free-slots.us.org
Zde se nacházíte: 25fps » Český film » „Aby byla hlavně inspirující…“

„Aby byla hlavně inspirující…“

ROZHOVOR s editorem sborníku Marketa Lazarová PETREM GAJDOŠÍKEM – LUKÁŠ GREGOR

Při sestavování nápadů na sborník o Markétě Lazarové jsi vycházel z nějakého modelu? Byly ti nějaké zahraniční práce inspirací?

S tím nápadem za mnou úplně na počátku přišel vydavatel Václav Žák. Myslím že ne s přesnou podobou, ale s ideou knihy věnované Marketě Lazarové. Vlastně ani nevím jestli měl on nějakou inspiraci, ale naše všechny další úvahy a plány jsem už dělali bez ohledu na nějaké vzory. Velice brzy jsme se shodli na podobě knihy, která by měla Vláčilův film nejen faktograficky popisovat, ale i reflektovat, nebýt jeho prvoplánovou glorifikací a strnulým výkladem, ale přinést nové podněty k jeho nahlížení a kritickému zhodnocení. V zahraničí jsou vcelku běžné podobné práce o jednotlivých tvůrcích, v případě konkrétního filmového titulu je častější asi formát jedna kniha = jeden autor. Nicméně si nemyslím, že by v případě knihy o Marketě Lazarové šlo o nějakou převratnou novinku. Ze zahraničních titulů si vybavuji např. již starší sborník o Kurosawově filmu Rašomon, který jsem ale zatím neměl v ruce… V 80. letech se pokud vím o podobném projektu týkajícím se Markety Lazarové a jiných filmů uvažovalo na půdě tehdejšího Českého filmového ústavu, spíš z organizačních příčin se to ale nedotáhlo ke konci. To jsem se ovšem dozvěděl až při práci na sborníku.

V tuzemsku se s tímto formátem, sborník zaměřený na jediný film. titul, nesetkáváme. Proč jste tedy spolu s Václavem Žákem z Casablancy dali sborníku přednost před monografii jednoho autora?

To má dva důvody. Tím prvním je více pohledů na jedno dílo, což myslím už samo o sobě jasně ukazuje, že sborník (přesnější by bylo o něm mluvit jako o „kolektivní monografii“) chce otevírat témata. Když napíše jeden autor knihu o jednom filmu, může to být hluboká a výstižná práce, ale pořád s sebou nese punc jednoho pohledu. Což může být v pořádku, vlastně lze říct, že je to žádoucí. My jsme ale touto cestou nechtěli jít. A vedle toho tu jsou praktičtější věci: Na podobnou práci je potřeba mnohem větší časový prostor, jeden autor by se musel takovému tématu věnovat několik let, zatímco drobnější exkurzy a studie, které jsme do knihy použily, umožňují i zaneprázdněným autorům se tématu více věnovat a jít do hloubky.

Tím se dostávám k druhému důvodu. Ten musíme hledat v omezených možnostech zdejší autorské základny. Při přípravě  témat a vyhledávání autorů jsme jich oslovili asi dvakrát víc než se jich nakonec ke psaní sešlo (v tom musím ještě jednou poděkovat dr. Ivanu Klimešovi, který nám byl při vyhledávání autorů a kontaktů v počátcích celé práce velmi nápomocen). Někteří neměli o práci zájem, často jsme se ale setkávali i s tím, že námi oslovení autoři byli v nějakém střednědobém časovém horizontu zaneprázdněni prací na jiných projektech a do našeho harmonogramu by se nevešli, byť v jiném čase by se tematice rádi věnovali. Výsledný autorský „tým“ je tak výsledkem kompromisu chtěného a možného.

V zásadě jsme chtěli dát nahlédnout Marketu Lazarovou z více stran, což je pro čtenáře podnětnější a myslíme si, že to je ku prospěchu i samotnému filmu, protože vnímání Markety Lazarové se za posledních zhruba deset let ustálilo v jakémsi sošném neměnném kánonu „nejvýznamnějšího filmu v dějinách české kinematografie“.

Dokázal bys popsat, jaké výhody, ale pak také jaká úskalí a nevýhody s sebou nese sborník na rozdíl od monografie jednoho autora? A zkus se nad tím zamyslet jak z pozice editora, tak i čtenáře.

