Strašák
RECENZE DVD: Strašák (r. Jerry Schatzberg, 1973) – VERONIKA ZÝKOVÁ –
V tomto měsíci vydala společnost Magic Box na DVD snímek Strašák (Scarecrow, 1973) režiséra Jerryho Schatzberga. Podle prvotních informací se zdálo, že na DVD budou absentovat české titulky. Naštěstí tomu tak není. Film je opatřen originálním zněním s českými a anglickými titulky, pro zájemce je rovněž připojen český dabing. Snímek stojí za to na DVD vlastnit, zvláště pokud vezmeme v potaz přijatelnou cenu 299 Kč.
Jerry Schatzberg nepatří mezi příliš známá jména filmového světa a Strašák, ačkoli zřejmě nejznámější z jeho tvorby, stojí přes své nesporné kvality poněkud ve stínu svým laděním podobného, již klasického filmu Půlnoční kovboj (Midnight Cowboy). Proto neuškodí tvůrce i film připomenout.
Newyorčan Schatzberg (*1927) se před tím, než vstoupil do světa filmu, živil jako fotograf na volné noze. Nafotil portréty například Boba Dylana, Beatles, Franka Zappy, Jimiho Hendrixe, Fidela Castra, F. F. Coppoly a mnoha dalších osobností. Publikoval módní fotografie pro renomované časopisy jako Vogue, Esquire, Glamour, Life a další. Právě z prostředí módního průmyslu, jež znal Schatzberg velmi dobře, vychází jeho debutový snímek Puzzle of a Downfall Child z roku 1970 s Fay Dunnawayovou v hlavní roli. Již v tomto prvním filmu se objevuje motiv postavy ocitající se v mezní životní situaci, která ji nějakým způsobem tragicky poznamenává. S tímto se setkáváme i v dalších Schatzbergových filmech, například ve Strašákovi. Hned se svým druhým snímkem Panika v Needle Parku (The Panic in Needle Park, 1971) pak zaznamenal úspěch. V hlavní roli špinavého dramatu z prostředí narkomanů se objevil Al Pacino.
Jerry Schatzberg byl jedním z protagonistů „hollywoodské renesance“, která zasáhla kritiky i diváky na začátku 70. let. Schatzberg je značně nezařaditelný. Nepatří mezi italo-americké tvůrce jako Coppola, Scorsese, De Palma či Cimino, už vůbec ho nelze řadit k dalším současníkům – Spielbergovi a Lucasovi, je spíše jejich protikladem – v tom, že jeho filmy jsou malé a introspektivní, zaměřující se na mezilidské vztahy. Schatzberg vychází z prostředí New Yorku, Manhattanu. Ačkoli je duchem Američan a jeho filmy jsou do Ameriky pevně zasazené, Schatzbergovy stylistické postupy mají často blíže k evropské kinematografii a v Evropě se mu i zřejmě proto dostávalo a dostává větší pozornosti než ve Spojených státech. Za film Strašák dokonce získal hlavní cenu na MFF v Cannes.
Návaznost Schatzbergovy fotografické tvorby na tvorbu filmovou najdeme nejen v tématech, která volí, ale také v technických a stylistických prostředcích, jež využívá. Ať už je to snímání krajiny, kdy volí záběry velkého celku, aby zachytil její ráz, nebo způsob, jakým nakládá s mizanscénou. Práce s herci, kterým dává velký prostor pro tvoření charakterů jejich postav, rovněž vychází z toho, jak vznikaly Schatzbergovy portréty.
Schatzberg se však nevěnoval a nevěnuje pouze fotografii lidí, tedy tvorbě více či méně stylizované, ale také černobíle, bez příkras nafotil ulice New Yorku – tak, jak je máme možnost vidět například ve filmu Panika v Needle Parku. To přispívá k přirozenosti a autentičnosti snímku.
Režisérův poslední snímek je z roku 2000. Ačkoli se v jeho filmech objevila řada známých herců, kromě Al Pacina a Gene Hackmana taky Meryl Streepová, Alan Alda, Jason Robards, Morgan Freeman, Andy Garcia a další, jeho následující snímky v 80. letech se nesetkaly s nijak velkým ohlasem.
Strašák zaznamenal úspěch na zmíněném festivalu v Cannes a byl příznivě přijat diváky. Začátek filmu je téměř beckettovský. Jedná se o určitou absurdní výchozí situaci, ve které se střetávají dvě postavy. Neobvykle působí jejich jednání i zjev. Místem, kde se děj započíná, je pustina se silnicí, po které jednou za čas projede auto. Jména obou mužů se dozvídáme později. Obrovitý Max (Gene Hackman) je uzavřený, nepřátelský bručoun. Malý Lionel (Al Pacino) naopak odlehčuje situaci a snaží se Maxe pobavit a rozveselit.
