free-slots.us.org
Zde se nacházíte: 25fps » Komiks » Lze zabít Sen?

Lze zabít Sen?

RECENZE – Neil Gaiman: Sandman 9: Blahovolné – JAROSLAV STUCHLÝ –

Comicsovou ságu Sandman (1988–1996) vydává nakladatelství CREW od roku 2002 a letos dostávají tuzemští čtenáři do rukou její faktické vyvrcholení. Pro ty, kteří slovo Sandman znají tak maximálně z titulu jedné skladby skupiny Metallica, krátké shrnutí.

V 70. letech stvořili pro DC Comics postavu Sandmana Joe Simon a Jack Kirby. Měla za úkol chránit děti před nočními můrami a příležitostně jim pomáhat z ohrožení v reálném světě. Ve druhé polovině let 80. byl anglický scenárista a spisovatel Neil Gaiman (nar. 1960) vyzván, aby Sandmanovi vdechl nový život. Učinil tak naprosto originálním způsobem a vytvořil postmoderní sérii, jež je postavena jednak na vlastní mytologii, jednak na Gaimanově neuvěřitelně rozsáhlé čtenářské zkušenosti. K oné mytologii patří především sedmička Věčných (Endless) – Osud (Destiny), Smrt (Death), Sen (Dream, Sandman, Morfeus…), Zkáza (Destruction), Touha (Desire), Zoufalství (Despair) a Delirium. Ústřední postavou série je právě Sen v podobě přemýšlivého černovlasého bledého mladíka se zářícíma očima a smyslem pro pravidla a plnění povinností. Obývá Říši snů, které vládne (stejně jako jeho sourozenci vládnou v těch svých), má svoje služebníky (mým favoritem je havran Matouš) a na počátku série jej zastihujeme oslabeného a již desítky let uvězněného v lidském světě. Nehodlám zde prozrazovat děj předchozích svazků (jedná se o rozsáhlé grafické romány, tři povídkové sbírky a epilog), sežeňte si je a buďte si jisti, že držíte v rukou komplexní literární dílo erudovaného (a proč to neříct) v jistém smyslu geniálního vypravěče, který na vás nehraje přemoudřelého, ale bere vás za ruku a zavádí do bohatého fikčního světa, jenž se neustále vlamuje do světa naší reality. Není náhodou, že nejblíž postavě Sandmana (stěží najdete pasivnějšího comicsového hrdinu, než je právě Morfeus) stojí jeho starší sestra Smrt, netradičně podaná coby atraktivní dívka v moderním oblečení a v podstatě Snův radostnější protějšek. Vždyť už v Bibli je smrt přirovnávána ke spánku a v Shakespearovi (jeden z mohutných Gaimanových inspiračních zdrojů) Hamlet přemítá, zda smrt znamená zároveň i konec snění. Série začíná jako hororová (nechybějí třeba sérioví vrazi), rozvíjí se jako fantasy a vrcholí v mohutném crescendu antické tragédie.

Čímž se dostáváme k Blahovolným. Přečíst si devátý svazek ságy bez znalosti těch předchozích je něco jako jít do kina na Lucasův film Star Wars: Epizoda III – Pomsta Sithů bez toho, abyste znali předchozí dvě a následující tři epizody. Sice nebudete vůbec vědět, která bije, ale užijete si to. Budete vtaženi do událostí (zde únos malého Daniela Halla severským bohem Lokim a pronásledování Sandmana Fúriemi- též Erínyemi či titulními Blahovolnými, které nelítostně štvou každého, kdo má na rukou příbuzenskou krev), jejichž motivům nebudete zcela rozumět, a mezi postavy, které vám také nemusejí být zrovna jasné, ale Gaimanovo hypnotické vypravěčské mistrovství vás naprosto pohltí. A pokud ne, pořád můžete obdivovat, jakým způsobem si pohrává se známými mýty a legendami, jak odkazuje na práci mnoha svých comicsových předchůdců, jak čerpá z klasické literatury i popkultury a přitom si stále udržuje onen (trochu ironický) nadhled člověka, který ví, že „jenom“ vypráví příběhy.
(A určitě vás dostane Rose Walkerová a její seznam věcí, které vás ve škole nenaučí, nebo její drásavě pravdivé uvažování o lásce – zvlášť pokud se vám právě rozpadl vztah.)

Pro zasvěcené jsou ovšem Blahovolné naprostá emocionální bomba, protože jde o rozloučení ve stylu velkolepého finále. To se ovšem neodehrává na bitevním poli v řinkotu mečů a proudech tryskající krve (fantasy) nebo v monstrózním duelu hrdiny a jeho oponenta (superhrdinský comics), nýbrž v mysli a srdci protagonistů, byť se (jako v případě Sandmana) jedná o antropomorfickou projekci vědomí. A jestli vás nezamrazí, až Morfeus zkonstatuje, že „…děláme, co děláme, kvůli tomu, co jsme. Kdybychom se chovali jinak, už bychom to nebyli my“, a do očí vám nevhrknou slzy, když Matouš zapřemýšli „o povinnosti a druhých šancích“, pak jste bez citu.

Na sandmanovské téma se jistě dá vypracovat solidní diplomová práce na katedře literatury (a jsem si jist, že takové práce již existují). Tato recenze nemá podobnou ambici. Kdysi jsem na konci textu o Mooreových Watchmen napsal, že kdyby měl člověk v životě přečíst jen jediný comics, ať jsou to právě Strážci (Frank Miller mi to se svým Návratem Temného rytíře jistě odpustí). Kdyby mu ovšem zbýval čas na celou jednu comicsovou sérii, ať je to Gaimanův Sandman. A nejenom proto, že ji Norman Mailer označil za comics pro intelektuály, ale prostě proto, že je to zatraceně dobrá literatura.

 

Neil Gaiman: Sandman 9: Blahovolné
Nakladatelství CREW, Praha 2011
352 strany
789 Kč

V sérii Sandman česky vyšlo:

Preludia a nokturna
Domeček pro panenky
Krajina snů (povídky)
Údobí mlh
Hra o tebe
Báje a odlesky (povídky, rozděleno do dvou svazků)
Krátké životy
Konec světů (povídky)
Blahovolné

Novela Smrt: Vysoká cena za život (sandmanovský spin off, jehož součástí je i osvětový speciál Smrt mluví o životě, který lze skvěle využít v hodinách zdravovědy či sexuální výchovy)

Print Friendly

Autor

Počet článků : 139

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, o.s., Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru