Zde se nacházíte: 25fps » Světový film » Červená Karkulka a jiná lesní fauna

Červená Karkulka a jiná lesní fauna

RECENZE: Červená Karkulka (režie: Catherine Hardwicke, 2011) – LEOŠ MEDŘICKÝ –

V zasněžené náruči hor a lesů leží vesnička jménem Daggerhorn. Dcera místního dřevorubce Valerie je zralá na vdavky a matka by ji ráda viděla po boku materiálně zajištěného kováře Henryho. Sama Valerie dává přednost dřevorubci Peterovi, kterého zná od dětství. Plánování společného útěku ze vsi přeruší nečekaná tragédie – dívčina starší sestra je zadávena vlkodlakem. Pátrání po jeho lidské identitě, zahájené fanatickým inkvizitorem otcem Solomonem, vrhá temný stín podezření na několik Valeriiných blízkých včetně Henryho i Petera. Teď už si jistě říkáte, co má tohle všechno společného s Červenou Karkulkou. Ptal jsem se stejně.

Neil Jordan svého času provedl Karkulku freudovským podobenstvím o probouzející se sexualitě (Společenství vlků, 1984). Matthew Bright výpravu lesem za babičkou zinscenoval jako současnou road-movie o stopařce a psychopatovi (Maniak, 1996). Bratři Edwardsové a Tony Leech si vzpomněli na Rašomona a odvyprávěli Karcoolku (2005) jako sérii subjektivních verzí pohádky očima všech zúčastněných. Tyto filmy a jistě i několik dalších lze považovat za svébytné autorské interpretace mezinárodně známé pohádky. Film Catherine Hardwicke (Třináctka, Legendy z Dogtownu, Stmívání) se k ní sice otevřeně hlásí názvem, ale z příběhu bratří Grimmů si bere jen určité prvky (Valerie nosí červený pláštík, navštěvuje babičku, rozmlouvá s vlkem) a neobratně je zasazuje do vlastní fabule, aniž by do ní zapadaly jasně definovanou funkcí. Postrádají smysl, který by nás přiměl podívat se na známý příběh v nečekaném kontextu nebo ho jinak, nově interpretovat.

Letošní Karkulka si klade mnohem prozaičtější cíle. Od prvních trailerů bylo zřejmé předsevzetí filmu zalíbit se romanticky založeným náctiletým děvčatům a ukrátit jim čekání na nejnovější přírůstek k sérii Twilight (jehož první část nikoli náhodou režírovala právě Catherine Hardwicke). Proklamovaná souvislost s Červenou Karkulkou snímku slouží zejména jako účinný marketingový prostředek. Nahodilé zařazování karkulkovských motivů do děje tak spíš zavádí diváckou anticipaci do slepých uliček a v některých momentech (nevyhnutelná citace repliky „Babičko, proč máš tak velké oči/uši/zuby?“) vzbuzuje nežádoucí smích.

Film zkrátka zve na něco jiného, než co reálně nabízí. Pokud čitelná snaha lovit divačky ve vodách fanklubu upírské ságy vyjde, návštěvnice kina pravděpodobně zklame početně chudé zastoupení romantických momentů. Rozhodování mladé dívky mezi dvěma hochy – testosteronovým brunetem a plavovlasým citlivkou – je totiž vedlejším aspektem děje. Jako celek film spadá do žánru lapidárně nazývaného „who-done-it“, tedy konvenční detektivky s uzavřeným okruhem podezřelých. Otec Solomon (Gary Oldman) zastává funkci oficiálního vyšetřovatele, Valerie má hned několik osobních důvodů vypátrat pachatele na vlastní pěst. Mnohokrát obehrané schéma je ozvláštněno jen tím, že Solomonovy vyšetřovací metody se rovnají inkvizici. Inu, středověk.

Je spíše vinou scenáristy Davida Leslieho Johnsona (Orphan) než hlavní herečky, jak nemotorně Valeriino počínání působí. Z pasivity postavy, která častěji reaguje na nastalé situace, než aby do nich aktivně zasahovala, samozřejmě nelze vinit Amandu Seyfried. I když ve svých šestadvaceti letech nezapře, že je mentálně dál než panenská Valerie, ve své roli obstála. Nad nástrahami Johnsonova scénáře, který její postavě předepisuje převážně různě odstupňovaný údiv, bezcílné pobíhání a přerývané dýchání, Seyfried vítězí citem pro míru a nikdy nedopustí, aby se nám její Valerie zprotivila. Nanicovatost obou hochů, kteří se o hrdinku ucházejí, je naopak společným dílem scenáristy, režisérky i herců a výsledek velmi znesnadňuje chápání důvodů, proč Valerie uvažuje o společném životě s kterýmkoli z nich.

