Kde alibi nestačí – proměny scénářů

Na úspěšný kriminální snímek 105 % alibi navázal režisér Vladimír Čech neméně zdařilým filmem Kde alibi nestačí. Zásluhu na úspěchu filmu mělo jednak herecké obsazení, a také kvalitní scénář, který disponuje vtipnými dialogy. Kde alibi nestačí navázalo na to, co bylo dobré ve 105 % alibi a z hlediska příběhu a vykreslení postav snímek dovedl ještě dále. Stojí tedy za to, podívat se na proměny, které v rámci literární podoby filmu nacházíme v jednotlivých verzích…

V případě Kde alibi nestačí máme k dispozici synopsi, dvě verze literárního scénáře a technický scénář. Autorem synopse je Karel Cop, na literárním scénáři se vedle Copa spolupodílel Vladimír Čech, jenž je autorem technického scénáře.

Synopse

Synopse s názvem Celý podnik v likvidaci sestává z dvaadvaceti krátkých kapitol1, kterým předchází autorská explikace Karla Copa, v níž autor stručně popisuje zápletku a dvě fabulační linie, dva tóny příběhu: VB proti organizovanému společenství lidí, kteří se obohacují na nevědomosti druhých, kteří od nich kupují domněle lepší švýcarský lék. Šéf celé organizované sítě, jehož zná pouze jeden člověk, zdánlivě pomáhá VB, aby zachránil sám sebe: likviduje svůj „podnik“ a udává spolupracovníky.2 Druhý tón příběhu popsal Karel Cop takto: „A opět se ukázala známá – i když ne dosti a vždy oceňovaná pravda – že dobrým a schopným kriminalistou může být dnes pouze ten, kdo – ať to zní sebeparadoxněji – věří lidem. Přesněji řečeno: nevěří všemu, co povídají, ale věří v jejich lepší stránku, v jejich poctivost.“3

Děj se odehrává v lázních Lažanská, v hotelu Moskva. V příběhu se objevují kouzelník Bonhardi, Kraus a Floríán, naopak Vopálenský není v synopsi ředitelem farmaceutického závodu, nýbrž kriminalistou; nadřízeným Tůmy a Líbala. Synopse nese výraznou podobnost s výsledným scénářem a filmem v řadě scén. Právě Bonhardi svým povedeným „kouzlem“ odhalí před hosty hotelu totožnost poručíka Líbala. Následně je na „zdravotní procházce“ v lese zavražděn Bonhardi, vedle nějž leží zapalovač ing. Malinovského, který byl v podniku zapojen do nelegálních obchodů spolu s Bonhardim a tajemným Františkem, kterého kriminalisté po delší snaze vypátrají.

Zajímavé aspekty příběh přináší od 16. kapitoly nazvané Pochybnosti kapitána Tůmy, kdy vyšetřovatel intuitivně vytuší, že Malinovský, vůči němuž směřují všechna podezření a veškeré nepřímé důkazy, je pouze figurou na šachovnici, s níž hýbe někdo, kdo je zatím neviditelný. Tůma své podezření sdělí v kapitole Kontroverze svému nadřízenému, který však nesouhlasí a rozejdou se ve zlém.4 „Rozdíl byl pouze v tom, že Vopálenský viděl v člověku Malinovském vraha a Tůma za možným vrahem Malinovským člověka.“5 Zatímco Vopálenský rozhodl o nepřetržitém výslechu Malinovského, ten se pokusil o sebevraždu, což Vopálenský považoval za nepřímé doznání. V následujících kapitolách Tůma a Líbal neuposlechnou rozkazu nadřízeného – ačkoli jsou odveleni z Lažanské, vracejí se do hotelu a rozhodnou se společně s poručíkem Floriánem pátrat dál. Lochman, Kraus a dr. Rohoz jsou podezřelými, před nimi tedy Tůma zmíní, že proti Malinovskému není žádný přímý důkaz a že se další den podívá do jeho pokoje, zda tam nenajde švýcarské přelepy. Tam následně počíhají a jako vraha chytnou Lochmana se švýcarskými přelepy.6

Jak uvidíme dále, past, do které se vrah chytí, je rozuzlením i v následujících verzích scénáře. Ovšem neuposlechnutí rozkazu a pátrání na vlastní pěst je něco, s čím se ve finální podobě nesetkáme.

