navíc je jich ve filmu pomálu. Celou centrálu hlídá snad pět T-600, takže se po ní lidé můžou pohybovat bez větších potíží, a to se uvnitř nachází výrobní linka klíčových nových terminátorů, navíc je zároveň i „skladištěm“ lidských zajatců. Vše je korunováno naprosto nepochopitelným, nelogickým, patetickým závěrem, na kterém je znát přepis na poslední chvíli. Nebudu zde vypočítávat všechny chyby, protože prakticky v každé scéně najdete nějakou. Filmu velmi ublížilo ono neustálé přepisování scénáře, post-produkční přestříhávání scén a vypuštění 30 natočených minut z finální verze.^vi Ovšem abych tvůrce jen nehanil, dokázali si velmi příjemně poradit s odkazy na předchozí trilogii a na její navázání. Kyle Rees opět jako první pronese: „Pojď se mnou, jestli chceš žít“ a John Connor získá svou jizvu na tváři.

Kdo, co a jak?

Herci byli do svých rolí obsazeni velmi vkusně. Sam Worthington (kterého doporučil samotný James Cameron), hrající Marcuse, je jedním z velkých es tohoto filmu a zcela zastínil zvučnějším jménem oplývajícího kolegu. Bohužel jeho postava má velmi podivnou motivaci dostat se do centrály SkyNet. Prvně se tam chce dostat, aniž by věděl, že vůbec nějaká existuje a co se v ní odehrává. Poté tam chce najít Kyla Reese, aby jeho pozici mohl sdělit Connorovi, a dopomohl tak k jeho záchraně (proč ho nezachrání sám?). Ale přesto dokázal Worthington vnuknout postavě určité charisma a diváka donutit s ním sympatizovat. Christian Bale v roli Johna Connora se sice snaží a je vidět, že je to opravdu dobrý herec, ale jako by nevěděl, co a jak v té dané chvíli zahrát. Místy je emočně přemotivovaný, místy chladný. Postava Connora postrádá jakýkoliv vývoj a je oproti Marcusovi poněkud upozaděna. Jeho postavení v odboji je zde znázorněno jen v náznacích. Ať už se jedná o jeho mesiášské přijetí (podobně jako postava Nea v trilogii Matrix), či jeho vědění budoucnosti, které není vůbec využito. S kvalitnějším scénářem a větším prostorem z něj určitě bude ten pravý vůdčí John Connor. Příjemným a hlavně do budoucna velmi nadějným dojmem působí Anton Yelchin (nový Star Trek) v roli Kyla Reese. Ten dokázal vystihnout charakter postavy a doplnit o kvalitní herecký přednes, který divákovi nedává nejmenší důvod nevěřit, že sleduje mladší verzi Michaela Biehna, který hrál tuto postavu v prvních dvou dílech^vii.

Velmi kvalitní je také práce režiséra McG^viii, který má mimořádný talent především v inscenování, snímání a celkovém vyznění akčních pasáží. Příkladem může být scéna uprostřed pouště s desetimetrovým robotem (Harvester). Musíme ale pominout skutečnost, že se takovýto několikatunový obr přikradl k lidem zcela neslyšně. Snímání celé scény je přehledné, divák neustále ví, kde je jeho hrdina, kdo právě umřel a kde se nachází smrtící robot, čemuž přispívá i umně zobrazený prostor a celkové prostředí okolní pouště. Celá pasáž pokračuje únikem hrdinů v tahači po dlouhé cestě a vrcholí na mostě. Režisér sám přiznává, že inspirací mu byla scéna úniku Johna Connora na motorce z druhého dílu a také si můžeme povšimnout náramné podobnosti této scény s jeho dřívějším filmem Charlieho andílci: Na plný pecky. Celkově je jeho režie velmi příjemná, přehledná a nenápadná, ovšem pokulhává v neakčních pasážích a velmi jí škodí onen špatný scénář.

Původní trilogie stavěla na skvělých (místy až revolučních) tricích a v této tradici také pokračuje. Stroje jsou zvládnuty na výbornou, ať už velké či malé, a zobrazení zdevastovaných měst, poničených strojů a poškozených terminátorů, kteří v polorozpadlém stavu stále bojují, je velmi uhrančivé. Tato technologie ještě stále trochu zaostává v počítačovém zobrazení lidských postav, především když skáčí na letící objekt se sekyrkou v ruce, nebo když má lidské tělo hlavu jiného herce. Celkové vykreslení postapokalyptické budoucnosti je až mrazivě realistické a sázka na sladění barev do šedé a hnědé byla velmi dobrá. Film působí vizuálně celistvým dojmem a má svoji atmosféru (oproti třetímu dílu, kde se to různými barvami jen hemžilo). Viditelná je zde inspirace filmy jako Šílený Max 2 – Bojovník silnic (Mad Max 2: The Road Warrior; George Miller, 1981) či Blade Runner (Ridley Scott, 1982).