Myslím, že čtenář může u podobných publikací určitě ocenit pestrost a šíři záběru jednotlivých studií, často zacílených třeba jen na drobnější podtémata. Myslím, že pro čtenáře to je nejen zajímavé, ale hlavně inspirující a podnětné. Samozřejmě předpokládáme čtenáře aktivního, hledajícího vlastní vymezení k tématu. Pro editora je kniha sborníkového charakteru přirozeně problematičtější. Je třeba uhlídat více autorů, z nichž každý pracuje jinak a jinde, navzájem porovnávat jednotlivé příspěvky, nejen aby se příliš neprolínaly, ale aby měly třeba obsahově sjednocené odkazy apod. Snažili jsme se uhlídat i vazby mezi vlastními příspěvky tak, aby v místech, kde to má smysl, na sebe navzájem odkazovaly. Snad se to aspoň v těch nejhlavnějších bodech podařilo.

Můžeš zde prozradit, jaká byla původní představa o obsahu? Určitě totiž od počátečních nápadů po realizaci uplynulo nejen dost času, ale taky se v bludišti realizování „ztratily“ některé plány.

Původní představa byla maximalistická, měl jsem představu nejen knihy obsahující studie o filmu, ale i obsáhlou dokumentační část, kde by byly mj. přetištěny i všechny podstatné texty, které o Marketě Lazarové dřív vyšly. Připadlo mi zajímavé, že by si čtenář při četbě mohl rovnou vzadu nalistovat odkazovaný dobový text recenze nebo analýzy. Z vydavatelského hlediska je to ale nesmysl, skoro sebevražda, protože taková kniha by byla nepoměrně dražší a je vůbec otázka, kdo by si už tak drahou knihu koupil.

Zůstanu-li ale u stěžejní části, tedy u studií a dokumentů, chtěli jsme film představit v dobovém a tematickém kontextu, nahlédnout historii jeho vzniku, pokusit se rozebrat jeho základní vyjadřovací složky a principy a přinést co nejúplnější faktografii filmu a literatury. I když se něco z toho myslím podařilo jen částečně, s výslednou podobou jsem spokojen já i vydavatel. U podobných projektů prostě nemůže vyjít vše, co by si člověk představoval. Kdyby ale mělo jít o torzo původního záměru, raději bychom ho ani nevydávali. Jsem přesvědčen, že všechny studie, které v knize jsou, přinášejí něco nového a zajímavého a že naplňují to, co jsme si vytkli na samém počátku. Nepodařilo se nám např. iniciovat text o kontextu v „žánru“ historického filmu, velmi jsem stál také o práci, která by se věnovala herecké stylizaci některých postav, což je podle mne jedno z dopsud velmi opomíjených témat. Chtěli jsme sborník také vybavit bohatší fotografickou přílohou, zejména fotografiemi z natáčení, protože snímků ze samotného filmu je tam dost. Z různých důvodů se to ale nepodařilo. Na druhou stranu se až někdy v polovině práce vyloupla současná podoba oddílu o královských obrazech, včetně třeba oněch úžasných reprodukcí kostýmních návrhů, které nám poskytl pan Theodor Pištěk, tedy něco, s čím jsme na začátku vůbec nepočítali.

Co bylo tvojí hlavní vizí a co považuješ za cíl nebo poslání sborníku?

Mnohé už jsem řekl výše… Již delší dobu jsem vnímal, že Marketa Lazarová je určitou částí laické i odborné veřejnosti vnímána jako svého druhu „monstrum“, jako něco, čemu se prokazuje jakási „povinná úcta“. Sám patřím k milovníkům tohoto filmu, ale to většinou žurnalistické opakování toho, jak je Marketa jedinečná, mi vadí především tím, že opomíjí skutečné kvality díla, z něhož se stává jen jakýsi imaginární obelisk. Nehledě na to, že jsem se již delší dobu setkával s tím, že i v odborné veřejnosti občas někdo k filmu zaujímal rezervovaný postoj právě pro ten jeho kult. Čili ne pro film samotný, ale pro kult, který se kolem něj od roku 1998 (rok ankety o nejvýznamnější film v historii české kinematografie) vytvořil. Z tohoto začarovaného kruhu jsme chtěli vykročit, postavit jedinečnost Markety Lazarové opět na solidní základy, zbavit ji prvoplánové glorifikace a otevřít prostor pro její racionální vnímání, se všemi nepopiratelnými kvalitami i problematizujícími rozměry. Možná se to nepodařilo úplně a do důsledků, ale jak jsem již řekl – s výsledkem jsme spokojeni.

Print Friendly

Autor

Počet článků : 88

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, o.s., Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru