Kolapsarový skok do budoucnosti

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 02. ledna 2012 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

RECENZE: Joe Haldeman, Marvano: Věčná válka – JAROSLAV STUCHLÝ –

Sci-fi Věčná válka, která se od doby svého vydání (1975) zařadila mezi žánrovou klasiku, odráží zkušenosti a pocity svého autora, amerického spisovatele Joea Haldemana (nar. 1943), tak, jak je nabyl během svého nasazení ve Vietnamu. Ve druhé polovině 80. let spojil Haldeman své síly s belgickým kreslířem a ilustrátorem Marvanem (vl. jménem Mark van Oppen, nar. 1953), aby společně převedli mnoha cenami (Hugo, Nebula) ověnčené dílo do podoby grafického románu. Tento comics nyní vydává nakladatelství CREW v řadě Mistrovská díla evropského komiksu.

Příběh, sestavený ze tří částí, sleduje čtenář očima vojáka Mandelly, který je po výcviku na planetě Charon vyslán do boje s mimozemskou rasou Tauřanů. Tato „věčná válka“ (2010–3177) se odehrává v různých koutech vesmíru, mezi nimiž se vojenské jednotky přemisťují pomocí tzv. kolapsarových skoků. Každý takový průlet je zároveň časovým posunem, takže Mandella a jeho spolubojovníci stárnou daleko pomaleji, než jejich blízcí na Zemi.

Jak již bylo výše řečeno, Haldeman se prostřednictvím žánru science fiction pokusil vypořádat s tím, co zažil ve Vietnamu a po návratu z něj. Náročný výcvik, při kterém se objeví první ztráty, nepřítel, o němž nikdo dohromady nic neví, pochybná záminka k válce, vedené daleko od Země, další a další ztráty spolubojovníků, pozemská propaganda a veřejné mínění, které se od války postupně odvrací, navrátivší se veteráni, jimž nikdo nerozumí (a oni nerozumějí okolnímu světu), to vše jsou ostré reflexe skutečných událostí z přelomu 60. a 70. let minulého století. Patrně nejpůsobivější je comics ve své prostřední části, kdy Mandella povýší z vojína na poručíka a vrací se na Zem. Zde zjišťuje, o kolik zestárli příslušníci jeho rodiny a jakým způsobem se změnila společnost, za kterou nasazoval život v odlehlém vesmíru. V této části Haldeman zavádí čtenáře také do otřesného prostředí vojenského lazaretu a vypráví o tom, jak těžké bylo pro mnoho doživotně zmrzačených vojáků začít zase „normálně“ fungovat.

V technických detailech silná, realistická kresba Marvana (zde je nutné zmínit i vynikající práci koloristy Bruna Marchanda) kongeniálně vizualizuje myšlenkově i emocionálně bohatý Haldemanův scénář, koncipovaný většinou jako Mandellův vnitřní monolog. Nezapomenutelnou sekvencí je první bitva s Tauřany, během níž je Mandellovi a ostatním vojákům aktivován nenávistný reflex. Na několika stránkách vyplní prostor mezi políčky na panelu černá barva a po odeznění této hypnotické postsugesce jsou hrdinové konfrontováni s výsledkem prvního setkání člověka s mimozenskou inteligencí. Bohužel, tento výsledek nejvíce připomíná nechvalně známý masakr ve vietnamské vesnici My Lai (16. 3. 1968).

Součástí svazku je také úvod, v němž Haldeman osvětluje vznik románu (cituje dopisy z Vietnamu a přikládá dobové fotografie), a závěr v podobě faxové korespondence mezi Haldemanem a Marvanem z přelomu let 2001 a 2002 u příležitosti kompletního vydání comicsu v jedné knize. Tento bonus je nejen zajímavou diskusí o literárních archetypech, ale také zprostředkováním lidsky bolestné zkušenosti, neboť Haldemanovi ve stejné době umíral bratr Jack.

Válečná tematika prostupuje i další Haldemanova díla, z nichž tuzemští čtenáři mohou znát román Věčný mír (stejně jako Věčnou válku ji svého času vydal Polaris), Hugem a Nebulou oceněné vyprávění o válce vedené složitými stroji, které na dálku ovládají skuteční vojáci.