Comics, který zatíná pařát do hlavy

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 25. června 2013 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

RECENZE – KOMIKS: Batman: Soví tribunál (Snyder, Capullo, Glapion) – JAROSLAV STUCHLÝ –

Batman je ikonickou postavou DC Comics. Pod fasádou multimilionáře Bruce Waynea se skrývá Temný rytíř, který v dětství ztratil svoje rodiče a nyní opakovaně trestá zlo a nastoluje pořádek v Gotham City. Pro město dělá to, co pro svoje rodiče udělat nedokázal. Protože Gotham je jeho město.

Scenárista Scott Snyder nedávno tuzemskému comicsovému čtenáři vrátil víru v to, že upíři nemusejí nutně vypadat a chovat se jako zamilovaní idioti (první část Amerického upíra) a Sovím tribunálem dokazuje, že ocenění, jež se na něj v poslední době jen sypou, nejsou dílem náhody nebo nějaké protekce. Ve svém díle se totiž rozhodl zpochybnit tezi o Gothamu. Jde opravdu o Batmanovo město? Co je pravdy na legendě (vyjádřené v dětské rýmovánce) o tajném společenství, které již po generace ze zákulisí ovládá měst vystavěné z velké části právě rodem Wayneů?

Když jsem pročítal Ennisova Hitmana, v němž se Batman objevuje jako vedlejší postava vhodná (doslova) k pozvracení, nebo Millarova zábavně podvratného Supermana: Rudou hvězdu, kde je Batman vykreslen jako terorista ve slušivé ušance, napadlo mě, zda Netopýří muž nemá už nejlepší léta za sebou. Že Frank Miller v Batman: Rok jedna (jehož dotisk se chystá) a v Návratu Temného rytíře napsal první a poslední batmanovskou kapitolu tak, že všechny další vážně pojaté příběhy s tímto superhrdinou musejí nutně skončit v průměru. Trochu přeháním, samozřejmě, dobře si vědom toho, že Kameňák (Alan Moore) a Muž, který se smál ( Ed Brubaker), jdou aktuálně do tisku. Faktem ale je, že v Sovím tribunálu stvořil Snyder Batmanovi protivníka, z něhož jde strach, protivníka, který dokáže hrdinu srazit až na dno fyzických i duševních sil. A nic nepomůžou technické vychytávky, jimiž Batman nahrazuje absenci superschopností (mimochodem, Snyder připisuje v úvodních částech Batmanovi pomůcky, které bychom čekali spíš v sérii o Jamesi Bondovi nebo v Mission Impossible).

Temná atmosféra batmanovských příběhů, která vyplývá už z podstaty hrdinova maskování, tvoří ve Snyderově podání ingredienci provázející detektivní pátrání s ozvuky Fincherova thrilleru Sedm (nález zohavené mrtvoly), formální hrátky (v jistém okamžiku je potřeba knihu otáčet o 90˚ a posléze zpět o 180˚, stejně jako se točí hrdina uvězněný v podzemním labyrintu, kde si s ním pohrává jeho zmučená mysl) i brutální fyzickou akci. Scenáristovi jde na ruku vynikající Capullova kresba, která neuhýbá před krvavými detaily a díky níž má čtenář pocit, že rozdávané rány jejich příjemce skutečně bolí. O Batmanově báječně hranaté bradě a výmluvných detailech očí nemluvě.

Superhrdinský comics jako mysteriózní detektivka a psychologický thriller/horor se spoustou drsné akce navrch, to je Soví tribunál. Při tomto tahu nočním Gothamem stačíte sotva pozdravit pár starých známých (Alfred, Robin, komisař Gordon, Vicki ad.) a už vás úplně vysílené slyším s poslední stránkou volat: „Chci pokračování! Co nejrychleji.“ Jenže na to, jak se bude souboj netopýra a sov dál vyvíjet, si budeme muset počkat minimálně do letošního listopadu.

P.S. Jako největší pochvalu jsem si na závěr schoval tvrzení, že si dokážu představit, jak se TENTO Snyderův Batman stane na stará kolena TÍM Millerovým Batmanem z Návratu Temného rytíře. Přesvědčte se o tom sami.