V jednoduchosti je krása

Programová sekce Přehlídky animovaného filmu, která se každoročně zaměřuje na určitou národní kinematografii, letos představí fenomén chorvatské animace. O dramaturgickém pozadí této sekce jsme si povídali s dramaturgyní Kristýnou Bzeneckou.

Staráš se o programovou sekci, která se věnuje chorvatské animaci. Nebudu přehánět, když řeknu, že spousta lidí z mého okolí se podivuje, že existuje i něco jako ruská animace. Když bychom jim řekli o tom, že se dělal/dělá chorvatský animovaný film, patrně by nám nevěřili. Jak bys tedy svoji sekci obhájila? Proč by zrovna na chorvatskou animaci měli chodit diváci?

Od začátku bylo jasné, že pojem chorvatská animace bude pro většinu lidí naprostou neznámou. Tuto skutečnost se pokoušíme změnit, protože i když to tak na první pohled nevypadá, jedná se o jednu z nevýznamnějších světových animací s velmi rozmanitou skladbou a dlouholetou tradicí. Na její obhajobu bych řekla, že sice může být pro většinu diváků nepoznaná, to ale ještě neznamená, že je méněcenná. Vyrovná se jakékoli jiné u nás proslavenější animaci, a proto bude její uvedení v obecné povědomí českého obecenstva určitě přínosem.

Máš na starosti bohatou studnici význačných jmen a skvělých filmů, jak jsi postupovala při výběru?

To je pravda, výběr to nebyl jednoduchý. Cílem pro mě bylo vytvořit reprezentativní vzorek, který by obsahoval ty nejvýznačnější a oceňované snímky, ať už v rámci historie nebo současnosti. Velkou pomocí mi byla společnost Zagreb film, která je už od roku 1953 hlavním producentem a distributorem chorvatského animovaného filmu. Na výběru jednoho bloku současné tvorby se podílel sám Ivan Ladislav Galeta. Další dva jsou výsledkem vlastního neúnavného prohlížení webových stránek světových filmových přehlídek a festivalů a chorvatských filmových časopisů.

Zkus vyjmenovat tak tři radosti a tři zklamání/strasti, které tě v průběhu dramaturgické přípravy této sekce potkaly.

Tři radosti? Možnost sledovat přípravu festivalu od samotného počátku a být toho součástí. Seznámení se s pro mě před festivalem neznámým fenoménem chorvatské animace. Navázání kontaktů se zajímavými chorvatskými osobnostmi. Tři strasti? Zatím mě napadají pouze dvě − zjištění, že nic není zadarmo a finanční krize může věci zkomplikovat. A že ne všechno, co si člověk vymyslí, lze ve výsledku uskutečnit.

Viděla jsi už určitě docela dost filmů z chorvatské animace, dokázala bys nějak vystihnout specifikum této tvorby? Lze o nějaké alespoň částečně jednotné poetice hovořit?

O jednotné poetice lze určitě mluvit v kontextu historie – natáčely se pouze krátkometrážní snímky, typická byla absence dialogu a tzv. „redukovaná“ animace – s třetinovým množstvím materiálu museli animátoři dosáhnout kvalitního výsledku. Na jednu stranu tak vznikaly filmy, dávající za pravdu heslu „v jednoduchosti je krása“, na stranu druhou experimentální koláže. V současném filmu můžeme nalézt odkazy na tuto poetiku – převládají snímky krátkometrážní a vyjádření obrazem je stále upřednostňováno před mluveným slovem. Pracuje se s moderními technikami 2D a 3D animace, počítačovou grafikou – důležitá je originalita a neustálé experimentování s náměty i animačními postupy.

Zkus pomocí přídavných jmen popsat a) animovanou tvorbu z Chorvatska, b) své pocity a dojmy ze sledování.

a) originální, nápaditá, nemluvná, satirická a humorná, temná a existenciální, experimentální, krátkometrážní

b) překvapující, zábavné, k zamyšlení, k pousmání, nečekané

Máš zde prostor nalákat na nějaká významná jména a filmy v rámci své sekce, s chutí do toho!

Historickou i současnou podobu Zagreb filmu představí režisér, malíř a hudební skladatel Darko Bakliža. Dva historické bloky „Výběr ze Záhřebské klasiky I. a II.“ zmapují počátky a vrcholnou tvorbu tzv. Záhřebské školy animovaného filmu. Mezi významné snímky patří Surogat, který získal Oscara jako první neamerický film. Najdou se zde i klasické satirické snímky (Zvědavost), experimentální (Dnevnik) a jeden ekologický horor (Rybí oko).

Za současnou chorvatskou animaci promluví umělecký ředitel studia Bonobo a režisér animovaných filmů Simon Bogojević Narath. V tomto bloku by si diváci neměli nechat ujít oceňované vzorky jeho vlastní tvorby – Plasticat, Morana a Leviathan, který jsme získali exkluzivně z francouzské distribuce. Kritikou oceňovaný je debut Veljko Popoviće – She who measures – netradiční pohled na konzumní společnost.

Bonusem je pak výběr progresivních studentských prací, který pro PAF speciálně připravil chorvatský režisér a experimentátor Ivan Ladislav Galeta – letošní osobnost PAF Kultu.

otázky kladl Lukáš Gregor