Dodalovi – od kreslených grotesek k natáčení v Terezíně

Publikováno: Michal Večeřa Publikováno dne: 21. srpna 2013 Rubrika: Český film | Komentář : 0

RECENZE – KNIHA: Dodalovi. Průkopníci českého animovaného filmu (Eva Strusková, 2013) – MICHAL VEČEŘA –

Historie českého animovaného filmu tvoří jednu z nejméně probádaných oblastí historie české kinematografie, obzvláště pokud jde o období před rokem 1945. Kniha Evy Struskové lakonicky nazvaná Dodalovi podrobně popisuje životní a profesní osudy autorské trojice Ireny a Karla Dodalových a Dodalovy první manželky Hermíny Týrlové. Vydání této knihy završuje autorčin mnohaletý badatelský zájem o tuto skupinu českých filmařů a český animovaný film před rokem 1945.

První doložený český animovaný film Broučci sice začal vznikat už v roce 1919, nicméně se ho nikdy nepodařilo dokončit. Zlomový moment přišel až ve druhé polovině 20. let, když se mladý Karel Dodal začal věnovat filmové tvorbě. Poprvé se dostal k práci na filmu ve společnosti Elektajournal společně s Hermínou Týrlovou. Po ukončení spolupráce s Elektajournalem se Karlu Dodalovi rozpadlo první manželství. Nedlouho na to se znovu oženil se svou druhou ženu Irenou, s níž založil společnost Ire-film. Společně se pak stali bezesporu nejvýznamnějšími tvůrci animovaných filmů předválečného období československé kinematografie. Jako jedni z mála filmařů překonali všechny problémy, jež s sebou nesla finanční a časová náročnost tvorby animovaných filmů a vedle toho i komplikace, s nimiž se potýkali i výrobci hraných snímků, jako omezená velikost českého trhu a nedostatek volných promítacích termínů v kinech. Úspěšně se rozvíjející činnost jejich společnosti narušily až události vedoucí ke 2. světové válce.

V nejrozsáhlejší kapitole věnované meziválečné éře jakožto nejvýznamnějšímu tvůrčímu období Dodalových se autorka neomezuje na výčet vyrobených filmů doprovázený biografickými údaji. Namísto toho analyzuje i produkční podmínky, výrobní prostředky a přerozdělení pracovních povinností – jak v éře působení v Elektajournalu, tak i ve 30. letech v Ire-filmu. Z názvu jedné z recenzí na knihu Evy Struskové, Čeští animátoři Dodalovi chtěli čelit monopolu Walta Disneyho by se mohlo zdát, že Ire-film opravdu mohl být nějakou konkurencí, nicméně opak je pravdou a nazývat Ire-film filmovým studiem by bylo poněkud nadnesené. Celá společnost fungovala v několika málo místnostech, její vybavení byl jen upravený starý stůl a už vůbec neměla k dispozici armádu kreslířů. Svoje filmy vyráběla až na výjimečné případy na zakázku jako reklamní snímky pro různé firmy a na rozdíl od Mickey Mouse alespoň v závěru vždy obsahovaly reklamní sdělení.

Vedle působení Ire-filmu je nejpůsobivější pasáží knihy kapitola o válečných osudech Ireny Dodalové a natáčení v terezínském ghettu. Pro nezasvěceného čtenáře se zde skýtá atraktivní téma popisující jednak každodenní život v nacistickém koncentračním táboře a vedle toho i Němci nařízené natáčení několika filmů.

Závěrečný oddíl knihy věnovaný poválečným osudům Dodalových ukazuje, že se jim přes všechny snahy nedařilo navázat na předcházející úspěchy, pracovali pouze na několika málo filmech, velká část jich zůstala nedokončena a nakonec jejich manželství zkrachovalo. Krom životních neúspěchů lze předpokládat, že i k popisovaným aktivitám se nepodařilo získat tolik pramenů jako k předcházejícím obdobím.

Vedle informací týkajících se přímo Dodalových autorka navíc poskytuje informace o dobovém kontextu. Případný čtenář tak získává podrobnou představu o fungování konkrétních částí meziválečné kinematografie (např. podkapitola Schicht, Baťa a ti druzí / reklamní trh v meziválečném Československu).

Ruku v ruce s precizní analýzou získaných pramenů jde v případě této publikace i vynikající grafické zpracování knihy bohatě doplněné doprovodným obrazovým materiálem – jak naskenovanými fotografiemi či firemními písemnostmi, tak i přímo políčky z filmů. Navíc nelze než docenit přiložené DVD, díky němuž může čtenář získat ještě přesnější představu o filmech představených na stránkách knihy. Z hlediska čistě praktického jen trochu zamrzí nešikovné přichycení DVD disku, který na knize nedrží.

Monografie o manželech Dodalových by vzhledem k pečlivosti, s jakou byla napsána, mohla sloužit za vzor všem ostatním autorům. A čtenáře či osoby, jež se dlouhodobě zabývají historií československého předválečného filmu, může jen udivit, proč stále ještě nevznikly podobně kvalitní monografie o tvůrcích, kteří byli pro vývoj české kinematografie mnohem významnější než Dodalovi.