Nebýt opravdu špatného scénáře (omlouvám se, že se pořád opakuji), mohli jsme tu mít velmi příjemné nastartování nové ságy. Takhle si za pár dní nevzpomenete, o co vlastně ve filmu šlo, a v paměti vylovíte pouze vzpomínku na pár zručně natočených scén. Kritici Terminator Salvation nešetří a diváci se na něj do kin příliš nehrnou^ix. Vyvstává tudíž zásadní otázka: bude se vůbec točit další díl?

Terminator Salvation

USA/Německo/Velká Británie, 2009, 115min

Scénář: John D. Brancato, Michael Ferris

Režie: McG

Kamera: Shane Hurlbut

Střih: Conrad Buff

Hudba: Danny Elfman

Hrají: Christian Bale (John Connor), Sam Worthington (Marcus Wright), Moon Bloodgood (Blair Williams), Helena Bonham Carter (Dr. Serena Kogan), Anton Yelchin (Kyle Reese), Bryce Dallas Howard (Kate Connor), Common (Barnes), Michael Ironside (General Ashdown)

Premiéra v USA: 14. 5. 2009

Premiéra v ČR: 4. 6. 2009

Distributor: Falcon

 

Odkazy:

Oficiální české stránky – http://www.terminatorsalvation.cz/

Oficiální články – http://www.sonypictures.net/movies/terminatorsalvation/

Fanouškovské stránky celé ságy – http://edna.cz/terminator/

Nejlepší pokračování ze všech – http://www.youtube.com/watch?v=Qnq7N6X4x84

 

i V tomto textu se nebudu věnovat seriálu Terminátor: The Sarah Connor Chronicles. Ten svým dějem jakoby navazuje na druhý film a zcela ignoruje Terminátor 3: Vzpoura strojů. Sarah Connorová je totiž živá a snaží se za pomoci svého dospívajícího syna vzdorovat novým terminátorům, kteří jsou posíláni zpět do minulosti, aby zabili Johna a připravili Soudný den. Seriál svou kvalitou fanoušky filmového Terminátora zrovna nepotěší a množství nelogičností, které se v ději objevují, odradilo velké množství diváků. Na to reagovali zástupci stanice FOX zrušením seriálu po druhé sérii.

český fanweb: http://tscc.cz/

ii Ona zmiňovaná dějová linka je ve svých základech v celé trilogii stejná. Stroje z budoucnosti se poslány do minulosti snaží zabít jednoho ze členů rodiny Connorových. Naštěstí se odboji vždy podaří poslat někoho zpátky, aby hlavním hrdinům pomohl.

iii Rozpočet a výdělky u prvních tří filmů (v miliónech dolarů): Terminátor rozpočet 6,4 a celosvětový výdělek 80. Terminátor 2 rozpočet 94, celosvětový výdělek 516. Terminátor 3 rozpočet 183 a celosvětový výdělek 432. Výsledky ze stránky http://edna.cz/terminator/terminator-4/jake-jsou-trzby-ts.asp

iv Režisér Jonathan Mostow a herci Nick Stahl a Claire Danes měli ve smlouvě podmínku, že musí být připraveni neprodleně začít natáčet další díl.

v Krom již třech zmiňovaných ještě Shawn Ryan, Anthony E. Zuiker a na pomoc přispěchal také Baleův kamarád Jonathan Nolan.

vi Nezkrácenou verzi i původní konec by mělo obsahovat DVD s filmem, které u nás vyjde snad někdy před Vánoci.

vii V druhém díle hrál jen v nezkrácené verzi, která vyšla na DVD.

viii McG – vlastním jménem Joseph McGinty Nichol začínal jako tvůrce reklam a videoklipů. V roce 2000 režíroval akční komedií Charlieho andílci (Charlie’s Angels), na kterou navázal pokračováním Charlieho andílci: Na plný pecky (Charlie’s Angels: Full Throttle, 2003). Na svém kontě, krom pár dílů různých seriálů, má také velmi zajímavé drama z prostředí amerického fotbalu Návrat na vrchol (We Are Marshall, 2006).