Literární scénář – první verze

První verze literárního scénáře Kde alibi nestačí (Čekání na Františka), pod nímž jsou podepsáni Karel Cop a Vladimír Čech, je propracovaná do té míry, že obsahuje také jasně promyšlenou titulkovou sekvenci, během níž za skleněnou stěnou v bílých pláštích stojí Tůma a Líbal. V průběhu sekvence sledujeme operaci a zároveň titulky, jež jsou oddělovány detailními záběry na ruku operujícího, hlavu operovaného, pohledy Tůmy a Líbala atd. Po skončení titulkové sekvence se primář podívá na tvář pacienta; je mrtev.7 Takto začíná případ nelegálního prodeje fiktivního švýcarského léku Cordofilin, místo nějž pacienti brali obyčejný acylpyrin. Dvojice vyšetřovatelů rozplétá síť lékárníků, kteří jsou součástí nelegálního obchodu, v jehož čele se zdá být Josef Šesták, zvaný Šoufek. Od okamžiku, kdy se Tůma s Líbalem dozvídají o Šoufkovi, se dostáváme do prostředí Karlových Varů, které známe z výsledné filmové podoby, ovšem v některých obrazech se tento scénář liší; ať už jde o Bonhardiho vystoupení, kterého se účastní pouze z dvojice pouze Líbal, jehož Bonhardi prozradí, poté následuje vtipná scéna dialogu mezi rozčileným Líbalem a Tůmou, která se do finální verze nedostala.8

V první verzi literárního scénáře se již vyskytují všechny postavy, které nalézáme ve finální verzi; zmínění Zach, Bonhardi, a také ředitel hotelu Kraus, Fišárková, Vopálenský (zde již jako šéf farmaceutického podniku), stejně tak Florián, příslušník karlovarské VB, jenž má v této verzi více prostoru a profiluje se v několika obrazech jako poněkud opatrnický člověk. Výraznou změnou prošly tyto obrazy: po Bonhardiho vraždě v aleji se dává s Tůmou do řeči ve svém rodném jazyce Angličan, který viděl prchat muže. Na místě činu je nalezen Krausův zapalovač, a tak je Kraus hlavním podezřelým. Později se přihlásí chlapec, který nejen viděl prchat muže, ale dokonce ví, kam utíkal.9 Fišárková nedonáší na Zacha proto, že spolu kdysi chodili, ale z toho důvodu, že se mu snaží zkazit kádrový posudek kvůli přijímacím zkouškám na Akademii, kam se oba hlásí.10 Oproti konečné verzi byli ve scéně na terase Tůma s Líbalem podstatně kritičtější v hodnocení podezřelých, navíc byl jejich dialog obohacen tématem „cesta do vesmíru“.11

Závěrečné scény v restauraci, kde Šesták čeká na jednoho z podezřelých, smluven s policisty, se oproti finální verzi zúčastnila paní Krausová, která dorazila na plánovanou schůzku se Zachem. Ve finální verzi jí toto setkání překazil Kraus, protože zachytil vzkaz od Zacha a místo Krausové přišel sám. V první verzi literárního scénáře však došlo pouze k drobné výměně názorů mezi Zachem s Krausem, který dvojici přistihl při setkání a manželce nakázal jít domů.12 Poté, co Kraus odešel, si Zach zastrčil do klopy kopretinu a se Šestákem se vydal ven do lesa, kde jej Šesták zpacifikoval s následnou pomocí příslušníků.13 Samotný závěr nabízí stejně jako finální verze jedno překvapení. V tomto případě se známá melodie, která byla smluveným signálem při akci v restauraci, ozve z úst závozníka. Ve finální verzi je překvapením kopretina v klopě Krausova saka.

Literární scénář – druhá verze

Druhá verze literárního scénáře byla předložena ke schválení Ideově umělecké radě (IUR) Filmového studia Barrandov v červenci roku 1960. Literární scénář byl IUR schválen s tím, že před samotnou realizací bude nutné vyžádat si souhlas ministerstva vnitra a zdravotnictví.14 19. 8. byla jedna kopie scénáře zapůjčena majoru Ticháčkovi, 31. 8. byla vrácena zpět15 s následujícím dopisem, který je datován 27. srpnem 1960:

„Námětově je uvedený scénář dobrý a z preventivního hlediska i prospěšný, protože varuje občany před touhou léčit se cizími léky a před podvodníky, kteří této slabosti lidí využívají k nekalé činnosti. Činnost orgánů VB však zde má své slabosti a nesprávnosti, pramenící z neznalosti současného stavu věci (např. scéna se „Zel. antonem“ a lékárníky, jejich výslech, postup a chování – jednání orgánů v Karlových Varech). Tyto závady lze však odstranit pomocí odborného poradce, je-li s ním počítáno při natáčení, případně přímo s autorem, s kterým jsme ochotni příslušné části projednat. Zástupce náč. HS VB pro VP: mjr. Ticháček“16 Následně došlo ke schůzce Fikara, Karla Copa a pracovníka HS VB a byly provedeny změny ve scénáři.

