free-slots.us.org
Zde se nacházíte: 25fps » Rozhledy » Berserk

Berserk

ANALÝZA – KRISTÝNA OSLZLOVÁ –

Diváka anime seriálu Berserk čeká intenzivní výlet do krutého světa fiktivní středověké země, ve které vládne násilí, zmar a beznaděj.

V roce 1990 v Japonsku nakladatelství Hakusenša poprvé vydalo fantasy mangu Berserk, jejímž autorem je Kentaró Miura, který má na svědomí i další kousky jako jsou Noa či Japan. Manga zpočátku nebyla příliš oblíbená, ale po nějaké době si své fanoušky získala, a to i v zahraničí, a tak bylo jen otázkou času, kdy vznikne její animovaná verze. Ta přišla až v roce 1997 a jedná se o pětadvacetidílný seriál, který vychází pouze z několika málo počátečních kapitol mangy. Samotná manga stále vychází, sice velmi pomalu, ale přesto se v současnosti jedná o opravdu velmi rozsáhlé dílo (momentálně čítá 34 vyšlých svazků a několik samostatných kapitol).

Ačkoliv byly v anime vynechány některé postavy a události a tematicky se zaměřuje spíše na vztahy hlavních postav, politické machinace a touhu po moci namísto výstavby komplikovaného fantasy světa, který dominuje manze, základní linie zůstává víceméně stejná.1 Skutečnost, že mohou existovat nějaké nadpřirozené bytosti, je v anime zdůrazněna na začátku a pak ve velkolepém finále, během celého seriálu jsou pak tyto prvky spíše drobným kořením – objevuje se postava nesmrtelného Zodda, která předpoví osud  jednoho z hrdinů, či se neustále připomíná zvláštní náhrdelník (Behelit, zvaný také Královo vejce), jenž jako by si žil vlastním životem. Jinak však hlavní postavy existenci takových jevů zpochybňují a jedná se o něco, co není přirozenou součástí jejich představ o světě. Toto je oproti manze významná změna.

Kentaró Miura vytvořil velmi komplikovaný fiktivní svět, s mnoha zeměmi a jejich vládci, navíc se složitou strukturou „fantasy prvků“. V manze existuje např. několik vrstev reality, různé nadpřirozené postavy (kouzelníci, démoni) apod., režisér anime Naohito Takahaši si ale bere opravdu spíše jen základ (i díky vyprávění jen malého zlomku) z tohoto světa. Země Midland a Chuder, které jsou inspirovány evropským středověkem a v některých pasážích také pozlátkem zámku Versailles, jsou zabydleny rytíři a chudými poddanými, zemím vládnou králové a šlechta. Miuru při tvoření tohoto pseudostředověku trápily obavy, jak bude pro Evropana vypadat svět, který je středověkou Evropou inspirovaný, ale který stvořil Japonec. Jeho obavy ovšem byly celkem zbytečné – v seriálové verzi, která se vizualitou relativně přesně drží mangy, kromě faktu, že postavy mluví japonsky, nic výrazně nenaznačuje původ autora předlohy. Oblečení postav, krajina, hrady, zámky a vesnice, vše je velmi podobné naší představě o středověku.

V seriálu se setkáváme s Gutsem – bijcem téměř nadlidských proporcí s obrovským mečem a kuší místo ruky, procházejícím fiktivní zemí Midland, velmi podobnou evropskému středověku. V úvodním díle přichází do města, které je utlačováno pánem města – Guts se utká s jeho skutečnou podobou, démonem, s nimiž má už své zkušenosti, a v noci po zápase, kdy je trápen dalšími zjeveními démonů, vzpomíná na předchozí léta svého života, ta se pak stávají základem celého seriálu.

Mezi zeměmi Midland a Chuder probíhá dlouholetá válka a Guts se jako toulavý žoldnéř nechává najímat do bitev, aby pak bez jediného slova po shrábnutí peněz odešel. Jednou je ale napaden několika muži z žoldnéřské skupiny Bílého Jestřába Griffithe – charismatického mladičkého velitele. Ten dosud neporaženého Gutse v zápase přemůže a získá ho tak pro svou skupinu. Griffith, ačkoliv neurozeného původu, díky vojenským úspěchům rychle postupuje ve společenském žebříčku, což přirozeně vyvolává nevoli některých šlechticů. Začíná tedy hra intrik mezi elitou Midlandu a chladnokrevným Griffithem, který pro splnění svého snu – získání vlastního království – udělá doslova cokoli. Do toho se zprvu nechtěně zaplétá Guts, nejsilnější bojovník Jestřábí skupiny a postupně stále bližší Griffithův přítel, ale také ženská bojovnice Casca, jejíž vztahy k oběma hlavním mužským postavám se v průběhu seriálu výrazně změní.

