Manželky vs. americká armáda

Není pochyb o tom, že útoky na Světové obchodní centrum, Pentagon a příběh letadla sestřeleného 11. září 2001 nad Pensylvánií byly nejen důležitým historickým mezníkem, ale současně také svého druhu inspirací pro tvůrce a tvůrkyně z nejrůznějších kulturních oblastí. Stejně tak se tomu stalo i s událostmi, které přímo či nepřímo s 11. zářím souvisely. Terorismus a války v Afghánistánu a Iráku se staly protežovanými tématy (v některých kulturních oblastech více než v jiných) i v televizní produkci, ať už faktuální, či fikční. Zejména v americké televizi se ona témata zařadila k námětům z každodenního života a jako taková mohla, byla a jsou používána i v projektech, které by dříve postavy vojáků nebo teroristickou zápletkou nejspíše pohrdly, nebo se jí vzdaly pro nedostatečnou pravděpodobnost. Např. válka bývá obvykle spojována s akčními a dobrodružnými žánry. Nebývá časté, že jsou hlavními hrdinkami ženy, už vůbec se nestává, že by vojenského prostředí a pozadí válečného konfliktu využil žánr mířící spíše směrem k ženským publikům (byť řada výzkumů sledovanosti dokazuje, že se na tzv. ženské žánry kouká i vysoké procento mužů). I z těchto důvodů patří americký seriál Army Wives k výjimkám, které dokazují, že záleží nejen na tématu samotném, ale také na jeho zpracování.

Seriál vznikl v roce 2007 jako původně další z řadových projektů americké kabelové televize Lifetime. Už během své premiéry si ale získal pro danou stanici nebývalý počet divaček a diváků a za dobu svého vysílání (v současné době se připravuje 6. série) si vydobyl pozici nejsledovanějšího pořadu stanice vůbec. Army Wives se těší velké oblibě nejen mezi „řadovými publiky“, ale také mezi skutečnými manželkami a manželi amerických vojáků, kteří seriál často nevnímají pouze jako nenáročné rozptýlení, ale jako projekt umožňující jim setkávat se s postavami, které se často ocitají v podobných okolnostech jako ony a oni sami. Seriál tak využil faktu, že tato společenská skupina bývá obvykle fikční tvorbou přehlížena nebo stavěna do pozadí, a vytvořil místo, kde se nejen tyto ženy a tito muži poznávají a možná i inspirují, ale současně dal prostřednictvím webu seriálu vzniknout prostoru, ve kterém spolu komunikují navzájem fanoušci seriálu nejen o seriálu, ale i o svém životě na vojenských základnách a mimo ně, o svých zkušenostech z armádního prostředí a navzájem si prostřednictvím online komunikace pomáhají během čekání na návrat svých bližních z války.

Hlavními hrdinkami a hrdiny jsou tedy především manželky a jeden manžel vojáků a vojačky fiktivní americké vojenské základny Fort Marshall sídlící v Charlestonu. První postavou, kterou potkáváme, je Roxy (Sally Pressman), mladá barmanka a svobodomyslná, elánem a neutuchající vyřídilkou oplývající svobodná matka, kterou po několikadenní známosti požádá o ruku vojín Trevor LeBlanc (Drew Fuller), toho času na dovolené. Roxy přijímá a se svými dvěma syny se stěhuje za manželem na vojenskou základnu. Až na místě si uvědomuje, že nejen že na nové místo vůbec nezapadá, ale navíc vůbec netuší, co by jako žena amerického vojáka měla každý den zvládat. Nadšení z nového partnera a zářné budoucnosti kazí záhy povolávací rozkaz do Iráku, který je v rámci dramatizace děje několikrát odložen a vykonán až v poslední epizodě první série. Roxy funguje jako jedna ze zástupných typů armádních manželek, současně si ale skrze ni diváci a divačky osvojují pravidla základny a jejího běžného života. Podobnou funkci má i postava Roxiina manžela Trevora, který je na základně také nováčkem a diváky a divačky seznamuje s životem řadového vojáka. Jako povětšinou kladná postava, opět vystavěná spíše typově, tvoří navíc kontrast k dalším mužským postavám v seriálu, obvykle vyšším důstojníkům. Díky své povaze a nekonvenčnímu chování se Roxy (spolu s Trevorem) stává nejen miláčkem publika, ale nachází si na základně i nové přátele, v čele s psychiatrem Rolandem (Sterling K. Brown), jehož žena Joan (Wendy Davis) se na začátku série vrací z Iráku, Pamelou Moran (Brigit Brannagh), bývalou policistkou, která se kvůli manželově armádní kariéře vzdala té vlastní a na konci první epizody porodí jako náhradní matka dvojčata, aby pomohla zvýšit rodinný příjem, a Denise Sherwood (Catherine Bell), sedmnáct let matkou v domácnosti, která se stěží umí postavit sama za sebe a až po Roxiině pomoci je schopna se vzepřít násilnému chování vlastního syna. Okruh hlavních postav uzavírá Claudie Joy Holden (Kim Delaney), královna a moudrá sudička Fort Marshall, která celou skupinu stmeluje a díky svému výsadnímu postavení (manžel Michael v podání Briana McNamary je z pravidelných postav Army Wives nejvýše postaveným důstojníkem) často působí jako deus ex machina.

Seriál se nechal volně inspirovat nonfikční knihou Tanyi Biank, jedné z reálných armádních manželek, Under The Sabers: The Unwritten Code of Army Wives. Kniha je ovšem o poznání temnější a bližší realitě než seriál. Biank se rozhodla příběh sepsat po případu úmrtí čtyř manželek vojáků základny, na které sama pobývala, částečně kvůli netečnosti armády vůči jejich zavraždění. Hlavní postavy série tedy rámcově vycházejí z postav její knihy, nicméně v průběhu pěti řad (a připravované šesté) se narativ a samotné charaktery značně pozměnily, kromě jiného i zásluhou nebývalého diváckého zájmu. Postava Roxy je např. v knize zastřelena svým manželem, který trpí traumatem z války. K odlišnosti této narativní linie v seriálu jistě přispěl i fakt, že zmiňované postavy patří k nejoblíbenějším v Army Wives. Přesto se nedá tvrdit, že by se tato prime-timová soap opera vyhýbala závažným tématům. Sice jsou většinou používána k dramatizaci děje, eskalaci napětí a jako důvod nebo důsledek vývoje charakteru postav, na druhou stranu jsou zpřítomňována na televizních obrazovkách milionů Američanů (případně zahraničních diváků a divaček) a upozorňují jak na nelehké situace vzniklé životem na vojenských základnách, tak na systémové „chyby“ a nešvary, se kterými se manželky a manželé setkávají v době, kdy jejich protějšky bojují za oceánem.

S ohledem na žánr a gender většiny hlavních postav se témata týkají zejména ženské části spektra postav. Důstojnice Joan Burton řeší dilemata spojená s její službou armádě a snahou založit s manželem rodinu, stejně jako adopci HIV pozitivního chlapce nebo Rolandovu nevěru. Roxy se potýká s novou pozicí armádní manželky a nutností řídit se vojenským řádem, stejně jako se strachem o Trevorův život a nedostatkem informací o čemkoli, co se přímo týká vojenské služby jejího manžela. Pamela prochází odloučením a rozvodem, a s tím spojenými událostmi opuštění a znovunavrácení se na základnu, i snahou osamostatnit se a nespoléhat se tolik na manžela, který díky službě u zvláštní jednotky nikdy není doma. Návrat do práce a těhotenství v pozdním věku, stejně jako nevěru a smrt syna ve válce prožívá Denise. Smrt dcery, rakovina a studia práv potkávají Claudii Joy. Chase, Pamelin manžel, musí volit mezi armádou a manželstvím, Trevor bojuje s traumatem z Iráku a nedůvěrou vůči své ženě, Michael Holden se ocitá na sklonku své profesionální kariéry poté, co neoficiálně kritizuje postup svých nadřízených.