Ve druhé verzi literárního scénáře jsou vypsány postavy, místo – Karlovy Vary, Praha – a doba, v níž se děj odehrává: léto 1960.17 Zatímco v první verzi byli kapitán Tůma a nadporučík Líbal přítomni operaci, v druhé verzi si poněkud pravděpodobněji doktor k sobě zavolá Tůmu po neúspěšné operaci a svěřuje se mu s problémem.18 Postavu chlapce, který kriminalistům prozradí, kam běžela postava, která zastřelila Bonhardiho, nahradila dvojice milenců19 a v této verzi již absentuje Krausův zapalovač na místě činu, naopak se v příběhu objevuje pistole, která patří Vopálenskému.20 Dále jsou do téměř finálního tvaru dovedeny klíčové scény v restauraci, kam nejprve přichází Kraus, posléze Fišárková a Zach.21 Závěrečná scéna je zakončena stejně jako v první verzi literárního scénáře; Krausovým okřiknutím pískajícího závozníka: „Pst, člověče! Tady jste v hotelu! Už byste s tím mohl přestat!“22 a reakcí Tůmy, který s úsměvem pronáší k Líbalovi: „A my taky, ne?“23

Tato verze literárního scénáře je již finální, k dalším úpravám došlo v technickém scénáři.

Technický scénář

V technickém scénáři je z velké části přítomna titulková sekvence v podobě, v jaké ji nacházíme ve filmu, avšak pod titulky probíhá scéna operace pacienta, která ve finální podobě zcela chybí jako ostatně veškeré scény z nemocnice. V technickém scénáři je oproti předchozím verzím řada pozměněných a vložených obrazů, které poněkud mění ráz pátrání; zejména se jedná o nově připsanou postavu režiséra Gregora, vyzáblého pětačtyřicátníka v kožené bundě, s brýlemi se silnými černými obroučkami, který může připomenout Konráda z Alibi na vodě. Scéna ve Filmovém klubu byla stejně jako samotná postava Gregora ve finální podobě zcela vypuštěna. Gregor je výrazná postava, která dává poměrně ostentativně najevo svou nechuť k socialistickým produktům: „Ta vodka se nám nějak pokazila. To je zajímavý, že každá, kterou začnem dovážet, ztratí po čase ten svůj šmak. S tou polskou Wýborovou to bylo taky tak…“24 Je pochopitelné, že při schvalování technického scénáře byla strana 21, na níž se nachází, stejně jako postava Gregora, vráceny k přepracování.25 Gregor odkáže příslušníky k Jauristovi, ten k paní Müllerové, následuje scéna s penzistou, který si rovněž přivydělává prodejem Cordofilinu. Ve všech těchto scénách figurují Líbal s kolegou Lokvencem. Teprve obraz 13 je tím, který bezprostředně naváže ve filmu na úvodní titulky. Obraz 24, kdy Tůma s Líbalem jdou parkem a sledují (zejména Líbal) spoře oděné modelky ze salonu Eva v Praze-Podolí, byl rovněž vrácen k přepracování a ve finální podobě snímku není. Dalšími obrazy, v nichž bylo nařízeno provedení změn, jsou kontrola ve skladu léčiv, kde jedna z postav ironicky odvětí kontrolorovi na jeho ujištění, že přesčasy mu budou zaplaceny.26 Tato scéna se v konečné podobě filmu taktéž neobjevila. V obraze byla zjevně nevyhovující replika Vopálenského: „To víš… ti už jsou pomalu všude!“27 reagujícího na Zachovu obavu: „Že jsou s nima policajti…“28

Scéna pročítání kádrových materiálů jednotlivých podezřelých zůstala téměř nezměněna, jedinou úpravou je vypuštění části věty týkající Zachovy činnosti ve Svazu mládeže: „(…) taky se tam prý projevuje velmi agilně.“29