Největší síla anime Berserk je v jeho hlavních třech postavách, které jsou až překvapivě dobře propracované, mají svou minulost (ta se odhaluje různými způsoby – ve flashbacích, v promluvách postav), která je ovlivňuje, a v průběhu seriálu všichni projdou poměrně výraznými, vždy nějak motivovanými změnami.

Každý o postavě prozrazený detail má dříve či později svůj význam. Postavy jsou ambivalentní a těžko někoho z nich lze označit za „dobrého“ či „špatného“. Guts, který žil od jedné trýznivé epizody v útlém mládí vždy sám, ve skupině vojáků zjišťuje důležitost lidské společnosti a uspokojuje svoji touhu po uznání. Ačkoliv na první pohled působí jako násilnický mameluk, je velmi přemýšlivý a postupně si uvědomuje, že jako jedinec musí najít vlastní cestu a ne se jen vézt na Griffithově snu. Griffith je v mnohém Gutsovým opakem – útlý, výjimečný už svým vzhledem (dlouhé bílé vlasy a modré oči), inteligentní, přátelský a milý, ale také intrikán, který všemi manipuluje a který bez sebemenšího zaváhání odsuzuje lidi k smrti, jen aby se dostal blíže ke svému cíli. Jeho počáteční vztah k Gutsovi je majetnický – touží ho vlastnit, protože okamžitě rozeznal jeho schopnosti v boji, ale později ho silné přátelství k němu zbavuje klidné rovnováhy a má tragický vliv na jeho osud. I když je papírově hlavní postavou Guts a vše vnímáme především jeho očima, je Griffith tím, který pohání celý děj – jeho kariérní postup je to, co nutí ostatní k reakcím, a on je (alespoň zpočátku) tím, který řídí celou situaci. Casca je emancipovanou bojovnicí žijící v mužském světě, přestože se ale snaží do něj zapadnout, nikdy nelze zapřít, že je především ženou. Je bezmezně oddaná Grifithovi a Gutsův příchod do skupiny Jestřábů rozhodí její dosavadní životní jistoty. Tyto základní charakteristiky jsou poměrně detailně rozváděny a vztahy mezi postavami sice nejsou nijak výrazně propletené, přesto jsou však velmi komplikované.

Berserk má daleko k uhlazeným fantasy ve stylu Pána prstenů, naopak překvapí nadměrnou brutalitou a částečně i sexuálním obsahem (obojí ale ještě ve velmi malé míře oproti manze). I když bojové scény nejsou v ničem originální, mohou se zdát až příliš jednoduché a přímočaré a vojenská taktika vyznívá občas kapku naivně, nasazení, se kterým se postavy do bojů vydávají, vše vynahrazuje. Guts, schopný svým mečem přepůlit muže jedinou ranou, budí dojem nadčlověka, který byl stvořen k boji, a svou zuřivostí nahání strach všem soupeřům. Animačně je seriál značně nevyrovnaný, některé scény svou nedokonalostí skoro rozesmějí (jdoucí postava vypadá, jako by poskakovala), jiné překvapí svou energií a promyšlenou obrazovou kompozicí (tady vévodí hlavně poslední dva díly). Na animaci je tak občas znát nejen zub času, ale také pravděpodobný nedostatek financí. Během bitevních scén se často jedná o pouhé statické obrazy doprovázené hudbou (tu složil Susumu Hirasawa, autor hudby např. k anime filmu Satošiho Kona Paprika), někdy se ale jedná přímo o obrazy jakoby vytáhnuté z mangy (přímo z mangy zřejmě nepocházejí, ale využívají podobnou kresbu), které v sobě mají velkou dynamiku, a takto „přiznané“ statické obrazy mají natolik silnou vypovídací hodnotu, že složitě animovat celou bitevní scénu by bylo téměř zbytečné, nedostatek se tak paradoxně stává kladem.