Army Wives nabízejí celou řadu aktuálních témat, kterými procházejí nejen postavy, ale také jejich diváci a divačky. Hlavní ženské postavy (a jedna mužská) jsou většinou stavěny proti armádě, nicméně rozsáhlejší a důslednější kritika absentuje. Tak jako tak jsou obvykle „donuceny“ s armádními postupy souhlasit, zřídkakdy je mění, a pokud ano, způsob provedení obvykle nevypadá dvakrát realisticky. Série rozhodně neadoruje americkou armádu, spíše se ale ocitá v zábavním limbu, bezpečném a dobře využívaném ke komunikaci s potenciálními publiky a k nastolování debatních témat, ovšem s výraznou absencí jasně vyjádřeného stanoviska vůči problémům, které prezentuje. V sérii se např. neobjevuje kritika amerických vojáků, pokud ano, jedná se spíše o kritiku jednání mužských postav vůči svým bližním, stejně jako nebylo využito potenciálu nastínění problému ženy velící mužům (ne že by se snad z postavy Joan Burton měla stát druhá G. I. Jane, ale přece jen není moc uvěřitelné, že by se důstojnice černé pleti nikdy (kromě základního výcviku) nesetkala s problémy spojenými se svým genderem – inu americká armáda se asi nad takové aspekty umí povznést) nebo ve větší míře vysvětleno pravidlo Donʼt Ask, Donʼt Tell (DADT), které až do začátku tohoto roku znemožňovalo sloužit v americké armádě příslušníkům a příslušnicím alternativních sexuálních orientací. To bylo sice námětem dvou epizod série, nicméně ve značně upozaděném a politicky hyperkorektním provedení a zcela neodpovídalo současné situaci v armádě USA, kde je právě DADT jedním z letošních nejvíce veřejně diskutovaných témat. Army Wives jednoduše reflektují některá současná témata americké společnosti více než jiná. A nevědomky tak odrážejí určitý stav společnosti, která je sice vděčná za to, co má, ale vždy si přeje, aby měla něco jiného. Za výzkum by např. jistě stála názorová proměna postav řadových vojáků a důstojníků Fort Marshall v době, kdy se ve skutečné Americe odehrávala volba prezidenta. V období Bushovy administrativy se totiž postavy spíše klonily na stranu amerických Demokratů, kdežto po zvolení Baracka Obamy na stranu Republikánů.

I přes své nedostatky a snahu korektního jednání se však Army Wives nedá upřít propojení fikčního světa s tím reálným. Žánr soap opery umožňuje (ne vždy za plného využití) reflektovat situace skupiny obyvatel, která bývá médii často přehlížena a využívána zpravidla jen v momentech ztráty svých protějšků. I pro tyto kvality zůstanou Army Wives patrně ještě dlouhou dobu mezi nejoblíbenějšími a nejsledovanějšími pořady amerických kabelovek.

Army Wives

Tvůrkyně: Katherine Fugate

Knižní předloha: Tanya Biank

Hudba: Marc Fantini, Steffan Fantini

Hrají: Wendy Davis (Joan Burton), Catherine Bell (Denise Sherwood), Kim Delaney (Claudia Joy Holden), Sally Pressman (Roxy LeBlanc), Brigid Brannagh (Pamela Moran), Katelyn Pippy (Emmalin Holden), Drew Fuller (Trevor LeBlanc), Sterling K. Brown (Roland Burton), Brian McNamara (Michael Holden), Terry Serpico (Frank Sherwood), Richard Bryant (Jeremy Sherwood), Jeremy Davidson (Chase Moran) ad.

USA, Lifetime, 2007-???, 5 sérií/ 81 epizod, 60 min.