Ne, že by byl metrosexuální dřevorubec Peter (Shiloh Fernandez) úplně k zahození. Očividně zná způsob, jak si v temné vesnici obklíčené lesem opatřit perfektní opálení i gel na vlasy a nerozpakuje se ani zatáhnout Valerii do stodoly a povalit ji do slámy. Tím ale výčet jeho dovedností končí a dokud ho vnější okolnosti vysloveně nedonutí jednat, většinu času věnuje zachmuřenému přednesu siláckých řečí. V nejkritičtějších chvílích, kdy Valerii ohrožuje vlk nebo je obviňována z čarodějnictví, Peter apaticky přihlíží situaci nebo není vůbec k zastižení. Pokud se má takto pojednaný hrdina divačkám jevit jako atraktivní muž snů, myslím, že autoři filmu nemají valné mínění o jejich hodnotovém žebříčku.

Odpůrkyním ramenatých řečí nabízí alternativu citlivý kovář Henry (Max Irons). Také on věnuje náležitou pozornost svému účesu a zdá se být Valerií upřímně okouzlen. Kromě štěněcích očí a poraženeckého postoje „vím, že pro tebe nejsem dost dobrý“ ale nenabízí o mnoho víc než Peter. Představím-li si tedy Valeriinu možnou budoucnost s oběma, jsem si poměrně jistý, že první by ji brzy po svatbě opustil s jinou a druhý stejně rychle zakrněl v pohodlí pod pantoflem.

Etablovaní herci ve vedlejších rolích většinou opakují své systematizované šarže (okázale záporný Gary Oldman jako otec Solomon, emancipovaná žena Julie Christie – Valeriina babička, věčný odrodilec Lukas Haas jako idealistický kněz) a film jejich služeb využívá spíš k rozšíření počtu možných podezřelých než ke smysluplným zásahům do děje nebo vyklenutí vedlejších dramatických zápletek. Scenárista tyto jednorozměrné figurky opatrně posouvá z jednoho políčka šachovnice na druhé tak, aby pokud možno nedocházelo k jejich vzájemné konfrontaci. Všichni si díky tomu udržují jistou míru tajemství, nápomocnou trvalé nejistotě, kdo z nich je oním vlkodlakem, ale výsledná nedořečenost naznačených mikropříběhů jen přispívá k celkové divácké frustraci na konci.

Jako by si Catherine Hardwicke byla vědoma toho, že práce s herci ani látání logických děr ve slabém scénáři nepatří k jejím silným stránkám, zúročila raději své dlouholeté zkušenosti vedoucí výpravy. Bohužel na úkor smysluplnosti děje a návaznosti jeho scén. Pro způsob, jakým režisérka podřizuje elementární logiku instantní romantice, je příznačné třeba zacházení s přechody ročních období a s klimatickými změnami. Zarážející je už jedna z úvodních scén, v níž se na zamlženém poli potí kupky sena a náhle na ně začne sněžit.

Také vesnická flóra podléhá proměnlivým potřebám atmosféry jednotlivých situací. Úvodní záběry na hornatý terén kolem vesnice ukazují zářivě zelené jehličnaté lesy. Ty se v následujících scénách mění v lesy smíšené – prostě proto, že spadané žluté listí je pro romantické sedánky Valerie a Petera vhodnější než jehličí. Uklidňující zeleň Hardwicke vyhrazuje vzácným momentům všeobecné harmonie, ve strašidelných scénách Daggerhorn obklopuje ostnatými kmeny holých stromů. Vysokým kontrastem černého lesa, bílého sněhu a krvavě rudé peleríny pak předznamená blížící se rozuzlení příběhu. Není radno přemýšlet o záhadném objevování se a mizení závějí sněhu, ani o tom, proč hrdinové tak radikálním změnám teplotních podmínek nepřizpůsobí své ošacení. Velmi současný slovník a jednání některých postav nebo necitlivé nakládání s příliš očividnými CGI triky (vlkodlak) ve středověkkých reáliích dokonávají dílo zkázy, které paní režisérka rozhodně nebude řadit mezi své nepočetné úspěchy.

Protože romantické drama, fantasy, horror a detektivní příběh vyžadují různé narativní strategie, jejich vzájemný konflikt snižuje účinek filmu ve všech rovinách. Největším paradoxem tak zůstává, že pouhá nápodoba Twilightu ve smyslu důslednějšího žánrového vymezení a užšího zaměření na jednu cílovou skupinu by pravděpodobně vedla k lepšímu výsledku.

 

Red Riding Hood

Režie: Catherine Hardwicke

Scénář: David Leslie Johnson

Kamera: Mandy Walker

Střih: Nancy Richardson, Julia Wong

Hudba: Alex Heffes, Brian Reitzell

Hrají: Amanda Seyfried (Valerie), Shiloh Fernandez (Peter), Max Irons (Henry Lazar), Gary Oldman (otec Solomon), Julie Christie (babička), Virginia Madsen (matka), Billy Burke (otec), Lukas Haas (otec Auguste), Michael Hogan (rychtář), Shauna Kain (Roxanne), Adrian Holmes (kapitán), Cole Heppell (Claude), Christine Willes (paní Lazarová), Michael Shanks (Adrien Lazar), Kacey Rohl (Prudence)

USA, 2011, 100 min

Premiéra: 11. března 2011

Zdroj obrázků: http://redridinghood.warnerbros.com/

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Profilový obrázek
Počet článků : 7

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru