Vejdělek je stále v pokušení

V roce 2006 debutoval na poli celovečerního filmu Jiří Vejdělek. Přestože byla adaptace románu Michala Viewegha Účastníci zájezdu divácky úspěšnou, nestála vpravdě za nic. Ačkoli jsem si vědom toho, že je velice ošidné operovat s termínem „divák“, ten český má v oblibě především komedie provinčního ražení. A toto kritérium Vejdělkovi a Vieweghovi Účastníci zájezdu nadmíru splňují. Roku 2007 přišel do kin ROMing. Cikánská roadmovie, která vůbec nevypráví o Romech, se sice dokázala malou chvíli tvářit zajímavě, ale tento mam se velmi rychle vytratil, stejně jako původní režisér Tomáš Doruška a jeho záměr obsadit skutečné Romy do hlavních rolí. Co naplat, film musí především vydělávat! Téhož roku vzniká také Vejdělkův Václav o mentálně zaostalém čtyřicátníkovi. Jestliže se u Účastníků zájezdu setkáváme s plytkou a „buranskou“ verzí Papouškovy trilogie o rodině Homolků a u ROMingu se stereotypy nabitou atrapou Kusturicovy Černé kočky, bílého kocoura (Crna mačka, beli mačor, 1998), hrdina Václava nápadně připomíná Otíka z Vesničko má, středisková (1998) Jiřího Menzela, a to nejen svou osobou, ale také prostředím, v němž se pohybuje (a nemyslím jím jen vesnici). Poslední třetina ovšem mění vyznění celého filmu a ten tak získává další rozměr. Byl jsem však naivní, když jsem si kvůli tomu myslel, že další Vejdělkův počin nebude klouzat po povrchu jako první dva tituly. Ženami v pokušení totiž udělal neskutečně dlouhý krok zpět. Musím sice kladně hodnotit spád snímku (který Účastníci zájezdu postrádali), ale tím se v plusových bodech vyčerpávám. Netvrdím, že měl autor „veseloher“ přijít s hlubokomyslným dramatem, ale domnívám se, že také komedie může být inteligentní. Hlavní hrdinka, psycholožka Helena, se rozchází s manželem, když zjistí, že ji podvádí s dvacetiletou černoškou. Poté ji navštíví matka (Eliška Balzerová), peněz a chlapů chtivá postarší žena, jejíž pojetí působí stejně uměle jako její vizáž, a nutí svou dceru do hledání nového a lepšího muže (či spíše samce). Více se o konvenčním příběhu s ještě konvenčnějším rozuzlením snad ani nemusím zmiňovat, koneckonců děj Žen v pokušení lze velmi snadno předvídat. Navíc se zde stejně jako v předešlé režisérově tvorbě vyskytují jisté podobnosti s jinými filmy. Protagonistka (Lenka Vlasáková) provozuje partnerskou poradnu, ale sama má se vztahy potíže, stejně jako totožná postava Hany v Hezkých chvilkách bez záruky (2006) Věry Chytilové. Peripetie přítele (Vojtěch Dyk) její dcery (Veronika Kubařová) zase nezajímavě variují „příhody“ Benjamina Braddocka z Absolventa (The Graduate, 1967). Pokud z nejnovějšího Vejdělkova fádního díla opravdu něco vyčnívá a lze to přičíst skutečně jemu, pak je to křečovitá snaha rozesmát co nejvíce lidí jedním sexuálním rádoby vtipem za druhým. Těm dal režisér a také scenárista tolik prostoru, že na věrohodné motivace postav a další „bezvýznamnosti“ nezbylo místo. Závěrem mi tedy nezbývá než konstatovat, že Ženy v pokušení jsou především Vejdělkovým pokušením natočit další líbivý film. Dozajista mu tento pokus přivede do kin spoustu diváků a o to přeci v české kinematografii momentálně jde.

Ženy v pokušení

Scénář a režie: Jiří Vejdělek

Kamera: Martin Šácha

Střih: Ondřej Hokr

Hudba: Jan P. Muchow

Hrají: Eliška Balzerová, Lenka Vlasáková, Veronika Kubařová , Jiří Macháček, Roman Zach, Vojtěch Dyk,

Česká republika, 2010