Lionel a Max tvoří maximálně kontrastní dvojici. Jsou to dvě naprosto protikladné postavy jak svým fyzickým založením, tak chováním. Lionel, bývalý námořník, působí vyrovnaně, naopak Max, propuštěný po šesti letech z vězení, je výbušný a vše ihned řeší silou.
Postupně však vysvítá, že Maxova slova jsou skutečně spíše zastrašováním než skutečností. Jako by ho jeho tělesná konstituce předurčovala k problémům a radikálním řešením. K Lioelovi si skutečně nachází vztah, snad kvůli jeho nekonfliktní a nezištné povaze. Každý z nich někam míří a má představu o tom, co bude dál.
Al Pacino je obsazen do pro něj poněkud netypické role. Jeho Max je citlivý, mírumilovný, jakoby nepoznamenaný okolním světem, neznalý zákeřností. Ale právě ta citlivost a zranitelnost a určitá prostota jej nakonec zničí. Protikladné charaktery obou postav se vyvažují. Max jako by ochraňoval Lionela před okolním světem, ten jej zas před průšvihy tím, že vše včas zachrání legrací. Ve chvíli, kdy jsou však Max a Lionel od sebe odděleni, když je Max naštvaný a s Lionelem nemluví, dochází k události, která mění ladění celého filmu.
V souvislosti se Strašákem bývá zmiňován Schlesingerův snímek Půlnoční kovboj (Midnight Cowboy, 1969), který vznikl o čtyři roky dříve. V obou snímcích jsou hlavními postavami dva rozdílní muži, kteří určitým způsobem spojí své osudy, rovněž je shodně je přítomna tragédie postav – smrt, ztráta iluzí, hrdosti a nevinnosti (v případě Joe Bucka v Půlnočním kovboji je to moment, kdy je nucen kvůli finanční situaci spát s muži).
Film přirozeně kombinuje velmi vtipné a humorné momenty s okamžiky drastickými, bolestnými a smutnými. Nejidyličtěji působí pobyt dvojice u Maxovy sestry Coley, kdy nejhumornější situace obstarává velmi vilná a přítulná Frenchy (jedna z nezábavnějších ženských filmových postav v nezapomenutelném podání Anne Wedgeworthové). Jako by bylo pro oba nejlepší setrvat u Coley, ale oba mají své plány a jejich cesta musí pokračovat.
Celým příběhem se prolíná symbol strašáka, který se v průběhu filmu konkretizuje. Strašák proti vžitému vnímání představuje pro Lionela objekt, kterému se vrány smějí, a proto neškodí a neklovou to, co strašák „ochraňuje“. Tento symbol se v průběhu filmu personifikuje, když Max pochopí, že právě on může být takovým strašákem. Na první pohled výhružným, ale ve skutečnosti dobrým a legračním. V baru, kde v jednom momentu z konfliktu přejde v legraci, se z něj stává bavič, kterým byl do té doby Lionel. Max konečně pochopí, že není nutné vše řešit agresí. Mezitím však již u Lionela probíhá duševní proměna, již můžeme sledovat a která kontrastuje s Maxovým nově nabytým optimismem.
Strašák je tragikomická road movie s četnými zastávkami. Oba hrdinové mají svůj jasný cíl a sen. Jejich plány však naprosto nevyjdou a závěr filmu má skutečně tragický rozměr.
Kvalitní scénář, vynikající herecké výkony Al Pacina a Genea Hackmana a působivá kamera veterána Vilmose Zsigmonda (např. Lovec jelenů, Blízká setkání třetího druhu) jsou největšími pozitivy, pro které stojí za to věnovat filmu Strašák svůj čas.
Strašák / Scarecrow
Režie: Jerry Schatzberg
Scénář: Garry Michael White
Kamera: Vilmos Zsigmond
Hudba: Fred Myrow
Střih: Evan A. Lottman
Hrají: Al Pacino, Gene Hackman, Dorothy Tristan, Ann Wedgeworth, Richard Lynch, Eileen Brennan a další
USA, 1973, 108 minut
Obraz: 16:9
Zvuk: čeština (2.0), angličtina (1.0)
Titulky: české, anglické
Distribuce: Magic Box
Premiéra v půjčovnách: 19. 4. 2010
Prodej: 21. 4. 2010
Cena: 299 Kč
Autor