Úpravy byly provedeny v obrazu 66, kde zmizel nejen již zmíněný dialog o cestě na Měsíc, změnou prošlo také zhodnocení podezřelých, o kterých původně Tůma prohlásil: „(…) Oni jsou totiž všichni stejní. Říkají si soudruzi a podívej se na ně: nevěrná panička, cynický kšeftař, karierista, naprosto amorální synovec – tomu klukovi to přece kouká z očí… a žárlívá stará panna… (…) A všichni by se pro teplé místečko navzájem utopili na lžíci vody!“30 Ve filmu Tůma říká: „Udělat to mohl každý z nich. Tváří se současně a mně to spíš připadá, jako by vypadli ze špatného románu. Znuděná panička, manžel si ji vzal zřejmě jen pro reklamu, pitomý kluk, kterému lichotí, že chodí se Švýcarkou, Vopálenský je opatrníček, honí se za úspěchy, a Fišárková?“ Líbal doplní: „Komická mladá.“ A Tůma pokračuje: „Jenomže ta se zapomněla přehrát na charakter.“ Poté si přijde přisednout ke stolu a vysvětlit nedorozumění Vopálenský. V dalších obrazech včetně závěru31 se technický scénář kryje s filmem.

–

Scenárista Karel Cop, jenž se výrazně podílel již na výsledné verzi scénáře k filmu 105 % alibi, měl v případě snímku Kde alibi nestačí, jak je patrné ze synopse, jasno o zasazení děje do lázeňského města. Po obsahové stránce nalézáme posuny, které jsou patrné zejména v dialozích. Některé změny, motivované cenzurními připomínkami, lze poměrně jasně ve scénářích vysledovat. Samotné charaktery postav neprocházejí proměnami.

Text byl s úpravami převzat z autorčiny magisterské diplomové práce vzniklé na Katedře divadelních, filmových a mediálních studií FF UP – „Proměny trojice kriminálních filmů Vladimíra Čecha 105 % alibi, Kde alibi nestačí, Alibi na vodě“.

Kde alibi nestačí

Režie: Vladimír Čech

Scénář: Karel Cop, Vladimír Čech

Kamera: Josef Střecha

Střih: Antonín Zelenka

Hudba: Dalibor C. Vačkář

Hrají: Karel Höger (kapitán VB Miloš Tůma), Josef Bek (nadporučík VB František Líbal), Oldřich Nový (ředitel hotelu Jindřich Kraus), Anna Pitašová (Krausova žena zvaná Isa), Jan Tříska (laborant Mirek Zach, synovec Vopálenského), Bohuš Záhorský (ředitel firmy Medika dr.Vopálenský), Marcela Martínková (laborantka Zdena Fišárková), Bohumil Šmída (zloděj Josef Šesták řečený Šoufek), Miloš Nedbal (kouzelník Bonhardi), Oldřich Velen (poručík VB Jiří Florián) a další

Rok výroby: 1961

Premiéra: 28. 7. 1961

Distribuce: Ústřední půjčovná filmů

Tvůrčí skupina: Šmída – Fikar

Stopáž: 93 min.

 

PRAMENY

 

Archiv bezpečnostních složek, Praha, archivní soubor Ministerstva vnitra, fond Hlavní správa tiskového dohledu – Kartotéka filmů, sign. 318. Cenzurní karty k filmům Alibi na vodě, 105 % alibi, Kde alibi nestačí. Archiv bezpečnostních složek, Praha, archivní soubor Ministerstva vnitra, fond Hlavní správa tiskového dohledu – Kartotéka filmů, sign. 318. Poznámky cenzora k filmu Kde alibi nestačí.

Barrandov Studio a. s., archiv, sbírka: Scénáře a produkční dokumenty. Film Kde alibi nestačí. Synopse: Karel Cop.

Barrandov Studio a. s., archiv, sbírka: Scénáře a produkční dokumenty. Film Kde alibi nestačí. Literární scénář: Vl. Čech, K. Cop.

Barrandov Studio a. s., archiv, sbírka: Scénáře a produkční dokumenty. Film Kde alibi nestačí. Literární scénář: Karel Cop, Vladimír Čech, druhá verze.

Barrandov Studio a. s., archiv, sbírka: Scénáře a produkční dokumenty. Film Kde alibi nestačí. Technický scénář: Vladimír Čech.