Design postav je v souladu s charaktery hlavních postav – kolohnátský, svalnatý Guts je přímým opakem štíhlého, elegantního Griffithe, jejich rozdílnost je díky tomu jasná, už když se s nimi poprvé divák setkává. Casca má krátké vlasy a svalnatou postavu, ale velmi ženské rysy v obličeji, čímž je trefně charakterizována její pozice mezi bojovníkem a ženou. Její pleť je navíc velmi snědá, takže její odlišnost je zdůrazněna ještě více. Animace obličejů velmi plasticky vyjadřuje emoce hrdinů – u Gutse se bez problémů střídají stavy bojové zuřivosti a sarkasmu s přemýšlivým výrazem, aniž by jeho postava ztrácela na přesvědčivosti, Griffith se v jednom okamžiku tváří jako nevinné dítě, v druhém se mu v obličeji zračí ďábelská prohnanost a všechny tyto polohy jsou naprosto přirozené. Ačkoliv se jedná „jen“ o animované postavy, dá se říci, že opravdu „hrají“, což ještě umocňují vhodně vybraní dabéři postav.

Seriál se neštítí nadměrného zobrazení krve v bojových scénách (čekají nás oblíbené japonské „krvetrysky“), mimo ně jsou lidé vražděni jen proto, že se někomu znelíbí, obyčejní obyvatelé trpí válkou a jsou zneužíváni šlechtou. Rozhodně se tedy nejedná o nějaké idealistické vykreslení tohoto univerza a veškerá naděje zde nakonec vždy skončí zašlapána do země. Neustálá gradace seriálu toto ještě podtrhuje, postavy se stále více ukazují v jejich pravé podstatě, což platí hlavně o Griffithovi, u nějž byla zpočátku ukazována spíše jeho pozitiva – především image schopného a férového vůdce, postupně ale stále více vychází najevo jeho prospěchářství a chladnokrevnost, která mu nebrání ani v těch nejhorších činech, které se stále stupňují.

Ke konci dochází ke chvilkovému zlomu, který vzniká díky jedinému rozhodujícímu okamžiku a výrazně mění celé dosavadní dění, aby celá situace vygradovala v katastrofický závěr, jenž však nechává příběh dějově neuzavřen – je jasné, že osudy postav zde nekončí, i když seriálu už běží závěrečné titulky. Právě úvodní díl tento otevřený konec zasadí do širšího rámce, který přesahuje základní dějovou linku celého seriálu a tím odhalí něco málo z toho, co mělo následovat, čímž zdánlivou nedokončenost děje zahlazuje. Toto vše samozřejmě vychází ze snahy použitou část mangy nějak zakončit, i když se její děj pak vyvíjí dále a mnohem více se rozvětvuje.

Myšlenkově jde ovšem o dílo uzavřené – proto také nejspíše přišly tematické změny zmiňované v počátku. Zaměřením se především na bitevní úspěchy Griffithovy žoldnéřské skupiny a jeho cestu na královský trůn se sice svět Berserka stává méně „fantasy“, dokáže se tak ale výrazněji zaměřit na několik stěžejních témat, která v závěru bez problémů uzavírá, ať už se jedná o sobeckou snahu něčeho dosáhnout, kam až může zajít a jaké jsou její následky. Dalšími nosnými motivy jsou pak síla přátelství a oddanosti či úzká hranice mezi láskou a nenávistí. To vše se pak naplno propojí v závěrečných dílech.

Berserk

Kenpú denki Berserk

Režie: Naohito Takahaši

Manga: Kentaró Miura

Scénář: Atsuhiro Tomioka, Makoto Itakura, Šódži Jonemura, Jasuhiro Imagawa, Jukijoši Ohaši

Hudba: Susumu Hirasawa

Hrají: Nobutošii Hajaši (Guts), Tošijuki Morikawa (Griffith), Juko Mijamura (Casca), Akiko Jadžima (Rickert), Akira Išida (Judou), Masuo Amada (Pippin), Tomohiro Nišimura (Corkus), Norio Wakamoto (Gambino), Juri Širatori (Charlotte), Kendži Ucumi (Nosferatu Zodd) a další.

Japonsko 1997, 25 dílů/24 minut

Odkazy

Trailer http://www.youtube.com/watch?v=6aa3NEXDS_c

Trailer http://www.animenewsnetwork.com/video/45/

Několik fanouškovských stránek:

http://www.berserkchronicles.com/englishpage.php

http://berserkrealm.altervista.org/english/home.php

http://skullknight.net/final.html

1 Změny oproti manze byly zavedeny s ohledem na přání Miury.

Print Friendly

Autor

Počet článků : 13

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, o.s., Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru